Úvodní strana napište nám informace pro návštěvníky mapa webu • tisk • english version
  

ARCHÍV ZPRAVODAJŮ

ZPRAVODAJ 2006/2

  Zobrazit Zpravodaj ve formátu PDF
 

ROK S ŽIDOVSKOU KULTUROU – 100 LET ŽIDOVSKÉHO MUZEA V PRAZE
Židovské muzeum v Praze si během roku 2006 připomíná sté výročí založení. Ve druhém čtvrtletí ve spolupráci s mnoha dalšími organizacemi a institucemi po celé České republice opět připravilo řadu akcí v rámci celoročního projektu Rok s židovskou kulturou – 100 let Židovského muzea v Praze. Tímto projektem chce muzeum nejen hlouběji seznámit českou veřejnost s bohatstvím židovské tradice, ale upozornit též na to, že židovská kultura žije i dnes. Chce také přispět k většímu porozumění a poukázat na to, že multikulturalismus je obohacením.
Od dubna do června bylo možné v rámci oslav navštívit na dvaatřicet výstav, patnáct koncertů, šest festivalů, třináct divadelních her, osmadvacet přednášek a diskusí a na čtrnáct společenských akcí. Roku s židovskou kulturou se také zúčastnila Česká centra v Budapešti, Paříži, Stockholmu či Varšavě.
 
VÝSTAVY
 
Mazal Tov – Hodně štěstí. Židovské svatební obřady: Historie a současnost

Od 6. dubna do 4. června byla v Galerii Roberta Guttmanna ke shlédnutí výstava o tradičním svatebním obřadu aškenázských Židů. Představila průběh židovského svatebního obřadu, který návštěvníkům přiblížily mnohé exponáty – fotografie, oděvy, prsteny, smlouvy či dary.
Za zmínku stojí vzácné svatební šaty z roku 1896, v nichž se vdávala paní M. Pokorná a které byly do sbírek muzea získány v rámci akce Pomozte hledat ztracené sousedy. Jejich současným pandánem byly svatební šaty z roku 1999. Stejně tak se autorka výstavy D. Veselská snažila nalézt vzájemné souvislosti mezi dalšími skupinami předmětů – na několik současných svatebních oznámení navazovalo unikátní oznámení k opakovanému sňatku z roku 1913, kdy si z důvodu procedurálního pochybení musel židovský podnikatel A. Schulz znovu vzít po 20 letech od prvního sňatku svou manželku. Staré svatební smlouvy z archivu Židovského muzea v Praze doplňovala ketuba z roku 1983, která je velmi výjimečná, protože v období komunistického režimu se židovské svatební obřady konaly jen vzácně. Celá řada exponátů pocházela ze soukromých sbírek, kromě některých, již zmíněných, to byla například svatební smlouva uzavřená v roce 1943 v terezínském ghettu nebo přívěsek se střepem ze svatby manželů Weinsteinových z roku 1924. Vůbec poprvé byly prezentovány veřejnosti některé sbírky Židovského muzea v Praze, jako například soubor alb se svatebními gratulacemi (mezi nimiž vyniklo svatební album zakladatele muzea S. H. Liebena) nebo písemné svatební podmínky z Archivu Židovského muzea v Praze. Zajímavé byly též zápůjčky z jiných muzejních institucí – svatební prsten z Uměleckoprůmyslového muzea v Praze či stříbrná miska, určená k výběru peněz na dary pro chudé nevěsty, ze sbírek Židovského muzea ve Vídni.
 
Melissa Shiff. Proměna rituálu: Postmoderní židovská svatba
Ve Španělské synagoze se ve stejné době promítala videoinstalace mladé kanadské umělkyně Melissy Shiff, která nabídla alternativní pohled na tradiční obřad židovské svatby. Melissa Shiff se rozhodla s využitím digitálních a elektronických vizuálních prostředků zinscenovat vlastní svatební obřad, aby dala nový impuls po staletí neměnné rituální praxi. Tradiční chupa se například zároveň stala projekčním plátnem, na které byl promítán sled filmových a fotografických obrazů. Prostřednictvím dvacetiminutového videa tak Melissa Shiff představila návštěvníkům „živé performance“ obřad s tradiční funkcí a novým, aktualizovaným obsahem. Výstavu laskavě podpořilo Velvyslanectví Kanady.
 
