Úvodní strana napište nám informace pro návštěvníky mapa webu • tisk • english version
  

ARCHÍV ZPRAVODAJŮ

ZPRAVODAJ 2008/1

  Zobrazit Zpravodaj ve formátu PDF
 

NEJNAVŠTĚVOVANĚJŠÍ MUZEUM V ČESKÉ REPUBLICE
Ministerstvo kultury ČR každý rok sleduje činnost muzeí a galerií na území České republiky a statisticky vyhodnocuje například jejich návštěvnost či počet uspořádaných kulturně výchovných akcí nebo výstav. Až nyní jsme dostali údaje o činnosti celkem 478 statisticky sledovaných institucí v roce 2006. Židovské muzeum v Praze se svými 629 383 návštěvníky i nadále zůstalo nejnavštěvovanějším muzeem v České republice. Navíc bylo v celkovém přehledu muzeí na druhém místě podle počtu kulturně výchovných akcí, kterých v roce 2006 uspořádalo 409.
V roce 2007 se do muzea přišlo podívat dokonce 673 692 návštěvníků a jeho Vzdělávací a kulturní centrum uspořádalo 526 kulturně výchovných akcí. Bylo také zrestaurováno či zkonzervováno 337 předmětů, do knihovního fondu přibylo 1 500 knih a v rámci akvizic byly sbírky muzea obohaceny o 176 předmětů.
 
 
Neteře Helly Guthové na vernisáži výstavy v Galerii Roberta Guttmanna (zleva) Mariana Ronová a Káťa Rysová. HELLA GUTHOVÁ: ROZPUŠTĚNÉ POSTAVY
6. února byla v Galerii Roberta Guttmanna otevřena výstava Hella Guthová: Rozpuštěné postavy, která bude k vidění do 27. dubna. Tuto první samostatnou výstavu Helly Guthové (1908–1992) v Praze uspořádalo Židovské muzeum ke 100. výročí jejího narození. Dvě otázky jsme položili kurátorovi výstavy Arno Paříkovi.
 
Hella Guthová ve 30. letech studovala v Praze, většinu díla však vytvořila v podmínkách emigrace. Jak se odrazil neklidný život Guthové v její tvorbě?
Hella Guthová patřila k tzv. „ztracené generaci“. Dospívala během meziválečného období, v roce 1939 uprchla před nacismem z Prahy do Anglie, zatímco většina členů její rodiny zahynula během šoa. Ve 30. letech v Praze rozvíjela osobitý kubismus, za války v Londýně vytvořila pozoruhodný svět surrealistických vizí. Její nejvýznamnější období však přišlo po válce, kdy se v Paříži stala poměrně známou abstraktní malířkou. Ačkoli během svého života pracovala v různých stylech, její tvorba byla vždy původní a hodnotná.
 
Současná výstava je pojmenována podle obrazu Rozpuštěné postavy z roku 1952. V čem je tento obraz zásadní?
Tento obraz stojí na přelomu její poválečné tvorby, zdůrazňující lineární stylizaci, a tvorby zcela abstraktní. Rozeznáme v něm ještě určité prvky figurace, ale ta se již téměř zcela ztrácí v geometrické struktuře vertikálních a horizontálních linií. Právě období 1945–1955 považuji ve vývoji Helly Guthové za nejzajímavější, protože výjimečně dobře dokládá přechod od surrealismu k radikální geometrické a expresivní abstrakci. Ten zvláštní název obrazu ale také výstižně vyjadřuje transcendentní povahu abstraktní malby, která byla pro tehdejší dobu příznačná, a proto jsme jej použili pro název celé výstavy.
 
 
NICHOLAS SAWICKI O BEDŘICHU FEIGLOVI
Dne 10. ledna proběhla ve Vzdělávacím a kulturním centru ŽMP přednáška Nicholase Sawického ze School of the Art Institute of Chicago ve Spojených státech. Sawicki se věnoval tématu Vytvoření moderní umělecké identity: Bedřich Feigl a Osma v zrcadle dobových výstav a dobové kritiky. Volně tak doplnil právě probíhající výstavu v Galerii Roberta Guttmanna věnovanou Bedřichu Feiglovi, o které jsme Vás informovali v minulém Zpravodaji.
 
MARGO PARAN:
PUTOVÁNÍ ZA DROBNÝMI NÁZNAKY

Dne 17. ledna byla ve Vzdělávacím a kulturním centru muzea zahájena výstava maleb, kreseb a tisků izraelské výtvarnice a básnířky Margo Paran, která se narodila v české Kadani. Vernisáž zahájily autorka a znalkyně její tvorby Hana Mayerová, o izraelské poezii hovořila Jiřina Šedinová. Vlastní překlady básní Margo Paran před-nesly studentky Ústavu Blízkého východu a Afriky Filozofické fakulty UK, hudbou doprovodilo Pražské filharmonické mužské kvarteto spolu s kantorem Michalem Forštem.
 
