Úvodní strana napište nám informace pro návštěvníky mapa webu • tisk • english version
  

ARCHÍV ZPRAVODAJŮ

ZPRAVODAJ 2006/3

  Zobrazit Zpravodaj ve formátu PDF
 

ROK S ŽIDOVSKOU KULTUROU – 100 LET ŽIDOVSKÉHO MUZEA V PRAZE
V letních měsících Židovské muzeum v Praze vstoupilo do druhé poloviny jubilejního roku 2006, v němž oslavuje sté výročí svého založení. Ve spolupráci s mnoha institucemi v České republice i v zahraničí se mu opět podařilo připravit pestrou nabídku akcí, kterými upozornilo nejen na svou stoletou historii, ale také uvedlo židovskou tematiku a židovskou kulturu do širšího povědomí české veřejnosti.
V rámci Roku s židovskou kulturou bylo během července, srpna a září možné shlédnout na sedmadvacet výstav, poslechnout si devět koncertů, navštívit šest festivalů a dvě divadelní představení, zúčastnit se jedné konference a tří společenských akcí.
 
VÝSTAVY
 
O svitku
V závěru června byla v Galerii Roberta Guttmanna zahájena výstava O svitku, jež během července představila zhruba jednu desetinu z necelých 600 svitků, které jsou uloženy ve sbírkách Židovského muzea. Na výstavě byly zastoupeny všechny typy obřadních svitků, tedy především svitek Tóry (Pentateuchu), ústřední obřadní předmět judaismu, nebo biblická kniha Ester. Krása těchto svitků spočívá především v kaligrafii hebrejského písma. Největší pozornost však byla věnována privátním svitkům Ester ze 17. až 20. století, které na rozdíl od těch synagogálních bývají zdobeny. Návštěvníci galerie se tak mohli potěšit svitky zdobenými ornamentálním dekorem nebo celými cykly ilustrací k příběhu Mordechaje a Ester doslova v celé jejich délce, dosahující i několika metrů.
Biblická kniha Ester se také stala modelem pro žánr lokálních a rodinných svitků, které líčí zázračné zachránění jednotlivce či celé obce v ohrožení života. Místní historie i obecnější obraz nejistého postavení příslušníků židovské komunity v nich ožívá často nečekaně barvitým způsobem v konkrétních příbězích, zapsaných jejich nechtěnými aktéry bezprostředně po události. Na výstavě byl k vidění jak nejstarší z těchto svitků, zachycující událost z Prahy v roce 1622, tak nejmladší ze Sušice z roku 1866.
Svitek, jak to dosvědčila výstava v Galerii Roberta Guttmanna, si svou inspirativnost uchovává i pro moderní výtvarné umělce, ať už vytvářejí výtvarný doprovod ke knize Ester, nebo se formou svitku a jeho tradiční výzdobou nechávají ovlivnit v původní tvorbě.
 
Bestii navzdory. Židovské muzeum v Praze 1906–1940
Šestnáctého srpna byla v Galerii Roberta Guttmanna otevřena další výstava k muzejnímu jubileu s názvem Bestii navzdory. Židovské muzeum v Praze 1906-1940, která návštěvníkům přiblížila osudy předválečného Židovského muzea v Praze.
Už svým názvem výstava odkazuje na dobu vzniku Židovského muzea v Praze: stať Bestia triumphans spisovatele Viléma Mrštíka tehdy pranýřovala necitlivý přístup pražského magistrátu k zanikajícím památkám židovského ghetta na pražském Josefově. Bezprostřední ohrožení několika synagog a modliteben v době asanace ghetta bylo totiž v roce 1906 rozhodujícím impulsem k založení Spolku k založení a vydržování židovského musea v Praze, vedeného Salomonem Hugo Liebenem a Augustem Steinem. Zpočátku skromná sbírka liturgických předmětů se rychle rozrůstala a již v roce 1909 byla dostatečně velká na to, aby mohl muzejní spolek v pronajatém bytě v Benediktské ulici otevřít první muzejní expozici. Druhá, rozsáhlejší expozice byla otevřena v roce 1912 v budově pražského pohřebního bratrstva. Z třetí expozice vzkvétajícího předválečného muzea, která byla otevřena v roce 1926 v obřadní budově pohřebního bratrstva, byly na výstavě v Galerii Roberta Guttmanna rekonstruovány dvě vitríny.
Po několika letech však bestie znovu zasáhla do činnosti muzejního spolku, tentokrát v podobě nacistického režimu. Navzdory politickým událostem v letech 1938–1939 se sice muzejní spolek rozhodl ve své činnosti pokračovat, ale v květnu 1940 byl spolu s dalšími židovskými spolky a organizacemi na příkaz nacistů oficiálně zrušen. Sbírka byla veřejnosti přístupná až do roku 1941, kdy byla v rámci dalších protižidovských opatření definitivně uzavřena. Budova muzea se stala skladištěm a několikrát byla vykradena.
Když pracovníci pražské židovské obce iniciovali na jaře roku 1942 vznik Židovského ústředního musea, které by zachránilo vybavení synagog, knihy a archiválie zrušených židovských obcí na území Protektorátu, mohli svou aktivitu opřít jak o více než třicetiletou přítomnost židovského muzea na území Prahy, tak o výjimečný příklad židovské muzejní sbírky. Tato předválečná sbírka, jež byla postupně začleněna do Židovského ústředního musea, dodnes tvoří klíčové výstavní a sbírkové předměty Židovského muzea v Praze. Jejich soupis kurátorka výstavy Magda Veselská zařadila do doprovodného katalogu k výstavě, jenž nejen provádí obdobím činnosti muzejního spolku, ale vedle rekonstrukce části tehdejších expozic představuje i jejich fotografie stejně jako četné předměty z předválečné sbírky.
 
