Úvodní strana napište nám informace pro návštěvníky mapa webu • tisk • english version
Archiv tiskových zpráv
  

Tiskové středisko

Archiv tiskových zpráv

2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004

Tisková zpráva
Prosinec 2011

Židovské muzeum v Praze mění svůj vzhled

a láká na slevový program Opencard

 

 

V rámci slevového programu pražské karty Opencard je nyní možné navštívit Židovské muzeum v Praze jen za 120,- Kč (snížené vstupné pro studenty a seniory 80,- Kč).

 

Prohlídkový okruh Židovského muzea zahrnuje celkem 7 objektů: Maiselovu synagogu s expozicí o nejstarších dějinách Židů v českých zemích, Pinkasovu synagogu s Památníkem českých a moravských Židů zavražděných nacisty a s výstavou unikátních dětských kreseb z Terezína, dále Klausovou synagogu a Obřadní síň, obě věnované expozicím o židovských tradicích a zvycích, překrásně zdobenou Španělskou synagogu s expozicí představující novější židovské dějiny na našem území a také výjimečnou expozici synagogálního stříbra, Galerii Roberta Guttmanna s dočasnými výstavami a samozřejmě také světově proslulý Starý židovský hřbitov.

Po předložení karty Opencard má návštěvník nárok na výraznou slevu vstupného – plné vstupné s Opencard stojí 120,- Kč, snížené pro studenty a seniory 80,- Kč.

 

Vstupenka do ŽMP platí 7 dní, aby si návštěvníci případně mohli prohlídku rozsáhlého muzejního okruhu rozložit do několika návštěv. Doufáme, že tuto novinku přivítají zejména rodiny s dětmi či senioři.

 

Židovské muzeum v Praze také mění svůj vizuální styl.

Cílem změny vizuálního stylu muzea je představit Židovské muzeum jako instituci, která není zahleděna pouze do minulosti, ale je otevřena i současnému dění, a především současnému návštěvníkovi. Nový vizuální styl Židovského muzea v Praze respektuje výjimečnost této instituce; spíše než o vážnost ve smyslu důrazu na tragické aspekty židovských dějin, jež muzeum nepochybně také reprezentuje, jde v první řadě o vyzdvižení světového významu muzea, jedinečnosti jeho historie, a především sbírek.

Vizuální styl Židovského muzea v Praze představovalo dosud de facto pouze logo, které pro muzeum před více než patnácti lety vytvořil grafik Milan Jaroš. Dosavadní navigační systém, webové stránky ani muzejní tiskoviny nebyly vzájemně graficky provázány. V novém vizuálním stylu nám jde o komplexní pojetí tváře muzea, jež umožní provázání uvedených prvků, bude působit nezaměnitelně a současně umožní další rozvoj a obměny v závislosti na nutnosti reagovat na nové výzvy.

Autorem nového vizuálního stylu ŽMP je grafik Jan Jiskra.

 

Nové logo Židovského muzea v Praze

Základním kamenem každého vizuálního stylu je samozřejmě logo. Sám autor nového loga ŽMP Jan Jiskra o něm říká: „Značka je složena ze tří (viz význam tohoto čísla v židovské mystice) charakteristicky utvářených pruhů, které jsou zároveň schránkou pro název muzea ve všech jeho jazykových mutacích.Tvarové uspořádání značky není vázáno na konkrétní symboliku, záměrně nesleduje popisný charakter, prvoplánově založený na zobrazení konkrétních reálií. Jeho zdroje jsou výtvarné a pocitové... Zdánlivě robustní forma značky je odlehčena systémem většinově nepravoúhlých linií všech tří segmentů (pruhů). Unikátní a svou formou moderní tvar značky je kompaktní a kompatibilní jak v rámci svého vizuálního stylu, tak v prostředí cizího designu.“ V barevné (základní) variantě jsou všechny tři pruhy zakončeny barevnými „krystaly“, které mohou představovat vybroušené démanty židovské kultury. Dodejme, že svým abstraktním pojetím se nové logo Židovského muzea v Praze řadí vedle podobně pojatých značek např. Židovského muzea v New Yorku, San Franciscu či Berlíně.

 

Nový navigační systém

Židovské muzeum usiluje i o lepší orientaci návštěvníků. Budovy muzea jsou roztroušeny v celém prostoru pražského Židovského města, proto je nutné muzejní prohlídkový okruh vyznačit pomocí jednotného vizuálu. První viditelnou změnou je nové označení objektů muzea. Nové poutače chtějí svou výraznou barevností přilákat pozornost, zároveň díky zřetelným názvům jednotlivých objektů umožňují snadnou orientaci.

 

 

Více informací a fotografie:

za Židovské muzeum v Praze:

Barbora Patočková

Tel. 222 749 281; 603 867 285

E-mail: barbora.patockova@jewishmuseum.cz

www.jewishmuseum.cz

Tisková zpráva
Březen 2011

Tisková zpráva a obrázky jsou ke stažení na: ftp://84.19.71.138:2121/ftp/zmp2011tiskovazprava/

 

PROGRAM ŽIDOVSKÉHO MUZEA V PRAZE NA ROK 2011

Na rok 2011 připravilo Židovské muzeum v Praze řadu rozmanitých akcí – od výstav přes koncerty a filmové projekce k vzdělávacím programům a přednáškám. Některé z projektů vznikly ve spolupráci s dalšími partnery, mezi něž patří Velvyslanectví státu Izrael, Polský institut, mezinárodní filmový festival Jeden svět či orchestr Berg.