 
DEN PAMÁTKY OBĚTÍ HOLOCAUSTU A PŘEDCHÁZENÍ ZLOČINŮM PROTI LIDSKOSTI
Židovské muzeum v Praze uspořádalo několik akcí při příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti, připomínajícího výročí osvobození osvětimského vyhlazovacího tábora 27. ledna 1945.
 
Koncert ve Španělské synagoze
Židovské muzeum v Praze, Židovská obec v Praze ve spolupráci s profesorkou Zuzanou Růžičkovou a za laskavé podpory Zdeňky Klapalové připravily ve Španělské synagoze 27. ledna slavnostní večer spojený s koncertem. Na úvod večera promluvil místopředseda KDU-ČSL a náměstek ministra práce a sociálních věcí Marián Hošek, předseda Židovské obce v Praze František Bányai a ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát.
V přeplněné Španělské synagoze připomněly osud obětí šoa zhudebněné biblické texty od J. Temla a O. Kvěcha, Terezín Ghetto Requiem S. Bodorové s úryvky z židovských a katolických liturgických textů stejně jako zhudebněné básně R. M. Rilkeho od V. Kalabise. Skladby přednesli barytonisté Ivan Kusnjer, Roman Janál a Václav Sibera. Doprovodila je varhanice Irena Chřibková, klavírista Jan Marcol, Smyčcové kvarteto Martinů a Kühnův dětský sbor.
 
Kampaň k výchově proti rasismu a xenofobii
Vzdělávací a kulturní centrum ŽMP při příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti připravilo od poloviny ledna do poloviny února kampaň k výchově proti rasismu a xenofobii. Zopakovalo tak loňskou úspěšnou akci, jež byla určena především mladým lidem, kteří vědí jen velice málo o protižidovské perzekuci v letech 1939–1945. Na tzv. citylightech byly po Praze umístěny plakáty, jejichž texty vycházely ze znění protižidovských zákazů a nařízení z doby Protek-torátu Čechy a Morava. Texty byly aktualizovány pro současnost a obsahovaly fiktivní zákazy diskriminující podle vzhledu a dalších znaků různé skupiny osob.
 
Besedy s pamětníky v pražském Informačním centru OSN
Ve spolupráci s Informačním centrem OSN v Praze také proběhly mezi 28. lednem a 8. únorem besedy s pamětníky a vzdělávací programy na téma holocaust.
 
Interaktivní dílny v Brně
Brněnská pobočka Vzdělávacího a kulturního centra ve spolupráci s Muzeem romské kultury uspořádala interaktivní dílny pro žáky základních a středních škol k židovskému a romskému holocaustu. Každou dílnu završila beseda s židovskou či romskou pamětnicí buď ve VKC Brno, či v Muzeu romské kultury. 28. ledna dílnu navštívila ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny Džamila Stehlíková.
 
 
LEDOVÁ PRAHA
Od 1. do 3. února měly možnost zdarma zavítat do Židovského muzea děti, které se zúčastnily akce Ledová Praha. V jejím rámci navštívilo muzea a galerie v hlavním městě zcela zdarma nebo za symbolickou cenu více než devět tisíc dětí. Ledovou Prahu pořádala Nadace dětem 3. tisíciletí a Pionýr pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR.
 
 
PUTOVNÍ VÝSTAVA ZMIZELÍ SOUSEDÉ V KANADĚ
Výstava Zmizelí sousedé započala 29. února své putování po Kanadě. Slavnostnímu zahájení byli přítomni český premiér Mirek Topolánek, generální konzul ČR v Torontu Richard Kopač a představitelé kanadské vlády. Součástí prezentace projektu Zmizelí sousedé v Torontu byly i workshopy lektorky VKC Miroslavy Ludvíkové v Miles Nadal Jewish Community Center. Zúčastnilo se jich více než 230 žáků a studentů místních škol.
 
 
TRYZNA V PINKASOVĚ SYNAGOZE
Dne 7. března se v Pinkasově synagoze konala tryzna na paměť vyvraždění terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Birkenau v noci z 8. na 9. března 1944. Tryznu připravila Terezínská iniciativa.
 
 
DNY PRAHY 1
Židovské muzeum v Praze přispělo k oslavám 660. výročí Nového Města pražského, které 8. března 1348 založil římský císař a český král Karel IV. Muzeum v neděli 9. března zpřístupnilo obyvatelům Prahy 1 Klausovou synagogu a Obřadní síň Pražského pohřebního bratrstva.
 
