Úvodní strana napište nám informace pro návštěvníky mapa webu • tisk • english version
  

ARCHÍV ZPRAVODAJŮ

ZPRAVODAJ 2007/2

  Zobrazit Zpravodaj ve formátu PDF
 

Druhé čtvrtletí roku 2007 bylo v Židovském muzeu v Praze bohaté na četné akce: byly otevřeny nové výstavy v Galerii Roberta Guttmanna a ve Vzdělávacím a kulturním centru, proběhlo několik koncertů a muzeum se rovněž podílelo na několika významných akcích spolu s dalšími institucemi.
 
 
VÝSTAVA „OD TÉ DOBY VĚŘÍM NA OSUD…“ TRANSPORTY PROTEKTORÁTNÍCH ŽIDŮ NA ÚZEMÍ POLSKA V LETECH 1941–1942
V Galerii Roberta Guttmanna bylo možné od 2. května do 22. července shlédnout výstavu „Od té doby věřím na osud…“, která se věnovala transportům protektorátních Židů na území okupovaného Polska v letech 1941–1942. Tato výstava navázala na expozici z roku 2005 věnovanou deportacím českých Židů do Pobaltí v první polovině roku 1942.
Z území Protektorátu Čechy a Morava začaly systematické deportace židovských obyvatel v říjnu 1941. Dobové dokumenty však obsahují jen velmi málo přímých informací týkajících se fyzické likvidace židovského obyvatelstva na obsazených územích. Příslušné rozkazy byly skryty v eufemismech či šifrách. Většina takových nařízení byla vydávána pouze ústně, ať už se týkala např. „Akce Reinhard“ na polském území, nebo činnosti vražedných komand („Einsatzgruppen“) na obsazených územích Sovětského svazu.
Cílem transportů z protektorátu se stala polská ghetta Łódź, Izbica, Piaski, Rejowiec, Zamość a vyhlazovací střediska v okupovaném Polsku jako Chelmno, Belźec, Sobibór, Majdanek, Treblinka a Osvětim. V období od října 1941 do 22. října 1942, kterému se výstava věnovala, odjelo z Protektorátu Čechy a Morava třiceti transporty na polská území přibližně 38 000 vězňů. Pouze 349 se dožilo konce války. Od 26. října 1942 už transporty jezdily pouze do Osvětimi.
Z řady transportů nezůstal na živu ani jediný člověk. O osudu českých Židů máme proto mnohdy pouze nepřímé informace z výpovědí vězňů jiných národností, dokonce i od bývalých příslušníků jednotek SS. Současně výstava přiblížila tragické události i očima několika málo vězňů, kteří hrůzy na polském území přežili a mohli podat svědectví. Ve svém celku expozice za použití nových materiálů ukázala osudy lidí, kteří se stali účastníky krutých událostí, byli svědky ponižování, zažili ztrátu lidské důstojnosti. Filmové záběry rozhovorů s pamětníky doplnily archivní dokumenty a dobové fotografie.
Třetí díl výstavy „Od té doby věřím na osud…“, který se bude věnovat transportům protektorátních Židů do Běloruska v letech 1941–1942, Židovské muzeum v Praze plánuje na rok 2010, opět v Galerii Roberta Guttmanna.
 
 
VÝSTAVA DRUHÝ ŽIVOT ČESKÝCH SVITKŮ TÓRY V LONDÝNĚ
24. dubna byla v londýnském Memorial Scrolls Trust za účasti Leo Pavláta a Magdy Veselské z Židovského muzea v Praze slavnostně zahájena výstava Druhý život českých svitků Tóry. České svitky Tóry a povijany na Tóru v Memorial Scrolls Trust v Londýně a Židovském muzeu v Praze. Výstava se věnovala osudu téměř 1800 svitků Tóry z Čech a Moravy, které byly během 2. světové války shromážděny v nacisty kontrolovaném Židovském ústředním museu. Přibližně 1600 z nich pak bylo v 60. letech minulého století odprodáno komunistickým režimem do Londýna. Dnes je většina těchto svitků právě prostřednictvím Memorial Scrolls Trust v Londýně zapůjčována židovským komunitám do celého světa, kde žijí svůj „druhý život“. Výstavu připravilo Židovském muzeum v Praze a v roce 2006 ji bylo možné shlédnout v Galerii Roberta Guttmanna.
 
