Projekt genízy
Jak jsme již informovali (Zpravodaj č. 2/1997),
pracovníci Židovského muzea v Praze provádějí průběžný průzkum geníz
v českých a moravských synagogách. Zatím nejcennější nález představuje
geniza objevená v synagoze v Luži, v českém městě ležícím 115 km jihovýchodně
od Prahy. Židovské osídlení v Luži sahá až do 2.pol. 16. století. Místní
židovská komunita však nikdy nebyla rozsáhlá. V 19. století zde žilo
přibližně 300 a v roce 1930 na 320 Židů. Po druhé světové válce již
židovská obec nebyla obnovena.
V lužské geníze byla objevena řada zajímavých památek – rukopisy, tisky,
textilie, dřevěné výzdoby svatostánku (aronu) a modlitební řemínky.
Písemný materiál obsahuje náboženskou literaturu, spisy vědecké, literární
(poezii, divadelní hry) a praktické příručky, vycházející v době židovského
osvícenství v hebrejštině a jidiš. Jde zejména o fragmenty synagogálních
modlitebních knih přibližně ze 17. století, fragmenty pergamenových
svitků Tóry s tyčemi, svitky knihy Ester, opisy literárních děl středověkých
autorů, fragmenty úředních záznamů obce z 18. a 19. století, soukromé
dopisy, obchodní záznamy, záznamy přednášek učenců a výtvarně zajímavé
obecní vyhlášky z 90. let 18. století. Zajímavé jsou též výtvarně zpracované
tabulky s liturgickými texty, které sloužily k výzdobě synagogy, a vystřihovánky
s požehnáními datované rokem 1793. Rozsáhlejší je soubor více či méně
zachovalých fragmentů tisků, které pocházejí převážně z českých, německých
a holandských hebrejských tiskáren. Většina z nich jsou běžné modlitební
knihy a knihy Písma a Talmudu z 18. a 19. století. Vzácnější jsou tištěné
mizrachy zdobené barevnými dřevoryty a tištěný amulet z 2. pol. 18.
století. V geníze byly dále nalezeny pozůstatky pražských hebrejských
tisků ze 17. století a dřevotisky, zdobená vydání různých náboženských
textů (Cejna u-rejna, hagady).
K nejvzácnějším nálezům v Luži patří kalendáře a barevné lidové tisky
ozdobných tabulek pro různé sváteční příležitosti. Vzhledem k jejich
spotřebnímu charakteru, a tím i omezené životnosti, se totiž v domácnostech
ani v muzeích většinou nezachovaly. Z textilních předmětů vzbudily pozornost
např. pláštíky na Tóru z konce 17. století, tedy z raného období existence
zdejší židovské komunity, dále modlitební šály a části ošacení (dětské
čepečky).
Po základním roztřídění a zmapování nalezeného materiálu byla v muzeu
zahájena konzervace a restaurování vybraných písemných, obrazových a
textilních památek. Tak se zabrání další degradaci nalezených předmětů
a zachová jejich autentická podoba. Zároveň probíhá i postupná katalogizace
a dokumentace materiálu.
Regionální výstavy s židovskou
tematikou
Regionální muzea v Čechách a na Moravě obracejí v posledních letech
svou pozornost k dějinám a kultuře místních židovských komunit. V mnohých
případech muzea instalují dočasné výstavy nebo stále expozice s touto
tematikou v zachovalých objektech bývalých židovských obcí, zejména
v synagogách. Židovské muzeum v Praze velmi úzce spolupracuje s řadou
těchto regionálních institucí po celé republice. Poskytuje jim odbornou
pomoc, případně zapůjčuje předměty ze svého sbírkového fondu. Do míst
dnes již neexistující židovské obce se tak mnohdy vrací alespoň část
zachovalých kultových předmětů, které nacisté za druhé světové války
zkonfiskovali a nechali odvézt do Prahy. V připravovaných číslech Zpravodaje
se čtenáři budou moci seznámit s vybranými muzei v Čechách a na Moravě,
kde byly podobné výstavy instalovány. Současně se dozvědí o některých
mimopražských židovských památkách.
