Úvodní strana napište nám informace pro návštěvníky mapa webu • tisk • english version
  

ARCHÍV ZPRAVODAJŮ

ZPRAVODAJ 2007/3

  Zobrazit Zpravodaj ve formátu PDF
 

Hlavní muzejní akcí uplynulého čtvrtletí se stala výstava „Naděje je na další stránce“ v Galerii Roberta Guttmanna, věnovaná stoleté historii knihovny Židovského muzea v Praze. Muzeum se tak ještě vrátilo k loňskému jubilejnímu roku 2006, během něhož oslavovalo 100. výročí svého založení. Od července do září se však uskutečnily ještě další akce, které muzeum pořádalo nebo na nichž se podílelo. Seznámíte se s nimi v tomto Zpravodaji stejně jako s některými dalšími muzejními aktivitami.
 
VÝSTAVY
„Naděje je na další stránce“. 100 let knihovny Židovského muzea v Praze v Galerii Roberta Guttmanna

Osmého srpna byla v muzejní Galerii Roberta Guttmanna otevřena výstava, jež poprvé podrobně zmapovala dějiny knihovny Židovského muzea v Praze. Objevily se na ní veřejnosti dosud neznámé archivní materiály z historie knihovny, dobové fotografie jejích významných osobností Tobiase Jakobovitse či Otto Munelese. Jeho křeslo nebo klobouk, patřící nyní do muzejních sbírek, byly na výstavě rovněž k vidění. Návštěvníci se také seznámili s knihovnou Židovské náboženské obce v Praze, mohli se podívat, jak vypadal její lístkový katalog, a navíc se dozvěděli o Ústřední knihovně ghetta Terezín. Bylo také možné nahlédnout do elektronického knihovního systému Aleph, v němž jsou dnes katalogizovány jak knihy, tak i časopisy a články. Elektronický katalog je přístupný on-line na internetu.
Příběh knihovny Židovského muzea v Praze začal již roku 1858, kdy byla založena knihovna pražské Židovské náboženské obce, zpřístupněná v roce 1874 pod vedením Nathana Grüna. Ta tvoří historické jádro dnešního knižního fondu muzea. V roce 1906 bylo v souvislosti s asanací pražského ghetta založeno Židovské museum v Praze, k jehož sbírkám knihy neodmyslitelně patřily. Z knižního fondu předválečného muzea se však dochoval jen zlomek. Za druhé světové války přibylo do knihovního fondu Židovského ústředního muzea (1942–1945) spolu s hudebninami na 46 000 svazků ze zrušených židovských náboženských obcí; součástí knihovny se stala i část svozů z Ústřední knihovny ghetta Terezín. Za komunistického režimu bylo muzeum pod nátlakem zestátněno a knihovna se ocitla pod přísným dohledem. Během období po sovětské okupaci v srpnu 1968 musel být navíc zbudován fond zakázaných knih. Muzeum mělo štěstí, že mu prohibita zůstala a po roce 1989 je mohlo zařadit zpět do svého fondu. Po říjnu 1994, kdy byly sbírky muzea navráceny Federaci židovských obcí v ČR, se knihovna stala samostatným oddělením. Byly zbudovány její nové depozitáře a zpracovaný knižní fundus se stal plně přístupný veřejnosti. Byla také zřízena studovna s příruční knihovnou a klimatizovanou badatelnou pro studium starých textů. Především laické veřejnosti slouží referenční centrum, taktéž s příruční knihovnou. Dnes je knihovna čítající téměř 135 000 svazků plně funkční moderní institucí s reprezentativním fondem bohemikálních judaik a hebraik.
Výstava však nezachytila pouze dějiny knihovny Židovského muzea v Praze, ale představila i významné židovské osobnosti, které po léta utvářely její podobu. Bylo možno se seznámit se Salomonem Hugem Liebenem, který se ve válečném Židovském ústředním muzeu sešel s knihovníkem pražské židovské obce Tobiasem Jakobovitsem. Ten zde katalogizoval svážené předměty spolu s Mojssejem Woskinem-Nahartabim, pozdějším členem tzv. Talmud-kommanda v Terezíně. Skupinu odborníků zpracovávající hebrejské tisky v Terezíně vedl dřívější spolupracovník S. H. Liebena z pražského Pohřebního bratrstva Otto Muneles, jenž se později stal vedoucím úseku knihovny v poválečném Židovském muzeu.
Kurátor výstavy Michal Bušek k ní připravil sérii komentovaných prohlídek. Vyšel také doprovodný katalog, který lze zakoupit v muzejních obchodech nebo on-line na internetových stránkách Židovského muzea v Praze www.jewishmuseum.cz.
 
