Úvodní strana napište nám informace pro návštěvníky mapa webu • tisk • english version
  

PŘEDMĚT MĚSÍCE



Významné hebrejské Elsenwangerovské tisky

Abraham Farisol, Igeret orchot olam (List o cestách světa), Praha, Elsenwangerovská tiskárna 1793, ilustroval Antonín Balzer
Jisrael Landau, Chok le-Jisrael (Zákon Izraele), Praha, Elsenwangerovská tiskárna 1798, ilustroval Jan Karel Balzer
ŽMP, Sbírka rukopisů a starých tisků a Knihovna ŽMP
původně ve fondu knihovny pražské židovské obce (Prager Israelitische Cultus-Gemeinde Bibliothek)

Obě díla, doprovozená působivými rytinami Antonína a Jana Karla Balzerových, patří mezi nejkrásnější a nejzajímavější tisky pražské hebrejské tiskárny Barbory Elsenwangerové, činné v letech 1788–1804. Tiskárna, sídlící v Železné ulici na Starém městě, vznikla z popudu této podnikavé křesťanky r. 1788 jako nástupce zkrachovalé židovské Bakovsko-Katzovské tiskárny. Jejím blízkým spolupracovníkem se stal syn pražského rabína Ezechiela Landaua a jeden z prvních zdejších stoupenců haskaly (osvícenství) Jisrael Landau (1758–1829). Díky jeho vlivu na tiskařku vydávala elsenwangerovská tiskárna krom tradiční židovské náboženské produkce i díla haskaly. Byl to právě Landau, kdo připravil do tisku osvícenskou edici známého geografického spisu A. Farisola z počátku 16. století Igeret orchot olam, doprovozenou vlastním komentářem. V předmluvě shrnul dějiny židovské vzdělanosti od předání Tóry na Sinaji až po vládu habsburských panovníků Josefa II., Leopolda II. a Františka II., kteří otevřeli pro Židy knihovny a školy a vyjádřil jim za to velký dík. I další své dílo, Chok le-Jisrael, obsahující 613 micvot, doprovodil Landau osvícenským výkladem. Oba tisky bezesporu patří mezi vrcholné produkty počáteční fáze pražské haskaly, kterou pomáhala šířit právě Elsenwangerovská tiskárna.
Problematice se mj. věnuje jedna ze statí v monografii Hebrejský knihtisk v Čechách a na Moravě (ed. Olga Sixtová), kterou ve spolupráci se Židovským muzeem u příležitosti 500 let hebrejského knihtisku v Praze vydalo koncem r. 2012 nakladatelství Academia.

ŽMP, sign. 1.917 (Igeret orchot olam), 8°, 17,5 x 11,5 cm, polokožená původní vazba
ŽMP, sign. 3.411 (Chok le-Jisrael), 4°, 24 x 19,5 cm, polokožená původní vazba



„Tam vlk a beránek, kůzle a levhart budou se spolu pásti, tam pokoj a bezpečí, mír a klid rozkvetou jako palma, tam ústa ochutnají strdí ve vzácných slovech a vlídné řeči.“ Knihovna jako alegorie mesiášského věku. A. Farisol, Igeret orchot olam, Praha: Elsenwanger, 1793, fol. 4a, rytina A. Balzer


„Ti, kdo brázdí moře v lodích a lopotí se ve velikých vodách, vidí Hospodinovo dílo i divy.“ A. Farisol, Igeret orchot olam, Praha: Elsenwanger, 1793, fol. 31a, rytina A. Balzer


„Hospodinova je země se vším, co je na ní, svět i ti, kdo na něm sídlí.“ (Ž 24:1) A. Farisol, Igeret orchot olam, Praha: Elsenwanger 1793, fol. 1a, rytina A. Balzer


J. Landau, Chok le-Jisrael (Sefer ha-micvot), Praha: Elsenwanger, 1798, titulní list, rytina J. C. Balzer



 

 

© 2004 - 2009 Židovské muzeum v Praze