V hlavní
lodi Klausové synagogy se nachází první část expozice Židovské tradice
a zvyky, zabývající se problematikou bohoslužeb všedních dní, šabatu
a svátků. Návštěvník se zde nejdříve seznámí se základní charakteristikou
a prameny judaismu, kterými jsou Hebrejská bible a Talmud. Ve středu
prostoru, v místě původního řečniště zvaného bima, se vystavuje
rozvinutý svitek Tóry (Pěti knih Mojžíšových), jehož předčítání tvoří
nejvýznamnější část synagogální liturgie. Svitek doprovází jeho obvyklé
příslušenství – ručička, pláštík, povijan, štít a nástavce. Vitríny
ve středové části ukazují modlitební knihy a rituální předměty, užívané
ve všední dny a o šabatu (modlitební plášť, modlitební řemínky,
pokrývky hlavy, svícny, kořenky). Na východní stěně zaujme barokní svatostánek,
v němž jsou uloženy oblečené svitky Tór. Prostor při svatostánku je
vyhrazen tématice synagogy a jejího vybavení, k němuž patří vedle již
jmenovaných předmětů i opona a drapérie. Zvláštní pozornost se zaměřuje
na vysvětlení symbolického vztahu mezi synagogou a Jeruzalémským chrámem.
Ve vitrínách při obvodu sálu se představují jednak Vysoké svátky (Nový
rok, Den smíření), jednak svátky poutnické (Pesach, Šavuot, Sukot,
Šemini aceret a Simchat tora). Při prezentaci témat se využily především
rukopisné a tištěné knihy a vzácné synagogální opony. Intimní prostor
pod západní galerií je zasvěcen nejdůležitějším půstům a náboženským
slavnostem Chanuka a Purim. Za zmínku stojí především
sbírka chanukových svícnů a svitky knihy Ester.
Na galerii Klausové
synagogy je umístěn úvodní oddíl druhé části expozice nazvané Běh života.
Prohlídka začíná na severní galerii tématem narození. Přibližuje se
zde především obřízka a vykoupení prvorozeného. Mezi exponáty vyniká
iluminovaný rukopis předpisů a požehnání pro obřízku z roku 1727 a zdobené
povijany na Tóru darované na počest narození. Dalším připomínaným životním
mezníkem je dosažení dospělosti, které se oslavuje obřadem, při němž
je chlapec prohlášen bar micva (synem příkazu) a dívka bat
micva (dcera příkazu). Zvyklosti při zásnubách a svatbě dokládá
množství exponátů, mezi nimi iluminované svatební smlouvy a cínové talíře
sloužící jako dar učeným ženichům. Rozvod a obřad chalica ilustruje
rozvodová listina zvaná get a zvláštní střevíc. Na západní je
galerii se představuje židovská domácnost s důrazem na typické rituální
předměty – mezuzu a mizrach. Zvláštní vitríny seznamují
s problematikou kašrutu a rituální porážky a se zvláštnostmi
pesachové kuchyně.