• Úvodní strana • napište nám • informace pro návštěvníky • mapa webu • tisk • english version

ARCHÍV ZPRÁV

Dějiny Židů v Čechách a na Moravě

Část I. - Od počátku osídlení do počátku emancipace 10. - 18. století
Maiselova synagoga

expozice je otevřena od 19. dubna 2001 od 9 do 18 hodin, denně kromě soboty a židovských svátků
kurátor: PhDr. Alexandr Putík 

Od 19. dubna 2001 je v Maiselově synagoze otevřena pro veřejnost nově upravená a rozšířená expozice Židovského muzea v Praze, která informuje návštěvníky o dějinách Židů v českých zemích od nejstarších dob do 18. století.

Kromě informací o životě židovských obcí v Praze, v Čechách a na Moravě je zde dokumentována i diskriminace Židů - nošení potupných znamení, perzekuce a vypovězení, i životy významných učenců, jako např. rabiho Löwa či známého bankéře Mordechaje Maisela.

Počet exponátů byl doplněn o řadu dosud nevystavovaných materiálů nejen ze Židovského muzea v Praze, ale i z jiných institucí. Expozice je obohacena o ukázky prací židovských zlatníků, mezi zajímavosti také patří např. dlužní úpis, jehož ručitelem byl Jan Žižka z Trocnova či erbovní listina Jakoba Basseviho, prvního Žida povýšeného do šlechtického stavu.

Koncem roku 2001 bude v rámci expozice slavnostně otevřen speciálně klimatizovaný prostor, ve kterém budou umístěny dva z nejstarších textilních předmětů uložených v Židovském muzeu v Praze - roucho a prapor jednoho z předních stoupenců mesiánského hnutí, Šelomo Molcha, z doby kolem roku 1530.

Z úvodního proslovu ředitele muzea dr. Leo Pavláta při zahájení výstavy dne 18. 4. 2001
“Ve své původní podobě existovala tato výstava šest let a shlédly ji statisíce návštěvníků z celého světa. Jestliže se Židovské muzeum v Praze rozhodlo tuto expozici přepracovat, nevedly ho k tomu pochyby o jejím pojetí a kvalitě. Nové ztvárnění stejného tématu se pouze snaží prohloubit a fakticky propracovat některé dříve spíše naznačené aspekty židovských dějin na území Čech a Moravy, více je zasadit do obecných dějin tohoto prostoru a rovněž pozorněji reflektovat poměry uvnitř relativně autonomního židovského společenství i vztahy židovské menšiny k majoritní populaci. Nová expozice se tak zásadně neliší počtem a charakterem vybraných sbírkových předmětů dokládajících někdejší život českých a moravských Židů. Nadále se vyznačuje ojedinělým zastoupením nejstarších, a mnohdy proto přirozeně i nejcennějších předmětů ve sbírkách muzea. Současně je však nová expozice nesporně bohatší o dokumenty listinného charakteru: jedinečné doklady významně související s životem místních Židů, překlady textů dokreslující dobovou atmosféru, mapy. Na druhé straně je možno vidět i vyobrazení nejrůznějších předmětů důležitých pro nejstarší židovské dějiny u nás, s nimiž se dosud širší veřejnost neměla možnost seznámit. Expozice ve své současné podobě tak do značné míry zhodnocuje výsledy bádání odborníků muzea v četných dalších institucích a ve svém celkovém vyznění dává více než dříve vyniknout prvkům naučným a edukativním.”

Výstava je členěna tématicky podle jednotlivých aspektů židovského života v Čechách a na Moravě, jako jsou právní postavení, formy osídlení, zobrazení Židů, profesní složení, samospráva, písemnictví, duchovní život s jeho významnými postavami, duchovní útlak, vzdělanost, pronásledování a diskriminace, slavnostní průvody, mesianismus. Uvnitř těchto tématických okruhů jsou zvýrazněny odlišnosti regionální (historie Židů v Praze, v Čechách mimo Prahu a na Moravě) a časové. Takové členění odpovídá vnitřnímu napětí v dějinách židovské existence v zemích Koruny české. Židé byli na jedné straně po staletí neodmyslitelnou částí obrazu českých a moravských měst a jejich hospodářského života, na straně druhé tvořili zcela uzavřenou komunitu s vlastním nejenom náboženským, ale také kulturním a sociálním životem. Rekonstrukcí dobových souvislostí umožňuje výstava návštěvníkům zpětně nahlédnout do vnitřních struktur této komunity a pochopit tak celistvost obrazu společnosti, která zůstala před očima současníků ukryta.

 

Statistika:
předchozí expozice:
62 trojrozměrných předmětů, 16 inventárních čísel textilu
nová expozice:
63 trojrozměrných předmětů, 13 inventárních čísel textilu, 17 replik z cizích zdrojů

 

Instituce, které se svými předměty na expozici podílely:
Archiv hlavního města Prahy
Státní ústřední archiv
Archiv Národního muzea
Národní knihovna ČR
Knihovna Národního muzea
Muzeum hlavního města Prahy
Královská kanonie premonstrátů na Strahově, Strahovská knihovna
Archiv Pražského hradu 
Numismatické oddělení Národního muzea
Moravský zemský archiv
Moravská galerie Brno
Österreichische Nationalbibliothek, Wien
Bodleian Library, Oxford
Bibliotheca Rosenthaliana, Amsterdam
Universitätsbibliothek Erlangen-Nürnberg
Mapová sbírka Univerzity Karlovy
Muzeum Dr,Aloise Hrdličky, Humpolec
Obecní úřad Kasejovice