Úvodní strana napište nám informace pro návštěvníky mapa webu • tisk • english version
  

ARCHÍV ZPRAVODAJŮ

ZPRAVODAJ 2006/1

  Zobrazit Zpravodaj ve formátu PDF
 

ROK S ŽIDOVSKOU KULTUROU – 100 LET ŽIDOVSKÉHO MUZEA V PRAZE
 
Během celého roku 2006 si Židovské muzeum v Praze připomíná sté výročí svého založení. Při této slavnostní příležitosti připravilo samostatně i ve spolupráci s nejrůznějšími partnery řadu programů a akcí, které představují české veřejnosti židovské kulturní a umělecké dědictví a upozorňují na jeho spjatost s českou kulturou. Každý měsíc je tak možno na různých místech České republiky navštívit programy, jež se tak či onak dotýkají významného výročí muzea.
 
Program prvního čtvrtletí Roku s židovskou kulturou byl více než pestrý. Proběhla řada akcí – tři koncerty, šestadvacet přednášek, diskusí a společenských akcí, dvanáct výstav, osm filmových představení, dva festivaly a na třicet divadelních her. V našem Zpravodaji připomeneme alespoň ty nejdůležitější.
 


KONCERTY
Slavnostní zahájení Roku s židovskou kulturou

Ve Španělské synagoze se 1. února uskutečnil slavnostní koncert k zahájení celoročního projektu Rok s židovskou kulturou – 100 let Židovského muzea v Praze. Zúčastnili se ho významní představitelé českého kulturního i politického života stejně jako zástupci zahraničních zastupitelství v České republice. Přítomné uvítal ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát, dále následoval pozdrav předsedy Senátu Parlamentu České republiky Přemysla Sobotky a na závěr předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Lubomír Zaorálek osobně popřál projektu mnoho zdaru. V podání Schulhoffova kvarteta zazněly skladby Gideona Kleina, Hanse Krásy a Ervína Schulhoffa.
Po skončení koncertu proběhlo přátelské setkání zúčastněných posluchačů v rezidenci primátora hl. města Prahy Pavla Béma.
 

 

PŘEDNÁŠKY A DISKUSE
Moje setkání s židovstvím

V rámci přednáškového cyklu Moje setkání s židovstvím přijal 11. ledna pozvání Vzdělávacího a kulturního centra muzea bývalý prezident České republiky Václav Havel. Své vystoupení v přeplněné Španělské synagoze zahájil vzpomínkou na vztah své rodiny k Židům. Přítomní poté měli možnost klást V. Havlovi otázky. Mimo jiné se dozvěděli o jeho návštěvách Izraele, setkáních se Šimonem Peresem i o jeho přátelství s Madeleine Albrightovou nebo Elie Wieselem. Václav Havel také neopominul zmínit svůj vztah k pražské židovské literatuře, a to především k Franzi Kafkovi.
 

SPOLEČENSKÉ AKCE
Vzpomínkový večer při příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti

Dvacátého šestého ledna, v předvečer Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinů proti lidskosti (dne připomínajícího výročí osvobození osvětimského vyhlazovacího tábora v roce 1945), Židovské muzeum v Praze uspořádalo ve Španělské synagoze vzpomínkový večer. Hlavní projev pronesl velvyslanec Státu Izrael Arie Arazi, za přeživší holocaustu hovořila Michaela Vidláková. V kulturní části herečka Vlasta Chramostová přečetla povídku Pan učitel Katz od Josefa Škvoreckého. Večer pak vyvrcholil vystoupením Kocianova kvarteta, které předneslo skladby od Dmitrije Šostakoviče a Johannese Brahmse.
 

VÝSTAVY
Muž, který si nedal pokoj. Příběh Josefa Poláka (1886-1945)

