Úvodní strana napište nám informace pro návštěvníky mapa webu • tisk • english version
Archiv zpravodajů
  

ARCHÍV ZPRAVODAJŮ

ZPRAVODAJ 1999/1

Regionální výstavy
s židovskou tematikou – Mikulov

V čísle 3/1998 Zpravodaje jsme čtenářům představili synagogu v Rychnově n. Kněžnou a expozici, která zde byla instalována ve spolupráci s Židovským muzeem v Praze. Naší dnešní zastávkou v putování po regionálních muzeích bude město Mikulov. Židovský hřbitov v Mikulově, foto: Jan Halady Mikulov, ležící na jižní Moravě přibližně 210 km jihovýchodně od Prahy, je městskou památkovou rezervací. Židovské osídlení ve městě je doloženo od 2. pol. 14. století. Židovská obec v Mikulově vznikla v 15. století a do poloviny 19. století představovala druhou nejpočetnější židovskou obci v českých zemích po Praze. V roce 1848 žilo v Mikulově 3 670 Židů.
Od 16. do 2. pol. 19. století byl Mikulov sídlem moravských zemských rabínů. Ze známých osobností zde působili např. rabi Löw a David Abraham Oppenheim, kteří jsou pohřbeni na Starém židovském hřbitově v Praze, nebo Lipman ben Natan ha-Lévi Heller, zvaný Jom Tov, pozdější zemský rabín v Čechách.
interiér Horní synagogy v Mikulově, foto: Jan Halady — Interior of the Upper Synagogue in Mikulov, photograph: Jan Halady. Částečné zrovnoprávnění Židů v rakouských zemích v roce 1848 vedlo mimo jiné k migraci židovského obyvatelstva. Nová situace se projevila i v Mikulově, odkud se Židé začali stěhovat do jiných měst a židovská populace tohoto města se zmenšila. V roce 1937 ve městě žilo již jenom 437 Židů. Po druhé světové válce byla židovská obec obnovena pouze na krátkou dobu.
Navzdory pronásledování Židů za druhé světové války se v Mikulově zachoval rozsáhlý soubor židovských památek. Ve městě zůstala část židovské čtvrti, Stará (Horní) synagoga a rozsáhlý židovský hřbitov.
V roce 1936, tedy krátce před druhou světovou válkou, bylo v Mikulově otevřeno Židovské muzeum pro Moravu a Slezsko. V květnu 1938 bylo muzeum kvůli neklidné politické situaci přemístěno do Brna a později se stalo součástí válečného Židovského ústředního muzea v Praze. Jeden z ředitelů předválečného mikulovského muzea, prof. Dr. Alfred Engel (1881-1944), se podílel na koncepci válečného Židovského muzea v Praze.Exteriér Horní synagogy v Mikulově, foto: Jan Halady — Exterior of the Upper Synagogue in Mikulov, photograph: Jan Halady Horní synagoga (viz fotografie) byla postavena pravděpodobně r. 1550. Po velkém požáru v roce 1719 byla značně poškozena a musela být přestavěna. Nově otevřena byla v roce 1723. Z této doby také pochází současný barokní vzhled synagogy. Bohoslužby v synagoze probíhaly do roku 1938, kdy byla zavřena. Během okupace i bezprostředně po válce synagoga sloužila jako skladiště. V roce 1960 přešla do vlastnictví státu, který ji v letech 1977-88 restauroval. Horní synagoga byla prohlášena kulturní památkou. V současnosti se v synagoze pořádají koncerty a výstavy Regionálního muzea v Mikulově. V roce 1995 zde byla otevřena expozice věnovaná historii zdejší židovské obce. Židovské muzeum v Praze pro tuto expozici zapůjčilo řadu sbírkových předmětů – synagogální textil (povijany, pláštíky, opona, draperie), kovové předměty (např. stříbrné ukazovátko, chanukové svícny, kořenky, štít a korunu na tóru) a svitek Ester z přelomu 18. a 19. století. Všechny tyto předměty původně pocházejí z jižní Moravy. Na snímcích lze vidět současný vzhled exteriéru a interiéru.

