Úvodní strana napište nám informace pro návštěvníky mapa webu • tisk • english version
Zpravodaj
  

ARCHÍV ZPRAVODAJŮ

ZPRAVODAJ 2008/2

  Zobrazit Zpravodaj ve formátu PDF
 

NEZNÁMÝ MICHEL FINGESTEN V GALERII ROBERTA GUTTMANNA
V muzejní Galerii Roberta Guttmanna byla 28. května zahájena nová výstava Neznámý Michel Fingesten. Obrazy, grafika, exlibris ze sbírky Ernsta Deekena. Představuje grafické a malířské dílo jednoho z nejznámějších berlínských umělců meziválečné éry, který je dnes téměř zapomenut. Výstava bude k vidění do konce srpna. Její kurátor Arno Pařík nám odpověděl na několik otázek.
 
Z vernisáže výstavy v Galerii Roberta Guttmanna Slezský rodák Michel Fingesten měl pozoruhodný osud. Mohl bys ho několika slovy přiblížit?
Fingestenova osobnost zůstává stále v mnohém obestřena tajemstvím. Fingesten se narodil v roce 1884, patřil tedy k umělecké generaci, která byla nejsilněji zasažena modernou. Skandály, protesty proti tradicím a dobrodružné eskapády k životu této generace patřily. Fingesten v mládí jezdil deset let po celém světě, protože ho chtěl poznat z vlastní zkušenosti. Byl to člověk velmi nezávislý, lidská svoboda pro něj byla nejvyšší hodnotou.
 
Na výstavě je k vidění především výběr z Fingestenových exlibris. Proč mu tato forma byla blízká?
Fingesten vytvořil téměř 1000 exlibris, více než kterýkoli jiný umělec. Nikdy se však nenechal omezovat jejich velikostí nebo posláním. Jako jeden z prvních umělců začal vytvářet tzv. sběratelská exlibris, kde se s použitím do knihy již ani nepočítá. Dobře znal literaturu i hudbu, na jejichž základě si vytvářel vlastní symbolický jazyk, kterým se i na malé ploše exlibris mohl dobře vyjádřit. V době krize se právě exlibris staly také nejjistějším zdrojem jeho nevelkých, ale pravidelných příjmů.
 
Titulní stránka doprovodného katalogu k výstavě Neznámý Michel Fingesten Fingestenovy práce vznikaly ještě ve 30. letech v Německu. Jak se s nacismem Fingesten ve své tvorbě vyrovnával?
Již za první světové války protestoval proti německému militarismu a nacionalismu. Ten ho ale pronásledoval po celý život. Přátelům do celého světa rozesílal až do svého zatčení své exlibris a novoročenky, v nichž s vtipem zesměšňoval nacistickou propagandu. V roce 1936 emigroval do Itálie, kde vytvořil ještě na 500 grafických listů a dva své nejvýznamnější protiválečné cykly Essai de Dance Macabre (1939) a Kleine Randbemerkungen zum Thema Krieg (1939/40). Nakonec byl v říjnu 1940 zatčen a následující tři roky strávil v italských internačních táborech. Krátce po osvobození zemřel 8. října 1943 na otravu po operaci.
 
 
Titulní stránka nástěnného kalendáře Marka Podwala CESTA ŽIVOTA
RABI JEHUDA LIVA BEN BECALEL
1525(?)–1609

V roce 2009 uplyne 400 let od úmrtí pražského Maharala, věhlasného rabína Jehudy Livy (Löwa) ben Becalela, jehož náboženský, pedagogický a filozofický odkaz zůstává dodnes živý a inspirující. Židovské muzeum v Praze přichází při této příležitosti s ideou velké reprezentativní výstavy s názvem Cesta života. Rabi Jehuda Liva ben Becalel 1525(?)–1609. Ve spolupráci se Správou Pražského hradu je naplánována v Císařské konírně od 31. července do 8. listopadu 2009. Záštitu nad výstavou převzali prezident ČR Václav Klaus, ministr kultury ČR Václav Jehlička a primátor hl. m. Prahy Pavel Bém.
Židovské muzeum již nyní k tomuto významnému jubileu vydalo nástěnný kalendář na rok 5769/2009 s barevnými kresbami amerického výtvarníka Marka Podwala, které se vztahují k životu rabiho Löwa a legendám s ním spjatým. Hebrejsko-anglický kalendář má 16 listů pro měsíce od září 2008 do prosince 2009. Zahrnuje také židovské svátky, přehled týdenních čtení z Tóry a stručný životopis rabiho Löwa. K výstavě jsme rovněž připravili speciální webovou stránku www.jewishmuseum.cz/maharal, kde informujeme o průběhu příprav výstavy.
 
