Archiv zpravodajů |
ARCHÍV ZPRAVODAJŮ
ZPRAVODAJ 1997/1
Vzdělávací a kulturní centrum Židovského muzea v Praze
Od svého oficiálního otevření v srpnu
1996 (a prakticky již od dubna minulého roku) Centrum uspořádalo řadu
setkání se zahraničními a domácími studenty a lektory. Během podzimu
a zimy 1996 zde proběhly semináře pro více než 300 studentů a 40 lektorů
z Izraele a pro menší skupinu studentů z Norska. S historií, kulturou
a zvyky českých Židů se na přednáškách a diskusních setkáních seznámilo
více než 300 studentů středních škol z České republiky a 91 českých
učitelů. Velmi zajímavý byl v této souvislosti mezinárodní seminář,
který se konal 3. - 5. února 1997. Vystoupili na něm historikové z Izraele
- Prof. Ezra Mendelsohn, Prof. Richard Cohen a dr. David Bankier a také
Prof. Eduard Goldstücker z České republiky. V rámci hlavního tématu
- „Dějiny Židů v českých zemích” - byly probírány takové otázky, jako
například základní charakteristika dějin Židů, význam bible pro judaismus,
křesťanství a západní civilizaci, emancipace Židů, antisemitismus, židovská
identita, holocaust a aspekty života Židů v období komunistické vlády
a po listopadu 1989. Seminář byl určen především pro pedagogy středních
a vysokých škol pedagogického směru a dále pracovníky institucí, zabývajících
se metodologickými aspekty výuky. Jeho hlavním smyslem bylo přispět,
byť nepřímo, ke zkvalitnění výuky dějepisu a občanské výchovy na českých
školách a rovněž podnítit pedagogy k zamyšlení nad možností obohatit
výuku těchto předmětů, o některé židovské aspekty. Seminář financovala
Evropská unie - program PHARE za významné spoluúčasti Židovského muzea
v Praze.
Na půdě Centra proběhla rovněž řada kulturních pořadů určených pro širší
veřejnost. Pro děti a studenty byla např. v říjnu minulého roku vyhlášena
při příležitosti svátku Chanuka soutěž na návrh moderní české chanukové
lampy (chanukiji). Soutěže se zúčastnilo 30 mladých lidí. Odbornou porotu
tvořili zástupci Vysoké školy umělecko-průmyslové, Akademie výtvarných
umění, Národní galerie, Židovského muzea v Praze a Židovské obce v Praze.
Vítězný návrh spolu s dalšími nejúspěšnějšími soutěžnými návrhy byl
vystaven v Klausové synagoze v prostorách expozice věnované svátku Chanuka.
V březnu 1997 byl v Centru připraven bohatý kulturní program - přednáška
o krčmách a kavárnách Židovského města, filmové představení (film Jozefa
Grusse natočený podle knihy Karla Poláčka: Hostinec U kamenného stolu,
přednáška a diskuse s Prof. Jacobem Neusnerem z New Yorku, odborníkem
na Mišnu a Talmud, panelová diskuse s pozvanými hosty na téma xenofobie
a genocidy. Úspěšný byl rovněž společný koncert židovské skupiny Mišpacha
a romské skupiny Terne čhave (v doslovném překladu Mladé děti).
Počítačová laboratoř ORT
Součástí Vzdělávacího a kulturního centra je počítačová laboratoř ORT.
Prvním úkolem laboratoře bylo zpracování domovské stránky pro muzeum
(http://www.ecn.cz/ort). Průběžně
obnovovaná stránka přináší uživatelům Internetu základní údaje o Židovském
muzeu v Praze, přehled o veškerých jeho hlavních činnostech, trvalých
a dočasných výstavách, kulturních programech v Centru a o dalších zajímavostech
v muzeu. Díky Internetu tak mají lidé i z velmi vzdálených zemí k dispozici
aktuální a spolehlivou informaci.
Počítačová laboratoř rovněž připravuje materiál pro školitele - průvodce
Centra a dále multimediální programy „šité na míru“, tzn. přizpůsobené
potřebám a požadavkům konkrétního uživatele, tj. zejména školitele Centra.
Pro školitele stejně jako pro další pracovníky muzea byla rovněž organizována
školení na počítači.
Laboratoř není dosud otevřena pro širší veřejnost, přesto se však počítá
s tím, že v blízké budoucnosti budou otevřeny školící kurzy pro počítače
určené především členům židovských obcí a dalších židovských organizací
v Praze.
