• Úvodní strana • napište nám • informace pro návštěvníky • mapa webu • tisk • english version

Maiselova synagoga

Expozice Dějiny Židů v Čechách a na Moravě - I.

Od počátků osídlení do počátků emancipace

Expozice se nachází v přízemí Maiselovy synagogy. Ve vstupním prostoru hlavního sálu se návštěvník seznámí s počátky osídlení Židů v českých zemích. Pozornost se zde soustřeďuje na otázku staročeských glos v raně středověkých hebrejských literárních památkách českého původu. Za zmínku stojí české denáry z 10. a 11. století, o nichž se předpokládá, že se na jejich ražbě podíleli židovští mincmistři. Samostatné vitrína je věnována středověkým a raně nov ověkým vyobrazením Židů z českých zemí.

Uprostřed hlavní lodi je postaveno pódium, v jehož centru je umístěna vitrína s kolekcí synagogálního stříbra. Z jejích nejvzácnějších kusů je třeba vyzdvihnout levitskou soupravu z Pinkasovy synagogy zhotovenou roku 1702 malostranským mistrem Janem Jiřím Luxem. Ve vitrínách obklopujících pódium se vysvětlují různé stránky právního postavení židovského obyvatelstva - formou faksimilií jsou zde představeny pergamenový kodex z 15. století s opisy výsad udělených Židům Přemyslem Otakarem II. a Karlem IV. a dlužní úpis z roku 1378 (jako ručitel zde vystupuje Jan Žižka z Trocnova). Působivé jsou kopie dokumentů a vyobrazení, které objasňují různé formy diskriminace Židů a ilustrují antisemitské stereotypy. Vitríny na pilířích obrácené do prostoru hlavní lodi jsou vyhrazeny životu a dílu učenců 12. až 18. století, jejichž působení je spjato s českými zeměmi. Představují se zde mj. rabíni Jicchak ben Moše z Vídně, Avigdor Kara, Jehuda Leva ben Becalel - Maharal (vysoký rabi Löw), Mordechaj Jafe, Šelomo Efrajim Lunčic, Šabtaj Šeftl ben Akiva Horovic, Ješaja Horovic, Jomtov Lipman Heller, Šabtaj ha-Kohen (Šach), Menachem Mendl Krochmal, David Oppenheim, Jonatan Eybeschütz, a Jechezkel Landau. Z osobností zabývajících se světskými vědami se uvádějí historik a astronom David Gans, polyhistor Josef Šelomo Delmedigo a lékař Jissachar Beer Teller. Čestné místo mezi učenci zaujímá první známá pražská židovská spisovatelka Rivka Tiktinerová. Ve vitrínách mezi sloupy se vystavují české a moravské synagogální opony z 17. a 18. století. Dva nejcennější exponáty expozice - opona rodiny Perlstickerů a opona Mordechaje Maisela (obě z konce 16. století) - jsou umístěny ve vyvýšeném prostoru při svatostánku. Osobnost Mordechaje Maisela a osudy jeho synagogy jsou osvětleny ve vitríně oddělující tuto část synagogy od hlavní lodi. Druhá strana této vitríny je vyhrazena hebrejským rukopisům a tiskům z českých zemí (vystaven je zde vzácný Pentateuch z roku 1530).

Jižní postranní loď je tématicky zaměřena na rozvoj židovského osídlení. Zvlášť se zde pojednává o poměrech v Praze, Čechách a na Moravě. Problematika se přibližuje především pomocí působivých kolorovaných plánů ze 17. a 18. století. Zvláštní vitrína se zabývá židovskou samosprávou a jejími písemnostmi.

V severní postranní lodi zaujímají význačné místo umělecké předměty spojené s vynikajícími osobnostmi - především zlacený stříbrný pohár, který podle tradice patřil rabimu Löwovi a rovněž zlacená stříbrná koruna na Tóru, vyrobená roku 1783 Ondřejem Dejlem a darovaná rabínem Jechezkelem Landauem Staronové synagoze. Samostatný prostor je vyčleněn působení židovských zlatníků a stříbrníků; z jejich výrobků zaslouží pozornost především stříbrný štít na Tóru, zhotovený roku 1753 Jošuou Corefem. Zvláštní vitrína připomíná úlohu dvorních Židů; vystavuje se zde především faksimile privilegia Jakoba Basseviho z roku 1628 s vyobrazením jeho erbu (tento bankéř byl prvním nobilitovaným Židem v habsburské monarchii). Heraldická problematika se objevuje i ve vitríně věnované židovským praporům, znamením a veřejným slavnostem. Největšímu zájmu se zde těší rytiny zobrazující průvody pražských Židů z let 1716 a 1741. K nejvzácnějším exponátům v severní lodi patří cechovní znamení pražského židovského řeznického cechu z roku 1620 v podobě klíče.

Závěrečná část expozice se zabývá obdobím vlády Marie Terezie, kdy se po odvolání vypovídacího dekretu začalo postavení Židů postupně zlepšovat. Loajalitu k státu a panovnickému domu dokládají pesachové talíře, synagogální textilie s vlasteneckými motivy a modlitby za panovnici.