Úvodní strana napište nám informace pro návštěvníky mapa webu • tisk • english version
  

Věda a výzkum


Oddělení židovských dějin a judaistiky ŽMP
Oddělení židovských dějin a judaistiky, před rokem 1996 tzv. vědecké oddělení, jež se plně a výhradně věnuje vědecké činnosti, je stálou součástí ŽMP s mnohaletou tradicí.
Kontinuitu židovských studií po 2. světové válce zajišťoval v zestátněném židovském muzeu především judaista Otto Muneles (1894-1967), jemuž se i přes nepříznivé podmínky podařilo vychovat další generaci badatelů o židovských dějinách a kultuře. Významnou roli, zejména co se filologické přípravy týče, sehrála též hebraistika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na konci 60. let však tento obor v důsledku zrušení československo-izraelských diplomatických vztahů přestal existovat a v následujících dvaceti letech se jediným centrem židovských studií v České republice stalo Státní židovské muzeum v Praze.

Nejvýznamnějším vědeckým počinem poválečné éry bylo v tehdy Státním židovském muzeu roku 1965 založení časopisu Judaica Bohemiae, jenž navázal na předválečné odborné časopisy o dějinách českých Židů, a který ŽMP vydává dodnes. Nejvýznamnějšími badateli, publikujícími od konce 60. do 80. let 20. století v Judaica Bohemiae, byli pracovníci vědeckého oddělení Státního židovského muzea Vladimír Sadek, Bedřich Nosek, Jan Heřman a Jiřina Šedinová. I po obnovení svobody bádání po roce 1989 zůstalo Židovské muzeum v Praze hlavní oporou výzkumu židovských dějin v Československu, resp. České republice. Také časopis Judaica Bohemiae pozvedl svou jazykovou úroveň (okruh publikačních jazyků byl zúžen pouze na angličtinu a němčinu) a začal ve stále rostoucí míře uveřejňovat též studie významných zahraničních autorů. Výrazem respektu badatelské obce v zahraničí se roku 2008 stalo zařazení časopisu do prestižních citačních databází Arts and Humanities Citation Index a Scopus.
V současné době jsou hlavním předmětem pozornosti pracovníků oddělení politické, správní, hospodářské, sociální, náboženské a kulturní dějiny českých a moravských Židů v 16.-1. polovině 19. století. Pracovníci provádějí pramenný výzkum v domácích i zahraničních archivech a knihovnách. Získané údaje slouží především k vědeckým účelům: výsledky jsou publikovány formou odborných časopiseckých studií či monografií, prezentovány na konferencích, část výsledků výzkumu slouží pro tvorbu speciálních databází. Součástí odborné práce je i popularizační přednášková činnost, jejímž cílem je šířit nejen badatelské výsledky pracovníků oddělní, ale rozšiřovat také historické povědomí o kultuře a dějinách českých Židů. Oddělení židovských dějin a judaistiky rovněž zajišťuje ediční přípravu impaktovaného periodika Judaica Bohemiae.
V centru zájmu Oddělení židovských dějin a judaistiky stojí v současné době především výzkum dějin pražských Židů v raném novověku, v jehož rámci v nedávné době vznikla obsáhlá monografie Cesta života. Rabi Jehuda Leva ben Becalel (ca. 1525-1609). Velká pozornost je též věnována výzkumu cenzury hebrejských knih a hebrejského knihtisku, v jehož rámci vyšla monografie Na rozhraní křesťanského a židovského světa. Příběh hebrejského cenzora a klementinského knihovníka Karla Fischera (1757-1844). S ohledem na velmi časté badatelské dotazy se intenzivně připravuje genealogická databáze pražských židovských rodin v raném novověku a pokračuje také systematický průzkum a dokumentace židovských hřbitovů v ČR. V rámci mezinárodního projektu Books Within Books - Hebrew Fragments in European Libraries probíhá také průzkum všech dochovaných středověkých hebrejských rukopisných zlomků v knihovnách, muzeích a archivech ČR.
Oddělení hodlá do budoucna intenzivně pracovat na výzkumu raně novověkých a novověkých dějin pražské židovské obce - jedné z nejvýznamnějších židovských komunit Evropy - i na výzkumu vybraných aspektů židovských dějin v českých zemích. Dalšími plánovanými výstupy vědecké činnosti pracovníků oddělení jsou např. shrnující studie věnovaná židovskému knihtisku v Čechách 18. a 19. století nebo elektronické dokumenty např. Katalog 540 fragmentů středověkých hebrejských rukopisů v ČR nebo Elektronická databáze Starého židovského hřbitova v Praze.

