* Stín šoa nad Evropou, Miloš Pojar (ed.), Praha, Židovské muzeum v
Praze 2001, 315 s. včetně příloh.
* zakoupit lze ve Vzdělávacím a kulturním centru Židovského muzea v
Praze nebo v Židovském muzeu za cenu 110,- Kč, případně objednat přes
internet.
* dále lze zakoupit v pražských knihkupectvích Academia, Olympia, Kanzelsberger,
Karolinum, Paseka, Ungelt, Kafkově knihkupectví a v dalších.
Obsah sborníku:
Miloš Pojar: Úvod
Jakub Grygar: Porozumět nepochopitelnému. K ideovým zdrojům holocaustu
Alena Míšková: Antisemitismus v Německu konce 19. a první poloviny 20.
století
Tomáš Svoboda: Holocaust v Rakousku a jeho širší souvislosti
Miroslav Kárný: "Konečné řešení židovské otázky" v Čechách
a na Moravě
Vojtěch Blodig: Dějiny ghetta Terezín (1941–1945)
Katarína Hradská: Vplyv Nemecka na riešenie židovskej otázky na Slovensku
Jiří Vykoukal: Šoa v Polsku: historické souvislosti
Zdeněk Hojda: Holocaust ve Skandinávii
Petra Schürová: Holocaust v Nizozemsku, Belgii a Lucembursku
Catherine Nicault: Šoa ve Francii
Dušan Karpatský: Šoa v Jugoslávii
Pavel Hradečný: Holocaust řeckých Židů za druhé světové války
Luboš Švec: Holocaust v Litvě a Lotyšsku
Miloš Pojar: Šoa v Estonsku
Vladislav Moulis: Holocaust na území Ruska, Ukrajiny a Běloruska
Jan Rychlík: Perzekúcia a záchrana bulharských Židov v rokoch 1940–1944
Olga Hostovská: Italští Židé v době fašismu (1922–1945)
Miloš Pojar: Šoa v Albánii
Miroslav Tejchman: Holocaust v Rumunsku (osudy rumunských Židů za druhé
světové války)
Petr Rákos: Holocaust v Maďarsku
Peter Száraz: Španielska zahraničná politika a jej vzťah k sefardským
židom v rokoch
1939–1945
Marie Zahradníková: Politika Portugalska vůči Židům za 2. světové války
Michal Frankl: Nedostupné útočiště: Švýcarsko a šoa
Tomáš Laně: Turecko a Židé v době nacistického teroru
Přílohy:
Příloha č. 1 – Dopis Adolfa Hitlera Karlu Mayerovi o postoji Němců k
Židům z 16. září 1919
Příloha č. 2 – Norimberské zákony
Příloha č. 3 – Protokol z konference ve Wannsee
Příloha č. 4 – Výňatky z projevu Heinricha Himmlera proneseného 6. října
1943 v Poznani ke Gauleiterům
Sborník, v pořadí již čtvrtý, který vydává Vzdělávací a kulturní centrum
Židovského muzea v Praze, je založen na přednáškách proslovených v tomto
centru v letech 2000 a 2001. Měl by poskytnout přehled o tom, jak proběhlo
vyvražďování Židů (holocaust, šoa) ve všech evropských zemích. Jednotlivé
přednášky – příspěvky jsou řazeny chronologicky tak, jak nacistické
Německo postupně evropské země okupovalo (včetně jeho satelitů a spojenců).
Na závěr jsou publikovány přednášky, které se týkají evropských neutrálních
zemí a jejich vztahu ke Třetí říši a k Židům (včetně Turecka a kromě
Vatikánu a Irska). Z pochopitelných důvodů není rovněž uvedena Velká
Británie – jediná evropská země bojující proti nacistickému Německu,
která jím nebyla okupována.
Na přednáškách se podíleli odborníci z České republiky a pouze výjimečně
ze zahraničí. Všichni se vyrovnali s daným úkolem s akribií a český
čtenář tak může ve sborníku nalézt souhrnně zpracovanou tematiku, která
je jinak roztroušena v řadě prací v zahraničí, a to často v nedostupné
literatuře.
Hrůzný čin vyvraždění 6 milionů evropských Židů (polovina počtu, který
nacisté plánovali), nemá v moderních dějinách obdoby. Z jednotlivých
příspěvků jsou patrné shody i rozdíly – shody na straně nacistů, kteří
postupovali vůči Židům více méně stejně např. na vlastním území a v
okupovaných zemích střední a západní Evropy; rozdíly v chování německých
satelitů a spojenců (např. holocaust Židů v Rumunsku, Chorvatsku a Slovensku
oproti jejich záchraně v Bulharsku a částečně v Itálii). Jiné nacistické
metody – vyvražďování pomocí Einsatzkommand – jsou zjevné na území tehdejšího
Sovětského svazu a pobaltských zemí. Je rovněž možné si povšimnout rozdílného
chování politických reprezentací v okupovaných zemích vůči Židům – pokud
ovšem byly alespoň částečně ponechány u moci (protektorátní vláda, Francie,
Dánsko, aj.). Také samotní Židé, resp. jejich reprezentace, nejednali
tváří v tvář hrozbě likvidace (často netušené) stejně – problém kdysi
otevřený Hannah Arendtovou. Předložený sborník tedy zajisté nabízí řadu
otevřených otázek a podnětů k zamyšlení, poučení a k dalšímu studiu.
Je rovněž doplněn několika základními dokumenty, které se týkají nacistické
politiky vůči Židům.
Cyklus přednášek „Stín šoa nad Evropou“ navštívilo několik set posluchačů.
V tištěné podobě osloví sborník další stovky zájemců. Deficit ve znalostech
této problematiky, po léta záměrně zanedbávané, se tak sníží. Problematiky,
která je bohužel stále aktuální i v naší době, ve které žijeme.