 

Vzdělávací a kulturní centrum (VKC) v roce 1999
Vzdělávací a kulturní centrum připravilo v novém roce opět řadu atraktivních programů pro své návštěvníky. Vedle dvou závěrečných přednášek z cyklu Židovští autoři v literatuře evropských zemí to budou pravidelná setkání s vrchním rabínem v České republice, Karolem Sidonem, který v cyklu Židovský rok každý měsíc osvětluje některé aspekty či širší souvislosti jednotlivých židovských svátků. Např. u příležitosti svátku šavuot vystoupí s příspěvkem „Tóra – ukazatel cesty“, půst 17. Tamúz je spojen s přednáškou „Exil a vykoupení“, pro svátek sukot bylo zvoleno téma Izrael a národ a pro chanuka „Emancipace a asimilace“. Pokračovat bude rovněž cyklus Židovští malíři a sochaři v českém výtvarném umění, v jehož rámci čeští odborníci seznámí veřejnost s uměleckými osobnostmi, jako je Robert Guttman, František Zelenka či Robert Piesen. Život a díla významných rabínů – např. rabiho Israela-Baal Šem Tova, rabiho Dov Bera z Meziřiče, rabiho Löwa nebo Davida Oppenheima – jsou námětem cyklu Rabínské osobnosti.
Záběr z představení Jonáš a ti druzí v divadle Minor, foto: Josef Ptáček V roce 1999 VKC rozšiřuje svou programovou nabídku o čtyři nové cykly. V cyklu Židovská komunita na Slovensku ve 20. století Peter Salner z  Židovské obce v Bratislavě seznámí českou veřejnost s vývojem a postavením slovenských Židů. Ve spolupráci s Národním filmovým archívem VKC přichystalo české a zahraniční filmy s židovskou tematikou. Zájem nepochybně vyvolá vystoupení českých hudebních skupin a sólistů v cyklu Židovská hudba s výkladem, který se mimo jiné uskuteční i v nově otevřené Španělské synagoze. V září bude ještě zahájen cyklus přednášek na téma Židovské postavy v české vědě, technice a průmyslu.
Jak jsme již několikrát upozornili, VKC aktivně působí v oblasti školního vzdělávání. Při zpřístupňování židovské tematiky se systematicky zaměřuje na projekty dalšího vzdělávání učitelů, zejména spolupráci s učiteli dějepisu. Jedním z těchto projektů je např. projekt Be-šalom, který finančně podporuje nadace Open Society Fund. V jeho rámci VKC vytváří spolu s pedagogickými fakultami nový studijní modul výchovy k toleranci. Pro krajská pedagogická centra a pedagogické fakulty v regionech VKC i letos zajistí pravidelné jednodenní semináře, na nichž lektoři VKC budou přednášet o židovské historii a kultuře. Součástí systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků bude i jarní seminář na téma dějiny Státu Izrael pořádaný ve spolupráci s Ústavem světových dějin při Filozofické fakultě UK.
Pro studenty vysokých, středních i základních škol připravilo VKC mimo jiné projekt Ztracení sousedé orientovaný na poznání dějin židovského osídlení v jednotlivých regionech republiky, od období před druhou světovou válkou do současnosti. Židovský rok je projekt, který je přizpůsoben žákům základních škol. Jeho prostřednictvím se děti poutavým a neformálním způsobem seznámí s židovskými svátky, zvyklostmi a tradicemi. Mezi programy pro školy byl konečně zařazen i projekt Anti-bias kurikulum, který se zabývá výchovou k toleranci na úrovni mateřských škol.
VKC se těší podpoře Ronald S. Lauder Foundation z USA, která se finančně a organizačně podílí především na obnově židovského školství. Jedním z posledních konkrétních projektů, u jehož zrodu stálo VKC a na který nadace rovněž finančně přispěla, je divadelní představení Jonáš a ti druzí pro děti předškolního věku. Jde o inscenaci tří volně na sebe navazujících biblických příběhů o Abrahámovi, Jonášovi a královně Ester. Prostřednictvím osudu těchto biblických postav se děti přenášejí do dávné židovské historie a poutavou formou poznávají židovské tradice i obecně platné principy víry, lásky a pokory. Hru, jejíž premiéra proběhla v lednu 1999 v divadle Minor, napsalaa režírovala Vida Neuwirthová, členka divadla Minor a současně členka Židovské obce v Praze.

Viktor Munk: Autoportrét s paletou a krávami, cca 1985 — Viktor Munk: Self-portrait with Palette and Cows, ca 1985

Vernisáž dočasné výstavy
z díla Viktora Munka

Koncem března 1999 Židovské muzeum v Praze otevřelo v prostorách modlitebny ve Španělské synagoze (přístavba Španělské synagogy z 30. let 20. století) výstavu obrazů českého naivního malíře Viktora Munka (1928-1997). V. Munk v mládí sdílel osud většiny českých Židů. Byl vězněn v Terezíně, odkud byl poslán do Osvětimi. Po přestálých válečných útrapách se vrátil do Československa a usadil se ve středních Čechách. Obrazy, s nimiž se návštěvník setká v prostorách modlitebny, vznikly převážně v 60. a 70. letech. Kurátorem výstavy je dr. Arno Pařík. Výstava potrvá do května 1999.