Projekty:

Dějiny pražských Židů 1500-1848“
(2006-dosud)
Řešitel: Alexandr Putík


Dlouhodobý projekt Oddělení židovských dějin a judaistiky ŽMP. Jeho cílem je soustavně studovat a co nejvíce objasňovat politické, hospodářské, sociální a kulturní dějiny Židů na území Prahy. Základní součástí projektu je rozsáhlá, systematická heuristika (
vyhledávání a shromažďování pramenů a literatury) k dějinám pražských resp. českých Židů včetně výzkumu judaik v českých a zahraničních archivech. Na jejím základě jsou formulována konkrétní dílčí témata, jež jsou zpracovávána formou odborných časopiseckých studií či knižních monografií.

a) výsledek typu B - odborná kniha (domácí jazyk)
Alexandr Putík (ed.), Cesta života. Rabi Jehuda Leva ben Becalel (ca. 1525-1609). Praha: Academia - Židovské muzeum v Praze, 2009, 513 s., ISBN: 978-80-200-1742-0, 978-80-86889-87-0.
b) výsledek typu B - odborná kniha (světový jazyk)
Alexandr Putík (ed.), Path of Life. Rabbi Judah Loew ben Bezalel (ca. 1525-1609). Prague: Academia - Jewish Museum in Prague, 2009, 513 pp., ISBN: 978-80-200-1775-8, 978-80-86889-89-4.
c) výsledek typu E - výstava
Cesta života. Rabi Jehuda Leva ben Becalel (ca. 1525-1609)
(ca. 1525-1609) / Path of Life. Rabbi Judah Loew ben Bezalel (ca. 1525-1609).Praha, Pražský hrad, Císařská konírna, 5. 8. - 8. 11. 2009.
Výstava pořádaná Židovským muzeem v Praze a Správou Pražského hradu.
d) výsledek typu J - článek v odborném periodiku (Jimp, světový jazyk)
Alexandr Putík, The Prague Sojourn of Rabbi Jacob Emden as Depicted in his Autobiography Megillat Sefer. In: Judaica Bohemiae, 42 (2006), pp. 53-124, ISSN: 0022-5738.

„Genealogie vybraných pražských židovských rodin“
(2005-dosud)
Řešitel: Alexandr Putík


Cílem projektu je vybudování genealogické databáze zahrnující obyvatele pražského židovského ghetta ve 2. polovině 17. a v 18. století (židovské rodiny z ostatních částí Čech a Moravy jsou v rámci projektu studovány výběrově), která bude sloužit potřebám historického výzkumu uvedeného období, k identifikaci donátorů liturgických předmětů a ke genealogickým službám veřejnosti. V rámci projektu mají vzniknout elektronické edice významných pramenů z archivu ŽMP a z Národního archivu ČR (např. soupis pražských Židů z roku 1729). Data o židovských rodinách jsou získávána excerpcí archivních, literárních a epigrafických pramenů a zpracovávána v programu Brothers Keeper.

Cenzura hebrejských knih v Čechách 1780-1848
(2005-2009)
Řešitel: Iveta Cermanová

Projekt byl řešen ve spolupráci s Národní knihovnou ČR.


Cílem projektu bylo objasnění fungování cenzury hebrejských knih v Čechách v období let 1780-1848. V jeho rámci byl systematicky prostudován dochovaný archivní materiál k této problematice v Národním archivu ČR, Národní knihovně ČR, Židovském muzeu v Praze a dalších relevantních institucích. Projekt zahrnoval spolupráci ŽMP s Národní knihovnou ČR, v jejíchž fondech se zachovaly významné prameny k uvedené problematice.