Jedním z příkladů spolupráce Židovského muzea v Praze s regionálními
muzei je Rychnov nad Kněžnou. V tomto okresním městě, ležícím v Čechách
130 km východně od Prahy je židovské osídlení doloženo v 1. pol. 16
století. Koncem 19. století zde žilo 216 Židů, a v roce 1930 se jejich
počet snížil na 71. Jako v mnohých jiných případech, nebyla židovská
obec v Rychnově po druhé světové válce obnovena. Vedle židovského hřbitova
a márnice se ve městě zachovala také synagoga, která od roku 1995 slouží
k expozičním účelům. Byla postavena v barokně klasicistním stylu v roce
1787. Za druhé světové války byla zavřena a kultové předměty, textil
i svitek Tóry byly odvezeny do Ústředního židovského muzea v Praze,
zřízeného nacisty v r. 1942. Po válce byly od 50. let prostory synagogy
užívány jako skladiště a prodejna topného plynu. Jen díky úsilí pracovníků
okresní památkové péče stavba za komunistického režimu unikla demolici.
Synagoga je ve vlastnictví státu. Když byla před třemi lety po celkové
rekonstrukci a opravě zpřístupněna veřejnosti, bylo v ní zřízeno Židovské
muzeum Podorlicka a Památník Karla Poláčka. Tento rychnovský rodák,
oblíbený český židovský spisovatel a novinář zahynul na sklonku druhé
světové války. Současná expozice je věnována historii a památkám šesti
židovských obcí v regionu. Mezi vystavenými exponáty se nacházejí předměty
ze sbírek Židovského muzea v Praze: pláštíky na Tóru, původní opona
na schránka na Tóru (aron) a velká chanuková menora, která patří k nejcennějším
zachovalým předmětům. Všechny tyto exponáty byly před zapůjčením v Praze
odborně restaurovány.
Španělská synagoga
Koncem června skončily ve Španělské synagoze veškeré stavební práce,
a tím byl naplněn důležitý záměr Židovského muzea: opravit všechny historické
objekty, které má ve správě. Od října 1994 tak byly postupně komplexně
opraveny synagogy Maiselova, Pinkasova, Klausová, Španělská a bývalá
Obřadní síň. Tím samozřejmě nekončí péče muzea o tyto objekty. Muzeum
jim bude nadále věnovat soustavnou pozornost, aby jejich dobrý stavebně
technický stav zůstal zachován. Španělská synagoga má zcela opravený
interiér, tj. hlavní loď, galerii a zimní synagogu a dále novou fasádu,
nové topení a elektrický rozvod. Restaurovány byly historicky cenné
vitráže, nástěnná malba, dřevěné obložení a lustry. Původní dlažba byla
rovněž restaurována a napuštěna speciálním přípravkem pro zvýšení její
odolnosti. Při stavebních zásazích bylo pamatováno na zdravotně postižené
návštěvníky, kteří budou mít nejen přístup do hlavní lodi, ale pomocí
speciální plošiny se dostanou i na galerii synagogy. V současné době
se dokončuje restaurování původních varhan a odborní pracovníci muzea
pracují na projektu expozice, která bude umístěna v hlavní lodi a na
galerii synagogy.
Příznivci Židovského muzea v Praze, kteří chtějí finančně napomoci k
úspěšnému znovuotevření Španělské synagogy, mohou své příspěvky zasílat
na adresu:
Židovské muzeum v Praze, bankovní účet č. 195414380237/0100, Komerční
banka a.s., Spálená 51, 110 00 Praha 1.