V letošním roce se Židovské muzeum v Praze rozhodlo soustředit svoji pozornost mimo jiné na vztahy mezi kulturou židovské diaspory a Izraele. V rámci tohoto záměru, jejž významně podpořilo především Velvyslanectví státu Izrael, ale na jehož uskutečnění se podílí i řada dalších stálých i nových partnerů muzea, přichystalo programový blok, v němž pod názvem Izraelská sezóna v Židovském muzeu v Praze představí různé aspekty současné izraelské kultury z oblasti filmu, vizuálního umění a hudby. „Jsme přesvědčeni, že současná izraelská kulturní scéna je jednou z nejdynamičtějších a má rozhodně co nabídnout i v mezinárodním kontextu. Díky přípravě letošní ‚ochutnávky‘ z tohoto rozmanitého kulturního mixu se podařilo navázat řadu partnerství a přátelství, která se, jak doufáme, podaří dále rozvíjet. Byli bychom rádi, kdyby projekty současných izraelských umělců – a to nejen z oblasti vizuálního umění včetně nových médií, ale také z oblasti filmu, divadla, hudby či literatury – našly v Židovském muzeu v Praze svůj přirozený domov,“ říká Barbora Patočková z Odboru rozvoje a vztahů s veřejností.

V rámci úspěšně pokračujícího cyklu Cinegoga, v němž Židovské muzeum představuje klasické filmové snímky němé éry s živou hudbou současných skladatelů a interpretů v unikátním prostoru Španělské synagogy, bude letos na podzim uvedena další pozoruhodná premiéra. Letošní ročník má podtitul Továrna na excentrično odkazující k sovětskému snímku Nový Babylon Grigorije Kozinceva a Leona Trauberga z roku 1929. Tento v nedávné době rekonstruovaný film bude v rámci Cinegogy uveden s originální hudbou Dmitrije Šostakoviče v nastudování orchestru BERG pod vedením uměleckého šéfa a dirigenta ansámblu Petera Vrábela. Pro tento jedinečný večer s filmem, hudbou a architekturou navíc chystáme také „hudebně-filmový předkrm“ v podobě krátké filmové romance amerického klasika D. W. Griffitha Dítě ghetta z roku 1910 s novou originální hudbou mladého českého skladatele Jana Duška rovněž v podání orchestru BERG.

Pro návštěvníky stálých expozic je připravena řada bonusů a slev. Mezi důležité změny v návštěvnickém provozu určitě patří zavedení sedmidenní platnosti vstupenky na prohlídkový okruh stálými expozicemi ŽMP. Především se ale ŽMP od jara zařazuje do slevového programu Opencard, které držitelům karty Opencard umožní navštívit ŽMP za 120,- Kč (snížené vstupné 80,- Kč). Dále trvá možnost navštívit muzeum za výrazně zlevněné vstupné (65,- Kč) v rámci programů Židovského muzea a Židovské obce v Praze k výchově proti antisemitismu v ČR.

Židovské muzeum v Praze začalo připravovat svou zásadní proměnu, jejíž průběh je naplánován na několik příštích let. Na jejím konci by kromě dalších novinek týkajících se především programové nabídky muzea měly být také zcela nové stálé expozice odpovídající trendům, jež známe ze současných světových muzeí a mezi něž určitě patří větší otevřenost vůči návštěvníkům nebo poskytování většího prostoru živé kultuře.

 

I. VÝSTAVY V MUZEJNÍ GALERII ROBERTA GUTTMANNA

 Prvním projektem, který se letos uskuteční v muzejní Galerii Roberta Guttmanna, je výstava  Barokní synagogy v českých zemích (3.3.- 28.8. 2011).

Výstava „Barokní synagogy v českých zemích“ má za cíl poprvé podrobněji zmapovat a představit odborné i širší veřejnosti skupinu dosud málo známých architektonických památek českých zemí, které jsou vzácnými doklady historie a kultury tradičních židovských obcí na našem území, pro něž byly synagogy hlavním a většinou i jediným centrem náboženského a společenského života i vzdělávání. Tyto jen výjimečně dochované staré synagogy jsou současně také cennými doklady místního stavitelství, které tvoří nedílnou součást architektonického dědictví České republiky.

Výstava nabídne právě výběr nejstarších, historicky a umělecky nejcennějších památek synagogální architektury 17. a 18. století v českých zemích – jejich dispozice, vnitřní uspořádání a výzdobu – jako jedinečné doklady historie a kultury židovských obcí předemancipačního období a současně jako zajímavý doklad působení místních uměleckých slohů, stavitelů a řemeslníků na jejich utváření a výzdobu. Právě v případě barokních synagog 17. a 18. století na našem území je toto vzájemné ovlivňování v řadě případů jasně patrné a svědčí o tom, že přes všechna omezení a separační nařízení církve a světské moci vždy docházelo mezi obyvateli židovských obcí a jejich okolím k trvalé kulturní výměně.

I přes nepříznivé vnější podmínky (nejrůznější diskriminační opatření, zákazy, vypovězení) zůstaly některé z těchto památek zachovány a poprvé se v posledních letech dočkaly také důkladnější památkové obnovy. Právě s příklady úspěšné památkové obnovy některých synagog, realizovaných péčí Federace židovských obcí v ČR, židovských obcí v Praze a Brně, Židovského muzea v Praze a dalších institucí,  chce výstava návštěvníky především seznámit.

27. dubna proběhne komentovaná prohlídka s kurátorem výstavy.

kurátor:  PhDr. Arno Pařík, architektonické řešení arch. Jakub Tejkl

K výstavě vychází katalog, 104 str. a obálka, 70 barevných a 80 černobílých ilustrací, česká a anglická verze.

Výstavu finančně podpořili manželé Bobbi a Barry Collerovi z New Yorku

 

Od 14. 9. do 6. 11. 2011 se v Galerii Roberta Guttmanna ve spolupráci s Židovskou obcí v Praze uskuteční výstava fotografií Karla Cudlína s názvem Stříbrný příliv / Silver Tide z cyklu Židovská přítomnost v současném umění.

