Úvodní strana napište nám informace pro návštěvníky mapa webu • tisk • english version
Zpravodaj
  

ARCHÍV ZPRAVODAJŮ

ZPRAVODAJ 2008/4

  Zobrazit Zpravodaj ve formátu PDF
 

CESTA ŽIVOTA. RABI JEHUDA LEVA BEN BECALEL (kol. 1525–1609)
 
Z průběhu restaurování tumby rabiho Löwa na pražském Starém židovském hřbitově Dne 7. září 2009 uplyne 400 let od úmrtí věhlasného rabína Jehudy Levy (Löwa) ben Becalela, známého v židovském světě pod hebrejským akronymem Maharal. Židovské muzeum v Praze a Správa Pražského hradu k tomuto významnému výročí připravují od 5. srpna do 8. listopadu 2009 v Císařské konírně Pražského hradu velkou reprezentativní výstavu Cesta života, pojmenovanou po jednom z děl tohoto učence (Derech chajim). Komisařky výstavy Evy Kosákové jsme se zeptali na několik otázek.
 
Rabi Löw je v českém prostředí znám především jako legendární tvůrce umělé bytosti golema. Jaký pohled na pražského Maharala výstava nabídne?
Výstava by mohla mít podtitul „Všechno je jinak“, protože naše povědomí o rabi Löwovi a o golemovi je formováno všeobecně jen na základě legend a pověstí. Výstava nabídne obě dvě tyto roviny – v historické části se návštěvník dozví, „jak to skutečně bylo“, i když zde se také vychází z historických pramenů a skutečnou pravdu se nikdy nedozvíme. V dalších částech výstavy pak uvidíme, jak vznikají legendy a jak mění náš pohled na historii. Jsou věci tak zažité, že se jich nechceme vzdát.
 
Prvním mediálním partnerem výstavy Cesta života se stal Český rozhlas. (Zprava) ředitel Českého rozhlasu Pavel Kasík a ředitel Židovského muzea Leo Pavlát slavnostně podepsali deklaraci o spolupráci 10. listopadu 2008 Uvidí návštěvníci na výstavě nějaké vzácné dokumenty nebo předměty přímo z doby rabiho Löwa?
Výstava představí mnoho archivních dokumentů, včetně dobových vydání děl rabiho Löwa. Za nejzajímavější se dá pokládat pohár se šupinovým dekorem, dle tradice patřící rabi Löwovi – je to jediný předmět z našich sbírek, který s ním můžeme spojovat, jinak se nic nedochovalo. Ale naopak zde bude mnoha předměty, zapůjčenými z českých i zahraničních sbírek, evokována atmosféra rudolfínské Prahy, doby tzv. „zlatého“ věku židovské Prahy.
 
Chystáte k výstavě doprovodné programy?
Vzdělávací a kulturní centrum muzea pracuje na programech pro děti. Od 3. června do 4. října 2009 se připravuje v muzejní Galerii Roberta Guttmanna interaktivní instalace Golem výtvarníka Petra Nikla. Ve spolupráci s nakladatelstvím Academia navíc vydáme k výstavě rozsáhlý doprovodný katalog v české a anglické verzi.
 
 
OCENĚNÍ PRO ŽIDOVSKÉ MUZEUM
 
Z předání ceny v Bruselu. (Zleva) Ján Figel´, Miroslava Ludvíková, Eva Kuželová, Marta Vančurová a italský partner projektu Donato Tinelli Ocenění Evropské unie pro Zmizelé sousedy

Evropská komise 14. listopadu 2008 v Bruselu ocenila cenou Zlatá hvězda aktivního evropského občanství projekt Židovského muzea v Praze Zmi-zelí sousedé. Cenu zástupkyním Židovského muzea Miroslavě Ludvíkové a občanského sdružení Zapomenutí Martě Vančurové a Evě Kuželové předal evropský komisař Ján Figel´. Zlaté hvězdy 2008 jsou udělovány v rámci programu Evropa pro občany a jsou veřejným uznáním iniciativ, které mohou být v oblasti účasti občanů příkladem spolupráce, účinných pracovních postupů a hmatatelných výsledků. Vítězných projektů se účastnili občané celkem 22 členských zemí EU. Více >>>
 