 
ABY SE TO JIŽ NIKDY NESTALO
Od 15. května do 29. června byly ve Vzdělávacím a kulturním centru muzea vystaveny neoimpresionistické malby Tibora Spitze, židovského výtvarníka původem ze Slovenska, který žije ve Spojených státech. Obrazy představují především „hrůzy, které zůstaly, jizvy na duši“: autorovy dojmy a zážitky z období šoa, během něhož přežili jen členové jeho nejbližší rodiny ukrytí v podzemním úkrytu v lesích.
 
 
NOC LITERATURY VE ŠPANĚLSKÉ SYNAGOZE
Ve čtvrtek 19. dubna od 18.00 do 23.00 hodin pořádala Česká centra, sdružující česká kulturní a informační střediska v devatenácti zemích světa, ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví 2. ročník veřejného čtení ze světových literatur. Cílem bylo přiblížit písemnictví několika zemí, v nichž mají Česká centra zastoupení. Na devíti málo známých a leckdy veřejnosti nepřístupných místech Prahy, jako například v Jindřišské věži, v kryptě kostela Nejsvětějšího Salvátora nebo v pasáži Alfa na Václavském náměstí, bylo možné setkat se s literaturou argentinskou, českou, japonskou, maďarskou, německou, rakouskou, rumunskou, skandinávskou či španělskou. Četlo se i ve Španělské synagoze. Herci Jan Potměšil, Marta Vančurová a Tomáš Karger přednesli úryvky z knihy Likvidace od maďarského spisovatele Imre Kertésze (nar. 1929), jemuž byla v roce 2002 udělena Nobelova cena za literaturu.
 
 
WEINBERGER TOUR
23. dubna bylo ve Španělské synagoze zahájeno koncertní turné Weinberger Tour českého violoncellisty Františka Brikcia a klavíristy Tomáše Víška, jež se koná při příležitosti 40. výročí úmrtí skladatele Jaromíra Weinbergera (1896–1967). S koncerty se letos bude možno setkat na různých místech České republiky a cyklus vyvrcholí závěrečným koncertem 29. října v Pálffyho paláci v Praze.
 
 
SVĚTLO POROZUMĚNÍ
9. května připravila židovská kongregace Bejt Praha na symbolickém místě uprostřed Starého Města pražského, kde v bezprostřední blízkosti stojí Španělská synagoga a kostel svatého Ducha, druhý ročník koncertu Světlo porozumění. Koncert v chrámech dvou odlišných náboženství symbolicky připomněl konec druhé světové války a ukončení nesmyslného zabíjení nebo pronásledování lidí pro jejich víru, národnost či politické názory. Ve Španělské synagoze vystoupili významní umělci: houslový virtuos Pavel Šporcl, zpěvák Dan Bárta, sbor Mikrochor, slovenská zpěvačka Suí Vesan, houslista Alexander Shonert a klavírní virtuos ze Spojených států David Syme a spolu s nimi též Peter Gyori z pořadatelské kongregace s dětmi z Židovské obce v Praze.
 
 
TEFILIN IN ART
10. června ve Španělské synagoze vyvrcholil za podpory Židovského muzea v Praze projekt s názvem Tefilin in Art, který připravily židovské organizace Bejt Praha a Bejt Elend. Cílem akce bylo inspirovat a podpořit židovské umělce „ve věku od 4 do 120 let“, aby prostřednictvím umění vyjádřili svůj vztah k judaismu. Ve Španělské synagoze vystoupil judaista Achab Haidler, multietnická klezmerová skupina Fekete Szeretlek, Peter Gyori s dětmi z Židovské obce v Praze, Julinkou Ondráčkovou a Atturem Effrati. Zhudebněné židovské modlitby přednesl kantor Bejt Praha Colman Reaboi. Umělecká díla vytvořená v rámci tohoto projektu byla navíc ve Španělské synagoze vydražena. Výtěžek byl darován židovskému domu Charlese Jordana pro přeživší šoa v Praze.
 
