Úvodní strana napište nám informace pro návštěvníky mapa webu • tisk • english version
  

ARCHÍV ZPRAVODAJŮ

ZPRAVODAJ 2007/1

  Zobrazit Zpravodaj ve formátu PDF
 

SKONČIL ROK S ŽIDOVSKOU KULTUROU
V roce 2006 si Židovské muzeum v Praze připomnělo sté výročí svého založení. Při této příležitosti připravilo pro širokou veřejnost v České republice i v zahraničí speciální projekt Rok s židovskou kulturou, v jehož rámci se konalo mnoho nejrůznějších akcí a událostí. V loňském Zpravodaji jsme o řadě z nich pravidelně informovali a nyní je možno rekapitulovat.
Na Roku s židovskou kulturou se podílelo 135 institucí. Ve více než 50 městech v Čechách i v zahraničí se za rok 2006 uskutečnilo 260 akcí. Řádově na 100 000 návštěvníků mělo možnost navštívit celkem 76 výstav, 34 koncertů, 17 festivalů s programem na židovské téma, 31 divadelních představení (a jejich několikanásobné reprízy v průběhu roku), na 60 přednášek a diskusí, 25 společenských akcí, 13 aktivit uspořádaných Českými centry v zahraničí a několik dalších akcí. Do Roku s židovskou kulturou se zapojily instituce ze 17 států světa. Při příležitosti oslav vydalo Židovské muzeum v Praze 11 publikací.
Rok s židovskou kulturou byl oficiálně zakončen na tiskové konferenci 15. ledna. Židovské muzeum poděkovalo všem, kdo se na oslavách významného jubilea podíleli, a pomohli tak nejen připravit pestrý a bohatý program, ale také hlouběji přiblížit židovství z mnoha různých pohledů. Věříme, že se díky Roku s židovskou kulturou podařilo zvýraznit velké mravní a humanitní hodnoty judaismu i bohatost a originálnost židovské kultury. Projekt Židovského muzea v Praze současně přispěl k šíření myšlenek snášenlivosti a vzájemné úcty v současném světě.
 
KAMPAŇ VZDĚLÁVACÍHO A KULTURNÍHO CENTRA ŽIDOVSKÉHO MUZEA V PRAZE PROTI ANTISEMITISMU A XENOFOBII
Na myšlenku tolerance navázala kampaň Vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea. Nápadným a přitom neotřelým způsobem upozornila na nacistický antisemitismus a aktuálně i na to, jak pozvolně a nepozorovaně může začít potlačování základních lidských práv a svobod, jež nakonec končí genocidou.
V centru Prahy bylo na takzvaných citylightech, prosvícených reklamních poutačích, umístěno na několika desítkách míst osm variant plakátů s jednoduchou a výraznou grafikou: do černého podkladu byly vloženy nápadné žluté texty vycházející ze znění protižidovských zákazů a nařízení z doby Protektorátu Čechy a Morava, ovšem aktualizované pro současnost a svým způsobem ironizované (např. „Blonďatým osobám je zakázán vstup do kina“). Zároveň bylo na každém plakátu mnohem menším písmem, čitelným až zblízka, vysvětleno, že takovéto absurdní zákazy skutečně v Čechách a na Moravě platily (např. „Zdá se vám to absurdní? Zákaz vstupu do kin platil za Protektorátu Čechy a Morava pro Židy“). Nápis ještě menším písmem potom odkazoval zájemce na Vzdělávací a kulturní centrum, které během celého roku pořádá různé vzdělávací programy na témata rasismu, antisemitismu a xenofobie.
Kampaň proběhla od 16. ledna do 12. února a byla určena především mladým lidem, kteří o protižidovské perzekuci v letech 1939–45 nevědí vůbec nic, nebo jen velice málo. Soudě podle ohlasů, záměr upozornit na toto temné období i aktuální problémy rasismu a antisemitismu se zdařil.
 
