Úvodní strana napište nám informace pro návštěvníky mapa webu • tisk • english version
  

ARCHÍV ZPRAVODAJŮ

ZPRAVODAJ 2006/4

  Zobrazit Zpravodaj ve formátu PDF
 

ROK S ŽIDOVSKOU KULTUROU – 100 LET ŽIDOVSKÉHO MUZEA V PRAZE
V posledním čtvrtletí roku 2006 se Židovské muzeum v Praze přiblížilo k závěru oslav 100. výročí svého založení, které si připomínalo celoročním projektem nazvaným Rok s židovskou kulturou.
Od října do prosince Židovské muzeum ve spolupráci s řadou nejrůznějších institucí v České republice i v zahraničí opět připravilo pestrou nabídku akcí, z nichž připomeneme alespoň některé. Celkem bylo možno navštívit 18 výstav, 3 koncerty, 4 festivaly, 10 divadelních představení, 15 přednášek a diskusí stejně jako 2 společenské akce. K oslavám se také připojila Česká centra ve Stockholmu, v Drážďanech a ve Varšavě, Zastupitelský úřad ČR v Bosně a Hercegovině, Spolek Obecní dům Brno a Spolek Slovinsko – česká liga. Židovské muzeum se navíc zúčastnilo knižních veletrhů ve Frankfurtu nad Mohanem a v Pise.
 
VÝSTAVY
 
Druhý život českých svitků Tóry. České svitky Tóry a povijany na Tóru v Memorial Scrolls Trust v Londýně a Židovském muzeu v Praze

V muzejní Galerii Roberta Guttmanna uzavřela Rok s židovskou kulturou výstava věnovaná českým svitkům Tóry, jež byly v roce 1964 odprodány ze sbírek Židovského muzea do zahraničí, kde dodnes žijí svůj „druhý život“.
Výstava představila význam svitků Tóry a s nimi souvisejících povijanů na Tóru v židovské tradici. Poté se věnovala osudu téměř 1800 svitků Tóry z Čech a Moravy, jejichž majitelé byli za války deportováni do koncentračních táborů, zatímco vzácné svitky byly uloženy v nacisty kontrolovaném Židovském ústředním museu. Za komunistické vlády bylo Židovské muzeum zestátněno a na začátku 60. let tehdejší československý režim začal odprodávat liturgické předměty z jeho sbírek do zahraničí. Svitky Tóry se staly vítaným artiklem. Po nalezení vhodného kupce jich museli pracovníci muzea v roce 1963 z muzejní sbírky uvolnit k prodeji přibližně 1500. V lednu 1964 byly svitky Tóry v Praze zabaleny a poslány do Londýna. Své útočiště našly v Kent House, sídle krátce předtím vzniklé židovské kongregace ve Westminsteru.
Dnes je převážná většina použitelných českých a moravských svitků Tóry rozmístěna v židovských kongregacích, památnících šoa, muzeích i knihovnách po celém světě. Ostatní jsou součástí malého muzea v Kent House, které kromě příběhu českých a moravských Tór připomíná také dějiny českých a moravských Židů. Kongregace, kterým Memorial Scrolls Trust svitky Tóry zapůjčil, jim věnují zaslouženou pozornost. Uvědomují si hodnotu paměti každého jednotlivého svitku a rozvíjejí řadu projektů, které slouží k poznání života židovské komunity na území Čech a Moravy. Na řadě těchto projektů Židovské muzeum v Praze spolupracuje.
V Galerii Roberta Guttmanna byla k vidění nejen řada svitků Tóry, povijanů na ně či doklady o projektech mapujících „druhý život“ českých svitků, ale také doprovodný patnáctiminutový snímek, který pro Židovské muzeum natočil Ivan Pokorný. 26. října navíc kurátorka výstavy Dana Veselská z pražského muzea a Evelyn Friedlander z londýnského Memorial Scrolls Trust uspořádaly ve spolupráci se Spolkem Praha – Cáchy/Aachen v Mramorovém sále Clam-Gallasova paláce doprovodnou přednášku, kterou hudebně doprovodil houslista Alexander Shonert.
Projekt výzkumu českých svitků Tóry a povijanů na Tóru v Memorial Scrolls Trust v Londýně finančně podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
 