Výstavní projekt má prostřednictvím fotografií předního českého fototokumentaristy Karla Cudlína (*1960) přiblížit život židovských seniorů soustředěných kolem centra na pražském Hagiboru zřízeného a provozovaného pražskou židovskou obcí. Fotografie jsou součástí rozsáhlého projektu, jemuž se Cudlín věnuje již několik let a který přesahuje úzce vymezenou oblast tzv. sociálního dokumentu. Během autorovy soustředěné a dlouhodobé práce, jejíž součástí je i vytváření přátelských vazeb k lidem, které zachycuje na svých snímcích a s nimiž tráví hodně svého času, vykrystalizovaly jak ucelené časosběrné fotoseriály, tak silné portréty, jež jsou originální vizuální výpovědí o síle lidské existence a o smyslu kreativity pro její naplnění v pozdním věku. Cílem projektu je uvést na scénu obraz stáří jako přirozené součásti lidského života – představit starého člověka nikoli jako přeživší oběť redukovanou na zdroj paměti a předmět sociální (komunitní) péče, ale jako tvůrčí a sensitivní individualitu, jejíž síla nemusí být nutně přímo úměrná fyzické zdatnosti. Výstava chce nabídnout dosud ne zcela obvyklý pohled na fenomén, jenž se v oblasti současného umění stává, jak dokazují mnohé (dosud především zahraniční) projekty obdobného typu, stále častěji se opakujícím námětem umělecké práce.

Kurátorka: Michaela Sidenberg

Odkazy: http://www.cudlin.com/

 

Posledním letošním počinem v GRG bude projekt mladé izraelské umělkyně působící v oblasti vizuální komunikace Hagit Shimoni. Její instalace s názvem  Tfila chazotit / Visual Prayer / Vizuální modlitba (23.11. 2011 – 22.1. 2012) je součástí Izraelské sezóny v ŽMP a je pořádána ve spolupráci s globální nezávislou iniciativou Jewish Salons, v jejímž rámci již druhým rokem pracuje pražská sekce Salon Prague.

Multimediální prostorová instalace mladé izraelské umělkyně Hagit Shimoni byla poprvé veřejnosti představena na přelomu roku 2009 a 2010 v Tel Avivu v rámci mezinárodního projektu Judaica Twist, který uvedlo renomované muzeum diaspory Beit Hatefutsoth. Tématem instalace je vztah mezi vizuálním a sluchovým vjemem, a to nejen jako sensorický či estetický, ale také kulturní fenomén.

Napětí mezi viděným a slyšeným tematizují již starozákonní biblické texty. V židovském kulturním rámci, v němž je obraz neustálým předmětem diskuse a ambivalentního vztahu odkazujícího k druhému přikázání, nabývá navíc vztah mezi viděným a slyšeným zásadního významu.

V tradičním judaismu je výrazným vizuálním prvkem především text. Jeho estetická a symbolická kvalita je vnímána natolik silně, že přebírá funkci svébytného obrazu. Samotné jednotlivé znaky hebrejské abecedy jsou autonomními obrazy a nositeli komplexního symbolického významu. Konečně také v židovském prostředí velmi rozšířená technika tzv. mikrografie (obrazy složené z tradičních textů Tanachu = soubor hebrejské Bible) odkazuje k moderním, mnohem pozdějším uměleckým experimentům na pomezí textu a obrazu (lettrismus, hypergrafie, metagrafie ad.).

Hagit Shimoni, absolventku The Israeli Center for Digital Art v Holonu, zajímá především oblast vizuální komunikace (sama používá označení visual communication artist). Ve svých kreacích velmi často využívá animované typografické prvky. Instalací Vizuální modlitba se snaží vytvořit prostor, v němž má divák/posluchač možnost zažívat, zkoumat a uvědomovat si souvztažnost vizuální podoby textu, do něhož přímo vstupuje (typografie), s jeho akustickou stránkou (výslovnost, intonace atd.) a prožívat působení obou současně na vlastní vnímání a smysly.

Jewish Salons je nezávislá globální iniciativa mladých umělců a intelektuálů, jejímž cílem je podpora současné židovské kultury především mezi mladými lidmi. Celá iniciativa a první salón vznikly před několika lety v Tel Avivu, poměrně rychle následovaly Salony ve Vídni, Amsterdamu, Berlíně, Mexico City. Před dvěma lety začala pracovat také pražská sekce, která pod názvem Salon Prague pořádá vlastní nezávislé kulturní akce – především výstavní projekty a diskusní fóra integrující židovská témata do většinového společenského diskursu.

Kurátorka: Michaela Sidenberg

Výstavní projekt dosud finančně podpořili: Velvyslanectví státu Izrael, Joods Humanitair Fonds / Dutch Jewish Humanitarian Fund, Nadace Židovského muzea v Praze

Odkazy:

http://www.hagitshimoni.com/, http://www.jewishsalons.net

 

II. IZRAELSKÁ SEZÓNA V ŽIDOVSKÉM MUZEU V PRAZE

Myšlenka uspořádat Izraelskou sezónu vyplynula z osobních setkání kurátorky vizuálního umění ŽMP Michaely Sidenberg s různými současnými izraelskými kurátory, teoretiky, výtvarnými umělci, filmovými tvůrci a hudebníky. „Setkávání českého publika se současným izraelským uměním bylo dosud spíše nahodilé. Uvedením Izraelské sezóny v rámci letošní programové nabídky pražského židovského muzea sledujeme hned několik cílů: Chceme upozornit na šíři a rozmanitost současné židovské kultury, která není redukovatelná pouze na kulturu diaspory nebo zase naopak, jak si to dnes mnoho lidí také vykládá, pouze kulturu izraelskou. Současně chceme posílit význam Židovského muzea v Praze jako svého druhu kulturního institutu, který přirozeně reprezentuje nejrůznější podoby židovské kultury a zprostředkovává domácímu publiku kontakt s děním v celém židovském světě podobně jako jiné kulturní instituty, které působí v hlavním městě, reprezentují své národní kultury a jazyky. Konečně chceme také naznačit, že dnešní muzeum není pouze místem poučných instalací, ale otevřeným komunitním a kulturním centrem, v němž mají vedle vitrin s předměty své místo také hudba, film, literatura, divadlo a další žánry,“ říká  Sidenberg.