 
Pastelka v muzeu
Ve Vzdělávacím a kulturním centru Židovského muzea v Praze bylo možné v letních měsících shlédnout několik dětských výtvarných prací vytvořených v rámci projektu Občanského sdružení Barevný svět dětí Pastelka v muzeu. Děti nejprve navštívily Židovské muzeum v Praze a poté nakreslily obrázky, které pak byly ve Vzdělávacím a kulturním centru vystaveny. Tématem kreseb byla Noemova archa a potopa.
 
 
 
 
 
 
Putovní výstava Židovské školství a vzdělávání v Lauderových školách
V Lauderových školách při Židovské obci v Praze byla 3. září zahájena nová putovní výstava Židovského muzea v Praze nesoucí název Židovské školství a vzdělávání. Stalo se tak při příležitosti 10. výročí založení školy, jehož se zúčastnili významní hosté: místopředseda Senátu Petr Pithart, bývalá ministryně školství Dana Kuchtová, ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny Džamila Stehlíková a výkonný ředitel (Executive Director & CEO) Lauderovy nadace George Bán. Výstava na 17 panelech provádí dlouhou historií židovského vzdělávání od biblických dob až po současnost, seznamuje s různými formami židovských škol, hlavními obdobími židovské vzdělanosti a některými jejími představiteli. Jedná se o putovní verzi výstavy Židovské školství, kterou Židovské muzeum v Praze v loňském roce představilo v pražském Pedagogickém muzeu J. A. Komenského.
 
 
Putovní výstavy Zmizelí sousedé a Anna Franková – odkaz pro současnost v Kolíně
9. září byly v kolínské synagoze otevřeny dvě putovní výstavy Vzdělávacího a kulturního centra Zmizelí sousedé a Anna Franková – odkaz pro současnost. Zahájení výstav bylo součástí slavnostního večera spojeného s koncertem, konaného při příležitosti 65. výročí deportace více než tisícovky kolínských Židů do koncentračního tábora Terezín. Za Židovské muzeum v Praze promluvil ředitel Vzdělávacího a kulturního centra Vladimír Hanzel.
 
 
Umění stát vzpřímeně
10. září byla ve Vzdělávacím a kulturním centru v Praze zahájena výstava barevných koláží a olejomaleb americké výtvarnice Jany Zimmer, jež nesla název Umění stát vzpřímeně/The Art of Remaining Upright. Jana Zimmer ve vystavených dílech velmi citlivě a tvořivě zpracovala příběh, který její čeští rodiče prožili během 2. světové války.
 
 
NOVINKY ZE VZDĚLÁVACĺHO A KULTURNĺHO CENTRA
 
Mezinárodní vědecká konference
Město – Identita – Paměť

Ve dnech 6. a 7. září se v Praze konala česko-slovensko-polská konference Město – Identi-ta – Paměť, na níž spolupracovala Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, Vzdělávací a kulturní centrum Židovského muzea v Praze a Polskie towarzystwo etnologii miasta. Svůj příspěvek Bratislava, židovská komunita a paměť přednesl ve Vzdělávacím a kulturním centru mimo jiné i Peter Salner, předseda Židovské náboženské obce v Bratislavě a současně pracovník Ústavu etnológie Slovenské akadémie vied v Bratislavě.
 