Židovské školství
Osmého listopadu byla v Pedagogickém muzeu J. A. Komenského v Praze otevřena výstava Židovské školství, která přiblížila význam a historii vzdělávání v židovské tradici.
U počátků tradice židovského vzdělávání stojí hned první odstavec židovského vyznání víry, který nabádá otce: „A tato slova, která ti dnes přikazuji, budeš mít v srdci. Budeš je vštěpovat svým synům a budeš o nich rozmlouvat, když budeš sedět doma nebo půjdeš cestou, když budeš uléhat nebo vstávat…“ (Dt 6:6-9). Povinná školní docházka do obecních škol od 6 let byla v židovské tradici požadována již v 1. století př. o. l. Výuka měla dětem ve školách Talmud Tóra, cheder a ješiva zajistit znalosti hebrejštiny, Tóry, Talmudu a židovských zákonů. Podle této tradice vyučovali Židé své děti výhradně ve vlastních školách a s pomocí vlastních učitelů až do konce 18. století.
Teprve dekretem Josefa II. z roku 1781 byla v českých zemích Židům povolena návštěva všech druhů domácích veřejných škol včetně univerzit. Při větších židovských obcích bylo současně podporováno zakládání sekulárních židovských škol se státním dohledem. Většina německých židovských škol byla v Čechách zrušena koncem 19. století a nahrazena oddělenou výukou náboženství na školách veřejných. V předválečném Československu existovala vedle oddělené výuky judaismu na školách všeho druhu také řada samostatných židovských škol. Významnou kapitolou v historii židovského vzdělávání v České republice tvoří rovněž ilegální výuka dětí v terezínském ghettu a dalších koncentračních táborech.
Po válce vzhledem k velkým ztrátám nebyly židovské školy obnoveny a po komunistickém převratu v roce 1948 byla zrušena i tradiční výuka náboženství a později i výuka hebrejštiny na jazykových školách. Teprve po listopadu 1989 byla obnovena náboženská výuka při Židovské obci v Praze a později s pomocí americké Nadace Ronalda S. Laudera byla při pražské židovské obci založena mateřská školka (1994), základní škola (1997) a nakonec gymnázium (1999). V těchto školách se vyučuje podle standardních osnov, navíc je zde zastoupena i židovská výchova a výuka hebrejštiny.
Ve spolupráci s Pedagogickým muzeem tak Židovské muzeum vůbec poprvé představilo české veřejnosti téma vzdělávání tak, jak bylo po celá staletí pevně zakotveno v židovské tradici. Na ni navazují židovské školy i dnes.
 
Milena Hübschmannová:
Můžeme se domluvit

Čtrnáctého prosince byla ve Vzdělávacím a kulturním centru Židovského muzea v Praze (VKC) zahájena výstava připomínající život a odkaz Mileny Hübschmannové, zakladatelky oboru romistiky na Karlově univerzitě v Praze, renomované etnoložky, etnografky a překladatelky, s níž muzeum pravidelně spolupracovalo. Výstavu uspořádalo občanské sdružení Romea ve spolupráci s VKC.
 
 
 
KONCERTY
 
Písně klezmerské tradice
Sedmnáctého října Židovské muzeum v Praze ve spolupráci se Steepforest a festivalem MOFFOM (Music on Film – Film on Music) uspořádalo ve Španělské synagoze koncert Písní klezmerské tradice Katky Kolcové-Tlusté. Koncert byl spojen s uvedením nového CD Katryna: Klezmer Inspiration. Hostem koncertu byl mimo jiné kanadský DJ a hudebník Socalled či člen Spirituál Kvintetu Jiří Tichota.
 
Nikitov
První dva koncerty nizozemsko-amerického kvarteta Nikitov v České republice proběhly na přelomu října a listopadu v pražském a brněnském Vzdělávacím a kulturním centru. Skupina Nikitov zpívá a hraje výhradně jidiš písně aškenázských židů a židovské písně s prvky cikánského jazzu.
 
Šarbilach
V pražském experimentálním prostoru Roxy/NoD vystoupil 12. října v rámci Roku s židovskou kulturou orchestr českého hudebníka Jaromíra Vogela Šarbilach. V podání vokálních a instrumentálních sólistů a čtyřicetičlenného orchestru představil velkokapelovou fúzi klasické, populární a etnické hudby s židovskými kořeny. Ta převážně vzešla z dílny uměleckého šéfa orchestru, který je zároveň hudebním skladatelem.
 
 
 
FESTIVALY
 
MOFFOM

V rámci 3. ročníku mezinárodního festivalu hudebních filmů MOFFOM (Music on Film – Film on Music) byl letos poprvé představen projekt Cinegoga / Cinegogue, během něhož bylo možné ve Španělské synagoze mezi 19. a 22. říjnem shlédnout několik filmových děl odkazujících k židovské kultuře, historii a náboženství. Zvláště zaujal snímek From Shtetl to Swing (r. Fabienne Rousso-Lenoir, 2005) či film o hudebních skladatelích v Terezíně nazvaný Crossing Channels: Composers of Terezin (r. Simon Broughton, 1994).
 
Dny židovské kultury v Brně
Od března do listopadu bylo možné v druhém největším městě České republiky navštívit Dny židovské kultury, které nabídly několik výstav a divadelní večery na hlavních brněnských divadelních scénách. Celou akci koordinovalo Národní divadlo v Brně ve spolupráci s Židovskou obcí Brno. Program Národního divadla se soustředil především na představení tvorby umělců, kteří byli odvlečeni do koncentračního tábora v Terezíně. Do výstavního programu se mimo jiné zapojilo Moravské zemské muzeum s výstavou Fritz Grünbaum – Grüss mich Gott! a Muzeum města Brna s výstavou argentinského židovského fotografa Pedra Rotha.
 
 
 
Beseda s přeživšími holocaustu
Devátého listopadu uspořádalo Muzeum romské kultury v rámci Dnů židovské kultury v Brně besedu s židovskými a romskými pamětníky holocaustu nazvanou Prý jsme měli štěstí.
 