MEZINÁRODNÍ DEN HOLOCAUSTU V BRNĚ, V PRAZE A VE WASHINGTONU
Při příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu, který připadá na 27. leden, Vzdělávací a kulturní centrum v Praze připravilo 25. ledna slavnostní večer. Herečka Táňa Fischerová při něm za hudebního doprovodu Jiřího Hoška recitovala verše Hoškova dědečka Otto Weisse (1889–1944), psané v terezínském ghettu před transportem do Osvětimi. Zároveň byla zahájena výstava Jany Nosekové-Žantovské Přežili peklo, jež představila fotografické portréty Izraelců původem z předválečného Československa, kteří přežili holocaust. Vzdělávací a kulturní centrum ve spolupráci s Informačním centrem OSN v Praze rovněž uspořádalo sérii dílen Hanin kufřík a Holocaust v dokumentech, jež se věnují holocaustu.
Při stejné příležitosti připravila 26. ledna brněnská pobočka Vzdělávacího a kulturního centra ve spolupráci s Muzeem romské kultury interaktivní program pro studenty středních škol. Studenti byli uvedeni do politického vývoje Německa před druhou světovou válkou promítáním krátkého dokumentárního filmu s romskou tematikou a dílnou Holocaust v dokumentech. Dále měli možnost zhlédnout video-klip Nedovedu pochopit, který konfrontuje události holocaustu se současnými projevy neonacismu a o němž jsme vás podrobněji informovali v minulém Zpravodaji.
Při příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu byla také v rámci svého putování po Spojených státech amerických slavnostně zahájena putovní vzdělávací výstava Vzdělávacího a kulturního centra Zmizelí sousedé na Velvyslanectví ČR ve Washingtonu za přítomnosti velvyslance Petra Koláře. Nad výstavou převzalo záštitu United States Holocaust Memorial Museum. Během tří dopoledních programů se s pracemi svých českých vrstevníků seznámila asi stovka žáků místních škol. Lektorka Vzdělávacího a kulturního centra Marie Zahradníková pro ně připravila speciální work-shop a nabídla jim zprostředkování kontaktu s pamětníky z předválečného Československa, kteří přežili holocaust a dnes žijí v USA. Pokud studenti projeví zájem, mohly by vzniknout na americké půdě obdobné práce jako v České republice.
Po Spojených státech cestuje výstava ve dvou verzích od loňského dubna. Téhož dne jako ve Washingtonu byla další verze výstavy zahájena za přítomnosti starosty města v italském Trentu. Od května výstava začíná své putování také v Německu.
 
PŘÍBĚH RODINY KOLBENŮ V GALERII ROBERTA GUTTMANNA
Dne 14. února zahájila rok 2007 v Galerii Roberta Guttmanna výstava, jež sledovala osudy několika generací významné české průmyslnické rodiny Kolbenů.
Nejvíce se věnovala její nejznámější osobnosti, Emilu Kolbenovi (1862–1943), technikovi a vynálezci, který mj. pracoval jako vedoucí inženýr u T. A. Edisona ve Spojených státech a později stál u zrodu světo-známého koncernu Českomoravská–Kolben–Daněk (ČKD). Emilův bratr Jindřich odešel v mládí do Ameriky a řadu let vedl administraci českých novin Svornost v Chicagu. Nejbližší byl Emilovi bratr Alfred Kolben, rovněž inženýr, který se po mnoho let věnoval také malířství. Jeho obrazy byly na výstavě poprvé zpřístupněny veřejnosti.
Výstava sledovala příběh rodiny Kolbenů i za druhé světové války. V období holocaustu zahynulo v důsledku rasového pronásledování celkem 26 jejích členů. Po okupaci českých zemí v březnu 1939 se Emil Kolben musel vzdát všech funkcí v ČKD, následoval nucený prodej rodinných firem a 9. června 1943 byl ve věku 81 let deportován spolu se svou dcerou Lilly, synem Hanušem a vnukem Jindřichem do Terezína, kde o několik týdnů později zemřel. Emilův syn Hanuš, rovněž talentovaný malíř, jehož obrazy byly na výstavě také poprvé vystaveny, zahynul 10. července 1944 ve věku 49 let v plynové komoře Osvětimi.
Zachránil se pouze Emilův vnuk Jindřich (nar. 1926), který při evakuaci tábora v Blech-hammeru v lednu 1945 uprchl na Slovensko, kde vstoupil do Československé armády. Jindřich se i přes své dramatické osudy a obtížné postavení v poválečném komunistickém Československu, kde se o Emilu Kolbenovi nesmělo vůbec mluvit, stal významným odborníkem v oboru konstrukce a dynamiky leteckých motorů a pokračovatelem v rodinné tradici.
Rodině Kolbenů se dostalo satisfakce teprve po pádu komunistického režimu v roce 1989: Emilovo jméno nese jedna ze stanic metra trasy B a ulice ve Vysočanech, u příležitosti oslavy 110. výročí založení ČKD mu byla v září 2006 odhalena pamětní deska na Vysočanské radnici a jeho vnukovi Jindřichu Kolbenovi uděleno čestné občanství Prahy 9.
Příběh své rodiny vylíčil Jindřich Kolben v dokumentárním filmu České televize Zpověď Ing. Jindřicha Kolbena, jenž návštěvníci mohli na výstavě rovněž zhlédnout. Se svou chotí také osobně přijel na vernisáž výstavy. Setkání s ním v přeplněné Španělské synagoze bylo nezapomenutelným zážitkem.
 