 
KONFERENCE TASK FORCE FOR INTERNATIONAL COOPERATION ON HOLOCAUST EDUCATION, REMEMBRANCE, AND RESEARCH
12. června navštívili Židovské muzeum účastníci pražské konference Task Force for International Cooperation on Holocaust Education, Remembrance, and Research (Taktické uskupení pro mezinárodní spolupráci v otázkách vzdělávání, paměti a výzkumu holocaustu). Židovské muzeum pro ně ve spolupráci s Ministerstvem zahraničí České republiky připravilo koncert ve Španělské synagoze, na kterém zazněl Smyčcový kvartet A moll, op. 13 a Smyčcový oktet Es dur, op. 20 Felixe Mendelssohna-Bartholdyho v podání Kociánova a Nosticova kvarteta.
 
 
CRACOW KLEZMER BAND
Na 13. června Židovské muzeum v Praze ve spolupráci s Respect Festivalem a Polským institutem v Praze připravilo ve Španělské synagoze koncert polské klezmerové skupiny Cracow Klezmer Band. Tato čtyřčlenná skupina debutovala roku 2000 albem hudebního vydavatelství Tzadik, které vede newyorský avantgardista John Zorn. Její vyhraněný styl je svázán s geniem loci židovského Krakova, města, v němž je každý kámen tichým svědkem židovských dějin. Holocaust změnil židovskou čtvrt ve vylidněné ruiny, ale v 90. letech se zdejší kultura probudila k novému životu. Cracow Klezmer Band v přeplněné Španělské synagoze zahrál s vitalitou, duchovní hloubkou i úsměvem, a symbolicky tak propojil podobný osud krakovských a pražských Židů.
 
 
PRAŽSKÁ MUZEJNÍ NOC
Židovské muzeum v Praze se v sobotu 16. června zúčastnilo čtvrtého ročníku festivalu Pražská muzejní noc. Po skončení šabatu od 22.30 do 01.00 hodin zdarma zpřístupnilo Maiselovu a Španělskou synagogu, v nichž jsou umístěny stálé expozice věnované dějinám Židů v Čechách a na Moravě. Obě synagogy za pouhé dvě a půl hodiny shlédlo na 3000 návštěvníků, které po celou dobu provázeli kvalifikovaní průvodci. K dispozici rovněž byli odborní pracovníci muzea.
 
 
 
 
OCENĚNÍ ŽIDOVSKÉMU MUZEU V PRAZE
Předsednictvo Českého výboru ICOM (International Council of Museums, Mezinárodní rada muzeí) společně s Ministerstvem kultury České republiky a Asociací muzeí a galerií České republiky vyhlásily 17. května v Pantheonu Národního muzea výsledky V. ročníku Národní soutěže muzeí Gloria Musaealis 2006. Na slavnostním večeru byly uděleny ceny v těchto kategoriích: Muzejní výstava roku 2006, Muzejní publikace roku 2006 a Muzejní počin roku 2006. Židovskému muzeu v Praze byla udělena Cena Českého výboru ICOM za projekt Rok s židovskou kulturou – 100 let Židovského muzea v Praze.
 
 
VZDĚLÁVACÍ A KULTURNÍ CENTRUM V BRNĚ ROZŠÍŘILO NABÍDKY PRO ŠKOLY O DIVADELNÍ PŘEDSTAVENÍ
Pod záštitou brněnské pobočky Vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea v Praze vzniklo nové divadelní představení Židovka aneb Žonglování se životem. Adéla Kratochvílová a Dáša Trávníková, které tvoří Divadlo Kufr, o tomto představení říkají: „...chtěly bychom citlivě seznamovat především mladou veřejnost s konkrétními osudy obětí holocaustu. Chceme jim přiblížit příběh dívky, která by mohla být jejich vrstevnicí a žít podobný život jako oni, kdyby nebyla Židovka a nepsal se rok 1941...“ Netradičním zpracováním závažného tématu holocaustu, za užití prvků pohybového divadla, žonglování, židovské hudby, dobových reálií i výrazné choreografie, se autorkám podařilo citlivě dotknout způsobu vnímání mladých lidí. Toto divadelní představení bude zařazeno do brněnské nabídky vzdělávacích programů pro školy i ve školním roce 2007–2008.
 