 
 
DIVADLA
 
Díra ve zdi
Pražské divadlo Minor uvedlo v listopadu premiéru hry Díra ve zdi, která vznikla na motivy povídek izraelského spisovatele Etgara Kereta.
 
 
 
PŘEDNÁŠKY A DISKUSE
 
Divadlo v Terezíně 1945–2006

Ve Vzdělávacím a kulturním centru v Praze i v Brně měli návštěvníci v říjnu možnost vyslechnout dvoudílnou přednášku americké badatelky Lisy Peschel o divadelních aktivitách v terezínském ghettu. Lisa Peschel především analyzovala text objevený v loňském roce, tzv. Porgesův kabaret. Doložila na něm význam humoru i důležitost vytváření dojmu „normálního“ světa jako psychologického úniku z tíživé válečné terezínské reality. Peschel tak svým pojetím polemizuje s převládajícím pojetím ve Spojených státech, jež tyto aktivity hodnotí jako odboj. V Brně navíc studenti JAMU předvedli jevištní rekonstrukci nově objeveného kabaretu.
 
 
 
SPOLEČENSKÉ AKCE
 
Wagner v Praze a Brně

Gottfried Wagner (nar. 1947), „černá ovce“ rodiny Richarda Wagnera, vystoupil 7. a 9. listopadu ve Vzdělávacím a kulturním centru v Praze a Brně při příležitosti prvního vydání českého překladu své autobiografické knihy Kdo nevyje s Vlkem. Wagner otevřeně pojmenovává aktivní účast svých příbuzných na společenském a politickém vzestupu Hitlera. Odsuzuje jejich podíl na Hitlerově nástupu k moci, pranýřuje sympatie své rodiny k nacismu, její provázanost s nacistickým režimem i přímý vliv antisemitských textů Richarda Wagnera na vůdce Třetí říše. V obou případech G. Wagner promluvil se šarmem a wagneriánským patosem.

 
VIDEOKLIP NEDOVEDU POCHOPIT

 
Vzdělávací a kulturní centrum Židovského muzea v Praze představilo na tiskové konferenci 20. prosince videoklip Nedovedu pochopit. Klipem chce upozornit především mladé lidi na nebezpečí neonacismu a antisemitismu. Jedná se o elektronickou koláž, vytvořenou hudební formací The Tchendos, jejíž jádro tvoří úryvky rozhovoru s pamětnicí holocaustu Annou Hyndrákovou Kovanicovou. V klipu se prolínají historické záběry z období druhé světové války a doby krátce po jejím skončení se záznamy ze současných koncertů a demonstrací neonacistických a skinheadských skupin se zcela nezastíraným hajlováním, se záběry pasivní policejní asistence při těchto koncertech, či se záběry z ničení židovského hřbitova apod. Klip bude používán v rámci vzdělávacích programů a aktivit Vzdělávacího a kulturního centra a bude odvysílán i Českou televizí.
 
NOVÝ DEPOZITÁŘ KNIHOVNY
 
Oddělení knihovny Židovského muzea v Praze počátkem listopadu úspěšně dokončilo stěhování přibližně 33 000 knih, původně umístěných v depozitáři v synagoze v Brandýse nad Labem, do nového depozitáře na Praze 4 – Spořilově. Jedná se především o knihy, které byly součástí knihovny terezínského ghetta, a dále o knihy židovských a jiných organizací a spolků, konfiskované nacisty během války. V nově zrekonstruovaných prostorách knihy zaberou přibližně 750 běžných metrů. Jsou umístěny v klimaticky plně vyhovujícím prostředí, v kompaktních a stacionárních regálech. Po dalším zpracovávání budou postupně zpřístupněny návštěvníkům.
 
NEDĚLNĺ DĺLNY VE VZDĚLÁVACĺM A KULTURNĺM CENTRU V PRAZE
 
Vzdělávací a kulturní centrum nabídlo v listopadu poprvé široké veřejnosti nedělní dílny pro děti a rodiče. První byly věnovány svátkům Simchat Tóra a Chanuka. Každé dítě se dozvědělo něco o svátku, naučilo se písničku a odneslo si vlastnoručně vyrobený svitek či symbol chanukie. Na závěr se účastníci akce podívali do vybrané synagogy, kde se rodičům dostalo odborného výkladu a děti řešily zábavný úkol. Židovské muzeum hodlá tyto pořady příští rok dále rozšířit.
 
VÝZNAMNÉ NÁVŠTĚVY
 
Jedenáctého října navštívil Židovské muzeum Théo Klein, významný francouzský židovský činitel a bývalý prezident Evropského židovského kongresu.
 
OMLUVA
 
Omlouváme se za nepřesné informace o dvou navrácených obrazech Adolfa Wiesnera, uveřejněné ve Zpravodaji 3/2006. Obrazy byly vydány dědicům Emila Kolbena. Emil Kolben byl známý český podnikatel a vynálezce, který za nacistické okupace zahynul v Terezíně a jeho majetek byl konfiskován.
 

 

 

 

© 2004 - 2009 Židovské muzeum v Praze