Archiv zpravodajů |
ARCHÍV ZPRAVODAJŮ
ZPRAVODAJ 2000/2
Zasedání asociace evropských židovských muzeí v Praze
Židovské
muzeum v Praze hostilo ve dnech 26. až 28. března 2000 účastníky zasedání
Asociace evropských židovských muzeí. Organizátorem setkání odborných
pracovníků z více než dvaceti židovských muzeí bylo holandské Jood Historich
Museum v Amsterdamu. Pro desáté výroční zasedání asociace nebyla Praha
vybrána náhodou. Ačkoli se v posledních letech asociace rozšířila o
řadu nových členů, pražské Židovské muzeum v ní stále zaujímá významné
postavení. Někteří delegáti přijeli do Prahy poprvé a byli překvapeni
jak velkým počtem expozic tak i významnými památkami, jako jsou pražské
synagogy a Starý židovský hřbitov, které Židovské muzeum v Praze spravuje.
Pražské muzeum je také výjimečné rozsahem svých sbírek a jejich uceleným
regionálním charakterem. Asociace evropských židovských muzeí vznikla
jako organizace, která podporuje studium evropské židovské historie
a usiluje o záchranu a uchování židovských památek a židovského kulturního
dědictví v Evropě. Sdružení neposkytuje žádné finanční podpory, pomáhá
svým členům především výměnou informací a odborných znalostí, přípravou
společných výstav a projektů a profesní podporou nově vznikajících institucí.
Asociace dnes sdružuje několik desítek muzeí nejrůznějšího typu a velikosti
- od Dublinu a Toleda až po Varšavu či Budapešť a nově vznikající muzea
ve východní Evropě. Zahrnuje instituce nejrůznějšího druhu od tradičních
muzeí s vlastním sbírkovým fondem po studijní a informační centra využívající
nejnovější informační a mediální technologie. Základem asociace zůstávají
i nadále židovská muzea ve velkých evropských městech, která byla zejména
v posledním desetiletí obnovena nebo významně modernizována. Z nich
nejvýznamnější roli hraje židovské muzeum v Amsterdamu, před dvěma lety
otevřené Muzeum židovského umění a historie v Paříži a obnovená nejstarší
židovská muzea ve Frankfurtu a ve Vídni. K těmto nejaktivnějším institucím
se v posledních letech přidružilo Židovské muzeum v Londýně, centrum
pro židovská studia v Krakově, sefardské židovské muzeum v Toledu a
řecké židovské muzeum v Aténách. Pražského zasedání muzejní asociace
se účastnilo na 40 zástupců židovských muzeí především ze západní a
střední Evropy: z Bruselu, Dublinu, Londýna, Paříže, Frankfurtu, Amsterdamu,
Basileje, Vídně, Eisenstadtu, Mnichova, Trondheimu, Bratisla-vy, Varšavy
a Atén. Přítomni byli i zástupci nedávno nově otevřených židovských
muzeí v Hohenems, ve Furthu, Terstu a v Bologni, stejně jako zástupci
připravovaných židovských muzeí v Berlíně a Istambulu. Letošního zasedání
se neúčastnila téměř žádná z nových židovských muzeí z východní Evropy,
která se setkala na loňském zasedání v St. Petersburgu. Výjimkou byla
zástupkyně židovského muzea z litevského Vilna, které usiluje o záchranu
mnoha židovských památek, ale jako většina ostatních nových muzeí trpí
značným nedostatkem finančních prostředků. Jako každé zasedání bylo
i to pražské spojeno s odbornými přednáškami a diskusí k aktuálním problémům
muzejní činnosti. Židovské muzeum v Praze připravilo pro účastníky blok
přednášek především k problematice výzkumu židovských památek, restaurace
náhrobních kamenů židovských hřbitovů a několik přednášek, týkajících
se muzejní evidence a digitální dokumentace sbírek. S výsledky své odborné
činnosti v pražském muzeu účastníky seznámili v příspěvku “Projekt genízy”
Olga Sixtová a Arno
Pařík a o zkušenostech s restaurováním náhrobků přednášel externí restaurátor
Petr Justa. O dokumentačních metodách hovořila Magda Veselská a o digitalizaci
sbírek Petr Kliment. Během konference měli zástupci muzeí možnost vyměnit
si své zkušenosti a získat nové poznatky v různých oborech muzejní práce.