Z dílny restaurátorů kovů Židovského
muzea v Praze
Židovské muzeum v Praze pečuje o bohatou sbírku kovových předmětů vyrobených
ze stříbra, mosazi a cínu. Historicky a umělecky velmi cenný je soubor
synagogálního stříbra z Čech a Moravy - štíty a koruny na Tóru, nástavce,
kořenky, chanukové a sobotní svícny a další předměty svým původem sahající
od 18. do první třetiny 20. století. Řada uvedených předmětů je postupně
konzervována a v případě potřeby restaurována. Podobně jako při restaurování
textilu mají významný podíl na záchraně těchto předmětů často nenahraditelné
kulturní hodnoty odborní pracovníci Židovského muzea - restaurátoři.
Na fotografii představujeme výsledek restaurátorské práce Pavla Veselého
- štít vyrobený v roce 1852 ve Vídni. Součástí štítu tvoří sedm tabulek
s názvy svátků. Štít obdélníkového tvaru je završen korunou, uprostřed
štítu jsou desky desatera, o něž se z obou stran opírají jednou přední
nohou lvi, zatímco druhou přední nohou podpírají korunu. Ke spodní části
štítu je připojeno pět štítků ve tvaru listů vinné révy. Štít společně
s dalšími stříbrnými předměty - (ukazovátka na čtení z Tóry a rolničky
na synagogální oponu) byl po zrestaurování vystaven spolu s pracemi
dalších českých restaurátorů a konzervátorů v Národním muzeu v Praze
na úspěšné výstavě Rozmluvy s minulostí pro budoucnost, která zde probíhala
od října 1996 do ledna 1997.
Nové výstavy v Klausové synagoze
V prosinci 1996 - únoru 1997 se konala na galerii Klausové synagogy
výstava Mír pouště. Na této výstavě mohli návštěvníci vidět díla renomované
izraelské malířky Ruth Levin, která se touto cestou vrátila po šedesáti
letech do svého rodného města. Kurátorem výstavy byl dr. Arno Pařík.
V březnu 1997 byla ve stejných prostorách otevřena další výstava - Restaurované
textilie Židovského muzea v Praze. Na výstavě je možné shlédnout mimo
jiné vzácné pláštíky na Tóru, synagogální opony a drobný textil jako
pokrývky, povijany, sáčky na modlitební řemínky a pokrývky hlavy pocházející
ze 17. - 19. století. Vystavené exponáty dokládají vysokou profesionální
úroveň restaurátorů Židovského muzea a řady dalších odborníků, s nimiž
muzeum spolupracuje. Kurátorkou výstavy je dr. Ludmila Kybalová. Výstava
potrvá do 30. května 1997.
Pozůstalost skladatele Gideona
Kleina ve sbírce Židovského muzea v Praze
Na sklonku roku 1996 byly archívní sbírky oddělení holocaustu Židovského
muzea v Praze obohaceny o mimořádně cenný přírůstek - pozůstalost hudebního
skladatele a vynikajícího klavíristy Gideona Kleina, který zahynul v
lednu 1945 v nacistickém koncentračním táboře ve slezském Fürstengrube.
Jeho život byl tragicky přerván pár týdnů po završení pětadvacátých
narozenin. Česká i světová hudební kultura v něm ztratila jednoho z
nejtalentovanějších předválečných tvůrců a interpretů.
Gideon Klein se narodil v prosinci roku 1919 v Přerově. Jako mimořádně
nadaný klavírista odešel do Prahy studovat na pražskou konzervatoř,
kde roku 1939 absolvoval ve třídě prof. Viléma Kurze. Zároveň se věnoval
studiu kompozice u prof. Aloise Háby a hudební vědy na Universitě Karlově
- brzy však musel v důsledku protižidovských rasových zákonů universitu
opustit, a ztratil tak možnost koncertovat. Na konci roku 1941 byl Gideon
Klein deportován do terezínského ghetta, kde zůstal téměř tři roky.
V rámci možnosti se zde věnoval vychovatelské práci, podílel se na terezínském
kulturním životě a dál skládal.
V říjnu 1944 byl Klein zařazen do jednoho z posledních transportů do
Osvětimi. (Ve stejném transportu odjeli z Terezína i další významní
hudební umělci, do té doby terezínskou radou starších co možno chránění
- Hans Krása, Viktor Ullmann, Pavel Haas, Rafael Schächter a další).