Seminář Židé, dějiny a kultura
V rámci projektu Všichni jsme lidi připravilo Vzdělávací a kulturní centrum ve spolupráci s Mezinárodním křesťanským velvyslanectvím Jeruzalém (ICEJ) 10. a 11. září seminář Židé, dějiny a kultura. Seminář byl určen pro účastníky projektu z řad křesťanských dobrovolných lektorů, kteří působí na školách nebo v náboženských kongregacích. Projekt nabízí vzdělání o dějinách antisemitismu a holocaustu a současně má přispět k odstranění antijudaistického učení uvnitř křesťanských církví. Účastníci semináře se však v jeho úvodu dozvěděli i o židovském náboženství, dějinách a tradicích. Současnému vztahu judaismu a křesťanství se ve své přednášce věnoval Vladimír Sadek. Velká pozornost byla současně věnována i předsudkům obecně a práci s nimi. Velikou odezvu vzbudila přednáška zmocněnce Ministerstva zahraničních věcí ČR pro české předsednictví v Mezinárodním výboru o holocaustu (Task Force for International Cooperation on Holocaust Education, Remem-brance and Research) Miloše Pojara o současném Izraeli.
 
Nová podoba dílny v pražském Vzdělávacím a kulturním centru
Vzdělávací a kulturní centrum v Praze zahájilo nový školní rok v čerstvě zrekonstruovaných prostorách dílny, v níž probíhají četné interaktivní projekty a semináře. Prostory dílny byly vylepšeny, bylo zde nainstalováno nové osvětlení, kompletní rekonstrukce sociálního zázemí poskytuje větší komfort návštěvníkům i lektorům. Dílna dostala i nový koberec a čerstvou výmalbu. Převládají v ní veselé teplé barvy, které navozují příjemnou atmosféru a rozvíjejí dětskou kreativitu a hravost.
 
Ze Vzdělávacího a kulturního centra v Brně
Brněnská pobočka Vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea v Praze rozšířila od září nabídku vzdělávacích programů pro školy a zájmové skupiny o komentovanou prohlídku židovského hřbitova v Brně. Dne 16. září se zde také ve spolupráci s Židovskou obcí Brno konalo Maccabi odpoledne, jež bylo věnováno nejen besedě s pamětníky a zakládajícími členy brněnského sportovního klubu Maccabi, ale především aktivnímu sportování. Maccabi odpoledne tak doprovodilo souběžně probíhající výstavu Historie židovského sportu v Československé republice, která se věnovala počátkům židovského sportu, jednotné organizaci Maccabi a jejímu rozvoji, židovskému sportovnímu klubu Ž.S.K. Hagibor – Praha i skautským hnutím.
 
 
 
EVROPSKÝ DEN ŽIDOVSKÉ KULTURY
První zářijová neděle byla i letos vyhlášena organizací European Association for the Preser-vation and Promotion of Jewish Culture and Heritage (Evropská asociace pro uchování a podporu židovské kultury a dědictví) jako Evropský den židovské kultury. V jeho rámci židovské organizace ve třiceti evropských zemích pořádaly 2. září výstavy, přednášky, koncerty nebo dny otevřených dveří, aby tak přiblížily židovskou kulturu široké veřejnosti. V České republice se k akci připojily židovské organizace v Praze, Liberci, Děčíně, Jičíně, Teplicích a v Hořicích. Židovské muzeum v Praze zdarma zpřístupnilo židovský hřbitov v Praze na Žižkově ze 17.–19. století. Je na něm mimo jiné pohřben význačný rabín Ezechiel Landau.
 
 
PŘEDPREMIÉROVÉ PROMĺTÁNĺ FILMU HOUSE OF LIFE V KINĚ PONREPO
V pondělí 17. září byl v pražském kině Ponrepo uveden v předpremiéře americký dokumentární film House of Life: The Old Jewish Cemetery in Prague (Dům života: Starý židovský hřbitov v Praze). Na dokumentu spolupracovali americký režisér Allan Miller a výtvarník Mark Podwal, který k filmu zároveň napsal scénář. Film byl také podpořen Židovským muzeem v Praze.
Snímek se věnuje historii Starého židovského hřbitova úzce spjaté s dějinami pražské židovské komunity. Zároveň přibližuje i současnou tvář hřbitova – kamenné náhrobky tu ožívají v záběrech natočených ve všech ročních obdobích a v nejrůznějších denních dobách. S historickým příběhem hřbitova se prolínají záběry na dnešní restaurátory náhrobků, na ty, kdo pečují o stromy, ale i na turisty, kteří se na Starý židovský hřbitov přišli podívat v rámci prohlídky Židovského muzea.
Na předpremiérové projekci v kině Ponrepo měli hosté možnost setkat se s tvůrci filmu Allanem Millerem a Markem Podwalem, dozvědět se od nich o vzniku tohoto dokumentu a položit jim své otázky.
 