V rámci Izraelské sezóny v Židovském muzeu v Praze budou v roce 2011 uvedeny následující projekty:

FILM

A Film Unfinished, režie: Yael Hersonski, 87 min., IL / SRN, 2010

Německy, hebrejsky, polsky a jidiš s anglickými titulky, barevný s originálními historickými černobílými záběry

Česká premiéra, bude uvedeno v rámci mezinárodního filmového festivalu Jeden svět

9. března 2011, kino Lucerna, 17:00

Film, za nějž jeho autorka obdržela již několik prestižních ocenění včetně ceny za střih v kategorii dokumentárních snímků na loňském ročníku mezinárodního filmového festivalu Sundance, osobně uvede jeho izraelská producentka Noemi Schory, která se také po skončení promítání zúčastní diskuse s diváky.

Filmový dokument Yael Hersonski nabízí pozoruhodný pohled na nechvalně proslulý propagandistický snímek, který nacisté v době druhé světové války  začali natáčet ve varšavském ghettu. Neozvučený fragment tohoto nedokončeného opusu byl v poválečném období považován za historický pramen a po dlouhou dobu sloužil jako zdroj údajně autentických  záběrů z ghetta. Když se ovšem později podařilo objevit další cívku s do té doby neznámým filmovým materiálem, ukázalo se, že dosavadní interpretace materiálu byla mylná. Z nalezených záběrů je zřejmé, že jednotlivé scény – například dobře vyhlížející Židé ve spěchu za večerním povyražením štítivě překračující mrtvá těla svých souvěrců – jsou výsledkem kruté manipulace a že nedobrovolní aktéři vrcholně cynických inscenací byli k přehrávání propagandisticky důsledně promyšlených scén nuceni násilím a hrozbami. Díky neúnavné a velmi  precizní práci s dobovým filmovým materiálem i svědectvími pamětníků, mezi nimiž se objevuje také jeden z kameramanů filmu, se autorce podařilo vytvořit velmi komplexní a výstižný obraz zla a narcistní podstaty nacistického režimu.

Partneři: Velvyslanectví státu Izrael v Praze, Jeden svět – mezinárodní filmový festival

odkazy:

http://www.jedensvet.cz/2011/filmy-a-z/19377

 

UMĚLECKÁ RESIDENCE

Oded Ezer v Praze

V posledním červencovém týdnu navštíví Prahu přední izraelský typograf Oded Ezer, který patří k současné špičce tvůrců působících v oblasti grafického designu. Jeho tvůrčí pobyt bude zaměřen na práci s bohatým sbírkovým fondem Židovského muzea v Praze. Předpokládáme, že výsledky Ezerovy residence budou zúročeny v další úzké spolupráci již v příštím roce, kdy uplyne 500 let od počátku hebrejského knihtisku v českých zemích.

Význam díla Odeda Ezera nejlépe vystihují komentáře kritiků a kolegů:

„Ezerovy práce mají silný emoční náboj... jeho kreace působí v oblasti typografie, řečeno velmi krátce, jako zjevení.“ (Die Gestalten Verlag)

„Oded Ezer je mistrem kreativního přístupu k hebrejskému písmu.“ (Michael Beirut)

„Ezer je jednou z mála skutečných hvězd na nebi izraelského designu. Jeho práce jsou jedním slovem úžasné.“ (Armin Vit)

„Ezerovo dílo je doslovným ztělesněním snu o propojení designu a vědy.“ (Paola Antonelli)

Partneři:

Velvyslanectví státu Izrael v Praze

Odkazy:

http://www.odedezer.com

 

HUDBA

(programové změny vyhrazeny)

 

Yasmin Levy – recitál ve Španělské synagoze, PREMIÉRA

říjen 2011, Španělská synagoga

„Recitál izraelské interpretky ladino písní Yasmin Levy ve Španělské synagoze je svým způsobem uskutečněním snu o naplněném hledání, neboť neobyčejný prostor maurské stavby z druhé poloviny 19. století dokonale odráží to, o čem je celá Yasminina práce,“ říká kurátorka Židovského muzea v Praze a iniciátorka Izraelské sezóny Michaela Sidenberg a dodává: „I když je sama Španělská synagoga a její nádherný interiér z čistě architektonického hlediska idealizovaným, fiktivním obrazem velkoleposti sefardské kultury, jak si ji v druhé polovině 19. století představovali bohatí pražští německy hovořící Židé, spojení s hudební tradicí, jakou reprezentuje Yasmin Levy, dává hluboký smysl. Nepochybně půjde o mimořádný zážitek.“  V současné době nejvýraznější a nejoriginálnější interpretka písní v jazyce ladino vystoupí v České republice poprvé.

Svoji mezinárodní hudební kariéru odstartovala Yasmin Levy účastí na významných hudebních festivalech world music WOMEX (World Music Expo, zde debutovala v roce 2002) a WOMAD (World of Music, Arts, and Dance). Kromě mnoha hudebních nominací a ocenění je Yasmin Levy také držitelkou ceny Anny Lindh (Anna Lindh Award) pojmenované po zavražděné švédské ministryni zaharaničních věcí. Tato cena, kterou každoročně uděluje Anna Lindh Euro-Mediterranean Foundation for the Dialogue Between Cultures, byla Yasmin udělena v roce 2006 za šíření mezikulturního dialogu mezi hudebníky.

Diskografie:

Romance & Yasmin (Adama Music, 2005)La Judería (Adama Music, 2005)

Mano Suave (Adama Music / 4Q Entertainment Inc., 2007)

Sentir (Adama Music / 4Q Entertainment Inc., 2009)

Filmografie:

Ladino 500 Years Young Energy (režie: Rina Papish, 52 min, Israel, 2005)

Music, Mon Amour (režie: Daniela Schmidt-Langels, 94 min, Rakousko / SRN, 2010)

Partneři:

Velvyslanectví státu Izrael

Odkazy:

http://www.yasminlevy.net/

http://www.imgartists.com/?page=artist&id=921&c=2

 

VIZUÁLNÍ UMĚNÍ

Hagit Shimoni – Tfila chazotit / Visual Prayer / Vizuální modlitba

Galerie Roberta Guttmanna

23.11. 2011 – 22.1. 2012

Výstava je pořádána ve spolupráci s globální nezávislou iniciativou Jewish Salons.