Melissa Shiff: ARK / ARCHA
Od 14. září stojí v bývalé Malé Pinkasově uličce, která je jedním z posledních autentických míst původního pražského židovského ghetta, ARCHA kanadské mediální umělkyně Melissy Shiff. Jedná se o obří video-skulpturu ve tvaru lodi na způsob plavidla biblického Noe, která je silným vizuálním podobenstvím. Na pozadí dramatických událostí 20. století představuje dějiny muzea jako archy schraňující důležité doklady židovské kultury v Českých zemích, které se prolínají s dějinami místa a současným životem města.
ARCHA je čtyři a půl metru vysoký objekt sestavený z akrylátových a hliníkových komponent. Po setmění se její stěny proměňují v trojrozměrnou promítací plochu, na niž je pomocí dvou uvnitř umístěných projektorů promítáno třicetiminutové video, vyprávějící pohnutý příběh Židovského muzea a židovské komunity v průběhu minulého století. Video-socha odkazuje na muzeum jako na archu, která zachraňuje vzácné doklady židovského kulturního a náboženského dědictví, ale současně v něm spatřuje i archiv, jenž pomáhá uchovat kulturní paměť národa. ARCHA však nevypráví pouze příběh jednoho muzea a jednoho etnika. Odkazuje též na ničivé síly, které ohrožují nejvlastnější poslání muzea sbírat: člověkem způsobené katastrofy ve 20. století (holocaust) či katastrofy přírodní (záplavy v Praze v roce 2002).
Venkovní instalace ARCHA bude v rámci oslav stého výročí založení Židovského muzea v Praze vystavena do 14. ledna 2007.
Tento projekt je realizován za laskavé podpory následujících partnerů: Goodside Foundation, Hardesh Foundation, The Lee Foundation, The Davis Family, The Glina Family, The Warshafsky Foundation, Ministerstvo kultury České republiky, Hlavní město Praha, Městská část Praha 1, Embassy of Canada / Ambassade du Canada, 9 BRAN – Festival česko-německo-židovské kultury, JAP – Jewish Art / Products / Politics a SIEZA, s. r.o. poskytující komplexní řešení bezpečnostních, řídících a informačních systémů.
 
„I have not seen a butterfly around here...“
Čtrnáctého září byla ve Vzdělávacím a kulturním centru Židovského muzea v Praze zahájena výstava černobílých fotografií argentinské výtvarnice Rosy Revsin. Inspirací k fotografiím byla autorce poezie dětí vězněných za druhé světové války v koncentračním táboře Terezín, publikovaná pod názvem Motýla jsem tu neviděl. Ve spolupráci s Velvyslanectvím Argentiny.
 

