ARCHÍV ZPRAVODAJŮ
ZPRAVODAJ 2002/2
Roucho a praporec mesianisty
Šeloma Molcha
Židovské
muzeum v Praze jako jedno z prvních muzeí vybudovalo a v dubnu 2002
otevřelo pro veřejnost unikátní tzv. trezorovou vitrínu pro uchovávání
a vystavování vzácných předmětů. Trezorová vitrína - součást stálé expozice
v Maiselově synagoze, vypovídající o nejstarších dějinách Židů v českých
zemích - umožňuje návštěvníkům spatřit dva vzácné historické exponáty:
roucho a praporec mesianisty Šeloma Molcha(nar. kolem 1500 v Portugalsku
– 1532 upálen v Mantově). Oba předměty, užívané kdysi Šelomem Molchem,
kabalistou, náboženským blouznivcem a stoupencem mesiášského hnutí Davida
Reubeniho, byly po léta uloženy v pražské Pinkasově synagoze (nejstarší
zmínka je z roku 1628), odkud se v poměrně špatném stavu dostaly do
Židovského muzea v Praze. Přestože byly v minulosti již několikrát restaurovány,
nebylo možné je dlouhodobě zpřístupnit veřejnosti. Proto byl v Maiselově
synagoze vyčleněn speciální prostor, který po stavebních úpravách za
dohledu odborníků splňuje zvýšené nároky na komplexní ochranu muzejních
sbírek: bezpečnost, stabilitu mikroklimatu, osvětlení i ochranu před
UV a IR záření.
Vytvoření takových podmínek předcházely četné úpravy: byla instalována
topidla s přesnou regulací teploty po celé roční období, absorpční kazety
Art-sorp zajišťující optimální vlhkost a speciální optické kabely s
IR a UV filtrem pro rozvod a vývod světla. Pozadí prostoru expozice
tvoří stěny se speciální nátěrovou hmotou s vysokou světelnou pohltivostí,
která zlepšuje vidění při nízké intenzitě osvětlení. Veškeré teplo světelných
zdrojů je odváděno mimo zmíněný prostor a neovlivňuje mikroklimatické
poměry uvnitř expozice. Díky uvedenému řešení mohou nyní být oba sbírkové
předměty nejen dobře uchovány, ale i vystaveny pro veřejnost.
Setkání – výstava izraelsko-amerického malíře Benjamina Levyho
v Praze
V dubnu a květnu 2002 uspořádalo Židovské muzeum v Praze v Galerii Roberta
Guttmanna výstavu kreseb, akvarelů a kvašů současného izraelsko-amerického
malíře Benjamina Levyho s názvem “Setkání”. V českých zemích sice jeho
dílo není příliš známé, ale Levyho kresby najdeme v mnoha 
soukromých
a veřejných sbírkách po celém světě. Během posledních 30 let je mohli
vidět návštěvníci na více než 80 samostatných výstavách a téměř 100
skupinových výstavách v Izraeli, Spojených státech amerických a v Evropě.
Na zahájení výstavy dne 24. dubna 2002 pozdravil hosty nejen sám autor,
ale i izraelský velvyslanec v České republice Arthur Avnon.
Benjamin Levy se narodil v roce 1940 v Tel Avivu. Studoval v Izraeli
u Abrahama Yaskila, v Paříži na École de Montparnasse a v New Yorku
na Pratt Graphic Art Center. Po studiích se vrátil do Tel Avivu, kde
si založil atelier a oženil se. V roce 1965 se rodina Levyových přestěhovala
do New Yorku, kde Benjamin brzy dosáhl úspěchu a ocenění. Žije nyní
střídavě mezi svými domovy v New Yorku, Tel Avivu a umělecké kolonii
Ein Hod v Izraeli.
Dílo Benjamina Levyho je plné upomínek na jeho rodinu. Mnohé postavy
z jeho obrazů pocházejí z rodinných vzpomínek a legend. Vyrůstal v barvitém
světě jemenské čtvrti v Jaffě a jeho obrazy jsou dodnes plné exotických
představ z dětství. Mnoho inspirace umělec čerpal ze sbírky rodinných
fotografií, z nichž četné vznikly ještě před jeho narozením. Levyho
obrazy tím získaly něco z kouzla starých fotografií: zvláštní strnulost
postav a zasněnost výjevů.