Smíchovská synagoga
Smíchovská synagoga byla zařazena do vysoce prestižního mezinárodního výběru The Phaidon Atlas of 21st Century World Architecture [Phaidon atlas světové architektury 21. století]. Atlas vydalo renomované londýnské nakladatelství Phaidon Press, zaměřené na architekturu. Po náročném výběru z původního seznamu více než 10 000 budov, které představují to nejlepší ze současné světové architektonické produkce, byla smíchovská synagoga zařazena mezi 1037 staveb v atlase představených. Z České republiky je v atlase publikováno jedenáct projektů, z toho devět od místních architektů. Smíchovská synagoga byla vybrána pro zajímavě provedenou rekonstrukci, které se jí dostalo v roce 2004 díky péči Židovského muzea v Praze.
 
Starý židovský hřbitov
Starý židovský hřbitov na pražském Josefově byl zařazen v průzkumu turistického serveru TripAdvisor mezi 10 nejnavštěvovanějších hřbitovů v Evropě. Starý židovský hřbitov se umístil na 3. místě po londýnském Highgate Cemetery a Cimetière du Père-Lachaise v Paříži. Na dalších místech se ocitly protestantský hřbitov v Římě, vídeňský Zentralfriedhof či římské katakomby. TripAdvisor (www.tripadvisor.co.uk) je se svými 25 miliony návštěvníků měsíčně jedním z největších turistických serverů na světě.
 
 
Online výstava k 70. výročí říšského pogromu v pohraničí 70. VÝROČÍ ŘÍŠSKÉHO POGROMU
 
Oddělení holocaustu Židovského muzea, které se od ledna 2009 bude nově jmenovat Oddělení pro dějiny šoa, se podílelo na tvorbě online výstavy na internetové stránce www.holocaust.cz, již připravil Institut Terezínské iniciativy. Stránka připomíná 70. výročí říšského pogromu, tzv. „křišťálové noci“ v pohraničí českých zemí z 9.–11. listopadu 1938. Nacisté tehdy vypalovali synagogy, vraždili a odvlékali židovské muže do koncentračních táborů, ničili židovský majetek. Listopadový pogrom byl zásadním milníkem na cestě k vyhlazení Židů, jež následovalo za druhé světové války. Hořící synagogy měly symbolizovat, že pro Židy není v nacistické Třetí říši místo. Obsáhlá webová prezentace obsahuje texty historiků, fotografie, vzpomínky pamětníků a archivní dokumenty, z nichž řada dosud nebyla zveřejněna.
Přímo v den výročí této tragické události uspořádala Terezínská iniciativa v Pinkasově synagoze tryznu.
 
 
NOVÉ PROJEKTY
 
Pamětní kámen Maxe Ecksteina, narozeného roku 1896 v Široké ulici. Zde Eckstein bydlel před svou deportací do Lodže v roce 1941, kde byl zavražděn Kameny zmizelých

V rámci mezinárodního projektu Kameny zmizelých bylo 8. října, v předvečer židovského svátku Jom kipur, Dne smíření, zapuštěno do dlažby na chodnících v pražských ulicích několik pamětních kamenů, které mají chodcům připomínat jména těch, kteří nepřežili nacistické rasové pronásledování za druhé světové války. Autor kamenných kostek s mosazným povrchem Gunter Demnig z německého Kolína jich rozmístil po Evropě již šestnáct a půl tisíce. Jsou umístěny např. v místech, kde „zmizelí“ naposled bydleli a kde mnohdy končí naše zprávy o těchto lidech. Projekt připravila Česká unie židovské mládeže, Židovské muzeum v Praze ho podpořilo.
 