Multimediální prostorová instalace mladé izraelské umělkyně Hagit Shimoni byla poprvé veřejnosti představena na přelomu roku 2009 a 2010 v Tel Avivu v rámci mezinárodního projektu Judaica Twist, který uvedlo renomované muzeum diaspory Beit Hatefutsoth. Tématem instalace je vztah mezi vizuálním a sluchovým vjemem, a to nejen jako sensorický či estetický, ale také kulturní fenomén.

[více informací viz výše – VÝSTAVY V GALERII  ROBERTA GUTTMANNA]

Výstavní projekt dosud finančně podpořili:

Velvyslanectví státu Izrael, Joods Humanitair Fonds / Dutch Jewish Humanitarian Fund, Nadace Židovského muzea v Praze

Odkazy:

http://www.hagitshimoni.com/http://www.jewishsalons.net/

 

III. CINEGOGA

Filmový cyklus Židovského muzea v Praze

 

SPECIÁLNÍ PROJKECE NĚMÝCH FILMŮ S ŽIVOU HUDBOU SOUČASNÝCH ČESKÝCH SKLADATELŮ A INTERPRETŮ V UNIKÁTNÍM PROSTORU ŠPANĚLSKÉ SYNAGOGY

Projekt CINEGOGA (název vznikl spojením kina a synagogy) staví na spojení filmu, hudby a architektury. Jedná se o filmový cyklus, v jehož rámci Židovské muzeum v Praze nabízí každoročně jeden unikátní premiérový večer. Hlavním cílem cyklu je skrze hudební projekce v prostoru, který leckomu připomene snové interiéry okouzlujících nickelodeonů, přibližovat dnešním divákům dosud málo známá, historická díla světové kinematografie a skrze ně i nové pohledy na židovskou kulturu a tvůrce tzv. postemancipačního období, do něhož spadají jak počátky mezinárodní organizace sionistického hnutí a velké migrační vlny z oblastí střední a východní Evropy do Nového světa, tak také bouřlivý rozvoj avantgardního umění, filmovou tvorbu nevyjímaje. Cyklus dramaturgicky připravuje kurátorka ŽMP Michaela Sidenberg.

Letošní ročník CINEGOGY nese podtitul Továrna na excentrično: Kozincev – Trauberg – Jutkevič a FEKS / Eccentricity Factory: Kozintsev – Trauberg – Jutkevitch and FEKS. V premiéře uvedeme rekonstruovaný sovětský snímek Nový Babylon (1929) dvou židovských tvůrců -  Leona Trauberga a Griogirije Kozinceva. Film bude uveden s živým hudebním doprovodem – s originální hudbou Dimitrije Šostakoviče v nastudování orchestru BERG pod vedením dirigenta a uměleckého šéfa souboru Petera Vrábela. Jako předfilm uvedeme filmovou perličku v podobě patnáctiminutového snímku Dítě ghetta (A Child of the Ghetto, 1910) amerického klasika D. W. Griffitha. Tento rovněž v nedávné době restaurovaný a digitalizovaný snímek pochází z fondu The National Center for Jewish Film při Brandeisově univerzitě (Waltham, MA, USA). Hudbu k němu složil mladý český skladatel Jan Dušek a o provedení této skladby se postará rovněž orchestr BERG.

Nový Babylon je příběhem nenaplněné lásky Louise a Jeana, který se odehrává na pozadí temné historie Pařížské komuny. Louise, prodavačka v luxusním obchodním domě se symbolickým názvem „Nový Babylon“, se stane zapálenou komunardkou. Jean, politicky nikterak uvědomělý venkovan sloužící jako řadový voják francouzské armády, je přinucen účastnit se zásahu proti komunardům a nakonec vyprovodit svoji milou na popraviště.

Film, jehož scénář je silně inspirován Zolovými romány Au bonheur des dames  (U štěstí dam) a La débâcle (Rozvrat), není pouze prvoplánovým pokusem o ideologickou zkratku (silně politicky zabarvené přihlášení se k ideálům Komuny), ale především zajímavým dokladem tvorby skupiny mladých, převážně židovských tvůrců, kteří významně ovlivnili sovětskou kinematografii i divadlo a kteří se, pokud to ještě režim dovoloval, kromě francouzského literárního naturalismu ve svém díle nadšeně hlásili též k odkazu francouzských impresionistů, dadaistů a, pokud jde o filmové umění, také amerických tvůrců – především D. W. Griffitha. Vůdčími osobnostmi tohoto okruhu, jenž se v dějinách filmu a divadla ocitl poněkud zastíněn věhlasem Ejzenštějnovým, Mejercholdovým či popularitou tvůrců z okruhu někdejšího moskevského Státního židovského divadla (GOSET), byli Leonid Zacharovič Trauberg (1902-1990), Grigorij Michajlovič Kozincev (1905-1973), Sergej Josifovič Jutkevič (1904-1985), autoři Manifestu excentricmu (1922) a zakladatelé Továrny excentrického herce (Fabrika excentričeskogo akťjora – FEKS) založené o rok dříve v Petrohradě.