Postavy z obrazů Benjamina Levyho komunikují spolu navzájem i s námi
prostřednictvím ticha, zapomenutou řečí symbolů, která prostupuje všechny
jeho obrazy. Náznaková řeč symbolů 
spojuje
Levyho se starou uměleckou tradicí, která překvapivě promlouvá i k naší
současnosti.
V tajemném a paradoxním světě Benjamina Levyho se postavy z umělcova
života a jeho podvědomí setkávají v prostoru mezi skutečností a snem.
Vysílají signály, které zdůrazňují neskutečný a snový prostor jeho obrazů,
připomínající atmosféru metafyzických obrazů Giorgia de Chirica, Renée
Magritta nebo Marca Chagalla. Levyho obrazy nám připomínají nečekaná
déjá-vu, setkání s naší vlastní zapomenutou minulostí. Kurátorem výstavy
byl PhDr. Arno Pařík.
Euroclio 2002
Ve
dnech 12. –17. března 2002 se letos v Praze konala Mezinárodní konference
učitelů historie za účasti více než 130 učitelů z celé Evropy. Přednášky
a diskusní skupiny se týkaly zejména soužití většinového obyvatelstva
s menšinami, a to jak v historii, tak v současnosti. Židovské muzeum
v Praze se zúčastnilo semináře několika aktivitami. Ředitel Vzdělávacího
a kulturního centra Židovského muzea v Praze PhDr. Miloš Pojar přednesl
příspěvek na téma soužití Čechů, Němců a Židů v české minulosti. Výukové
programy Vzdělávacího a kulturního centra byly zastoupeny jednak ukázkou
z dílny “Židovská svatba” pod vedením lektorky Veroniky Schmiedtové
a jednak ukázkou na téma “Badatelé v oboru judaismus” s lektorkou Terezou
Foltýnovou. Výstava “Zmizelí sousedé” (viz též Zpravodaj 4/2001) byla
společně s výstavou Anne Frank House instalována pro účastníky semináře
v pražském hotelu Pyramida. Židovské muzeum v Praze pak na druhý den
připravilo pro účastníky konference prohlídku všech svých expozic.
Putování výstavy Zmizelí sousedé
Výstava Zmizelí sousedé vznikla na základě stejnojmenného projektu (viz
Zpravodaj 4/2000) jako výsledek literárně-dokumentační práce studentů
ze středních škol a gymnázií. Putováním po jednotlivých krajích v Čechách
a na Moravě přibližuje širší veřejnosti osudy lidí, kteří se stali oběťmi
šoa. Poprvé byla výstava veřejnosti představena v listopadu 2001 v rámci
terezínského mezinárodního semináře Holocaust ve vzdělávánía v únoru
2002 byla instalována v Informačním centru Městské části Praha 1. V
březnu 2002 se tato výstava o 8 panelech představila kromě účastníků
semináře učitelů dějepisu Eurocliodalším více než 500 návštěvníkům,
většinou z pražských škol, na jiné 
akci
pro učitele, Schola Pragensis, pořádané Magistrátem hlavního města Prahy.
Výstava Zmizelí sousedédále putuje společně s výstavou “Anne Frank –
odkaz pro současnost” po českých regionech. V dubnu byla instalována
v Okresním muzeu v Brandýse nad Labem současně s expozicí Židovské svátky
a tradicerealizovanou ve spolupráci s pracovníky Židovského muzea v
Praze. Poté byly obě výstavy společně instalovány v Třebíči v Zadní
synagóze. Od 11. 6. 2002 byla výstava Zmizelí sousedéke shlédnutí v
Senátu Parlamentu České republiky. Do této expozice už byly zahrnuty
dva nové panely z Ostravy a Lipníku nad Bečvou a výstavu doplnily keramické
výrobky lipnických dětí na téma židovských památek v Lipníku a okolí.
Od 26. července do 11. srpna 2002 se výstava stane součástí setkání
mladých lidí nazvaného Prázdniny v Telči, kde bude doplněna koncerty
židovské hudby. Výstava vytvořená z kopií prvních osmi panelů výstavy
současně putovala do míst, kde jednotlivé práce vznikaly: do Chomutova
(květen 2002) a Sokolova (červen 2002). Vznikají též další dva nové
panely o historii židovských obcí na Sokolovsku a v Zábřehu.
