Expozice se nachází v přízemí Maiselovy
synagogy. Ve vstupním prostoru hlavního sálu se návštěvník seznámí s
počátky osídlení Židů v českých zemích. Pozornost se zde soustřeďuje
na otázku staročeských glos v raně středověkých hebrejských literárních
památkách českého původu. Za zmínku stojí české denáry z 10. a 11. století,
o nichž se předpokládá, že se na jejich ražbě podíleli židovští mincmistři.
Samostatné vitrína je věnována středověkým a raně nov ověkým vyobrazením
Židů z českých zemí.
Uprostřed hlavní lodi je postaveno pódium,
v jehož centru je umístěna vitrína s kolekcí synagogálního stříbra.
Z jejích nejvzácnějších kusů je třeba vyzdvihnout levitskou soupravu
z Pinkasovy synagogy zhotovenou roku 1702 malostranským mistrem Janem
Jiřím Luxem. Ve vitrínách obklopujících pódium se vysvětlují různé stránky
právního postavení židovského obyvatelstva - formou faksimilií jsou
zde představeny pergamenový kodex z 15. století s opisy výsad udělených
Židům Přemyslem Otakarem II. a Karlem IV. a dlužní úpis z roku 1378
(jako ručitel zde vystupuje Jan Žižka z Trocnova). Působivé jsou kopie
dokumentů a vyobrazení, které objasňují různé formy diskriminace Židů
a ilustrují antisemitské stereotypy. Vitríny na pilířích obrácené do
prostoru hlavní lodi jsou vyhrazeny životu a dílu učenců 12. až 18.
století, jejichž působení je spjato s českými zeměmi. Představují se
zde mj. rabíni Jicchak ben Moše z Vídně, Avigdor Kara, Jehuda Leva ben
Becalel - Maharal (vysoký rabi Löw), Mordechaj Jafe, Šelomo Efrajim
Lunčic, Šabtaj Šeftl ben Akiva Horovic, Ješaja Horovic, Jomtov Lipman
Heller, Šabtaj ha-Kohen (Šach), Menachem Mendl Krochmal, David Oppenheim,
Jonatan Eybeschütz, a Jechezkel Landau. Z osobností zabývajících se
světskými vědami se uvádějí historik a astronom David Gans, polyhistor
Josef Šelomo Delmedigo a lékař Jissachar Beer Teller.
Čestné
místo mezi učenci zaujímá první známá pražská židovská spisovatelka
Rivka Tiktinerová. Ve vitrínách mezi sloupy se vystavují české a moravské
synagogální opony z 17. a 18. století. Dva nejcennější exponáty expozice
- opona rodiny Perlstickerů a opona Mordechaje Maisela (obě z konce
16. století) - jsou umístěny ve vyvýšeném prostoru při svatostánku.
Osobnost Mordechaje Maisela a osudy jeho synagogy jsou osvětleny ve
vitríně oddělující tuto část synagogy od hlavní lodi. Druhá strana této
vitríny je vyhrazena hebrejským rukopisům a tiskům z českých zemí (vystaven
je zde vzácný Pentateuch z roku 1530).
Jižní postranní loď je tématicky zaměřena
na rozvoj židovského osídlení. Zvlášť se zde pojednává o poměrech v
Praze, Čechách a na Moravě. Problematika se přibližuje především pomocí
působivých kolorovaných plánů ze 17. a 18. století. Zvláštní vitrína
se zabývá židovskou samosprávou a jejími písemnostmi.
V severní postranní lodi zaujímají význačné
místo umělecké předměty spojené s vynikajícími osobnostmi - především
zlacený stříbrný pohár, který podle tradice patřil rabimu Löwovi a rovněž
zlacená stříbrná koruna na Tóru, vyrobená roku 1783 Ondřejem Dejlem
a darovaná rabínem Jechezkelem Landauem Staronové synagoze. Samostatný
prostor je vyčleněn působení židovských zlatníků a stříbrníků; z jejich
výrobků zaslouží pozornost především stříbrný štít na Tóru, zhotovený
roku 1753
Jošuou Corefem. Zvláštní vitrína připomíná úlohu dvorních Židů; vystavuje
se zde především faksimile privilegia Jakoba Basseviho z roku 1628 s
vyobrazením jeho erbu (tento bankéř byl prvním nobilitovaným Židem v
habsburské monarchii). Heraldická problematika se objevuje i ve vitríně
věnované židovským praporům, znamením a veřejným slavnostem. Největšímu
zájmu se zde těší rytiny zobrazující průvody pražských Židů z let 1716
a 1741. K nejvzácnějším exponátům v severní lodi patří cechovní znamení
pražského židovského řeznického cechu z roku 1620 v podobě klíče.
Závěrečná část expozice se zabývá obdobím
vlády Marie Terezie, kdy se po odvolání vypovídacího dekretu začalo
postavení Židů postupně zlepšovat. Loajalitu k státu a panovnickému
domu dokládají pesachové talíře, synagogální textilie s vlasteneckými
motivy a modlitby za panovnici.