Archiv zpravodajů |
ARCHÍV ZPRAVODAJŮ
ZPRAVODAJ 1999/1
Regionální výstavy
s židovskou tematikou – Mikulov
V čísle 3/1998
Zpravodaje jsme čtenářům představili synagogu v Rychnově n. Kněžnou
a expozici, která zde byla instalována ve spolupráci s Židovským muzeem
v Praze. Naší dnešní zastávkou v putování po regionálních muzeích bude
město Mikulov. 
Mikulov,
ležící na jižní Moravě přibližně 210 km jihovýchodně od Prahy, je městskou
památkovou rezervací. Židovské osídlení ve městě je doloženo od 2. pol.
14. století. Židovská obec v Mikulově vznikla v 15. století a do poloviny
19. století představovala druhou nejpočetnější židovskou obci v českých
zemích po Praze. V roce 1848 žilo v Mikulově 3 670 Židů.
Od 16. do 2. pol. 19. století byl Mikulov sídlem moravských zemských
rabínů. Ze známých osobností zde působili např. rabi Löw a David Abraham
Oppenheim, kteří jsou pohřbeni na Starém židovském hřbitově v Praze,
nebo Lipman ben Natan ha-Lévi Heller, zvaný Jom Tov, pozdější zemský
rabín v Čechách.
Částečné zrovnoprávnění Židů v rakouských zemích v roce 1848 vedlo mimo
jiné k migraci židovského obyvatelstva. Nová situace se projevila i
v Mikulově, odkud se Židé začali stěhovat do jiných měst a židovská
populace tohoto města se zmenšila. V roce 1937 ve městě žilo již jenom
437 Židů. Po druhé světové válce byla židovská obec obnovena pouze na
krátkou dobu.
Navzdory pronásledování Židů za druhé světové války se v Mikulově zachoval
rozsáhlý soubor židovských památek. Ve městě zůstala část židovské čtvrti,
Stará (Horní) synagoga a rozsáhlý židovský hřbitov.
V roce 1936, tedy krátce před druhou světovou válkou, bylo v Mikulově
otevřeno Židovské muzeum pro Moravu a Slezsko. V květnu 1938 bylo muzeum
kvůli neklidné politické situaci přemístěno do Brna a později se stalo
součástí válečného Židovského ústředního muzea v Praze. Jeden z ředitelů
předválečného mikulovského muzea, prof. Dr. Alfred Engel (1881-1944),
se podílel na koncepci válečného Židovského muzea v Praze.
Horní synagoga (viz fotografie) byla postavena pravděpodobně r. 1550.
Po velkém požáru v roce 1719 byla značně poškozena a musela být přestavěna.
Nově otevřena byla v roce 1723. Z této doby také pochází současný barokní
vzhled synagogy. Bohoslužby v synagoze probíhaly do roku 1938, kdy byla
zavřena. Během okupace i bezprostředně po válce synagoga sloužila jako
skladiště. V roce 1960 přešla do vlastnictví státu, který ji v letech
1977-88 restauroval. Horní synagoga byla prohlášena kulturní památkou.
V současnosti se v synagoze pořádají koncerty a výstavy Regionálního
muzea v Mikulově. V roce 1995 zde byla otevřena expozice věnovaná historii
zdejší židovské obce. Židovské muzeum v Praze pro tuto expozici zapůjčilo
řadu sbírkových předmětů – synagogální textil (povijany, pláštíky, opona,
draperie), kovové předměty (např. stříbrné ukazovátko, chanukové svícny,
kořenky, štít a korunu na tóru) a svitek Ester z přelomu 18. a 19. století.
Všechny tyto předměty původně pocházejí z jižní Moravy. Na snímcích
lze vidět současný vzhled exteriéru a interiéru.