Každé muzeum informovalo o svých současných aktivitách a plánech, nejzajímavějších
výstavách, publikacích případně významných přírůstcích svých sbírek.
Zvláštní pozornosti účastníků se těšila diskuse o problematice výchovného
působení muzeí a netradičních formách práce s dětmi. Na 3. září byl
stanoven každoroční Den židovského kulturního dědictví, který připomíná
většina židovských muzeí zvláštními akcemi a co možná nejširším zpřístupněním
svých expozic a sbírek veřejnosti. Uznání se dočkala také výstava Židovského
muzea v Praze “Staré židovské pohlednice” ve Španělské synagoze. Každé
zasedání je spojeno také s prohlídkou místních židovských památek, které
poskytuje praktickou ukázku řešení obvyklých restaurátorských problémů.
Židovské muzeum v Praze nabídlo účastníkům zasedání nejen prohlídku
všech svých historických objektů s odborným výkladem pracovníků muzea,
ale i prohlídku nově budovaných depozitářů stříbra a textilu, a to jak
v Praze, tak i mimo ni. Společenskou část programu zpestřil zejména
koncert “Sefardské inspirace” v podání zpěvačky Jany Lewitové a Vladimíra
Merty ve Španělské synagoze. Jednání asociace a přednášky se konaly
ve vzdělávacím a kulturním centru v Maiselově 15. Jako místo příštího
zasedání asociace židovských muzeí v září roku 2001 bylo z několika
nabídek vybráno nové židovské muzeum v Bologni. Protože se jedná o muzeum
založené především na multimediální prezentaci, bude hlavním tématem
konference a seminářů využití nových informačních a mediálních technologií
v muzejní práci a nové systémy dokumentace muzejních sbírek.
Znovuotevření expozice v synagoze v Rychnově nad Kněžnou
Od
úterý 16. května 2000 je znovu otevřeno Židovské muzeum Podorlicka a
památník Karla Poláčka v rychnovské synagoze. O historii synagogy v
Rychnově nad Kněžnou a o přípravě nové expozice ve spolupráci se Židovským
muzeem v Praze jsme informovali ve Zpravodaji 3/98. Synagoga byla poškozena
při loňských záplavách a musela být v západní části nově omítnuta. Po
pěti letech od zpřístupnění v květnu 1995 byla dosavadní expozice, věnovaná
židovským památkám a historii židovských obcí v regionu, rozšířena o
řadu nových panelů s náměty židovských svátků a náboženských zvyků.
Nejvýznamnější svátky roku jsou dokumentovány starými rytinami, ilustracemi
a pohlednicemi, obrazy naivních malířů Roberta Guttmanna nebo Roberta
Ehrmanna, grafikami Marca Chagalla nebo současného ilustrátora Marka
Podwala. Expozici jako dříve doplňuje zápůjčka kultových předmětů ze
Židovského muzea v Praze.
Koncerty ve Španělské synagoze
Od dubna letošního roku lze opět navštěvovat
ve večerních hodinách Španělskou synagogu, kde jsou pořádány hudební
produkce. Organizace se tentokrát ujalo více koncertních agentur, které
se podílejí na různorodosti repertoáru. V synagoze jsme dosud slyšeli
soubory historických nástrojů Ritornello a Kvinterna, dále pěvecké recitaly
věnované jak sefardským písním, tak i umělým písním židovských autorů.