Výtvarné metafory Marka Podwala

Velvyslanectví USA a Židovské muzeum v Praze otevřely 22. září v nových výstavních prostorách Amerického střediska v obnoveném Vratislavském paláci výstavu Výtvarné metafory Marka Podwala.
Mark Podwal, narozen 1945 v Brooklynu, patří k výrazným současným americkým grafikům a ilustrátorům. Jeho kresby čerpají tematicky především z židovské kultury a duchovní tradice, inspiruje jej svět židovských legend a příběhů. Podwalovy práce vystavené v Americkém středisku jsou mimo jiné věnovány postavě pražského rabi Loewa a jeho mytickému golemovi, pražskému ghettu i samotné Praze, kterou autor vícekrát navštívil. Ačkoli jsou Podwalovy kresby zdánlivě prosté, přinášejí vždy nový nápad, metaforu nebo vtip. Kombinace různých motivů vytváří nové souvislosti, ozvláštňuje tradiční témata a objevuje skrytý význam starých symbolů. Podwalovo umění představuje dlouhou řadu tvůrčích projektů od obálek CD s nahrávkami Jicchaka Perlmana až po návrh sederového talíře pro Metropolitní muzeum umění. Podwal je autorem řady vlastních knih a knihy dalších autorů (např. Elieho Wiesela) ilustroval. Jeho práce jsou zastoupeny v mnoha amerických, evropských a izraelských sbírkách. Mark Podwal již v pražském Židovském muzeu vystavoval v roce 1997 a při příležitosti oslav jeho založení vytvořil limitovanou sérii výročních sítotisků. Ty je možné zakoupit na adrese Židovského muzea či v on-line obchodě na www.jewishmuseum.cz, popř. na adrese Forum Gallery, 745 Fifth Avenue, New York 10151.
 
Byl jednou jeden svět
Sdružení Respekt a tolerance upořádalo s podporou Židovského muzea v Praze v Mohel-nickém muzeu výstavu dobových fotografií, textů a trojrozměrných předmětů dokumentujících historii židovských komunit v Lošticích, Mohelnici a Úsově nazvanou Byl jednou jeden svět.
 
Přežili peklo
Pražská Komorní galerie fotografie J. Sudka připravila výstavu Jany Nosekové-Žantovské Přežili peklo, na níž byly k vidění fotografie v Československu narozených Izraelců, kteří přežili holocaust. I na uspořádání této výstavy se pražské Židovské muzeum podílelo.
 
Výstavy Zmizelí sousedé a Pocta dětským obětem holocaustu v Los Angeles
Ve dnech 20. srpna až 29. září proběhla v losangelském muzeu holocaustu putovní výstava Židovského muzea Zmizelí sousedé. Pozornost návštěvníků poutal především panel vytvořený studenty chotěbořské Obchodní akademie. Místní kongregace Beth Chaim Chadashim totiž vlastní svitky Tóry pocházející z Chotěboře a úzce spolupracuje se společností Czech Torah Network sídlící v Londýně. Ta po celém světě spravuje a eviduje české tóry, které byly zabaveny nacisty během druhé světové války a posléze v 60. letech minulého století prodány do Velké Británie.
 
 
KONCERTY
 
Hear Our Voice – Slyš náš hlas

Dvacátého července byla ve Státní opeře Praha v rámci Roku s židovskou kulturou uvedena premiéra hudebně-divadelního díla Hear Our Voice – Slyš náš hlas, kterým vyvrcholil společný umělecko-vzdělávací projekt Hackney Music Development Trust z Londýna, Internationales Kammermusik Festival z Norimberku a Židovského muzea v Praze. Téměř stovka britských, německých a českých mladých lidí dala pod taktovkou dirigenta Petera Selwyna a spolu se sopranistkou Alison Buchanan a Fürth Streichhölzer Youth Orchestra hlas svým židovským vrstevníkům, kteří žili v pohnuté době nacistického režimu.
Projekt měl dvě paralelní části, výtvarnou a hudebně-dramatickou. Výtvarná část projektu byla v každé zemi zakončena výstavou. Ta pražská se uskutečnila v Jubilejní synagoze. Hudebně-divadelní část projektu byla zase završena společným představením. Anglicko-německo-české dílo, které bylo v Praze provedeno na prestižním místě ve Státní opeře, vzniklo díky spolupráci mnoha studentů a učitelů ze tří zemí. Utrpení „dětí šoa“ vyjádřené v básních, deníkových zápiscích či dopisech se pro dnešní mladé lidi stalo klíčem k uchopení témat rasové nesnášenlivosti a intolerance, se kterými se sami setkávají.
 
Klezmer pro sultána
Kořeny židovské tradiční hudby v turecké kultuře přiblížil 19. září v pražském Divadle Archa izraelský skladatel a perkusionista Yinon Muallem. V rámci večera podpořeného Židovským muzeem vystoupila také turecká tanečnice a choreografka Berrak Yedek.
 
 
FESTIVALY
 
Poláčkovo léto

Na přelomu června a července proběhl v Rychnově nad Kněžnou XIII. ročník divadelního festivalu, pořádaného na počest rychnovského rodáka, spisovatele a novináře Karla Poláčka.
 
Boskovice 2006
Od 13. do 16. července se v Boskovicích konal XIV. ročník festivalu pro židovskou čtvrť. Bylo možné navštívit přehlídku hudby nejrůznějších žánrů, divadel, filmů, výstav, výtvarných dílen a happeningů.
 