Vzdělávací a kulturní centrum (VKC)
v roce 1999
Vzdělávací a kulturní centrum připravilo v novém roce opět řadu atraktivních
programů pro své návštěvníky. Vedle dvou závěrečných přednášek z cyklu
Židovští autoři v literatuře evropských zemí to budou pravidelná setkání
s vrchním rabínem v České republice, Karolem Sidonem, který v cyklu
Židovský rok každý měsíc osvětluje některé aspekty či širší souvislosti
jednotlivých židovských svátků. Např. u příležitosti svátku šavuot vystoupí
s příspěvkem „Tóra – ukazatel cesty“, půst 17. Tamúz je spojen s přednáškou
„Exil a vykoupení“, pro svátek sukot bylo zvoleno téma Izrael a národ
a pro chanuka „Emancipace a asimilace“. Pokračovat bude rovněž cyklus
Židovští malíři a sochaři v českém výtvarném umění, v jehož rámci čeští
odborníci seznámí veřejnost s uměleckými osobnostmi, jako je Robert
Guttman, František Zelenka či Robert Piesen. Život a díla významných
rabínů – např. rabiho Israela-Baal Šem Tova, rabiho Dov Bera z Meziřiče,
rabiho Löwa nebo Davida Oppenheima – jsou námětem cyklu Rabínské osobnosti.
V roce 1999 VKC rozšiřuje svou programovou nabídku o čtyři nové cykly.
V cyklu Židovská komunita na Slovensku ve 20. století Peter Salner z
Židovské obce v Bratislavě seznámí českou veřejnost s vývojem a postavením
slovenských Židů. Ve spolupráci s Národním filmovým archívem VKC přichystalo
české a zahraniční filmy s židovskou tematikou. Zájem nepochybně vyvolá
vystoupení českých hudebních skupin a sólistů v cyklu Židovská hudba
s výkladem, který se mimo jiné uskuteční i v nově otevřené Španělské
synagoze. V září bude ještě zahájen cyklus přednášek na téma Židovské
postavy v české vědě, technice a průmyslu.
Jak jsme již několikrát upozornili, VKC aktivně působí v oblasti školního
vzdělávání. Při zpřístupňování židovské tematiky se systematicky zaměřuje
na projekty dalšího vzdělávání učitelů, zejména spolupráci s učiteli
dějepisu. Jedním z těchto projektů je např. projekt Be-šalom, který
finančně podporuje nadace Open Society Fund. V jeho rámci VKC vytváří
spolu s pedagogickými fakultami nový studijní modul výchovy k toleranci.
Pro krajská pedagogická centra a pedagogické fakulty v regionech VKC
i letos zajistí pravidelné jednodenní semináře, na nichž lektoři VKC
budou přednášet o židovské historii a kultuře. Součástí systému dalšího
vzdělávání pedagogických pracovníků bude i jarní seminář na téma dějiny
Státu Izrael pořádaný ve spolupráci s Ústavem světových dějin při Filozofické
fakultě UK.
Pro studenty vysokých, středních i základních škol připravilo VKC mimo
jiné projekt Ztracení sousedé orientovaný na poznání dějin židovského
osídlení v jednotlivých regionech republiky, od období před druhou světovou
válkou do současnosti. Židovský rok je projekt, který je přizpůsoben
žákům základních škol. Jeho prostřednictvím se děti poutavým a neformálním
způsobem seznámí s židovskými svátky, zvyklostmi a tradicemi. Mezi programy
pro školy byl konečně zařazen i projekt Anti-bias kurikulum, který se
zabývá výchovou k toleranci na úrovni mateřských škol.
VKC se těší podpoře Ronald S. Lauder Foundation z USA, která se finančně
a organizačně podílí především na obnově židovského školství. Jedním
z posledních konkrétních projektů, u jehož zrodu stálo VKC a na který
nadace rovněž finančně přispěla, je divadelní představení Jonáš a ti
druzí pro děti předškolního věku. Jde o inscenaci tří volně na sebe
navazujících biblických příběhů o Abrahámovi, Jonášovi a královně Ester.
Prostřednictvím osudu těchto biblických postav se děti přenášejí do
dávné židovské historie a poutavou formou poznávají židovské tradice
i obecně platné principy víry, lásky a pokory. Hru, jejíž premiéra proběhla
v lednu 1999 v divadle Minor, napsalaa režírovala Vida Neuwirthová,
členka divadla Minor a současně členka Židovské obce v Praze.
Vernisáž dočasné výstavy
z díla Viktora Munka
Koncem března 1999 Židovské muzeum v Praze otevřelo v prostorách modlitebny
ve Španělské synagoze (přístavba Španělské synagogy z 30. let 20. století)
výstavu obrazů českého naivního malíře Viktora Munka (1928-1997). V.