Maiselova synagoga
Zpřístupněním Španělské synagogy koncem tohoto roku bude dokončen projekt
historických expozic muzea. Jeho cílem je ucelenou a přehlednou formou
seznámit návštěvníky muzea s dějinami Židů v Čechách a na Moravě od
počátku jejich usidlování v tomto regionu (tj. od počátku 10. století)
až do současnosti. První zastávkou při putování za historií Židů tohoto
regionu je Maiselova synagoga, kde 1.část expozice (období do konce
18. století) byla otevřena v květnu 1995. V následujícím textu chceme
čtenářům představit stavbu Maiselovy synagogy, významnou památku v péči
Židovského muzea, a její historii (o expozici viz
Zpravodaj č. 1/1996).
Maiselova synagoga stojí ve stejnojmenné ulici, v jádru původního historického
Židovského Města. Název „Maiselova“ nese ulice až od roku 1901, kdy
zde vyrostly nové domy v rámci asanace dřívějšího ghetta.
Synagoga, jejímiž staviteli byli Juda Goldschmied-Coref de Herz a Josef
Wahl, byla dokončena v roce 1592. V 16. století se stala jednou z nejvýznamnějších
synagogálních staveb Židovského Města renesančního období. Stavbu synagogy
financoval Mordechaj Maisel, primas židovského města. K její stavbě
získal zvláštní privilegium od císaře Rudolfa II. jako výjimku ze zákazu
stavby soukromých modliteben. Při požáru ghetta v roce 1689 synagoga
vyhořela a byla obnovena počátkem 90. let 17. století v barokním slohu.
Dalšími přestavbami synagoga prošla v druhé polovině 19. století (architekt
J. M. Wertmüller) a poté v letech 1892 – 1905 v souvislosti s asanací
Židovského Města (architekt Alfred Grotte). Touto poslední a velmi rozsáhlou
přestavbou synagoga získala současnou novogotickou podobu. Z původně
renesanční stavby zůstal zachován trojlodní půdorys s patrovými ženskými
galeriemi.
Mordechaji Maiselovi, který je pohřben na Starém židovském hřbitově,
je v Maiselově synagoze věnována část expozice. Tuto významnou židovskou
osobnost připomíná řada exponátů, mimo jiné opona na schránu na Tóru
(aron) a pláštík na Tóru z roku 1592, které Mordechaj Maisel a jeho
žena Frumet darovali při příležitosti slavnostního zasvěcení synagogy.
V době okupace synagoga sloužila jako skladiště konfiskovaného majetku
pražských židovských obcí. V roce 1956 zde byl zřízen depozitář a v
roce 1965 otevřena expozice synagogálního stříbra. Po svém vzniku v
říjnu 1994 Židovské muzeum v Praze přistoupilo k rozsáhlé opravě synagogy
zahrnující opravu střechy hlavní lodi, topení, obnovu dlažby a restaurování
historických prvků interiéru (zábradlí, okna, galerie atd.). V rámci
stavebních prací byly provedeny úpravy, které umožnily účelnější využití
nevýstavních prostor synagogy. Rozšířením půdních prostor vznikl depozitář
synagogálního textilu a kovových předmětů. Ve vstupním prostoru synagogy
byla zřízena prodejna upomínkových předmětů. V přízemí se rovněž nachází
pokladna.
Na snímcích (str. 5) je možno porovnat historickou a současnou podobu
synagogy.
Významné návštěvy - červenec
1998
V rámci své oficiální návštěvy v ČR byl hostem Židovského muzea ministr
spravedlnost Izraele Cachi Hanegbi. Prohlídky se spolu s ním zúčastnili
jeho žena Randy a dále Tamar Gaulan, ředitel oddělení pro zahraniční
vztahy, Orly Ben-Shamai, asistent ministra a Yoram Karshi, poradce ministra.
Z produkce muzea
Židovské muzeum vydává katalog k expozici Židovské tradice a zvyky,
která je otevřena v Klausové synagoze a Obřadní síni. Publikace obsahuje
stručné texty k jednotlivým tématům expozice doprovázené více než 80
barevnými reprodukcemi vybraných exponátů.
Bližší informace o možnosti získání uvedené publikace lze získat na
adrese:
Židovské muzeum v Praze,
Jáchymova 3,
110 00 Praha 1,
fax: 00420-2-2310681