 
ZMĚNY V MAISELOVĚ SYNAGOZE A JEJĺ EXPOZICI
Židovské muzeum zprovoznilo druhou únikovou cestu z Maiselovy synagogy, která má v případě potřeby zajistit rychlou a bezpečnou evakuaci osob. Na místě nové únikové cesty původně stála vitrína s exponáty. Po úpravách se zde výstavní prostor zvětšil, takže bylo možno expozici obohatit o další vitrínu. V první z nich je k vidění výběr nejstarších stříbrných rituálních předmětů z muzejních sbírek. Pravděpodobně největší pozornost si zde zasluhuje koruna na Tóru, kterou věnoval zemský rabín Ezechiel Landau (1713–1793) do Staronové synagogy. Do expozice ji zapůjčila Židovská obec v Praze. Ve druhé vitríně visí synagogální opona věnovaná příslušníky rodiny Tausků v roce 1673 rovněž pražské Staronové synagoze. Opona je výjimečná tím, že u ní na rozdíl od ostatních textilií v našich sbírkách známe jméno vyšívače. Zhotovil ji Berl, syn Ejzaka Chajata (krejčího), který ve spodním ornamentálním vlysu zanechal vyšívané přání „K oslavě díla mých rukou“, doplněné svým vyšívaným podpisem.
 
 
PROPAGAČNĺ KAMPAŇ ŽIDOVSKÉHO MUZEA
V hlavní turistické sezóně od dubna do září Židovské muzeum rozšířilo v Praze svou propagační kampaň. Na tramvajích, reklamních obrazovkách ve stanicích metra nebo například v hale na vlakovém Hlavním nádraží zvaly upoutávky k návštěvě muzea. Reklamní plakáty a spoty neotřele spojují tradiční židovské symboly – žlutou šesticípou hvězdu a sedmiramenný svícen menoru – v rozesmátý obličej.
 
 
 
NOVÁ OPONA VE VYSOKÉ SYNAGOZE
Dne 7. září byla v renesanční Vysoké synagoze Židovské obce v Praze, v níž se pravidelně konají bohoslužby, slavnostně zavěšena nová opona. Židovské muzeum v Praze běžně zapůjčuje českým a moravským židovským obcím předměty ze svých sbírek k liturgickým účelům. Vzhledem k jedinečnosti a stáří předmětů však muzejní restaurátorky textilu začaly postupně zhotovovat pro synagogy nové předměty. Když byly v Židovském muzeu tříděny modlitební šály tality, vyřazené ze sbírek a určené k pohřbení, napadlo vedoucí muzejních sbírek Evu Kosákovou vyrobit z nich oponu, a navrátit je tak alespoň symbolicky do náboženského života. To praví i nápis na oponě „Navrátí se roucha svatá k místu svému“, který skrývá i datum 767 p. m. p. (2007 o. l.). Nově zhotovená opona má tradiční kompozici se sloupy s hlavicí ve tvaru symbolického klobouku ze znaku Židovské obce v Praze. Uprostřed opony je pole sešité z dvanácti čtverců připomínající dvanáct kmenů Izraele, nad ním je šest rohových čtverců s modlitebními třásněmi (cicit), které připomínají šest milionů obětí šoa. Nová opona je významná i tím, že se v českých zemích jedná o první oponu po 2. světové válce, jež byla zhotovena a věnována k náboženským účelům soukromou osobou. Dá se předpokládat, že tím budou povzbuzeni další dárci a historické textilie z muzea se budou v budoucnu používat jen pro výjimečné příležitosti.
 
 
 
VÝZNAMNÉ NÁVŠTĚVY
červenec
Ministr kultury České republiky Václav Jehlička
 

 

 

 

© 2004 - 2009 Židovské muzeum v Praze