ARCHÍV ZPRAVODAJŮ
ZPRAVODAJ 2002/1
NOVÁ VÝSTAVA - ROBERT HORVITZ:ESENCE
V lednu 2002 byla v muzejní Galerii
Roberta Guttmanna zahájena výstava současného 
amerického
židovského autora Roberta Horvitze s názvem "Esence". Záměrem
kurátorky Michaely Hájkové je v tomto nevelkém prostoru pravidelně představovat
reprezentativní
výběry z tvorby současných umělců, které spojuje reflexe vlastní židovské
identity. Robert Horvitz absolvoval bakalářské studium na Yaleově univerzitě,
kde v letech 1970-71 působil jako asistent v kursech kresby. Kromě toho,
že od roku 1970 s většími či menšími přestávkami vystavoval v Americe
a v Evropě, věnoval se též teoretické, editorské a pedagogické práci.
V roce 1992 se Robert Horvitz přestěhoval do Prahy, kde od té doby žije
a intenzívně se věnuje kresbě. Od roku 1999 vyučuje dějiny umění ainternetové
kursy na University of New York in Prague. 
Robert Horvitz patří k autorům, u nichž
hraje primární roli vlastní proces tvorby; tomu je vše podřízeno do
nejmenších detailů: vyjadřovací prostředky ustálené po důkladném hledání,
rychlý, již téměř podvědomě prováděný tah pera, i po léta používaný
stejný druh a formát papíru. Kreslířský styl je doveden do takového
stupně úspornosti a gestické virtuozity, že dovoluje autorovi používat
kresbu ve stavu jistého estetického nevědomí, ve "stavu vytržení",
jak sám říká. Zkoumáním svého "mikrokosmu" se Robert Horvitz
snaží nalézt a pro sebe znovu definovat obecně platné principy. Činí
tak prostřednictvím kreseb, které se podobají záznamům vědeckého deníku,
zkamenělým otiskům 
stavu
mysli. Je pouze na nás, jak tyto podněty přijímáme, jak je čteme a interpretujeme.
Výstava potrvá do 7. dubna 2002.
POMOZTE PÁTRAT PO ZMIZELÝCH SOUSEDECH
návaznosti na projekt Vzdělávacího a kulturního centra a výstavu Zmizelí sousedé (Zpravodaj 4/2001) se Židovské muzeum v Praze obrátilo s podporou význačných periodik (Lidové noviny, MF Dnes, Hospodářské noviny, Právo, Respekt), rozhlasu (Rádio Classic FM) i televize na širokou veřejnost se žádostí o pomoc při shromažďování informací a materiálů, týkajících se předválečného života Židů v Čechách a na Moravě. Cílem je získat co nejvíce zatím neznámých informací a dokumentů, zejména z období 2. světové války, ze které ještě mají lidé zachyceny vzpomínky na své blízké a známé.
Tato
akce, která byla zahájena v polovině prosince 2001, již přinesla první
výsledky. Do poloviny února 2002 přes 150 osob muzeu předalo nebo poštou
zaslalo řadu osobních i úředních dokumentů, vzpomínek a rodinných fotografií.
Bylo získáno i několik trojrozměrných předmětů, které se spolu s ostatními
materiály soustřeďují v oddělení holocaustu Židovského muzea v Praze.
V muzeu je tak nyní nově evidováno několik
stovek fotografií i nejrůznější písemné dokumenty: rodinná korespondence,
korespondence z terezínského ghetta, z koncentračních táborů, ze shromaždišť
transportů, osobní dokumenty ilegální i oficiálně vydané. Jen menší
část těchto materiálů byla muzeu předána jako dar, a proto oddělení
holocaustu musí zajistit výrobu jejich kopií a poté zapůjčené originály
vrátit. Pracovníci muzea současně vyhledávají pro potřeby muzea i dárců
údaje o českých a moravských Židech, k jejichž osudu se uvedené dokumenty
a fotografie vztahují.
Na základě četných dotazů veřejnosti
předpokládáme, že akce bude ještě několik měsíců pokračovat. Poté budou
všechny získané dokumenty, fotografie a vzpomínky zinventarizovány či
zkatalogizovány a zařazeny do příslušných sbírek Židovského muzea v
Praze.