 
ENCYKLOPEDIE ŽIDOVSKÝCH OBCÍ
Významné místo v činnosti Židovského muzea v Praze náleží shromažďování informací o vývoji a dějinách židovského osídlení v českých zemích. Individuální zájemci i instituce se s těmito informacemi mohou již několik let seznamovat v Encyklopedii židovských obcí, sídlišť a památných míst na území České republiky, kterou muzeum nabízí na svých internetových stránkách www.jewishmuseum.cz/shop/czshopenc.htm. Encyklopedie vzniká postupně, v závislosti na rostoucím množství údajů. Z celkového počtu více než 1300 rozpracovaných hesel si zájemci mohou nyní objednat na 700 hesel. I tato „hotová“ hesla jsou však průběžně doplňována a aktualizována.
Samostatná encyklopedická hesla tvoří města a vesnice, v nichž někdy sídlila židovská náboženská obec nebo modlitební spolek, dále lokality s prokázanou existencí židovské modlitebny nebo hřbitova, místa spojená s životem významných židovských osobností, sídla koncentračních, pracovních a internačních táborů v době nacismu i místa s hroby obětí tzv. „transportů smrti“ z konce 2. světové války. Přednostně jsou přitom zpracovávány lokality, jejichž židovská historie je dosud méně známá nebo dosavadní literaturou opomíjená.
Jednotlivá encyklopedická hesla (v rozsahu 1–70 stran stručného textu, většinou jen výčtů číselných dat a jmen) zahrnují informace o počátcích židovského osídlení a jeho početním vývoji, sociální skladbě, náboženské obci (včetně výčtu rabínů a kantorů apod.), přehled historie synagog a modliteben, hřbitovů, škol a dalších institucí. V heslech je možno nalézt i popis případné židovské ulice nebo čtvrti (někdy i soupis jednotlivých domů s jejich obyvateli), data o táborech a hrobech z období šoa, soupis dochovaných matrik a dalších významných archiválií stejně jako informace o dostupných vyobrazeních daných objektů i osob. U každého údaje je přitom uveden jeho zdroj (literatura nebo jiný pramen). Abecední rejstřík hesel slouží i jako „slovníček“ k identifikaci 2000 německých nebo starších českých jmen obcí. Encyklopedii židovských obcí, sídlišť a památných míst na území České republiky zpracovává Jiří Fiedler ve spolupráci s dalšími odbornými pracovníky muzea.
 
 
KDO NÁS PODPOŘIL
V roce 2007 Židovské muzeum v Praze uskutečnilo řadu významných projektů s grantovou pomocí českých i zahraničních institucí. Rádi bychom jim touto cestou poděkovali.
Ministerstvo kultury a Ministerstvo školství podpořily zejména vědeckou a vzdělávací činnost v oblasti společenských věd a knihovnictví. Ve Sbírkovém oddělení muzea tak probíhá odborné zpracování souboru povijanů na Tóru, jež má přispět k rozvoji znalostí kulturní rozmanitosti v Čechách a na Moravě. Vzdělávací a kulturní centrum ŽMP pod mottem Židé, dějiny a kultura přispívá prostřednictvím státem podpořených publikací a seminářů pro učitele k multikulturní výchově ve společnosti. Knihovna ŽMP se s dotací ze státního rozpočtu zapojila do Národního programu retrospektivní konverze katalogů v ČR projektem Skenování katalogů knihovny ŽMP metodou RETROKON. Z pilotního programu Magistrátu hl. města Prahy v oblasti cestovního ruchu a památkové péče Vzdělávací a kulturní centrum obdrželo dva granty na přípravu a propagaci dílen a přednášek zaměřených na židovskou kulturu a dějiny, kterých se účastní děti a mladí lidé z celé republiky. Nadační fond obětem holocaustu zase muzeu již poněkolikáté svou finanční podporou umožnil rozšířit záchranné a restaurátorské práce, které každoročně probíhají na židovském hřbitově na Žižkově.
Program Evropské unie Culture významně přispěl k realizaci dalších fází dvou víceletých projektů z oblasti výzkumu holocaustu: Transporty na východ a Neztratit víru v člověka... Protektorát očima židovských dětí. Rothschildova nadace se sídlem v Londýně podporuje tříletý projekt katalogizace vzácných hebrejských tisků z knihovny ŽMP vytištěných na území Čech a Moravy.
Za podporu všem uvedeným institucím děkujeme.
 
 
VÝZNAMNÉ NÁVŠTĚVY
Únor
Členové United States Helsinki Commission
 

 

 

© 2004 - 2009 Židovské muzeum v Praze