Úvodní strana napište nám informace pro návštěvníky mapa webu • tisk • english version
  

PŘEDMĚT MĚSÍCE


Jomtov Lipman ben Natan Heller (1578–1654)

Megilat Ejva (Svitek protivenství)

Opis Šaloma ben Avrahama Plohna
Praha 1743

Získáno převodem z depozitáře

Prvního září 2014 (6. elulu 5414) si připomínáme 360. výročí úmrtí Jomtova Lipmana Hellera, jednoho z nejvýznamnějších rabínů 17. století.
Lipman narozený roku 1578 v jihoněmeckém Wallersteinu brzy osiřel. Mimořádně nadaný student (žák Jaakova Ulmy-Günzburga) se přiženil do významné pražské rodiny Munků-Horowitzů a stal se na základě jejich privilegia v pouhých 18 letech rabínským soudcem. Během vnitropolitických bojů v polovině 20. let 17. stol. Lipman přešel na stranu všemocného dvorního Žida Jakoba Baševiho, soupeře munkovské strany, a stal se s jeho pomocí postupně moravským zemským rabínem, vrchním rabínem Vídně a roku 1627 i Prahy. Podporou Baševiho bezohledné politiky Heller popudil část obce. Roku 1629 ho jeho nepřátelé udali kvůli údajné blasfémii proti katolickému náboženství. Po svém pražském zatčení byl Heller převezen do Vídně, kde byl po několikatýdenním věznění odsouzen k vysoké pokutě. V důsledku dalšího obvinění z obcházení jurisdikce státu byl navíc zbaven úřadu. Heller opustil Habsburskou monarchii a působil v ukrajinských obcích Němirovu a Ludmiru. Roku 1644 se stal vrchním rabínem Krakova. Lipman byl nejen vynikajícím znalcem náboženského práva, ale též filosofie, mystiky a přírodních věd. Jeho stěžejním dílem je komentář k Mišně Tosfot Jom Tov (Dodatky Jomtova). Vysoce je ceněna i jeho liturgická poesie.
Své osudy s důrazem na pražské působení a vídeňský proces popsal v díle Megilat ejva (Svitek protivenství). Heller zavázal své potomky, aby svitek předčítali ve výroční den jeho propuštění. Potřeba naplnit tuto povinnost vedla v následujících stoletích ke vzniku četných opisů díla. K nim patří i pražský rukopis z pera obchodníka Šaloma Plohna (1706-1784). První tištěná edice spisu pochází z roku 1837.


Inv. č. ŽMP 170.185 (MS 25)
Rukopis na papíře, inkoust, perokresba, 23 ff.
Otevřená kniha, 195 x 330 mm















 

 

© 2004 - 2009 Židovské muzeum v Praze