Munk v mládí sdílel osud většiny českých Židů. Byl vězněn v Terezíně,
odkud byl poslán do Osvětimi. Po přestálých válečných útrapách se vrátil
do Československa a usadil se ve středních Čechách. Obrazy, s nimiž
se návštěvník setká v prostorách modlitebny, vznikly převážně v 60.
a 70. letech. Kurátorem výstavy je dr. Arno Pařík. Výstava potrvá do
května 1999.
K textu Itamara Levina o Židovském
muzeu v Praze
Koncem roku 1998 Židovská agentura pro Izrael vydala ve spolupráci se
Světovou Židovskou restituční organizací druhé revidované vydání publikace
Itamara Levina, "Poslední kapitola holocaustu?". Uvedená práce se zabývá
osudy Židovského majetku po skončení druhé světové války v jednotlivých
státech střední a východní Evropy. Autor si mimo jiné všímá stavu Židovských
movitých a nemovitých památek a péčí o ně. V souvislosti s tím vyslovil
řadu subjektivních, předpojatých soudů o Židovském muzeu v Praze, které
opírá o nepravdivé či přímo smyšlené informace. 
Na
to, jak se I. Levin při sepisování textu vzdálil skutečnosti, ukazuje
mimo jiné jeho tvrzení, podle něhož ve sklepě kostela 50 km od Prahy
je uloženo 3 000 synagogálních opon, které jsou vystaveny vlhkosti a
žravým myším. Skutečností naopak je, že synagogální textil včetně opon
je uložen v mimopražské synagoze vzdálené přibližně 80 km od Prahy,
která prošla generální opravou a rekonstrukcí. Bezpečnostní, klimatické
a technické podmínky tohoto údajného „kostela“ jsou na velmi vysoké
úrovni, kterou v září 1998 vysoce ocenili odborníci v oboru muzeologie.
S ohledem na závažnost dezinformací obsažených v citované práci, ředitel
Židovského muzea v Praze, Leo Pavlát, vypracoval podrobný komentář,
v němž jednoznačným způsobem vyvrátil všechna obvinění a omyly I. Levina.
Rozbor doplňuje poslední zpráva o činnosti muzea (za rok 1997), fotografie
dokumentující muzejní práci a oceňující dopisy některých význačných
návštěvníků muzea. Pod názvem Zpráva o „Poslední kapitole holocaustu?“
Itamara Levina, lze tento komentář nalézt na internetové stránce Židovského
muzea http://www.jewishmuseum.cz.
Putovní výstava v Australii
Od prosince 1998 do února 1999 byla za velkého zájmu australské veřejnosti
zpřístupněna v Powerhouse Museum v Sydney výstava Precious Legacy: treasures
from the Jewish Musem in Prague. Šlo o rozsáhlou putovní výstavu ze
sbírek Židovského muzea, první tohoto druhu v Austrálii. Návštěvníci
na ni shlédli více než 300 exponátů – vzácné tisky a rukopisy, z nichž
nejstarší pochází z 16. století, obrazy, sklo, porcelán, stříbrné předměty,
synagogální textil (opony, pláštíky, draperie) a dětské kresby. Obsahově
byla výstava koncipována velice široce, o čemž svědčí i jednotlivé tematické
oddíly: židovské svátky, rodinný život, židovská vzdělanost, pohřební
bratrstvo, tvorba židovských umělců a dětí vězněných v terezínském ghettu.
Výstavu doplňoval oddíl věnovaný životu židovské obce v Austrálii jako
vyjádření kontinuity života židovského etnika. Kurátorem výstavy byla
Jana Vytrhlíková z Powerhouse Museum, která připravila i výpravnou publikaci.
Návštěvy v Židovském muzeu
Leden - Historické objekty bývalého Židovského Města si se zájmem
prohlédla švédská ministryně kultury Marita Ulvskog, kterou doprovázeli
zástupci Židovské obce ve Stockholmu.
Březen - Ředitel Židovského muzea, dr. Pavlát přivítal v muzeu
delegaci Severoamerické rady rabínů, kterou vedl rabín Jay Y. Rosenbaum.
Z
produkce ŽMP
Pro velký zájem návštěvníků Židovského muzea v Praze byla vydána sada
čtyř pohlednic se záběry z nedávno otevřené Španělské synagogy.
Bližší informace o možnosti zakoupení těchto pohlednic lze získat na adrese:
Židovské muzeum v Praze,
Jáchymova 3,
110 00 Praha 1,
fax: 0042022310681
© 2004 - 2009 Židovské muzeum v Praze