Kromě zisku mnoha zajímavých a nejednou historicky cenných materiálů je významný i vysoce kladný ohlas veřejnosti: Téměř 60 let po skončení války lidé s láskou a pohnutím vzpomínají na své židovské sousedy a přátele a zajímají se o jejich osud. Vzhledem k tomu, že přímých pamětníků války ubývá, byla celá akce jednou z posledních možností, jak pro budoucnost zajistit cenné doklady, které by jinak byly nejspíše zničeny.
NOVÉ PŘÍRŮSTKY DO SBÍREK ŽIDOVSKÉHO MUZEA V PRAZE ZA ROK 2001
Sbírky Židovského muzea v Praze se v
minulém roce rozšířily o několik hodnotných uměleckých děl. Největší
počet přírůstků za rok 2001 získala sbírka obrazů, grafiky a kreseb.
Sbírka se orientuje především na díla židovských umělců pocházejících
z českých
zemí, jež tvoří významnou kapitolu moderní židovské kultury. Právě v
této oblasti má sbírka určité mezery, které je třeba vhodným způsobem
doplňovat.
Jedno
z nejzajímavějších nově získaných děl představuje grafický portrét malíře
Julese Pascina od pražského grafika Emila Orlika (1897). Naproti tomu
spíše dokumentační význam má studie interiéru Staronové synagogy k obrazu
Oldřicha Blažíčka (1912). Za zmínku mezi novými přírůstky stojí i početná
kolekce kreseb, akvarelů, pastelů a olejů od pražských moderních židovských
umělců z 20. a 30. let minulého století: rozměrný akvarel od Alfreda
Justitze, kresba mořského pobřeží od známého příslušníka pařížské školy
Georgese Karse a rozměrný obraz "Kostel na břehu jezera" od
pražského expresionisty Bedřicha Feigla. Mladší generaci židovských
umělců nově zastupují ve sbírkách Židovského muzea kresby Endre Nemese
a pastely Gézy Szóbela a Pavla Fleischmanna.
Zřejmě nejcennější přírůstky se však
loni podařilo získat od dvou významných pražských židovských umělců
poválečné generace. Jedná se o dva pozoruhodné portréty Pavly Mautnerové
z doby kolem roku 1950, a zejména rozměrný obraz "Les" (1954)
od malíře Roberta Piesena, předního představitele informální malby 60.
let 20. století. Dalším významným ziskem pro obrazovou sbírku byl soubor
tří expresivních kreseb z let 1970, 1980 a 1983 od pražského sochaře
Aleše Veselého. Za zvláště potěšitelné považujeme, že se tak po delší
době podařilo obohatit sbírky muzea o významná díla poválečného českého
židovského umění, jež v díle Aleše Veselého zasahuje až do současnosti.
Té by měla být v akvizičním programu Židovského muzea nadále věnována
trvalá pozornost.
V roce 2001 muzeum obdrželo do sbírky
také dva dary. Prvým z nich je soubor 5 ilustrací pro židovský kalendář
5762 (2002-3) od amerického malíře Marka Podwala. Druhým dárcem se stal
Vavro Oravec, rodák ze slovenského Tvrdošína, který žije od roku 1968
ve Švýcarsku. Muzeu daroval soubor 34 obrazů, které již byly veřejnosti
představeny na jeho autorské výstavě v Židovském muzeu v Praze v lednu
2001. Celkem se loni sbírka obrazů, grafiky a kreseb rozrostla o více
než 70 děl.
Početně méně, ale nikoli bezvýznamně, se rozrostla také sbírka kovů (jmenujme alespoň dar tří medailí židovského sportovního klubu Hagibor nebo dvou kořenek) a sbírka textilu. Pro tu byl například zakoupen ženský závoj z 2. poloviny 19. století pocházející s největší pravděpodobností z Blízkého východu.