Po příjezdu do Osvětimi prošel Klein selekcí, a unikl tak smrti v plynové
komoře. Z Osvětimi se dostal do Fürstengrube, kde pracoval v uhelných
dolech. V lednu 1945 se přiblížila východní fronta a lágr byl evakuován;
tehdy také Kleinovy stopy mizí. Dodnes zůstává nezodpovězenou otázkou,
zda byl mladý skladatel zařazen do pochodu smrti, nebo padl za oběť
masovému vraždění komanda SS, které mělo za úkol likvidovat zbytek tábora.
Kleinovu pozůstalost nabídla Židovskému muzeu v Praze paní Eliška Kleinová,
Gideonova sestra. Sama prošla Terezínem, Osvětimí i dalšími lágry, až
nakonec v lednu 1945 uprchla z pochodu smrti. Nadaná klavíristka rezignovala
v Terezíně na vlastní koncertní vystupování a vložila všechny své síly
k ochraně a podpoře mladšího bratra, o jehož nevšedním talentu byla
od dětství hluboce přesvědčena. Gideonova smrt na samém konci války
paní Kleinovou hluboce ranila. Ovlivnila trvale její další život, který
pak cele věnovala památce milovaného bratra a propagaci jeho nedokončeného
díla v Čechách i ve světě.
Pozůstalost Gideona Kleina, která přešla do majetku musea, sestává především
z předválečných dokumentů, mezi nimiž nechybí skladatelův rodný list,
všechna vysvědčení, diplom Mistrovské školy Státní konzervatoře hudby
v Praze, universitní index, rozsáhlá korespondence‚ včetně novinových
článků a recenzí koncertů ze 30.let. Zásadní část pozůstalosti tvoří
partitury všech zachovaných Kleinových skladeb z předterezínského období
(nejranější pocházejí dokonce už z Gideonova dětství). Spolu s originály
terezínských partitur, které jsou již řadu let uloženy v Památníku Terezín
(jejich kopie má muzeum rovněž k dispozici),tvoří předaná pozůstalost
ucelený a bohatý zdroj informací o životě i díle tohoto významného umělce.
Dokumenty rovněž doplňuje série rodinných fotografií.
Zásluhou prof. Kleinové a její asistentky Veroniky Suchlové byla pozůstalost
k předání pečlivě připravena. K nahlédnutí široké badatelské veřejnosti
bude celá sbírka zpřístupněna po archívním zpracování, snad ještě v
průběhu tohoto roku.
Videofilm zachycující svědectví
osob, které přežily holocaust
Na základě objednávky University v Yale, USA, byly v České republice
natáčeny v průběhu roku 1996 na videokazety osobní výpovědi lidí, kteří
přežili holocaust. Projekt koordinovaný panem Nathanem Beyrakem z Tel
Avivu vedl sociolog Fedor Gál z fakulty sociálních věd UK. Na akci se
podílela také česká Nadace Film a sociologie a pracovnice Židovského
muzea, Anna Hyndráková a Anna Lorencová. Na videokazetách jsou zachyceny
vedle svědeckých výpovědí českých Židů a čtyř Romů též výpovědi tří
sudetských Němců, kteří popisují, jak vnímali odsun Židů ze Sudet. Originály
kazet jsou uloženy v archívu University v Yale, jejich kopie obdrželo
rovněž Židovské muzeum v Praze. Projekt byl financován Universitou v
Yale a soukromou televizí Nova.
Projekt pokračuje i v letošním roce s tím, že tentokrát je zaměřen na
svědecké výpovědi Romů, kteří přežili válečné útrapy. Výsledný dokument
bude uložen v archívu Holocaust Memorial Museum ve Washingtonu, který
projekt objednal a také jej financuje.
Významné návštěvy v Židovském muzeu
V únoru 1997 přivítal dr. Leo Pavlát v Židovském muzeu v Praze poslance
Spolkového sněmu Německa a člena jeho rozpočtového výboru, pana Siegfrieda
Vergina.
V březnu 1997 při příležitosti oficiální návštěvy norského krále Haralda
V. v České republice poctila svou návštěvou Židovské muzeum jeho manželka,
královna Sonja. V doprovodu manželky prezidenta ČR, paní Dagmar Havlové,
si prohlédla Staronovou synagogu, památník židovským obětem holocaustu
v Pinkasově synagoze a Starý židovský hřbitov.