Vyvrcholením jarní hudební sezóny byl dne 30. 5. 2000 koncert pořádaný
Mezinárodním hudebním festivalem Pražské jaro. Díky mimořádně procítěnému
podání a dokonalé profesionální interpretaci synagogálních zpěvů se
téměř tříhodinový koncert kantora prestižní newyorské synagogy na 5.avenue
Josepha Malovaneho za doprovodu Jaroslava Šarouna stal nezapomenutelným
zážitkem.
Umění jako "strategie přežití" (strategies for survival)
Dne 10. února 2000 byla na Moravian College (Bethlehem, Pennsylvania, USA) zahájena výstava věnovaná terezínskému ghettu. Jejím těžištěm je dětská tvorba a dílo Friedl Dicker-Brandeisové. Židovské muzeum v Praze, které na přípravě výstavy úzce spolupracovalo, zapůjčilo ze svých sbírek kopie dětských kreseb a originály kreseb a maleb Friedl Dicker-Brandeisové. Při příležitosti zahájení výstavy velvyslanci české a slovenské republiky ve Spojených státech amerických se konala dvoudenní konference, které se svým příspěvkem o díle Friedl Dicker-Brandeisové zúčastnila i kurátorka sbírky obrazů a grafiky Židovského muzea v Praze Michaela Hájková. Ve svém příspěvku podala přehled tvorby dosud jen málo zpracovaného díla této významné představitelky meziválečné avantgardy a zároveň se dotkla její pedagogické role v předválečném období a v Terezíně.
Přírůstky do sbírky Židovského muzea
Židovské muzeum v Praze zakoupilo v
1. čtvrtletí roku 2000 nové předměty do svých sbírek:
Lžíce na charoset
Lžíce na charoset z jemného stříbrného filigránu ruského typu. Konstrukční
prvky listu lžíce tvoří stylizovanou palmetu s šesticípou hvězdou v
místě přechodu v rukověť, tvořenou spirálovitě stočeným plochým páskem.
Rukověť je ukončena plastickou filigránovou květinou. Na spodní straně
listu lžíce je u kořene umístěn hebrejský nápis “Bezalel” z připájeného
stříbrného drátu. Lžíce je značena rakousko-uherskou značkou pro zboží
z dovozu z let 1902-1921. Lžíce je zajímavým dokladem zájmů hnutí Bezalel,
ukazujícím široké spektrum jeho činnosti.
Ukazovátko na Tóru
Stříbrné ukazovátko na Tóru poměrně masivní konstrukce ve tvaru štíhlé
kuželky. Středový prstenec a zadní část rukojeti jsou zdobeny jemně
cizelovaným rostlinným ornamentem, odpovídajícím vídeňskému stylu poloviny
19. století. Ukazovátko je typickou prací Thomase Regschecka a od ostatních
ukazovátek našeho sbírkového fondu se odlišuje zejména jemnější cizelovanou
výzdobou
Štít na Tóru
Standardní štít vídeňského výrobce z 2.poloviny 19. století, zdobený
cizelovanými rozvilinami nahoře zakončenými okřídlenými hlavami gryfů.
Na volutách rozvilin stojící lvi přidržují desky zákona, nad kterými
je umístěna koruna. Štít byl původně částečně zlacen. Okénko pro výměnné
štítky s názvy svátků obsahuje pět pravděpodobně původních štítků. Na
zadní straně štítu je upevněn oválný vykrajovaný štítek s německým dedikačním
nápisem: “Gewidmet dem Cultus Vereine in Gablonz von Emmanuel Lederer
von dem Ertrage der Matrikenfuehrung 1885” a hebrejsky psaným ročním
ekvivalentem. Štít je opatřen pravděpodobně původním řetízkem. Štít,
který byl vyroben ručně cizelováním, jak tomu nasvědčuje jeho mírná
asymetrie, je dochován v úplnosti včetně štítků s názvy svátků a řetízku
a jeho historickou hodnotu zvyšuje dedikační tabulka se jménem dárce
a místa.