 
Spuštění historického portálu Paměť národa
Od roku 1990 Židovské muzeum v Praze systematicky mapuje a zachycuje židovské osudy za druhé světové války. Sbírka Vzpomínky pamětníků holocaustu je největší sbírkou svého druhu v České republice. Aby podpořilo a prohloubilo vzájemnou spolupráci s institucemi zabývajícími se orální historií, vstoupilo muzeum roku 2007 do Společenství paměti národa, které sdružuje instituce zaměřující se na zachycování životních příběhů lidí perzekvovaných během druhé světové války i komunismu. Společenství paměti národa vzniklo z iniciativy občanského sdružení Post Bellum, členy jsou mimo jiné Český rozhlas, Ústav pro studium totalitních režimů, Vojenský historický ústav a Muzeum Ústí nad Labem.
Občanské sdružení Post Bellum a Ústav pro studium totalitních režimů spustily 28. října 2008 pamětnický portál a elektronickou badatelnu Paměť národa (www.pametnaroda.cz, www.me-moryofnation.cz), kde zpřístupňují a zveřejňují stovky vybraných audiovizuálních vzpomínek, zachycených institucemi Společenství i jednotlivci. Portál slouží studentům, učitelům dějepisu, historikům, novinářům i laické veřejnosti.
 
Bratři Kurt a Karel Singerovi, které se již podařilo s pomocí jedné pamětnice identifikovat. Oba odjeli transportem do Terezína. Odtud byli v říjnu 1944 převezeni do Osvětimi, kde zahynuli neZnámí
Několik tisíc fotografií, uložených ve fotoarchivu muzea, dokumentuje život a aktivity váleč-né Židovské obce v Praze (ŽOP) pod správou okupačních úřadů. Zhruba sedm stovek z nich zachycuje portréty členů a zaměstnanců obce. U velmi malého procenta těchto portrétů je známa identita osob na snímku. Popisy v tzv. knize negativů, které byly zapsány těsně po válce, jsou velmi strohé: neznámý muž, neznámá žena, p. Bondy, p. Kohn a podobně. Jen u některých osob se vyskytuje přesnější popis (např. Jiří Baum, Leopold Fisch nebo Otto Munk), ale přesto dá značné úsilí dopátrat se, jaké jméno (např. v Praze žili minimálně tři Jiří Baumové) a jaký osud se za konkrétní podobenkou schovává. Projekt neZnámí upozorňuje na to, že i po více než 60 letech od vzniku těchto fotografií mezi námi může být někdo, pro koho byla portrétovanáosoba příbuzným, kamarádem, známým. Pokud se nikdo takový nenajde nebo nebude dohledána identita portrétovaných jiným způsobem, budetřeba velké písmeno Z ve slově neZnámí nahradit opět malým.
Židovské muzeum v Praze bude vděčné všem členům ŽOP i jiných komunit, pokud přispějí svojí vzpomínkou k identifikaci bývalých členů a zaměstnanců ŽOP. Od začátku listopadu, kdy byl projekt spuštěn, se muzeu ozvalo již 15 lidí, z nichž někteří své příbuzné či známé poznali. Výběr téměř 400 fotografií je k nahlédnutí na praž-ské Židovské radnici či na webu Židovského muzea (www.jewishmuseum.cz/cz/czidentifikace.php).
 
 
NOVĚ OTEVŘENÉ SYNAGOGY
 
Koncem listopadu byla veřejnosti zpřístupněna zrekonstruovaná turnovská synagoga, která bude sloužit jako muzeum. Od příští turistické sezóny v něm budou vystaveny původní liturgické předměty z Turnova a vzácné předměty zapůjčené Židovským muzeem v Praze. V synagoze se také budou konat koncerty a kulturní či vzdělávací pořady.
Již předtím, v rámci oslav 90. výročí československé státnosti, byla ve Kdyni v budově synagogy 28. října slavnostně otevřena jiná stálá expozice, která představuje židovské náboženské předměty a staré fotografie původních židovských obcí. Autorem výstavy je Tachovské muzeum, které zapůjčilo i některé exponáty. Ostatní vystavované předměty zakoupilo město Kdyně.
 
 
Titulní strana nově vydaného kompaktního disku - Dol Dauber. Hudební fantasie a židovské liturgické písně NOVÉ PUBLIKACE
 
V závěru roku 2008 vydalo Židovské muzeum kompaktní disk Dol Dauber. Hudební fantasie a židovské liturgické písně. CD volně navazuje na reedici historických zvukových záznamů, jež muzeum vydalo před několika lety pod názvem Mé srdce je jazzband a jež představilo nahrávky různých tanečních souborů kapelníka, vynikajícího houslisty, aranžéra a komponisty Dola Daubera (1894–1950). Právě vydaný disk obsahuje skladby pro housle a klavír, fantasie a úpravy árií ze známých oper, skladby z oblasti tzv. vyššího populáru, úpravy židovských melodií i vlastní kompozice Dola Daubera. Disk lze zakoupit v muzejních obchodech nebo na webových stránkách muzea >>>.
 