BŘEZNOVÝ PŘEDMĚT MĚSÍCE
Židovské muzeum vystavuje každý měsíc ze svých sbírek ve Španělské synagoze „předmět měsíce“. V březnu se jednalo o výjimečný exponát, o Purimovou masku s textem jidiš písně ‘A gutn purim, malech’. V domově seniorů Židovské obce v Praze ji vytvořil Dezider (Dudy) Salomon (1918–2006), pocházející z městečka Chust na Podkarpatské Rusi. Maska je popsána do latinky převedeným textem žertovné purimové písně A gutn purim, malech, kterou pro Židovské muzeum při této příležitosti rekonstruovala i nastudovala zpěvačka a etnomuzikoložka Kateryna Kolcová a již si mohli návštěvníci ve Španělské synagoze poslechnout. Více informací >>>
 
MEZINÁRODNÍ PROJEKT „FREE2CHOOSE“
V rámci mezinárodního projektu Free2choose byla v Chomutově 7. března zahájena výstava Anna Franková – odkaz pro současnost. Projektu se účastní 11 evropských zemí a koordinuje ho Dům Anny Frankové v Amsterodamu. Jedná se o interaktivní filmovou prezentaci o základních právech a svobodách a vymezení jejich hranic. Cílem filmových klipů a následných diskusí ve školách i na veřejných místech je přimět mladé diváky k zamyšlení nad dilematy, která jsou v deseti zahraničních a třech českých klipech předestřena. Kromě Židovského muzea v Praze je partnerem projektu v České republice společnost Člověk v tísni, jež umožnila vznik filmových klipů týkajících se aktuálních problémů v České republice.
 
KONCERT PRO ČLENY ŽIDOVSKÉ OBCE V PRAZE
Dne 13. března uspořádalo Židovské muzeum ve Španělské synagoze svůj tradiční každoroční koncert pro členy Židovské obce v Praze. Židovskou barokní hudbu v pořadu nazvaném LE-EL ELIM (Bohu všemohoucímu) zahrál soubor Collegium Musicum Brno.
 
NEDĚLNÍ DÍLNY VE VZDĚLÁVACÍM A KULTURNÍM CENTRU V BRNĚ
Brněnská pobočka Vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea v Praze každý měsíc pořádá odpolední nedělní dílny pro děti nazvané Rozinky a mandle. Jejich náplní je především tvořivá činnost a různé hry, které jsou spjaty s židovskou tematikou. Program dílen vychází většinou z židovských svátků, jež širší veřejnosti nejsou příliš známé. Zatím proběhly dílny představující dětem svátky Chanuka, Tu bišvat a Purim.
 
