• Úvodní strana • napište nám • informace pro návštěvníky • mapa webu • tisk • english version

Španělská synagoga

Dějiny židů v Čechách a na Moravě II.

 

Stálá expozice, otevřená ve Španělské synagoze dne 25. listopadu 1998, je věnována dějinám Židů v Čechách a na Moravě od emancipace do současnosti. Navazuje tak na první část historické expozice (od počátků židovského osídlení v 10. století do roku 1780), která je umístěna v Maiselově synagoze.

Expozice je instalována po obvodu hlavního sálu v přízemí Španělské synagogy a v prostoru galerie v patře.

V přízemí se návštěvníci mohou seznámit s dějinami Židů od konce 18. do počátku 20. století. V této době byly české země součástí habsburské monarchie. Postupný vývoj emancipace od reforem Josefa II. až do úplného zrovnoprávnění Židů v roce 1867 je ilustrován především prostřednictvím archivních dokumentů a drobných dobových tisků. Portréty významných osobností spolu s ukázkami jejich prací přibližují návštěvníkům tradiční židovskou vzdělanost, osvícenství, židovské školství a vědu z konce 18. a první poloviny 19. století. Samostatná vitrína je věnována snahám o reformu bohoslužby. Centrem těchto snah se ve 30. letech 19. století stala Stará škola, kde vykonávali funkci kazatele někteří z nejvýznamnějších představitelů židovského osvícenství a vědy. V letech 1836 - 1845 zde působil jako ředitel chóru skladatel české národní hymny František Škroup.

Dovršení procesu emancipace spatřovala značná část židovského obyvatelstva v úplném splynutí s okolím, v asimilaci. V českých zemích to byla zprvu asimilace jazykově a kulturně německá. V expozici ji představuje především vydavatelská produkce Moše Israela Landaua a Paschelesova a Brandeisova nakladatelství. Problémy české asimilace jsou ukázány ve vitríně věnované českožidovskému hnutí. Vlna antisemitismu na konci 19. století zpochybnila možnosti řešení židovské otázky cestou asimilace. Tehdy vzniká židovské národní hnutí - sionismus. Expozice informuje o kulturní, společenské i sportovní činnosti sionistických spolků a organizací. Podíl Židů na rozvoji průmyslu je reprezentován dodnes existujícími významnými podniky, které založili židovští podnikatelé (sirkárna v Sušici, sklárna Moser v Karlových Varech, ČKD v Praze).

Na západní galerii je umístěna další část expozice, týkající se Židů v Československé republice (1918 - 1938). Československo uznávalo židovskou národnost, Židé hráli významnou roli v hospodářském i politickém životě země. Expozice představuje především významné osobnosti kulturního života - spisovatele a básníky z okruhu německy a česky psané literatury, vědce i výtvarné umělce.

Navazující část expozice na severní galerii je věnována holocaustu českých a moravských Židů (1939 - 1945). Archivní prameny a fotografie ze sbírek muzea dokumentují perzekuci Židů v Protektorátu Čechy a Morava, hromadné deportace a život v terezínském ghettu. Poslední dvě vitríny obsahují stručný nástin dějin Židů v českých zemích po roce 1945 a přehled vztahů Československo - Izrael.

Na jižní galerii se můžeme seznámit s dějinami a asanační přestavbou pražského ghetta i s dalšími zachovanými židovskými památkami Čech a Moravy. Ve zbývající části je stručně představena historie židovských muzeí v Praze a v Mikulově v době před druhou světovou válkou, válečné Židovské ústřední muzeum a navazující činnost židovského muzea v Praze od roku 1945 do současnosti.