Hudbu k filmu Nový Babylon složil tehdy třiadvacetiletý Dimitrij Šostakovič (1906-1975), který se v počátcích své kariéry živil jako pianista v moskevských biografech a jehož tvorba pro film provázela vlastně celý život. Několik týdnů před premiérou ovšem došlo – velmi pravděpodobně kvůli cenzorskému zásahu – k podstatnému zkrácení díla (z původní délky filmu bylo vystříháno ca. 20% materiálu). To samozřejmě ovlivnilo také hudební složku, kterou se sice Šostakovič ještě na poslední chvíli pokusil přizpůsobit zkrácené verzi, avšak vzhledem ke krátkému času, který mu na tuto práci a nové nastudování orchestrální verze zbyl, skončilo premiérové uvedení debaklem. Nový Babylon byl od té doby torzem, které se podařilo zrekonstruovat až v nedávné době.

V rámci CINEGOGY plánujeme uvést 93 minutovou verzi, jež byla v roce 2006 (u příležitosti stého výročí narození Dimitrije Šostakoviče) nově rekonstruována včetně orchestrálního doprovodu. Jako předfilm jsme do programu zařadili patnáctiminutový film A Child of the Ghetto (Dítě ghetta, 1910, USA) D. W. Griffitha, jehož filmovým obrazem byli Trauberg, Kozincev a především kameraman filmu Adrej Moskvin inspirováni.

O hudební doprovod k oběma filmovým dílům se postará na pražské hudební scéně již známý a velmi uznávaný Orchestr BERG pod vedením svého uměleckého šéfa, dirigenta Petera Vrábela. K filmu A Child of the Ghetto vytvoří nový hudební doprovod mladý český skladatel Jan Dušek, který je mj. rovněž autorem nové hudby k filmu Hungry Hearts (E. Masona Hopper, 1922, USA), jenž měl v rámci CINEGOGY úspěšnou premiéru v předminulém roce.

ORCHESTR BERG

Orchestr Berg je špičkové mladé těleso, které přináší svěží vítr na českou hudební scénu – uvádí divácky atraktivní a inovátorské projekty, které kladou důraz především na současnou hudbu a hudbu 20. století. Tu kombinuje například s divadlem, filmem, baletem, pantomimou, videoartem, výtvarným uměním apod., vystupuje často mimo tradiční sály. Prostřednictvím pravidelných objednávek nových děl u českých skladatelů především mladé generace pomáhá vytvářet nové hodnoty a investuje do budoucnosti hudby a umění. V současné době má na svém kontě již desítky světových premiér, ale také mnoho českých premiér vynikajících světových autorů. Ke koncertní činnosti orchestru patří vystoupení na mezinárodních festivalech a významných domácích pódiích. Spolupracuje s baletem Národního divadla (představení Zlatovláska a Ibbur). K mnoha snímkům pro Český rozhlas i na CD v roce 2007 přibyla nahrávka prvního profilového pořadu pro ČT. Orchestr Berg založil v roce 1995 dirigent Peter Vrábel, který je dodnes jeho uměleckým vedoucím.

Partneři:

Orchestr BERG, The National Center for Jewish Film - NCJF

Projekt finančně podpořili:

Ministerstvo kultury ČR, Hlavní město Praha

Odkazy:

www.berg.cz

www.jewishfilm.org

 

IV. KONCERTY

Kromě již zmíněného koncertu Yasmin Levy v rámci Izraelské sezóny uvede ŽMP v prostoru Španělské synagogy ještě dva mimořádné hudební projekty:

Kroke – koncert ve Španělské synagoze

10. května 2011, Španělská synagoga

Kroke je polská klezmerová skupina, kterou v roce 1992 založili v Krakově („Kroke“ je název Krakova v jidiš) tři přátelé: Jerzy Bawol, Tomasz Kukurba a Tomasz Lato. Začínali s hudbou hluboce založenou v židovské tradici, ovlivněnou zároveň Balkánem. K těmto vlivům postupně přistoupily ještě ozvuky orientální a indické hudby, také jazz a world music. Směs všech těchto vlivů vytváří jejich charakteristický styl.

„Kroke už osmnáct let bodují po celém světě a ten si klade pořád jednu a tu samou otázku: co všechno se ještě skrývá v hudbě z krakovské židovské čtvrti Kazimerz? Předtím, než sem v roce 1939 vtrhli Němci a všechny židovské obyvatele nahnali na protilehlý břeh Visly do ghetta Podgórze, odkud vedla cesta pouze do Osvětimi, tu Židé žili pět set let a Kazimerz tvořila srdce středoevropské židovské kultury. Akordeonista Jerzy Bawol, Tomasz Kukurba střídající violu s houslemi a flétnou a kontrabasista Tomasz Lato, od tamního akustického klezmeru – najednou přetékajícího jazzovými improvizacemi postupně přešli k novodobosti. Do skladeb implantovali rockové bicí s perkusemi a samply, zazpívala si s nimi Natacha Atlas, natáčeli s houslistou Nigelem Kennedym a Peterem Gabrielem. Židovská hudba pod jejich rukama rozkvetla do nečekané podoby, barevnosti a nepřenositelné jímavosti; velmi často se Kroke také nechávají inspirovat sefardskými vlivy ze Středomoří a Arábie.“, píše Jiří Moravčík v časopise Harmonie (3/2010)

Koncert má připomenout českému publiku postavu polské „Spravedlivé mezi národy světa“ Ireny Sendlerové a koná se v předvečer 3. výročí jejího úmrtí.

partner: Polský institut v Praze

odkazy:

http://www.kroke.krakow.pl/

http://www.muzikus.cz/klasicka-hudba-jazz-clanky/Kroke-Klezmer-neni-nedotknutelny~21~srpen~2010/

 

Společný hudební projekt vídeňského uskupení „exil.arte“ s pražským orchestrem Berg

listopad 2011, Španělská synagoga

Nezisková organizace „exil.arte“ sídlící ve Vídni se zaměřuje na koordinaci a organizaci uměleckých a vědeckých projektů a aktivit, které se vztahují k umělcům (zejména z oblasti hudby, hudebního divadla a filmu), jež nacisté vyhnali z vlasti nebo zavraždili. Organizace „exil arte“ se věnuje prohlubování a šíření vědomostí o době před 2. světovou válkou a během ní a o lidech, kteří v této době žili, a za tím účelem propojuje organizace i jednotlivce, kteří se zabývají tematikou exilu.

