Úvodní strana napište nám informace pro návštěvníky mapa webu • tisk • english version
Sbírka malby, kresby, grafiky a fotografie
  

Sbírky a fondy

Sbírka malby, kresby, grafiky a fotografie

Sbírka dětských kreseb z Terezína

kurátor: [email] Mgr. Michaela Sidenberg

Takzvaná obrazová sbírka Židovského muzea v Praze (dnes Sbírka vizuálního umění) je nedílnou součástí sbírkového fondu muzea od doby jeho založení v roce 1906. Zpočátku byla chápána především jako ikonografický doplněk k ostatním sbírkám (odtud také její název). Byly v ní shromažďovány zejména portréty významných osobností židovské historie, náboženského a společenského života a obrazová dokumentace židovských památek (synagogy, hřbitovy, ghetta).

Největší počet přírůstků sbírka zaznamenala v období existence Ústředního židovského muzea (1942-1945). O sbírku a její doplňování, které znamenalo zároveň záchranu konfiskovaných uměleckých děl soustředěných především ve skladištích Treuhandstelle, se až do svého zatčení v létě 1944 staral významný historik umění a někdejší ředitel Východoslovenského muzea v Košicích, dr. Josef Polák (1886-1945). Po jeho zatčení a deportaci převzala starost o sbírku historička umění a pozdější ředitelka Židovského muzea, dr. Hana Volavková (1904-1985).

V důsledku rychlého růstu sbírky v období válečných let došlo k rozšíření jejího tematického záběru. Uvnitř sbírky postupně vznikla dnes naprosto unikátní skupina židovských portrétů z období emancipace židovského obyvatelstva v Čechách a na Moravě. Do sbírky se dostávaly také obrazy z konfiskovaných soukromých kolekcí, které se staly významnými doklady působení židovských sběratelů na území Čech a Moravy. Tento prvek byl z hlediska předválečné orientace obrazové sbírky naprostou inovací. Je možné předpokládat, že předměty ze sbírek soukromých osob byly zařazeny do muzejních fondů zřejmě z důvodu jejich ochrany před dalším zcizením, aby pak mohly být restituovány po skončení války původním vlastníkům. Po válce se však ukázalo, že ne všechny předměty je možné vrátit do původních rukou, neboť nejen, že se z táborů nevrátili sami vlastníci, ale mnohdy nebyl nikdo, kdo by mohl předměty restituovat ani z titulu dědice. Řada uměleckých děl tak zůstala ve správě Židovského muzea.

V poválečném období zaznamenala sbírka další pohyb předmětů. V letech 1946 - 1948 (resp. 1949) probíhalo na základě zákona č. 128/1946 Sb. navracení některých děl původním majitelům nebo jejich dědicům, případů úspěšných a dokončených restitucí však nebylo mnoho, neboť únorový komunistický puč v roce 1948 téměř všechny restituční kauzy zastavil. Zásadním způsobem byl fond zasažen bezprostředně po postátnění Židovského muzea v roce 1950. Tehdy byla z hlediska finančního ohodnocení prokazatelně nejcennější díla obrazové sbírky označená za "nerestituovatelný majetek", částečně převedena prostřednictvím Národní kulturní komise do sbírek Národní galerie v Praze a částečně rozprodána přes státem kontrolovanou Antikvu.

Během 50. - 70. let nedocházelo k výraznému rozšiřování sbírky. Kromě několika ojedinělých přírůstků, jež lze považovat za významné (například soubor portrétů rodiny Weissových a Beerových, tzv. "obřízková zástěna" či několik pláten Georga Karse) nebyla sbírka zásadně doplněna. Obrat k lepšímu nastal až ve druhé polovině 80. let, kdy se podařilo získat řadu zajímavých přírůstků - například soubor maleb a kreseb Friedl Dicker-Brandeisové.

Razantní zlepšení situace, pokud jde o péči o sbírky a jejich rozšiřování, nastalo až po převodu pražského Židovského muzea zpět do rukou české židovské komunity reprezentované Federací židovských obcí v ČR, k němuž došlo v říjnu 1994. Až tehdy lze mluvit o opětovném uplatňování systematické akviziční politiky, zaměřené vedle cíleného sběru ikonograficky relevantního materiálu též na doplňování již existujících autorských celků. Sbírka vizuálního umění v současné době čítá na 2.500 závěsných obrazů (plátna, dřevěné desky, kartóny, podmalby na skle), na 7.500 kreseb a grafických listů, a ca. 2.000 fotografií. Materiál ve sbírce obsažený zahrnuje díla z období od konce 18. století do současnosti. Nejpočetnější korpus v rámci sbírky závěsných obrazů (většinou olejů na plátně) tvoří portréty z průběhu celého 19. století a první poloviny 20. století. Ve sbírce jsou zastoupena díla Antonína Machka, Jakuba Schikanedera, Bedřicha Havránka, Ignáce Perelese, Adolfa Wiesnera, Emila Orlika, Georga Jilovského, Richarda Pollaka-Karlína, Hildy Pollakové, Friedl Diecker-Brandeisové, Otto Guttfreunda, Bedřicha Feigla, Ludwiga Bluma, Otto Flattera, Georga Karse, Pavla Fleischmanna, Roberta Guttmanna, Jakuba Bauernfreunda, Endre Nemeše, Emila Arthura Pitteramnna-Longena, Maxima Kopfa, Richarda Schroettera, Lotte Radnitz-Schroetterové, Egona Adlera, Ernsta Neuschula, Eugena von Kahler, Maxe Oppenheimera, Maxe Ernsta, Richarda Pollaka-Karlina, Hildy Pollakové, Roberta Piesena, Aleše Veselého a mnoha dalších. Zcela zvláštní soubor tvoří kresby vzniklé v terezínském ghettu v období 1941-1945. Převážnou část souboru tvoří práce profesionálních umělců (Petr Kien, František Zelenka, Bedřich Fritta, Karel Fleischmann, Leo Haas, Otto Ungar, Charlotta Burešová, Malvina Schalková, Moritz Müller, František Mořic Nágl aj.), jsou zde však zastoupeny také práce amatérské, jimž ovšem nelze upřít vysokou dokumentární hodnotu.

Jelikož velká část děl sbírky vizuálního umění (kromě kreseb terezínských autorů) byla konfiskována v období 1941-1945, Židovské muzeum v Praze věnuje velkou péči provenienčnímu výzkumu. Výsledky této své činnosti postupně zveřejňuje při publikaci jednotlivých děl, v budoucnu hodlá zveřejnit celou databázi vlastnických údajů. Současně se studiem vlastnické historie předmětů muzeum prověřuje také žádosti jednotlivých potenciálních žadatelů o restituci uměleckých děl. V případě, že se ve sbírkách muzea nacházejí díla, na něž by žadatelé mohli uplatnit nárok, vyřizuje restituce právoplatným žadatelům v rámci vlastních restitučních podmínek v úplnosti zveřejněných na http://www.jewishmuseum.cz/cz/czczrestit.htm. Od roku 1994 dosud bylo ze sbírky vizuálního umění restituováno celkem 277 předmětů, jejichž úplný seznam lze najít na adrese http://www.jewishmuseum.cz/cz/czczrestit_09.htm.

 

 

© 2004 - 2009 Židovské muzeum v Praze