NOVÉ PŘÍRŮSTKY VE SBÍRKÁCH ŽIDOVSKÉHO MUZEA
Oddělení knihovny Židovského muzea uskutečnilo na přelomu minulého a letošního roku dva významné akviziční počiny. Prvním bylo zakoupení nového upraveného 22-svazkového vydání série Encyclopedia Judaica včetně přístupu do průběžně aktualizované online verze. Tato encyklopedie je již od svého prvního (německého) vydání v roce 1928 považována za nejobsáhlejší dílo k tematice židovské historie, náboženství a kultury a ve své aktuální verzi nabízí přes 21 000 hesel.
Druhým počinem byl nákup kompletního, výpravného vydání Babylonského Talmudu o 73 svazcích z edice nakladatelství Artscroll. Jedná se o dvojjazyčné vydání v jazykové variantě hebrejština-angličtina, což umožní zájemcům nahlédnout hlouběji do problematiky talmudické rozpravy i bez znalosti pramenných jazyků. Oba zmiňované soubory publikací jsou přístupné ke studiu všem návštěvníkům knihovny.
Počátkem roku 2007 byly umělecké sbírky Židovského muzea v Praze obohaceny o 54 ilustrací k dílu Franze Kafky od významné české ilustrátorky Jarmily Mařanové. Tyto práce, převážně monotypy, byly muzeu darovány autorkou. Jarmila Ma-řanová se narodila 8. 9. 1922 v Praze, v letech 1939–1944 studovala na Uměleckoprůmy-slové škole u J. V. Holečka, F. Kysely a B. Nováka st. Své dílo, v jehož rámci zaujímají ilustrace k dílu Franze Kafky zcela výsadní postavení, poprvé veřejnosti představila na skupinové výstavě Výtvarní umělci k výročí 20 let ČSSR (Galerie Mánes, Praha, 1965). V roce 1976 Mařanová odešla do USA, kde se nejprve usadila v Los Angeles a posléze žila a tvořila v New Yorku. V Čechách byly její práce veřejně vystavovány opět až po roce 1989. Byla zastoupena na souborných výstavách: Šedá cihla – Exil (Galerie U Bílého jednorožce, Klatovy / Zámek Klenová, 1994), Starozákonní motivy v českém umění 20. století (Galerie moderního umění, Roudnice nad Labem / Galerie umění, Karlovy Vary, 1995), Umění je abstrakce: Česká vizuální kultura 60. let (Jízdárna Pražského hradu / Uměleckoprůmyslové muzeum, Brno / Salon – Kabinet, Olomouc, 2004 a Staatliches Museum für angewandte Kunst, Mnichov, 2004). V současné době Mařanová žije ve státě Idaho. Židovské muzeum plánuje v roce 2008 získané ilustrace představit veřejnosti na výstavě v Galerii Roberta Guttmanna.
Velmi cenným přírůstkem pro kolekci portrétní malby z období emancipace je rovněž dar paní Bronyi Reyman-Gerstl z New Rochelle, NY, USA. Paní Reyman-Gerstl muzeu věnovala anonymní plátno, portrét svého předka Mosese Gerstla z roku 1836. Obraz se v současné době restauruje.
 
NOVÉ PUBLIKACE
Na konci minulého roku Židovské muzeum vydalo novou publikaci nazvanou Tezaurace a prezentace kulturního dědictví minorit ve sbírkových a výstavních programech muzeí a galerií. Jedná se o sborník příspěvků přednesených 9. března 2006 v průběhu pracovního semináře ve Vzdělávacím a kulturním centru Židovského muzea v Praze. Seminář se konal za finanční podpory Asociace muzeí a galerií České republiky. Vydání sborníku, který uspořádala Dana Veselská, finančně podpořilo Ministerstvo kultury České republiky a Český výbor ICOM.
 
VÝZNAMNÉ NÁVŠTĚVY
2. února navštívili muzeum účastníci Konference představitelů předních amerických židovských organizací (Conference of Presidents of Major American Jewish Organizations).
 

 

 

 

 

 

 

© 2004 - 2009 Židovské muzeum v Praze