 
VEČERY VE ŠPANĚLSKÉ SYNAGOZE
Isabelle Durin a Michael Ertzscheid ve Španělské synagoze Hebrejský romantismus

Ve spolupráci s Francouzským institutem v Praze připravilo Židovské muzeum 29. dubna koncert pro členy Židovské obce v Praze, na němž v podání francouzských interpretů Isabelle Durin a Michaela Ertzscheida zazněla díla M. Brucha, G. Perlmana, J. Achrona, J. Williamse a E. Blocha.
 
 
Ze slavnostního večera k 60. výročí založení Státu Izrael. Velvyslanec Státu Izrael v ČR Jaakov Levy Slavnostní večer při příležitosti 60. výročí založení Státu Izrael
Židovské muzeum ve spolupráci s Federací židovských obcí v ČR připravily na 5. května slavnostní večer k 60. výročí založení Státu Izrael. Na úvod promluvili velvyslanec Státu Izrael v ČR Jaakov Levy, předseda Federace židovských obcí Jiří Daníček a ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát. V programu zazněly skladby židovských skladatelů. Ukázky z literárních děl izraelských autorů přednesli herci Táňa Fischerová a Alfred Strejček.
 
Okamžitý filmový orchestr při koncertě Světlo porozumění ve Španělské synagoze Světlo porozumění
Pražská konzervativní židovská kongregace Bejt Praha uspořádala 13. května ve spolupráci s Židovským muzeem v Praze a kostelem Svatého ducha třetí ročník koncertu Světlo porozumění. Koncert se konal v chrámech dvou odlišných náboženství stojících v bezprostřední blízkosti na Starém Městě ¬– ve Španělské synagoze a v kostele Svatého ducha. Ty byly v minulosti odděleny zdí. Dnes souběžný koncert v obou těchto domech modlitby symbolicky vyjadřuje vzájemné porozumění, které křesťané a Židé po staletích postupně nacházejí. Na koncertě vystoupili významní interpreti – B. Basiková, Z. Bína, Varhan Orchestrovič Bauer, N. Diamant, Okamžitý filmový orchestr, M. Ambroš, Shira u Tfila, Chrámový sbor Sv. ducha, Mikrochor a dětský sbor Chorus Angelus.
 
Koncert Toy Vivo Duo Respect Festival
V rámci Respect Festivalu 2008, který již poněkolikáté nabídl přehlídku world music, se ve Španělské synagoze konal 30. června koncert hudby Středního východu. Izraelské Toy Vivo Duo zahrálo na citeru qanun, která má v klasické hudbě Středního východu stejně důležité postavení jako v Evropě klavír, a na celou plejádu bicích nástrojů.
 
 
NOVINKY ZE VZDĚLÁVACÍHO A KULTURNÍHO CENTRA V PRAZE A BRNĚ
Přerušená modlitba

Od února do dubna byla v pražském Vzdělávacím a kulturním centru k vidění výstava Sylvy Chludilové Přerušená modlitba. Malířka bytostně spjatá s židovskou tématikou ve svých olejomalbách zachycuje uličky a zákoutí židovské čtvrti Mikulova i její obyvatele.
 
 
Devět židovských cest
Od 30. dubna do 12. června vystavoval v prostorách pražského VKC fotograf Ivan Prokop. Jeho snímky původně vznikaly jako ilustrace k obrazovému průvodci Jiřiny Chrastilové Devět židovských cest – procházky po památkách Čech, Moravy a Slezska, kterou v letošním roce vydalo nakladatelství Paseka. Průvodce mapuje prolínání židovské a křesťanské kultury na území naší republiky. Výstava tvořila součást Bienále Kafka/Borges – Praha/Buenos Aires, které pořádá Společnost Franze Kafky a Fundación Internacional Jorge Luis Borges.
Publikace Neztratit víru v člověka... Protektorát očima židovských dětí  
Publikace k projektu Neztratit víru v člověka...
Vzdělávací a kulturní centrum vydalo publikaci k projektu Neztratit víru v člověka... Protektorát očima židovských dětí. Je určena pro výukové programy na základních a středních školách. Publikace vychází ze stejnojmenné putovní výstavy, ale oproti ní je v mnoha ohledech rozšířená: dává větší prostor vzpomínkám dětí, širšímu vykreslení historických souvislostí a událostí stejně jako vysvětlení řady pojmů. Součástí publikace jsou též bohaté přílohy včetně metodických materiálů a předloh pracovních listů.
 
Z výstavy Kunito Nagaoky v Brně Výstava ...dokud ta jména ještě existují v Brně
Od 1. do 19. dubna proběhla v Křížové chodbě brněnské Nové radnice výstava japonského umělce Kunito Nagaoky nazvaná ...dokud ta jména ještě existují. Výstavu uspořádala brněnská pobočka VKC spolu s Židovskou obcí Brno. Nagaoko zde vystavil otisky náhrobků židovského hřbitova v Šafově, které vytvořil starou čínskou metodou Taku-Hon.
 