 

K textu Itamara Levina o Židovském muzeu v Praze
Koncem roku 1998 Židovská agentura pro Izrael vydala ve spolupráci se Světovou Židovskou restituční organizací druhé revidované vydání publikace Itamara Levina, "Poslední kapitola holocaustu?". Uvedená práce se zabývá osudy Židovského majetku po skončení druhé světové války v jednotlivých státech střední a východní Evropy. Autor si mimo jiné všímá stavu Židovských movitých a nemovitých památek a péčí o ně. V souvislosti s tím vyslovil řadu subjektivních, předpojatých soudů o Židovském muzeu v Praze, které opírá o nepravdivé či přímo smyšlené informace. Depozitář synagogálního textilu Židovského muzea v Praze, který je umístěn v mimopražské synagoze — The Jewish Museum in Prague’s depository of synagogue textiles, which is located in a synagogue outside PragueNa to, jak se I. Levin při sepisování textu vzdálil skutečnosti, ukazuje mimo jiné jeho tvrzení, podle něhož ve sklepě kostela 50 km od Prahy je uloženo 3 000 synagogálních opon, které jsou vystaveny vlhkosti a žravým myším. Skutečností naopak je, že synagogální textil včetně opon je uložen v mimopražské synagoze vzdálené přibližně 80 km od Prahy, která prošla generální opravou a rekonstrukcí. Bezpečnostní, klimatické a technické podmínky tohoto údajného „kostela“ jsou na velmi vysoké úrovni, kterou v září 1998 vysoce ocenili odborníci v oboru muzeologie.
S ohledem na závažnost dezinformací obsažených v citované práci, ředitel Židovského muzea v Praze, Leo Pavlát, vypracoval podrobný komentář, v němž jednoznačným způsobem vyvrátil všechna obvinění a omyly I. Levina. Rozbor doplňuje poslední zpráva o činnosti muzea (za rok 1997), fotografie dokumentující muzejní práci a oceňující dopisy některých význačných návštěvníků muzea. Pod názvem Zpráva o „Poslední kapitole holocaustu?“ Itamara Levina, lze tento komentář nalézt na internetové stránce Židovského muzea http://www.jewishmuseum.cz.

 

Putovní výstava v Australii

Delegace Severoamerické rady rabínů při prohlídce Židovského muzea Od prosince 1998 do února 1999 byla za velkého zájmu australské veřejnosti zpřístupněna v Powerhouse Museum v Sydney výstava Precious Legacy: treasures from the Jewish Musem in Prague. Šlo o rozsáhlou putovní výstavu ze sbírek Židovského muzea, první tohoto druhu v Austrálii. Návštěvníci na ni shlédli více než 300 exponátů – vzácné tisky a rukopisy, z nichž nejstarší pochází z 16. století, obrazy, sklo, porcelán, stříbrné předměty, synagogální textil (opony, pláštíky, draperie) a dětské kresby. Obsahově byla výstava koncipována velice široce, o čemž svědčí i jednotlivé tematické oddíly: židovské svátky, rodinný život, židovská vzdělanost, pohřební bratrstvo, tvorba židovských umělců a dětí vězněných v terezínském ghettu. Výstavu doplňoval oddíl věnovaný životu židovské obce v Austrálii jako vyjádření kontinuity života židovského etnika. Kurátorem výstavy byla Jana Vytrhlíková z Powerhouse Museum, která připravila i výpravnou publikaci.

 

Návštěvy v Židovském muzeu
Leden - Historické objekty bývalého Židovského Města si se zájmem prohlédla švédská ministryně kultury Marita Ulvskog, kterou doprovázeli zástupci Židovské obce ve Stockholmu.
Březen - Ředitel Židovského muzea, dr. Pavlát přivítal v muzeu delegaci Severoamerické rady rabínů, kterou vedl rabín Jay Y. Rosenbaum.

Interiér Španělské synagogy Z produkce ŽMP
Pro velký zájem návštěvníků Židovského muzea v Praze byla vydána sada čtyř pohlednic se záběry z nedávno otevřené Španělské synagogy.

Bližší informace o možnosti zakoupení těchto pohlednic lze získat na adrese:

Židovské muzeum v Praze,
Jáchymova 3,
110 00 Praha 1,
fax: 0042022310681




 

 

 

© 2004 - 2009 Židovské muzeum v Praze