Úvodní strana napište nám informace pro návštěvníky mapa webu • tisk • english version
5 Klausová synagoga
  

Klausová synagoga

Expozice Židovské tradice a zvyky

Josefov Ukazovátko (na Tóru) spojené s kořenkou. Lité stříbro, Čechy, 1743 (?)V hlavní lodi Klausové synagogy se nachází první část expozice Židovské tradice a zvyky, zabývající se problematikou bohoslužeb všedních dní, šabatu a svátků. Návštěvník se zde nejdříve seznámí se základní charakteristikou a prameny judaismu, kterými jsou Hebrejská bible a Talmud. Ve středu prostoru, v místě původního řečniště zvaného bima, se vystavuje rozvinutý svitek Tóry (Pěti knih Mojžíšových), jehož předčítání tvoří nejvýznamnější část synagogální liturgie. Svitek doprovází jeho obvyklé příslušenství – ručička, pláštík, povijan, štít a nástavce. Vitríny ve středové části ukazují modlitební knihy a rituální předměty, užívané ve všední dny a o šabatu (modlitební plášť, modlitební řemínky, pokrývky hlavy, svícny, kořenky). Na východní stěně zaujme barokní svatostánek, v němž jsou uloženy oblečené svitky Tór. Prostor při svatostánku je vyhrazen tématice synagogy a jejího vybavení, k němuž patří vedle již jmenovaných předmětů i opona a drapérie. Zvláštní pozornost se zaměřuje na vysvětlení symbolického vztahu mezi synagogou a Jeruzalémským chrámem. Ve vitrínách při obvodu sálu se představují jednak Vysoké svátky (Nový rok, Den smíření), jednak svátky poutnické (Pesach, Šavuot, Sukot, Šemini aceret a Simchat tora). Při prezentaci témat se využily především rukopisné a tištěné knihy a vzácné synagogální opony. Intimní prostor pod západní galerií je zasvěcen nejdůležitějším půstům a náboženským slavnostem Chanuka a Purim. Za zmínku stojí především sbírka chanukových svícnů a svitky knihy Ester.
Interiér salónuNa galerii Klausové synagogy je umístěn úvodní oddíl druhé části expozice nazvané Běh života. Prohlídka začíná na severní galerii tématem narození. Přibližuje se zde především obřízka a vykoupení prvorozeného. Mezi exponáty vyniká iluminovaný rukopis předpisů a požehnání pro obřízku z roku 1727 a zdobené povijany na Tóru darované na počest narození. Dalším připomínaným životním mezníkem je dosažení dospělosti, které se oslavuje obřadem, při němž je chlapec prohlášen bar micva (synem příkazu) a dívka bat micva (dcera příkazu). Zvyklosti při zásnubách a svatbě dokládá množství exponátů, mezi nimi iluminované svatební smlouvy a cínové talíře sloužící jako dar učeným ženichům. Rozvod a obřad chalica ilustruje rozvodová listina zvaná get a zvláštní střevíc. Na západní je galerii se představuje židovská domácnost s důrazem na typické rituální předměty – mezuzu a mizrach. Zvláštní vitríny seznamují s problematikou kašrutu a rituální porážky a se zvláštnostmi pesachové kuchyně.

© 2004 - 2008 Židovské muzeum v Praze