 
RESTITUCE
 
Předávání restituovaných děl pro pana Jindřicha Kolbena Židovské muzeum se dlouhodobě zabývá provenienčním průzkumem svých sbírek, na jehož základě navrací předměty, které byly jejich majitelům protiprávně odňaty v období nesvobody. V roce 2008 byly restituovány dva poměrně rozsáhlé soubory. V říjnu bylo vydáno 22 obrazů, převážně amatérských prací Hanuše Kolbena (syna slavného pražského průmyslníka Emila Kolbena), panu Jindřichu Kolbenovi, který se s obrazy svého otce shledal po pětašedesáti letech. K vrácení 32 děl z někdejší sbírky JUDr. Emila Freunda potomkům Freundovy sestry Berty došlo v prosinci. O odkup několika ze 13 děl této sbírky, která byla na návrh Národní galerie v Praze prohlášena kulturní památkou, projevil zájem stát. Podaří-li se státu od nových nabyvatelů díla odkoupit, budou svěřena do péče Národní galerie.
 
 
NOVÉ PŘÍRŮSTKY
 
Vladimír Stříbrný (1905–1970): Portrét Zdenky Strassové, manželky sběratele Leo Strasse z Náchoda, olej na plátně, 109 x 96 cm. Dar paní Věry Tomanové z Náchoda Do sbírek Židovského muzea přibylo v posledních měsících několik významných přírůstků, k nimž patří i Portrét Zdenky Strassové od českého portrétisty Vladimíra Stříbrného. Zdenka Strassová (1881–1944) byla manželkou známého sběratele Leo Strasse z Náchoda, který byl kromě svých sběratelských aktivit znám také jako aktér tzv. aféry terezínských malířů. Strass v Terezíně organizoval vynášení kreseb B. Fritty, O. Ungara, L. Haase, F. Blocha a N. Trollera mimo ghetto. Ilegální akce však byla v roce 1944 odhalena a všichni aktéři byli deportováni do Osvětimi. Přežili pouze Norbert Troller a Leo Haas. Leo a Zdenka Strassovi však v Osvětimi zahynuli.
Mezi dalšími předměty, které byly pro muzejní sbírky pořízeny, vyniká stříbrné ukazovátko na Tóru, vídeňská práce z období kolem 1880–1890, které obohatilo sbírku kovů. Pro archiv bylo zakoupeno album svatebních telegramů v sametové vazbě. Sbírka vizuálního umění je bohatší o soubor šesti obrazů Adolfa Kohna z doby kolem roku 1910 a tři kresebné studie Bedřicha Feigla.
 
 
OPLOCENÍ MAISELOVY SYNAGOGY
 
Nové oplocení Maiselovy synagogy V prosinci byla dokončena restaurátorská oprava oplocení před Maiselovou synagogou. Historické oplocení prostoru souviselo s asanač-ními úpravami Židovského Města kolem roku 1900, kdy byla provedena nejen novogotická fasáda synagogy, ale i nové oplocení, charakteristické především kvalitně provedenou mříží a kamennou korunou. Současná oprava se připravovala a uskutečnila v úzké spolupráci s odbornými pracovníky památkové péče z pražského magistrátu. Ti také rozhodli o modrém odstínu mříže, který byl zjištěn restaurátorským průzkumem jako nejstarší.
 
 
 
 
 
VÝZNAMNÉ NÁVŠTĚVY
 
Velvyslanec Státu Izrael v Bratislavě Zeev Boker při prohlídce muzea Říjen
Skupina sponzorů United States Holocaust Memorial Museum z Washingtonu.
 
Listopad
Účastníci Konference evropských rabínů.
 
Prosinec
Modelka Tereza Maxová.
 

 

 

© 2004 - 2009 Židovské muzeum v Praze