Od 2. února do 19. března bylo možno v Galerii Roberta Guttmanna shlédnout výstavu věnovanou Josefu Polákovi; významnému historiku umění, muzejníkovi a organizátorovi kulturního života v předválečném Československu, který výrazně ovlivnil podobu Židovského muzea v Praze.
Josef Polák se narodil v roce 1886 v Praze a na tehdejší Karlo-Ferdinandově univerzitě vystudoval práva. Navíc navštěvoval semináře dějin umění u profesorů Chytila, Hostinského a Matějky. Rovněž se zapojil do aktivit česko-židovského hnutí. V době první světové války se ocitl na Slovensku. Tam se také po vzniku Československa v roce 1918 vrátil a ve funkci ředitele Východoslovenského musea v Košicích rozvinul velmi progresivní a úspěšnou činnost v oborech muzejnictví, dějin umění, památkové péče a osvěty. Své odborné aktivity soustředil především na výtvarné umění, jemuž věnoval jak převážnou část krátkodobých výstav uspořádaných v košickém muzeu, tak řadu odborných studií. V listopadu 1938 však Polák musel z politických důvodů Slovensko opustit. V Praze získal místo ve Státním ústavu fotoměřickém, odkud byl posléze pro svůj židovský původ propuštěn. V roce 1942 se stal hlavním kurátorem Židovského ústředního musea v Praze. Zde realizoval několik výstav, ale především za nesmírně těžkých podmínek vytvořil koncepci budování sbírek, systém pro třídění, popis a evidenci liturgických předmětů. Stanovil též pravidla odborné péče. V srpnu 1944 byl zatčen gestapem, které odhalilo jeho účast na odbojovém hnutí. Byl deportován do Osvětimi, kde se v lednu 1945 jeho stopa se ztrácí.
Josef Polák neúnavně prosazoval ideály prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka, pro které se dokázal povznést nad národnosti, jazyky, konfese či příslušnost k politickým stranám. Neváhal pro ně nakonec nasadit i svůj život. K výstavě, jež vrací Polákovy pohnuté životní osudy do obecného povědomí, připravila kurátorka Magda Veselská obsáhlý katalog, který mapuje Polákův život a dokumentuje ho řadou obrazových příloh.
Židovské muzeum v Praze ve spolupráci se Spolkem Praha – Cáchy/Achen zároveň připravilo na 16. února doprovodný program k výstavě v Mramorovém sále Clam-Gallasova paláce. Komponovaným literárním večerem o osobnosti a díle JUDr. Josefa Poláka provázeli posluchače Magda Veselská a Rudolf Kvíz. Hrou na loutnu program obohatil Rudolf Měřinský. Po skončení pořadu měli účastníci možnost ochutnat košer víno a dozvědět se více o jeho produkci v Českém vinařství Chrámce s.r.o.
Spolupořadatelem výstavy v Galerii Roberta Guttmanna bylo Východoslovenské muzeum v Košiciach. Záštitu nad ní převzala Asociace muzeí a galerií České republiky, Uměleckohistorická společnost v Českých zemích a Zväz múzeí na Slovensku.
 
 
FILMY
Festival izraelských filmů

Velvyslanectví Izraele ve spolupráci s Národním filmovým archivem a Kinem Ponrepo připravilo v rámci Roku s židovskou kulturou přehlídku izraelské kinematografie. Festival byl zahájen 27. února a nabídl celkem pět úspěšných izraelských snímků: Kopec Halfon se nehlásí (režisér A. Dayan,1975), Žlutý asfalt (režisér D.Verete, 2000), Kipur (režisér A. Gitai, 2000), Chůze po vodě (režisér I. Heitmer, 2002) a Avijino léto (režisér E. Fox, 2003).
 
 
FESTIVALY
Jeden svět

Při příležitosti jubilea pražského Židovského muzea zařadil filmový festival Jeden svět, zasvěcený dokumentárnímu filmu o lidských právech, do programu projekci poeticky laděného snímku o hledání domova Oděsa Oděsa… (režisér M. Boganim, 2004). Vzpomínkový film sleduje útrapy života židovské komunity v ukrajinské Oděse, nabízí pohled na osud imigrantů v newyorské čtvrti Malá Oděsa a konečně se vydává za oděskými Židy do města Ašdod v Izraeli. Paradox hledání pravého domova ve filmu shrnuje jedna z bezejmenných postav: „V Oděse jsme byli Židy, v Izraeli jsme zase Rusy.“
V den projekce – 7. března – také v Mramorovém sálu Lucerny proběhl koncert Okamžitého filmového orchestru Varhana Orchestroviče Bauera s hudbou z filmu Holocaust.
 
 
DIVADLA
Etty Hillesum

Pražské Divadlo Na zábradlí uvedlo 12. března v režii Jana Nebeského premiéru hry Lenky Lagronové Etty Hillesum na motivy deníku, který si za války vedla osmadvacetiletá holandská studentka Etty Hillesum. Představení sleduje hrdinčin vnitřní boj až do chvíle, kdy se dobrovolně přihlásila do koncentračního tábora Westerbork. Odtud byla Etty v září 1943 spolu s rodinou deportována do Osvětimi, kde po třech měsících zemřela.
 
 
 

PUTOVNÍ VÝSTAVY

Nalezené tváře, vzpomínka na oběti holocaustu v dokumentech a fotografiích. Výstavní sál Českého centra v Sofii, Bulharsko 27. leden – 28. únor 2006
 
Historie Židů v Čechách a na Moravě a Židovské tradice a zvyky. Výstava v Obchodní akademii a Vyšší odborné škole ekonomické, Svitavy, 3. leden – 31. leden 2006
 
Historie Židů v Čechách a na Moravě a Židovské tradice a zvyky. Výstava v Regionálním muzeu a galerii, Jičín, 19. leden – 26. únor 2006
 
Historie Židů v Čechách a na Moravě a Židovské tradice a zvyky. Výstava v Alšově kabinetu Městské části Praha - Suchdol, 26. únor – 9. duben 2006
 
Historie Židů v Čechách a na Moravě a Židovské tradice a zvyky. Výstava v Oblastním muzeu v Mostě, 7. březen – 30. duben 2006
 
 

VÝZNAMNÉ NÁVŠTĚVY

Leden:

• Velvyslanec Státu Izrael Arie Arazi v Galerii Roberta Guttmanna
 
• Velvyslanec Státu Izrael Arie Arazi a ředitel izraelské společnosti Mallmedia Amos Rolnik
• Ministr kultury Vítězslav Jandák
 

Únor:


 
• Účastníci konference 1st Forum of Directors of Jewish Federations, Communities and Organizations
 
• Poslanci Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
 

 

 

© 2004 - 2009 Židovské muzeum v Praze