Koncert bude uveden jako připomínka sedmdesátého čtvrtého výročí Křišťálové noci, velkého protižidovského pogromu rozpoutaného nacisty v noci z 9. na 10. listopad roku 1938. Mimo jiné zazní i Dvojkoncert pro flétnu, klavír a orchestr Ervína Schulhoffa, pražského rodáka a významného moderního hudebního skadatele, který byl zatčen během svého čekání na vízum, jež by mu umožnilo emigrovat, a následně zahynul v koncentračním táboře.

odkazy:

http://www.exilarte.at/home_de.html

 

V. VĚDECKÉ A VZDĚLÁVACÍ PROJEKTY

Židovské muzeum  není jen místem výstavní a kulturní nabídky, ale také významným centrem výzkumu a vzdělávání, jež má ambici navázat na tradici židovské vzdělanosti a kriticky přispívat ke zkoumání židovských a českých dějin a kultury. Z probíhajících projektů zmiňme alespoň  „Evropská infrastruktura pro výzkum holocaustu“, dále „Budování státu bez antisemitismu. Antisemitismus v českých zemí­ch a na Slovensku, 1917-1923“,  „Vzdělávací projekt na podporu výuky o dějinách Židů ve 20. století“. K důležitým projektům se rovněž řadí „Dějiny pražských Židů 1500-1848“, „Středověké hebrejské rukopisné zlomky v knihovnách, muzeích a archivech ČR“, „Průzkum a dokumentace židovských hřbitovů v ČR“, a „Encyklopedie židovských obcí, sídlišť a památných míst na území ČR“.

Vědeckým projektům ŽMP bude věnována samostatná tisková konference.

Pro veřejnost jsou asi nejzajímavější dva projekty:

Projekt „neZnámí“

Během celého roku 2011 bude pokračovat výzkumný projekt vedoucího fotoarchivu ŽMP, Martina Jelínka, „neZnámí“, jehož cílem je identifikovat  více než 400 osob zachycených na portrétních fotografiích pořízených během let 1942–1945 ve fotodílně pražské židovské obce. Doposud bylo identifikováno více než 100 osob a lze očekávat, že do konce roku bude identifikováno přibližně dalších 30 „neZnámých“.

Díky tomuto projektu již Židovské muzeum v Praze získalo několik unikátních sbírkových předmětů, případně jejich digitální kopie. Projekt se uskutečňuje ve spolupráci s Institutem Terezínské iniciativy a těší se zájmu pamětníků, široké veřejnosti i médií. Důležitý je také pozitivní společenský dopad projektu, protože příbuzným či známým portrétovaných osob jsou zprostředkovány informace či dokumenty, které v jejich rodinných archivech doposud chyběly.

Vydání katalogu stříbra ze sbírek Židovského muzea v Praze

Sbírka stříbrných rituálních předmětů ze synagog, židovských domácností a spolků zaujímá v celkovém kontextu sbírek Židovského muzea v Praze velmi významné místo. Jde téměř o pět tisíc objektů dokumentujících sváteční i každodenní život členů židovských komunit. Soubor nebyl nikdy v širším rozsahu publikován a pokud byly jeho menší části představeny odborné i laické veřejnosti, byly prezentovány spíše jako doplněk jiných témat. Proto bylo rozhodnuto o zpřístupnění části sbírky formou výběrového katalogu, který obsáhne přibližně desetinu výše uvedeného sbírkového fondu a bude prezentovat jednotlivé typy předmětů podle jejich významu, četnosti výskytu a časového rozvrstvení.

Katalog, jehož autorem je Jaroslav Kuntoš, kurátor sbírky kovů a trojrozměrných předmětů ŽMP, bude rozdělen na textovou a obrazovou část. Textová část poukáže na jednotlivé skupiny objektů, jejich početnost podle místa výroby či doby vzniku. Srovná dochované předměty s okolními oblastmi a bude se snažit vysledovat vzájemné vlivy i výskyt jednotlivých prvků, zmíní specifické postavení židovských výrobců i křesťanské zlatníky a stříbrníky pracující pro židovské zákazníky. Poukáže na důsledky událostí napoleonských válek projevující se na dnešním stavu dochování sbírkového fondu a také na to, jak tehdejší komunity řešily způsobené ztráty. Obrazová část bude také obsahovat technické údaje k jednotlivým předmětům a případné zhodnocení jejich významu v rámci sbírky. Vzhledem k předpokládanému okruhu příjemců bude katalog vydán v anglickém jazyce, termín tisku katalogu byl prozatím stanoven na říjen 2011.

 

VI. NÁVŠTĚVNICKÝ PROVOZ

Vůči Židovskému muzeu v Praze jsou občas vznášeny výtky kvůli výši vstupného. Při posuzování této otázky ovšem nejsou zpravidla brány v potaz podstatné skutečnosti.

Židovské muzeum jako nestátní kulturní instituce není financováno ze státního rozpočtu, a na výnosech ze vstupného je tudíž existenčně závislé. Ze svého rozpočtu navíc muzeum kromě své hlavní – muzejní – činnosti hradí mimo jiné i velmi nákladné postupné rekonstrukce památek, zanedbávaných za komunistického režimu, výstavbu, zabezpečení a provoz depozitářů, provoz specializovaného archivu.

Vstupné současně platí nikoliv snad pro jednu expozici, ale pro celý prohlídkový okruh pražským Židovským Městem, který zahrnuje Starý židovský hřbitov a pět stálých expozic v historicky unikátních prostorách – celkem tedy šest objektů. Srovnáme-li současně takovou nabídku Židovského muzea v Praze v poměru ke vstupnému  s jinými kulturními institucemi v České republice, nemohou  se objektivnímu pozorovateli jevit ceny Židovského muzea v Praze jako nepřiměřené.