 
NOVÉ PUBLIKACE
Židovská menšina za druhé republiky

Sborník Židovská menšina za druhé republiky navazuje na předchozí dva sborníky: Židovská menšina v Československu ve dvacátých letech a Židovská menšina v Československu ve třicátých letech. Všímá si různých aspektů života Židů/židů během krátkého, nicméně velmi vyhroceného období, které bývá nazýváno druhou Československou republikou (říjen 1938 až 15. březen 1939). Autoři jednotlivých příspěvků patří k předním odborníkům na dané téma: např. Blanka Soukupová, koeditorka sborníku, si všímá postoje českožidovských asimilantů ke stále častějším projevům antisemitismu, Michal Frankl se věnuje problému židovských uprchlíků, Jaroslav Šebek popisuje projevy antisemitismu v katolickém prostředí, Peter Salner a Valerián Bystrický rozebírají situaci na Slovensku, Yeshayahu Jelinek se obrací k situaci podkarpatoruských Židů apod. Sborník uzavírá sonda do života židovské menšiny na menším městě, které se po záboru pohraničí ocitlo mimo území Československa. Sborník uspořádali Miloš Pojar, Blanka Soukupová a Marie Zahradníková.
 
 
Judaica Bohemiae XLII
Židovské muzeum v Praze také vydalo v angličtině další svazek vědecké ročenky Judaica Bohemiae XLII, který se zabývá dějinami židovské komunity v Čechách a na Moravě. Uspořádal ho Alexandr Putík. Autory příspěvků jsou pracovníci Židovského muzea v Praze. Studie D. Polakoviče se věnuje středověkým hebrejským nápisům na náhrobních kamenech a v synagogách v Chebu, A. Putík se zabývá pražským pobytem rabiho Jákoba Emdena z roku 1722, Iveta Cermanová pojednává o životě a intelektuálním světě hebrejského cenzora Karla Fischera (1757–1844) a Magda Veselská se věnuje odprodeji předmětů ze sbírek Židovského muzea po 2. světové válce, obzvláště pak odprodeji svitků Tóry v letech 1963–1964.
Ve sborníku jsou navíc obsaženy dvě recenze k loňským výstavám v Galerii Roberta Guttmanna a jejich doprovodným katalogům – Mazal Tov – Hodně štěstí – Good Luck a Muž, který si nedal pokoj. Příběh Josefa Poláka (1886 – 1945).
 
Obě publikace je možno zakoupit v muzejních obchodech nebo on-line na www.jewishmuseum.cz/shop/czshop.htm. Zde je rovněž možné zakoupit jak zmíněné předchozí sborníky Vzdělávacího a kulturního centra, tak svazky vědecké ročenky Judaica Bohemiae od roku 1965.
 
 
NOVÉ PODMÍNKY PRO RESTITUCI KNIH
7. června Správní rada Židovského muzea v Praze přijala nové podmínky pro restituci knih. Podrobnější informace jsou k dispozici na internetových stránkách muzea www.jewishmuseum.cz.
 
 
VÝZNAMNÉ NÁVŠTĚVY
Květen
Izraelská ministryně zahraničních věcí Cipi Livni
 
Červen
Bývalý sovětský disident, později ministr izraelské vlády a významný veřejný činitel Natan Ščaranský.
 
Laura Lauder z rodiny židovského mecenáše a nového předsedy Světového židovského kongresu Ronalda S. Laudera spolu se známou zpěvačkou židovské hudby Debbie Friedman. Nadace Ronalda S. Laudera setrvale podporuje židovské školy v Praze i Židovské muzeum v Praze.
 


 

 

 

© 2004 - 2009 Židovské muzeum v Praze