Brněnská beseda s Olgou Sommerovou
V brněnské pobočce Vzdělávacího a kulturního centra se 22. května uskutečnila beseda s přední českou filmovou dokumentaristkou Olgou Sommerovou. Moderování se ujala Erika Bezdíčková, jedna z postav jejího posledního dokumentu o přeživších šoa Sedm světel. K tomuto filmu Židovské muzeum poskytlo řadu materiálů z archivu oddělení holocaustu.
 
 
JOM HA-ŠOA
Při příležitosti Jom ha-šoa, Dne vzpomínky na oběti nacistické genocidy Židů, Česká unie židovské mládeže, Nadační fond obětem holocaustu a Institut Terezínské iniciativy připravily 15. dubna vzpomínkovou akci na pražském Náměstí Míru. K tomuto výročí se rovněž vztahovala tryzna, která se konala 30. dubna v Pinkasově synagoze.
 
 
BAMBIRIÁDA
Židovské muzeum v Praze se zúčastnilo jubilejního 10. ročníku Bambiriády, kterou od 25. do 28. května organizovala Česká rada dětí a mládeže. Tato akce, konaná letos v Praze na Střeleckém a Dětském ostrově a na Andělu, nabízí dětem různé možnosti, jak trávit volný čas. Židovské muzeum v rámci Bambiriády dětem zpřístupnilo své objekty za symbolickou cenu.
 
 
DENÍK PETRA GINZE
V rámci pražského Fringe festivalu, který se konal od 26. do 30. května, byla v Divadle Na Prádle představena divadelní adaptace deníku Petra Ginze, vydaného v Čechách pod titulem Deník mého bratra. Tyto záznamy z doby holocaustu jsou svědectvím o jedinečném osobním vzdoru a výjimečném uměleckém talentu pražského židovského chlapce, který za války zahynul. Autorem divadelní adaptace a režisérem představení byl Alex Went. Hrál divadelní soubor školy v britském Shrewsbury. Židovské muzeum na tomto neobyčejném představení spolupraco-valo.
 
 
PRAŽSKÁ MUZEJNÍ NOC 2008
Již počtvrté se Židovské muzeum v Praze účastnilo festivalu pořádaného letos 14. června Národním muzeem, Dopravním podnikem hl. města Prahy a Asociací muzeí a galerií ČR. V rámci Pražské muzejní noci zpřístupnilo návštěvníkům stálou expozici Židovské tradice a zvyky v Klausové synagoze a Obřadní síni pražského Pohřebního bratrstva. Vstup byl zdarma a návštěvníkům byli po celou dobu k dispozici kvalifikovaní průvodci. Oběma objekty prošlo během krátké doby na 6500 návštěvníků.
Nová vitrína na galerii Španělské synagogy  
 
NOVÁ VITRÍNA VE ŠPANĚLSKÉ SYNAGOZE
Na galerii Španělské synagogy, kde je umístěna část stálé expozice Dějiny Židů v Čechách a na Moravě věnovaná období druhé světové války, přibyla v květnu nová vitrína. Věnuje se tématu československých Židů v boji proti nacismu a názorně ukazuje, že českoslovenští Židé tvořili významnou součást československé a evropské protinacistické rezistence. Text i obrazový doprovodný materiál nové vitríny zpracovala historička Zlatica Zudová-Lešková z Historického ústavu AV ČR.
 
 
ÚPRAVY NA ŽIŽKOVSKÉM HŘBITOVĚ
Židovské muzeum, jež má ve správě židovský hřbitov ze 17. – 19. století v Praze na Žižkově, upravilo v květnu jeho další část. V části hřbitova, která byla v minulosti zničena při výstavbě televizní věže, zůstala plocha užívaná dříve jako dětské hřiště. Muzeum na tomto místě nechalo odstranit 30 m3 betonu a asfaltu. Následně sem bylo navezeno 40 m3 zahradní zeminy, která byla oseta travou.
 
 
NOVÉ PŘÍRŮSTKY
Úvodní stránka z deníku Zuzany Pickové provd. Justman Oddělení holocaustu