ŽIVOT PRO UMĚNÍ A PONAUČENÍ
PUTOVNÍ VÝSTAVA FRIEDL DICKER-BRANDEISOVÉ
Židovské muzeum v Praze spolupracuje
jako jeden z hlavních zapůjčitelů se Simon Wiesenthal Center v Los Angeles,
USA na významném výstavním projektu nazvaném
"Friedl Dicker-Brandeis. Život zasvěcený umění a výuce". Tento
projekt svým významem přesahuje běžné výstavní prezentace - stal se
totiž vůbec první soubornou výstavou malířky Friedl Dicker-Brandeis.
Tato bývalá žačka výmarského Bauhausu je na ní představena nejen jako
"učitelka terezínských dětí", ale poprvé též jako jedinečná
umělecká osobnost, jejíž dílo lze právem zařadit k tomu nejlepšímu z
evropské meziválečné avantgardy. Současně byl vydán výpravný katalog,
který dosud vyšel v německé, české, francouzské a anglické verzi. Pro
japonskou expozici poskytlo Židovské muzeum v Praze pořadatelům celkem
9 olejomaleb z celkových 37 děl autorky.
Výstava byla poprvé otevřena na podzim
1999 ve vídeňském Pallais Harrach pod názvem "Friedl Dicker Brandeis.
Ein Leben für Kunst und Lehre". Po velkém úspěchu byla během dvou
let reprizována ještě v Grazu, Českém Krumlově, Paříži, Stockholmu a
Berlíně.
Od listopadu 2001 až do letošního března mohli výstavu shlédnout též
diváci v Atlantě ve státě Georgia, USA. Nyní výstava putuje do Japonska,
kde v prostorách Tokyo Fuji Art Museum setrvá do října 2002. Koncem
tohoto roku by výstava "Friedl Dicker-Brandeis. Život zasvěcený
umění a výuce" měla svou pouť světem ukončit v kalifornském Los
Angeles.
PRÁZDNÁ MÍSTA V MĚLNÍKU
V okresním muzeu v Mělníku byla ve dnech
17. října až 24. listopadu 2001 představena výstava nazvaná "Prázdná
místa", na níž se podílelo i Židovské muzeum v Praze. Výstavou
vyvrcholil stejnojmenný celoroční vzdělávací a výchovný projekt mělnického
muzea, zaměřený na poznávání židovské kultury a historie. Na jeho přípravě
a realizaci se podílela zejména pracovnice muzea v Mělníku mgr. Renata
Špačková, která spolupracovala se Základní školou Jindřicha Matiegky
a Základní uměleckou školou v Mělníku. Podpory se jí však dostalo i
od dalších institucí: vedle Židovského muzea v Praze a jeho Vzdělávacího
a kulturního centra zejména od Památníku Terezín, města Mělník, Terezínské
iniciativy a Open Society Fund Praha.
V rámci projektu "Prázdná místa"
se v průběhu roku 2001 uskutečnila řada akcí. Žáci se v nich formou
work-shopů (vzdělávacích dílen) seznámili s oslavou šabatu a hlavních
židovských svátků i s událostmi nedávné židovské historie. Projekt byl
doplněn řadou exkurzí a návštěv míst bývalých židovských obcí a židovských
památek v regionu. Jednalo se např. o Rychnov nad Kněžnou a terezínské
ghetto, ale také prohlídku židovských hřbitovů na Mělnicku (Kralupy,
Kostelec nad Labem, Byšice, Liběchov, Všetaty, Litice, Spomyšl, Bosyně,
Vojkovice). Ačkoli tato oblast měla typicky středočeské, tedy poměrně
slabé a rozptýlené židovské osídlení, přece odtud pochází i řada významných
osobností: spisovatel Vojtěch Rakous (1862-1935), operní pěvec Emil
Pollert (1877-1935), malíř Jiří Kars (1880-1945) a Max Horb (1882-1907).
V Želízích dodnes stojí penzion, kam kdysi jezdíval Franz Kafka.
Hlavní část výstavy "Prázdná
místa" byla věnována obětem holocaustu na Mělnicku. V několika
případech se přitom z nalezených fotografií a dokladů podařilo doložit
osudy celých mělnických židovských rodin. Někteří z jejich přeživších
členů se také zúčastnili vernisáže výstavy. V její druhé části bylo
možno shlédnout synagogální a kultové předměty z pražského Židovského
muzea, pocházející z několika bývalých židovských obcí regionu.