Nové produkce Židovského muzea
CD-ROM - Dějiny Židů v Čechách
a na Moravě
První CD-ROM muzea je obsahově rozčleněn do čtyř dílů. Dějiny Židů zachycují
základní historický vývoj zdejšího židovského osídlení. V další kapitole
je zachycen přehled židovských památek v Čechách a na Moravě. Pro poznání
specifiky judaismu je zařazen i oddíl s názvem Tradice a zvyky. Pojednává
nejen o svátcích a židovském kalendáři, ale zmiňuje se také o základních
textech židovského náboženství. Ve čtvrté části - “knihovně” lze najít
vysvětlení základních pojmů judaismu a vlastní multimediální výbavu
(ilustrace a hudební ukázky) disku. Všechny čtyři díly jsou provázány
hypertextovými odkazy a CD-ROM je také vybaven vyhledávacím programem.
Vzdělávací a kulturní centrum Židovského muzea v Praze ve spolupráci
s Památníkem Terezín, Muzeem romské kultury v Brně a Ministerstvem školství,
mládeže a tělovýchovy zahájilo ojedinělý projekt seminářů “Jak vyučovat
o holocaustu”. Semináře, které jsou určeny pro učitele základních a
středních škol, podpořilo výše zmíněné ministerstvo odkoupením části
nákladu a rozdáváním této elektronické publikace pedagogům jako pomoc
při zpřístupnění informací.
Židovští autoři v literaturách evropských zemí
Sborník přednášek z cyklu ve Vzdělávacím a kulturním centru Židovského
muzea uspořádali Jiří Franěk a Miloš Pojar. Ve sborníku je poprvé v
české literární vědě zpracováno téma přínosu židovských autorů v národních
literaturách některých evropských zemí. Jednotlivé příspěvky se týkají
románských literatur, dále literatur národů bývalé Jugoslávie, literatury
dánské, maďarské, polské a litevské. Sborník je v českém jazyce.
Hilsnerova aféra a česká společnost 1899-1999
Sborník přednášek z konference na Univerzitě Karlově v loňském roce,
který uspořádal Miloš Pojar, obsahuje 29 příspěvků českých historiků
a filozofů, jako např. prof. Milana Machovce, Jiřího Kovtuna, Eduarda
Goldstückera, Jaroslava Opata a mnoha dalších. Texty jsou v českém jazyce
a v příloze jsou kopie historických dokumentů.
Judaica Bohemiae XXXV
Vědecká ročenka 1999. Uspořádal Alexandr Putík. Další ročník vědeckých
příspěvků k dějinám židovské komunity v Čechách a na Moravě obsahuje
následující příspěvky: Alexandr Putík: The Prague Jewish Community in
the Late 17th and Early 18th Centuries; Lenka Matušíková: Ein Beitrag
zur Kenntnis der Judensiedlungen in Böhmen in den Jahren 1650 und 1674;
Ivan Kalmar: The Origins of the ”Spanish Synagogue” of Prague; Kateřina
Čapková: Pillsudski or Masaryk? Zionists revisionism in Czechoslovakia
1925-1940; Anna Hyndráková - Anna Lorenzová: Systematic Collection of
memories organized by the Jewish Museum in Prague; Leo Pavlát: The Jewish
Museum in Prague - 1999 Annual Report.
Výše uvedené publikace lze objednat na adrese Židovského muzea v Praze.
Významné návštěvy
březen: - Delegace
rabínů sdružených v North American Boards of Rabbis vedená Rabbi Jay
Rosenbaumem
květen: - Zoltán Rockenbauer, ministr národního a kulturního
dědictví Maďarské republiky s manželkou - Charles a Lynn Schusterman
z The Schuster-man Family Foundation - Leonard a Madlyn Abramson (Family
Cancer Research Institute at The University of Pennsylvania Cancer Center)
- pan Lennart Meri, president Estonské republiky
červen: - Dagmar Havlová, manželka prezidenta České
republiky
© 2004 - 2009 Židovské muzeum v Praze