Oddělení holocaustu získalo do svých sbírek několik významných přírůstků. Pozůstalost Alberta Aschera a jeho ženy Anny rozené Kahnové představuje nesmírně cenný soubor unikátních mate-riálů z terezínského ghetta z let 1942–1945. Dar Marianny Beckové rozené Kahnové, sestry Anny, zprostředkoval ing. Jan Neubauer, předseda dozorčí rady muzea. Výjimečnost tohoto celku spočívá v různorodosti dokumentů, které mapují nejen pracovní, ale i soukromý život vězňů v Terezíně. O zařazení do transportu vypovídá dochované transportní číslo a potvrzení Židovské náboženské obce v Brně o převzetí zavazadel. Podmínky v ghettu dokumentuje i záznam o přestěhování. Anna a Albert uzavřeli v ghettu manželství, což dokladují unikátní svatební listiny. Řada tiskopisů, potvrzení a povolení vysvětluje jejich pracovní zařazení: Albert pracoval v truhlárně, Anna v kuchyni. Zvlášť cenné je potvrzení o vyreklamování z transportu na východ, které oběma zachránilo život. Bohatá je i korespondence s příbuznými a přáteli. Oba manželé si též uschovali povolení k odjezdu z Terezína po jeho osvobození včetně potvrzení o bezinfekčnosti. Paní Kahnová-Becková darovala muzeu i fotografie vztahující se k jejímu životu těsně před zařazením do transportu z Brna. Pracovala jako zdravotní sestra v dětském útulku pro židovské uprchlíky z Rakouska. Stejné zaměstnání ji v terezínském ghettu dovedlo k seznámení s budoucím manželem, rakouským lékařem.
Dalším významným přírůstkem je dar deníčku z Terezína od Zuzany Pickové provdané Justman, žijící dnes v USA. Zápisy z května 1943 až června 1945 výmluvně popisují atmosféru ghetta očima dospívající dívky, která se snaží přes všechna omezení žít normální život. Popisuje svoje setkání s Dr. Fleischmannem, starost o rodinné příslušníky, takřka formou fejetonu zpracovává příběhy spojené s výdejem jídla. Tužkou psaný text doprovázejí drobné obrázky. Notýsek v zelené vazbě je malého formátu 9 x 11 cm a obsahuje 20 popsaných folií.
  Karafa získaná do muzejní sbírky, inv. č. 179.275
 
Sbírka kovů a trojrozměrných předmětů
Čechy bývaly v minulosti sklářskou velmocí a rozsáhlé použití tohoto materiálu můžeme sledovat i v židovském prostředí. Zvláště patrné je to u luxusnějších výrobků z oblasti nápojového skla, které zde úspěšně nahrazovalo jinde používané drahé kovy. Na březnové aukci společnosti Meissner-Neumann se muzeu podařilo získat jeden z těchto předmětů. Jde o kónickou, broušenou a zlacenou karafu z čirého skla z 2. poloviny 19. století, která kdysi sloužila k přechovávání vína pro rituální přípitek. Původně šlo zřejmě o nápojovou soupravu včetně sklenic, které se však v tomto případě nedochovaly. Vlastní karafa je kvalitním sklářským výrobkem. Mnohem důležitější je však její zlacená výzdoba, tvořená dvěma medailony. V jednom z medailonů jsou iniciály vlastníka psané latinkou, ve druhém čtyřřádkový hebrejský nápis „Na zdraví R. Meira a jeho ženy Pesl, ať žijí“. Reprezentativní sklo s vlastnickými nápisy se vyskytuje velmi vzácně a tento přírůstek významně obohatil sbírkový fond muzea.
 
 
NOVÉ PUBLIKACE
Titulní stránka ročenky Judaica Bohemiae XLIII (2007–2008) Judaica Bohemiae XLIII (2007–2008)

Židovské muzeum vydalo v angličtině další svazek vědecké ročenky, jež se zaměřuje na dějiny a kulturu Židů v českých zemích. Uspořádala ho pracovnice muzea Iveta Cermanová. Studie I. Cermanové představuje fungování a výkon hebrejské cenzury v Čechách mezi lety 1781 a 1848. M. L. Miller ze Středoevropské univerzity v Budapešti se na příkladu moravského zemského rabína Nechemji Trebitsche zabývá krizí rabínské autority na Moravě ve druhé třetině 19. století. M. Weiglová pojednává o vztahu českých a moravských Židů k česko-německému národnostnímu konfliktu v letech 1890–1910 a M. J. Wein z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě o sionismu v českých zemích před rokem 1918. V dalším textu se K. Habartová z Univerzity Pardubice zabývá židovskými uprchlíky z Haliče a Bukoviny ve východních Čechách během první světové války. Autory příspěvků v rubrice Zprávy jsou pracovníci muzea: D. Polakovič představuje historii a současný stav dokumentace Starého židovského hřbitova v Praze a A. Putík s D. Veselskou informují o nálezu domnělého pozůstatku roucha židovského pseudomesiáše Šabataje Cviho v Izmiru.
 
 
VÝZNAMNÉ NÁVŠTĚVY
Duben
   Účastníci valného shromáždění Evropské rady židovských obcí.
 
Červen
   Klienti významné aukční síně Sotheby’s.
 

Klienti významné aukční síně Sotheby’s v restaurátorské dílně kovů

 

 

© 2004 - 2009 Židovské muzeum v Praze