Týden židovské kultury Holešov 2006
Koncerty, přednášky a promítání filmů bylo možné navštívit ke konci července také na festivalu v Holešově.
 
Šamajim Třebíč
V prostorách Zadní synagogy a židovské čtvrti v Třebíči se konal III. ročník festivalu Šamajim Třebíč.
 
 
DIVADLA
 
Nemůžeme si naříkat

24. a 25. září byla v pražském Divadle na voru uvedena premiéra hry Nemůžeme si naříkat podle děl Osera a Marie Warszawských a Johannese Urzidila.
 
 
SPOLEČENSKÉ AKCE
 
Slavnostní otevření brněnské pobočky Vzdě-lávacího a kulturního centra ŽMP

Židovské muzeum v Praze otevřelo 20. září za velkého zájmu veřejnosti i médií první mimopražskou pobočku. Stala se jí odnož Vzdělávacího a kulturního centra se sídlem v Brně, na tř. Kpt. Jaroše 3.
Otevření pobočky se spolu s ředitelem ŽMP Leo Pavlátem zúčastnil i primátor města Brna Richard Svoboda a představitelé státních, kulturních i vzdělávacích institucí. Programem svým nezaměnitelným způsobem provázel herec a spisovatel Arnošt Goldflam, a výrazně tak přispěl k příjemné atmosféře slavnostního odpoledne. Ta byla umocněna klezmerem v podání moravské skupiny Ha Chucpa.
Vzdělávací a kulturní centrum Brno bude nabízet přednášky, besedy, výstavy i interaktivní dílny pro školy a další zájemce z jihomoravského kraje; postupně by své služby mělo rozšířit na celou oblast Moravy a Slezska. Kromě toho zahájí od listopadu pravidelné večerní kulturní pořady pro veřejnost.
Centrum má k dispozici variabilní přednáškový sál o kapacitě 30–80 míst, vybavený moderní audiovizuální technikou.
 
ČESKÁ CENTRA
 
Synagogy v Čechách a na Moravě

V rámci Roku s židovskou kulturou připravila Česká centra ve spolupráci s Blankou Rozkošnou ze sdružení Matana výstavu fotografií představujících historii a současnost českých a moravských synagog. Výstava byla v srpnu poprvé uvedena ve Stockholmu, odkud v říjnu poputuje do Drážďan a v listopadu do Varšavy.
 
 
SLAVNOSTNĺ VEČER V DIVADLE ARCHA
Osmnáctého září si přátelé Židovského muzea společně připomněli jeho stoleté jubileum v pražském Divadle Archa. Slavnostní večer zahájili ředitel muzea Leo Pavlát a ministr kultury ČR Martin Štěpánek. Poté Eva Holubová a Jiří Dědeček vedli rozhovor s několika českými židovskými spisovateli – s Lenkou Reinerovou, Ivanem Klímou, Ivanem Krausem, Arnoštem Goldflamem, Irenou Douskovou a Tomášem Kolským. Program v Divadle Archa hudebně doprovázel Michal Prokop, Alexander Shonert, Yinon Muallem Ensemble a Hana Hegerová. Hosté měli navíc možnost zaposlouchat se do autorských čtení zmíněných spisovatelů i shlédnout několik do-kumentárních filmů vztahujících se tak či onak k výročí Židovského muzea v Praze.
 
 
NOVÉ PUBLIKACE
 
100 předmětů ze Židovského muzea v Praze
Při příležitosti 100. výročí svého založení vydalo Židovské muzeum v Praze obrazovou publikaci, která představuje 100 nejznámějších předmětů z jeho sbírek. Během stoleté existence muzea se jejich součástí stalo skoro 40 000 předmětů, z nichž byly do knihy vybrány ty, které nejlépe reprezentují jednotlivé sbírkové fondy – textilu, kovů a ostatních materiálů, sbírku rukopisů a starých tisků a sbírku vizuálního umění. Zastoupeny jsou tak předměty, které jsou něčím výjimečné, nebo jsou naopak ve sbírkách nejčastěji. Většina vyobrazených předmětů je přitom k vidění přímo v expozicích muzea. Celostranné fotografie stovky předmětů a jejich detailů jsou doprovozeny stručným textem v šesti jazycích – češtině, angličtině, němčině, francouzštině, italštině a španělštině.
 
NAVRÁCENÉ OBRAZY
 
NNa základě rozhodnutí Správní rady muzea byly 8. září 2006 vydány dědicům Emila Kolbena dva obrazy Adolfa Wiesnera. Emil Kolben, známý český podnikatel a vynálezce, zahynul za války v Terezíně a jeho majetek byl konfiskován.
 

 

 

 

 

 

 

© 2004 - 2009 Židovské muzeum v Praze