Sponzorské příspěvky
Počátkem roku 1997 obdrželo Židovské muzeum v Praze pro činnost Vzdělávacího
a kulturního centra finanční příspěvky od řady židovských institucí,
především Ronald S. Lauder Foundation a dále American Joint Distribution
Committee, The Rotschild Foundation, The Pincus Education Fund for Diaspora
a Memorial Foundation for Jewish Culture. Všechny tyto instituce se
tak významnou měrou podílejí na fungování Centra.
Ve druhé polovině roku 1997 Židovské muzeum otevře v prostorách galerie
Klausové synagogy výstavu z díla amerického malíře Marka Podwala (mj.
ilustroval knihy Elie Wiesela o Golemovi nebo jeho komentář k Pesachové
hagadě). Na realizaci tohoto záměru se finančně významně podílí firma
Philips Morris prostřednictvím své dceřinné společnosti v České republice
Tabák a.s. se sídlem v Praze.
Židovské památky Prahy na českých a
izraelských poštovních známkách
Ministerstvo dopravy a spojů České republiky a Ministerstvo spojů Izraele
vydávají 30. dubna 1997 společnou emisi dvou příležitostných poštovních
známek s tématikou židovských památek v Praze. Prvotní podnět k úvahám
o vydání známek s židovskou tematikou dalo Židovské muzeum v Praze.
Výtvarný návrh zpracoval český akademický malíř James Janíček a rytiny
emise vypracoval Miloš Ondráček. Na známce s nominální hodnotou 8 Kč
je zobrazena východní strana interiéru Staronové synagogy v Praze s
pětidílnou gotickou žebrovou klenbou, schránkou na Tóru a část gotické
mříže obklopující řečniště (bimu). Na známce s nominální hodnotou 10
Kč je známý náhrobek rabiho Löwa na Starém židovském hřbitově v Praze.
Další motivy synagogálních předmětů - koruny na Tóru a ukazovátka na
čtení z Tóry - byly použity pro vydání tzv. obálek prvního dne (s příležitostnými
poštovními razítkami). Emise těchto dvou příležitostných známek svým
tématem nepřímo navazuje na sérii šesti známek s tématem českých judaik,
které vyšly v roce 1967. Z politických důvodů - v souvislosti s šestidenní
válkou na Blízkém východě byly tehdy tyto známky staženy z oběhu a nesměly
být prodávány.
U příležitosti vydání příležitostných poštovních známek proběhne Vzdělávacím
a kulturním centru Židovského muzea v Praze 30. dubna 1997 slavnostní
prezentace, které se zúčastní zástupci českého a izraelského ministerstva,
české a izraelské pošty a řada dalších hostů z politické a kulturní
oblasti.
Z produkce muzea
Judaica Bohemiae
V nedávné době vydalo Židovské muzeum další číslo odborného časopisu
Judaica Bohemiae ročník XXXII. Studie jsou věnovány různým tématům dotýkajícím
se dějin Židů v českých zemích, významným sbírkám judaik na Slovensku
a osudům českých Židů za druhé světové války:
Alexander Putík: Topografie a demografie
pražského Židovského města před pogromem v r. 1389
Lenka Matušíková: Inventář pozůstalosti Abrahama Sterna, kupce a pachtýře
v Třeboni,
Bedřich Nosek: Židovské hebrejské studie v českých zemích před osvícenectvím
- IV. část Moše Šmuel Neumann a jeho snaha o revizi hebrejštiny,
Arno Pařík: Slovenské židovské muzeum v Prešově
Miroslav Kárný: Co předcházelo vládnímu nařízení o právním postavení
Židů ve veřejném životě,
František Fantl: Vzpomínky
Anna Hyndráková a Anna Lorencová: Systematické shromažďování vzpomínek
v Židovském muzeu v Praze - III.
Příspěvky jsou otištěny v angličtině a němčině. Cena výtisku: 160 Kč. V omezeném množství a za sníženou cenu mohou zájemci získat i některé starší ročníky tohoto časopisu.
Série barevných pohlednic z Pinkasovy
synagogy
Židovské muzeum v Praze připravilo pro své návštěvníky novou sérii čtyř
pohlednic se záběry nedávno restaurovaných nápisů v památníku židovských
obětí holocaustu v Pinkasově synagoze. Působivé fotografie jsou dílem
p. Dany Cabanové, fotografky Židovského muzea.
Cena sady pohlednic: 27 Kč.
Bližší informace o možnosti zakoupení Judaica Bohemiae a sady pohlednic lze získat na adrese:
Židovské muzeum v Praze, Jáchymova 3,
Praha 1,
fax: 00420 2 2310 681
© 2004 - 2009 Židovské muzeum v Praze