ClaudeLanzmann v Židovském muzeu v Praze
V polovině dubna 2002 proběhl v Praze mezinárodní filmový festivalJeden
svět – One World, který jako každý rok představil výjimečné dokumentární
filmy, přibližující problematiku lidských práv, krizových oblastí a
globálních problémů. Festival pořádala Nadace Člověk v tísni při ČT
a na část jeho programu přispěly i Židovské muzeum v Praze a Židovská
obec v Praze. Letos se festivalu zúčastnil slavný francouzský spisovatel
a filmový režisér Claude Lanzmann. Jeho filmy Proč Izrael(1973,) Šoa(1985),
Sobibor14. října 1943 v 16 hodin(2001), Tsahal (1994) a Návštěvník z
říše živých(1997) byly na festivalu promítnuty v rámci retrospektivního
bloku a v divadle Archa byla s C. Lanzmannem uspořádána beseda.
Ve Vzdělávacím a kulturním centru Židovského muzea v Praze se 16. dubna
2002 uskutečnilo setkání s režisérem Claude Lanzmannem na téma Šoa v
umění: dokument nebo fikce?Na setkání přišli ti, pro něž je toto téma
osobně stále živé nebo zajímavé z uměleckého či lidského hlediska. Proto
se zde setkali jak příslušníci starší generace, pro niž je válečná doba
spjata s výraznými osobními prožitky či vzpomínkami, tak i mladší generace,
kterou zajímá forma a ztvárnění tématu v Lanzmannových filmech. Představitelé
Židovského muzea v Praze a Židovské obce v Praze se s režisérem Lanzmannem
setkali na slavnostním obědě, uspořádaném na jeho počest. Poté si Claude
Lanzmann prohlédl expozice Židovského muzea v Praze.
Z nové produkce - Boskovická synagoga
Při
příležitosti ukončení mnohaleté obnovy synagogy v Boskovicích připravil
kolektiv autorů Židovského muzea v Praze obrazového průvodce, který
chce veřejnosti přiblížit tuto unikátní památku z roku 1639 i její bohatou
malířskou výzdobu. Nástěnné malby z druhé poloviny 17. a počátku 18.
století, které tu byly během rekonstrukce odkryty a restaurovány, představují
nejstarší a nejucelenější příklad starobylé východoevropské tradice
výzdoby synagog v České republice a svým významem daleko přesahují její
hranice. Vedle dekorativních a symbolických maleb a nápisových polí
s texty modliteb a požehnání tu byly nalezeny i cenné dedikační a pamětní
nápisy se jmény jednotlivých malířů i iniciátorů výzdoby synagogy a
donátorů, příslušníků zdejší obce. Pro mapování židovské historie v
Čechách a na Moravě mají odkryté malby a nápisy význam o to větší, že
vznikaly v době poznamenané vypjatými mesianistickými nadějemi, jež
byla dosud jen částečně zpracována. Obraz života boskovické židovské
obce se díky seznámení se s malbami a nápisy v její synagoze podařilo
zásadně doplnit a obohatit.
Průvodce o 64 stranách vychází současně v české a anglické verzi a je
doplněn téměř 90 snímky: zachycují obnovenou synagogu i její archivní
záběry, snímky boskovických rituálních předmětů ze sbírek Židovského
muzea v Praze a průběh restaurování. Textová část se zabývá historií
stavby a maleb i jejich symbolickým obsahem a s pomocí údajů z archivních
materiálů je zasazuje do kontextu doby jejich vzniku. Uvedenou publikaci
lze objednat na adrese Židovského muzea v Praze.
Významné návštěvy
-
20. 5. 2002 – manželka amerického prezidenta Laura Bushová se svou dcerou
Jenny
- 3. 6. 2002 – představitelé litevského fondu na podporu židovského
kulturního dědictví z Vilniusu
- 5. 6. 2002 – velvyslanec Indie v České republice Dr. Subrahmanyam
Jaishankar
Poděkování
Jak jsme informovali ve Zpravodaji 1/2002, díky podpoře, kterou média
poskytla akci “Pomozte pátrat po zmizelých sousedech”, se Židovskému
muzeu v Praze podařilo shromáždit mnoho zajímavých a historicky cenných
materiálů z období holocaustu.
Naše poděkování zejména patří:
|
Respekt |
Právo |
MF Dnes |
|
Lidové noviny |
Rádio Classic FM |
Hospodářské noviny |
© 2004 - 2009 Židovské muzeum v Praze