Pražské ghetto v obrazech
Výstava Pražské ghetto v obrazech je ke shlédnutí v Muzeu hlavního města Prahy od půli května. Představuje na dvě stě cenných obrazových dokumentů z 18. až 20. století, které zpřítomňují význačné památky pražského Židovského Města. Výstava je členěna do tří základních tematických oddílů. První část je věnována ukázkám rabínských a rodinných podobizen obyvatel ghetta. Hlavní pozornost je však soustředěna na nejvýznačnější památky ghetta, především na Staronovou synagogu a Starý židovský hřbitov. Samotné Židovské Město zachytili pražští malíři v době jeho přestavby, jež vedla ke vzniku Židovského muzea.
Nová potřeba reprezentace emancipující se společnosti v době osvícenství dala vzniknout celé portrétní galerii duchovních představitelů pražské židovské obce stejně jako portrétům příslušníků patricijských a podnikatelských rodin Židovského Města. Na začátku 19. století pracovali pro objednavatele z ghetta nejlepší pražští portrétisté jako Antonín Bayer či Antonín Machek, o něco později první židovští žáci pražské Akademie. Jedním z nejlepších pražských židovských portrétistů 19. století se stal Ignác Josef Porges. Na počátku 19. století přitáhla pozornost umělců Staronová synagoga, jejíž rytiny z 30. let sloužily jako ilustrace pro nejstarší průvodce Prahou. Nejvýznamnějším dílem je akvarel Josefa Mánesa zobrazující interiér Staronové synagogy. Také Starý židovský hřbitov byl oblíbeným námětem několika uměleckých generací. Jako první ho maloval Antonín Mánes; nejvýznamnějšími malíři hřbitova se ale stali až Bedřich Havránek a Matyáš Wehli, kteří zachytili malebná seskupení náhrobků v okolí Pinkasovy synagogy s výhledem na Pražský hrad. Pohledy ze hřbitova se staly rovněž oblíbeným námětem secesních grafiků. Teprve rozhodnutí o asanaci Židovského Města a začátek jeho demolice koncem roku 1896 vyvolaly vlnu širšího zájmu umělců o pražské ghetto. Obrazy vznikaly se záměrem zachytit podobu jeho rychle mizejících uliček a zákoutí. K nejvýznamnějším malířům tohoto období patřil Václav Jansa; dále zde pracoval Luděk Marold, Václav Hradecký, Jindřich Jakesch či Josef Douba. Na počátku 20. století namaloval své nejznámější pohledy ze Židovského a Starého Města Antonín Slavíček. V početných replikách naivního malíře Adolfa Kohna pokračovala tradice zdejších motivů až do 20. a 30. let 20. století.
Díky četným dílům několika generací pražských malířů a grafiků, jejichž díla budou v Muzeu hlavního města Prahy k vidění do 28. srpna, patří dnes paradoxně zbořené Židovské Město k nejlépe dokumentovaným částem staré Prahy.
Výstavu spolupořádá Městská část Praha 1.
 
Neztratit víru v člověka… Protektorát očima židovských dětí
Židovské muzeum v Praze uvedlo ve dnech 23. května - 18. června novou putovní výstavu svého Vzdělávacího a kulturního centra Neztratit víru v člověka... Protektorát očima židovských dětí. Výstava v Křížové chodbě Karolina představila na dvaceti panelech osudy šesti židovských dětí v kontextu historických událostí od roku 1938 do roku 1945 s přesahem do současnosti. Osobní příběhy, deníky a fotografie dětí jsou návštěvníkům klíčem k porozumění historickým událostem předválečného a válečného Československa. Výstava byla koncipována tak, aby především mladí návštěvníci nevnímali protižidovská nařízení, deportace, život v Terezíně, hrůzy vyhlazovacích táborů či návrat domů, kde nikdo nečeká, jako neosobní statistiky v učebnici dějepisu, ale jako příběhy blízkých lidí, jejich vrstevníků. Výstavu v Karolinu doprovodily četné filmové projekce a besedy s pamětníky. K výstavě byla vytvořena zvláštní webová stránka www.neztratitviru.net. Od 3. do 31. července bude dále vystavena v pražském Muzeu dětské kresby a potom do konce roku v Brně, Plzni a Prostějově.
 
 

KONCERTY
 
10. května byl ve Španělské synagoze pořádán ve spolupráci s Polským institutem koncert Vadima Brodského s klavírním doprovodem.
 
7. června na nádvoří Staré radnice v Brně uspořádalo Muzeum romské kultury koncert, na kterém společně zahrály židovská kapela Létající rabín z Prostějova a brněnská romská kapela Gulo čar.
 
 
FESTIVALY
 
V Paláci Akropolis vystoupil 4. června v rámci Respect festivalu světoznámý klarinetista David Krakauer spolu s kanadským hudebníkem Socalledem a skupinou Klezmer Madness.
 
 
DIVADLA
 
V divadelní hře v režii Heleny Glancové v Divadle Na Prádle židovská kapela doprovází rytmickými skladbami a netradičními nástroji zdramatizované písně a básně životního cyklu v jazyce jidiš.
 
 

SPOLEČENSKÉ AKCE

 
Ve spolupráci s Mezinárodním křesťanským velvyslanectvím Jeruzalém se 23. dubna konalo ve Valdštejnské zahradě v Praze veřejné shromáždění proti antisemitismu a na podporu židovského národa a Státu Izrael Všichni jsme lidi.
 
Dne 25. dubna připravila Česká unie židovské mládeže ve spolupráci s Židovským muzeem v Praze připomínkovou akci k Jom Ha-šoa.
 