a) výsledek typu B - odborná kniha (domácí jazyk)
Iveta Cermanová - Jindřich Marek, Na rozhraní křesťanského a židovského světa. Příběh hebrejského cenzora a klementinského knihovníka Karla Fischera (1757-1844). Praha: Národní knihovna ČR, 2007, 190 s., ISBN: 978-80-7050-520-5.
b) výsledek typu J - článek v odborném periodiku (Jimp, světový jazyk)
Iveta Cermanová, Karl Fischer (1757-1844) I. The Life and Intellectual World of a Hebrew Censor. In: Judaica Bohemiae, 42 (2006), pp. 125-177, ISSN: 0022-5738.
c) výsledek typu J - článek v odborném periodiku (Jimp, světový jazyk)
Iveta Cermanová, Karl Fischer (1757-1844) II. The Work of a Hebrew Censor. In: Judaica Bohemiae, 3 (2007-2008), pp. 5-63, ISSN: 0022-5738.
d) výsledek typu E - výstava
Karel Fischer (1757-1844). Příběh klementinského knihovníka a hebrejského cenzora. Praha, Národní knihovna v Praze, 19. 4.-16. 10. 2007. Výstava pořádaná Národní knihovnou ČR a Židovským muzeem v Praze.

Středověké hebrejské rukopisné zlomky v knihovnách, muzeích a archivech ČR
(2005-2013)
Řešitel: Daniel Polakovič


Cílem dlouhodobého projektu je systematický průzkum zlomků středověkých hebrejských rukopisů (11.-15. století), jež se dochovaly v knihovnách, muzeích a archivech na území ČR a následné vytvoření jejich kompletního katalogu. V současné době probíhá celostátní dotazníková akce, mapující celkové zastoupení hebrejských zlomků v ČR.

a) výsledek typu D - článek ve sborníku (světový jazyk)
Daniel Polakovič, Hebrew Manuscript Fragments in the Czech Republic. A Preliminary Report. In: Andreas Lehnardt (ed.), Genizat Germania - Hebrew and Aramaic Binding Fragments from Germany in Context. Leiden-Boston: E. J. Brill, 2010, pp. 329-332,
ISBN:
978-90-04-17954-7.

Průzkum a dokumentace židovských hřbitovů v ČR
(2006-dosud)
Řešitel: Daniel Polakovič


Projekt navazuje na jednorázové dokumentační práce ŽMP, jež nárazově probíhaly od 50. do 80. let 20. století, většinou v rámci záchranných dokumentací při opravě nebo likvidaci židovských památek. Jeho cílem je komplexně a systematicky dokumentovat jednotlivé židovské hřbitovy na území ČR. Projekt zahrnuje úzkou spolupráci s Archivem ŽMP a Centrálním pracovištěm Národního památkového ústavu ČR, kde se ŽMP podílí na grantu „Symbolika židovských hřbitovů“. V posledních letech proběhl průzkum hebrejských epigrafických památek v českých zemích z období středověku. V současné době probíhají přípravy pro tištěnou edici středověkých nápisů z moravské oblasti a monografie o židovském hřbitově v Brandýse nad Labem.

a) výsledek typu J - článek v odborném periodiku (Jimp, světový jazyk)
Daniel Polakovič, Medieval Hebrew Inscriptions in Cheb (Eger). In: Judaica Bohemiae, 42 (2006), pp. 5-51, ISSN: 0022-5738.

Dokumentace Starého židovského hřbitova v Praze
(2004-dosud)
Řešitel: Daniel Polakovič


Cílem dlouhodobého projektu je kompletní dokumentace Starého židovského hřbitova v Praze (přes 13 tisíc nápisů z 15.-18. století). Projekt navazuje na starší nedokončenou fotodokumentaci a pokusy o vytvoření unifikované databáze nápisů v 50. a 60. letech 20. století. Z této činnosti v minulosti vyšla pouze publikace O. Munelese Starý židovský hřbitov v Praze (Praha 1955; hebrejská mutace Jeruzalém 1988), v níž bylo publikováno nejstarších 170 sepulkrálních nápisů. V posledních letech proběhla kompletní revize starší fotodokumentace ve Fotoarchivu ŽMP (přes 9 tisíc negativů), průzkum archivního materiálu v Archivu ŽMP a zpracování digitálního plánu hřbitova externí firmou (na náklady ŽMP). V současné době probíhá fotodokumentace nezpracovaných náhrobních nápisů a zpracovávání dat a rejstříků pro elektronickou databázi.

a) výsledek typu J - článek v odborném periodiku (Jimp, světový jazyk)
Daniel Polakovič, Documentation of the Old Jewish Cemetery in Prague. In: Judaica Bohemiae, 43 (2007), pp. 167-192, ISSN: 0022-5738.


© 2004 - 2009 Židovské muzeum v Praze