K výstavě "Prázdná místa" byla vydána obsažná stejnojmenná publikace s fotografiemi židovských hřbitovů, náhrobků a synagog na Mělnicku (dnes již většinou zbořených), která by měla přispět k zaplnění "prázdných míst" a připomenout bývalé spoluobčany, po nichž tato prázdná místa zůstala.
V říjnu 2001 zahájená výstava měla i symbolický význam. Na jedné straně připomněla 60 let od zahájení židovských deportací. Proto také byla symbolicky ukončena v den, kdy před 60 lety odjel první transport s židovskými vězni do Terezína. Na straně druhé konání výstavy připadlo na dny židovských Velkých svátků Roš ha-šana a Jom Kipur následovaných svátkem Sukot a Simchat Tora. Těmto svátkům proto byla v judaistické části výstavy věnována zvláštní pozornost.
Z NOVÉ PRODUKCE
STÍN ŠOA NAD EVROPOU
Sborník přednášek ze stejnojmenného cyklu uváděného ve Vzdělávacím a kulturním centru Židovského muzea v Praze od ledna 2000 do prosince 2001. Sborník o 315 stranách, který uspořádal PhDr. Miloš Pojar, obsahuje 24 příspěvků od českých autorů i přispěvatelů z Francie a Slovenska. Ve svém souhrnu poskytuje základní přehled o vyvražďování Židů (holocaust, šoa) ve všech evropských zemích. Jednotlivé příspěvky jsou řazeny v pořadí, v jakém nacistické Německo okupovalo evropské země včetně svých satelitů a spojenců. Na závěr jsou publikovány přednášky, které se týkají evropských neutrálních zemí včetně Turecka a jejich vztahu ke Třetí říši a k Židům. Zastoupena není pouze kapitola věnovaná Vatikánu a Irsku. Z pochopitelných důvodů není rovněž uvedena Velká Británie - jediná evropská země bojující proti nacistickému Německu, která jím nebyla okupována.
V přílohách je možno najít dopis Adolfa
Hitlera z 16. září 1919, který napsal na žádost Karla Mayera, svého
nadřízeného v armádě. Hitler v dopise hovoří
o antisemitismu a o postoji Němců k Židům. Dále jsou zde přetištěny
tzv. norimberské zákony z roku 1935, protokol z konference ve Wannsee
a výňatky z projevu Heinricha Himmlera proneseného 6. října 1943 v Poznani
ke gauleiterům. Sborník je v českém jazyce, některé přílohy v němčině.
Uvedenou publikaci lze objednat na adrese Židovského muzea v Praze.
DĚJINY ŽIDŮ V ČECHÁCH A NA MORAVĚ.
Část I.- Od počátku osídlení do emancipace
Průvodce expozicí v Maiselově synagoze v Praze
V Židovském muzeu v Praze právě vychází i nový katalog k historické
expozici "Dějiny Židů v Čechácha na Moravě, část I. - od počátku
osídlení do emancipace", která je umístěna v Maiselově synagoze.
Publikace vychází v angličtině. Obsahuje texty k jednotlivým tématům
expozice doprovázené souborem 105 reprodukcí nejvzácnějších exponátů.
Některé reprodukce jsou přitom zveřejněny vůbec poprvé - např. vlastnoruční
podpis rabiho Löwa (Maharala). Autorem většiny textů jsou Dr. Alexandr
Putík a Mgr. Olga Sixtová. Tato publikace završuje řadu průvodců po
expozicích Židovského muzea v Praze: již dříve totiž vyšly katalogy
k expozicím v Klausové synagoze a Obřadní síni ("Židovské tradice
a zvyky") a ve Španělské synagoze ("Dějiny Židů v Čechách
a na Moravě, část II. - od emancipace do současnosti"). Všechny
katalogy si lze objednat na adrese Židovského muzea v Praze.
© 2004 - 2009 Židovské muzeum v Praze