Židovské muzeum v Praze představilo 7. května svůj projekt Rok s židovskou kulturou na knižním veletrhu Svět knihy Praha 2006. Po úvodním slovu zástupkyně ředitele Evy Kosákové uvedl Arno Pařík svou publikaci Pražské ghetto v obrazech, Marie Zahradníková přiblížila putovní výstavu Neztratit víru v člověka… Protektorát očima židovských dětí a Vlasta Chramostová přečetla úryvky z knihy Ivana Klímy Chlapec, který se nestal číslem. Program hudebně doprovodil houslový virtuóz Alexander Shonert.
 
5. května byl v rezidenci velvyslance Státu Izrael v České republice zahájen světový ekumenický projekt Národy světa píší Bibli, v jehož rámci bude za organizační podpory Židovského muzea v Praze česky ručně opsána celá hebrejská Bible.
 
16. května byla v Hartmanicích na Šumavě slavnostně otevřena zrekonstruovaná horská synagoga z roku 1883. Židovské muzeum se podílelo na přípravě expozice. Slavnostní projev pronesli místopředseda Senátu Parlamentu ČR Petr Pithart a vrchní zemský a pražský rabín Karol Sidon.
 
17. června se v nočních hodinách Židovské muzeum otevřelo veřejnosti v rámci festivalu Pražská muzejní noc. Nejprve bylo možné vyslechnout koncert festivalu 9 bran, kantora Borise Finkeksteyna a mužského sboru Velké synagogy v Moskvě, a poté shlédnout Španělskou či Maiselovu synagogu. Do Židovského muzea tak přišlo na osm tisíc návštěvníků.
 
 
NOVÉ PUBLIKACE
 
Moje setkání s židovstvím

Vzdělávací a kulturní centrum Židovského muzea v Praze vydalo sborník příspěvků, které zazněly ve stejnojmenném cyklu přednášek od března 2004 do ledna 2006. Vystupovali v něm přední představitelé českého kulturního, vědeckého, církevního a politického života. Formou úvodního slova a následné besedy přednášející seznámili posluchače s tím, jak vnímali a vnímají židovství – ať už zprostředkované osobním setkáním, studiem, četbou, vlastní tvůrčí prací nebo i negativním způsobem: konfrontací s antisemitismem. Autory příspěvků jsou Daniel Herman, Jan Schwarz, Rudolf Zahradník, Erazim Kohák, Helena Illnerová, Jan Šimsa, Jan Sokol, Lenka Procházková, Ivan Medek, Cyril Höschl, Jiřina Šiklová, Petr Pithart a Václav Havel. Jednotlivé příspěvky jsou doplněny medailony autorů. Sborník je uveden projevem Jana Wericha, proneseném v roce 1968 při příležitosti otevření výstavy Millenia Judaica Bohemica v Praze. Je doplněn přílohou textů týkajících se Židů od K. H. Borovského, T. G. Masaryka, Jana Masaryka a Václava Havla. Sborník uspořádal Miloš Pojar.
 
 
OCENĚNÍ ŽIDOVSKÉMU MUZEU V PRAZE
 
Židovskému muzeu v Praze byla v soutěži o cenu Gloria Musealis udělena zvláštní cena v kategorii Muzejní publikace roku 2005 za vydání katalogu Muž, který si nedal pokoj. Příběh Josefa Poláka (1886-1945), jehož autorkou je Magda Veselská. V roce 2003 muzeum získalo ocenění Muzejní publikace roku 2003 za katalog Textiles from Bohemian and Moravian Synagogues.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
PODĚKOVÁNÍ
 
Po téměř devíti letech vedení Vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea v Praze (VKC) opouští PhDr. Miloš Pojar funkci jeho ředitele a nadále se bude věnovat publikační a přednáškové činnosti a působení v Česko-německém fondu budoucnosti. Dr. Pojar, velvyslanec Československa (České republiky) v Izraeli (1990 – 1994) a poté vysoký činitel ministerstva zahraničních věcí, zúročil v Židovském muzeu v Praze všechny své přednosti: znalosti českých i židovských dějin a kultury, jazykovou vybavenost, zkušenost autora a editora, řídicí schopnosti. VKC pod laskavým vedením dr. Pojara jasně definovalo a všestranně rozvinulo svou činnost ku prospěchu žáků, studentů i široké veřejnosti zajímající se o židovskou tematiku. Za skvělou práci pro Židovské muzeum v Praze náleží dr. Miloši Pojarovi velké poděkování.
 
 
VÝZNAMNÉ NÁVŠTĚVY
 
duben
Účastníci III. semináře ministrů školství Rady Evropy a zemí Evropské kulturní konvence Jak se učit historické paměti prostřednictvím kulturního dědictví – včera, dnes a zítra
 
květen
Z návštěvy delegace Výkonného výboru World ORT a jeho hostů ve Španělské synagoze: (zleva) Dr. G. Bán, Executive Vice President & CEO of the Ronald S. Lauder Foundation, která setrvale podporuje Vzdělávací a kulturní centrum Židovského muzea v Praze (VKC), Sir M. Hatter, President of World ORT, a R. Singer, Director General of World ORT. World ORT se rovněž podílí na aktivitách VKC.
 

 

 

© 2004 - 2009 Židovské muzeum v Praze