Od 1. dubna 2011 nabízí Židovské muzeum kromě již zavedeného rodinného a skupinového vstupného sedmidenní platnost vstupenky pro svůj prohlídkový okruh. Cílem je  usnadnit a zpříjemnit návštěvu  zejména rodinám s dětmi, aby si mohly návštěvu všech objektů časově rozdělit do sedmi otevíracích dní  (vstupenku je tedy možné využít např. od neděle do neděle). Tak si každý návštěvník bude moci sám zvolit takové tempo prohlídky, které mu bude nejlépe vyhovovat. Sedmidenní vstupenku nicméně nelze použít k opakovanému vstupu do jednoho a téhož objektu.

Pro návštěvníky stálých expozic je dále připravena řada bonusů a slev – slevy zde mohou nadále uplatnit majitelé karty České spořitelny či společnosti Pražská plynárenská. Nejdůležitější změnou v návštěvnickém provozu je určitě možnost využít pražskou kartu Opencard k zakoupení výrazně zlevněné vstupenky: plné vstupné s kartou Opencard bude 120,- Kč, snížené vstupné 80,- Kč, rodinné vstupné pro 2 dospělé a max. 4 děti 320,- Kč.

Veřejnost má dále možnost navštívit každou neděli a o státních svátcích muzeum za výrazně zlevněné vstupné (plné vstupné 65,- Kč, snížené 35,- Kč) v rámci programů Židovského muzea a Židovské obce v Praze k výchově proti antisemitismu v ČR. Jde o komentovanou prohlídku, která začíná vždy ve 14 hodin.

odkaz: http://www.jewishmuseum.cz/cz/czinfo.htm

Pro veřejnost jsou dále s podporou Nadačního fondu obětem holokaustu připraveny každý měsíc Nedělní dílny pro děti a rodiče, v jejichž rámci se děti i dospělí mohou seznámit s židovskou kulturou (s židovskými svátky, zvyky, památkami) a navštívit vybranou expozici Židovského muzea. (vstupné 50,- Kč)

odkaz: http://www.jewishmuseum.cz/cz/czvkcndilny.htm

Základní a střední školy navštěvují Židovské muzeum v Praze především prostřednictvím jeho Vzdělávacího a kulturního centra v Maiselově ulici 15 v Praze 1 za v podstatě symbolické ceny v rámci speciálních programů, o kterých jsou školy informovány přímo.

Tyto programy umožňují žákům a studentům seznámit se s vybranými aspekty kultury židovského národa (od biblických dějin po současnost) a prohlédnout si ty expozice, které se váží k probíranému tématu.

Významnou součástí činnosti Vzdělávacího a kulturního centra je také pravidelné pořádání večerních přednášek, promítání filmů, uvádění nových knih a diskusí  určených široké veřejnosti. Tyto pořady doplňují též výstavy a hudební produkce.

Odkaz: http://www.jewishmuseum.cz/cz/czvkc.htm

 

VII. TRANSFORMACE MUZEA

Židovské muzeum v Praze je díky svým unikátním a neobyčejně bohatým sbírkám i díky lokalitě, v níž se nachází, institucí světového významu. Během několika příštích let se chystá uskutečnit řadu zásadních změn, jež mají postupně vést k proměně muzea v moderní, otevřené a dynamické centrum židovské kultury v regionu střední Evropy. Cílem této transformace je uvést Židovské muzeum do obecného povědomí jako instituci, která není obrácena do minulosti, ale je otevřena i současnému dění, a především současnému návštěvníkovi.

Součástí tohoto plánu je vybudování nových stálých expozic, jež budou zahrnovat více interaktivních prvků a umožní pravidelné obměny. Především však jde o celkovou změnu přístupu ke komunikaci s potenciálními návštěvníky z České republiky i ze zahraničí.

Stálé expozice, které vznikaly postupně po předání Židovského muzea české židovské komunitě v říjnu 1994 (poslední z nich je expozice stříbra v zimní modlitebně Španělské synagogy z roku 2001),  jsou trvale nejnavštěvovanějšími muzejními expozicemi v České republice, ale vzhledem k jejich stáří je nezbytné je inovovat. Při transformaci jednotlivých expozic nepůjde jen o přetvoření stávajících expozic do atraktivnější podoby, nýbrž také o zasazení prohlídkového okruhu Židovského muzea do reálií historické čtvrti Josefova a zvýraznění genia loci pražského Židovského Města. Návštěvníci se kromě seznámení s faktografií dočkají hlubšího osobního prožitku z návštěvy historických míst, která jsou vlastně sama o sobě exponáty. Důležitým prvkem nových expozic bude jejich přístupnost dětem a mládeži, a jejich koncepci proto spoluvytvářejí i pedagogové.

Do roku 2016 by měly být postupně otevřeny nové dlouhodobé expozice ve všech pěti historických objektech muzea (Pinkasova synagoga, Klausová synagoga, Obřadní síň pohřebního bratrstva, Maiselova synagoga, Španělská synagoga). Uvažuje se mimo jiné i o nové stálé expozici světově unikátních dětských kreseb z Terezína, která by měla kromě důstojného prostředí pro vlastní prezentaci poskytnout prostor pro pořádání výtvarných dílen, seminářů či vzdělávacích programů přímo mezi originály kreseb.

Jako první se po nezbytných přípravách otevře v prvním čtvrtletí roku 2013 nová expozice v Klausové synagoze, věnovaná tradicím a zvykům českých a moravských Židů. Proměnu všech stálých expozic pak na přelomu roku 2015 a 2016 zakončí úpravy v Pinkasově synagoze.

K transformaci patří i plánovaná kompletní proměna vizuálního stylu Židovského muzea, s níž se počítá ještě v roce 2011. Nový vizuální styl by měl vystihnout směr, jímž se chce Židovské muzeum nadále ubírat – vstřícnost a otevřenost k co nejširšímu spektru návštěvníků.

 

© 2004 - 2009 Židovské muzeum v Praze