Úvodní strana napište nám informace pro návštěvníky mapa webu • tisk • english version
  

PŘEDMĚT MĚSÍCE


Portrét rabiho Davida Oppenheima (1664-1736)

• Jan Jiří Balzer podle Johanna Kleinhardta
• 1773
• pochází ze sbírky předválečného Židovského muzea v Praze



Na letošní rok připadá 350. výročí narození rabína Davida Oppenheima, který pocházel z rodiny představeného wormské obce Abrahama. Davidův strýc Samuel Oppenheim byl vídeňským dvorním bankéřem a válečným dodavatelem. K finančníkům patřil i otec Davidovy první manželky Gnendl, hannoverský dvorní Žid Leffmann Behrens (Lipmann Katz). Studiem u rabínů Geršona Ulifa a Jacoba Aschkenaziho Wilnera získal David hluboké znalosti židovského náboženského práva. Vědomosti, politická obratnost i podpora strýce Samuela otevřely Davidovi cestu k významným rabínským úřadům. V létech 1689 až 1702 zastával funkci moravského zemského rabína; od konce 90. let 17. stol. se podílel na organizaci a financování mesianistického projektu rabiho Judy Chasida, spojeného s výstavbou sídliště a synagogy v Jeruzalémě. Za své zásluhy získal titul Nasí Erec Jisrael (Kníže Země izraelské) a byl jmenován aškenázským rabínem Jeruzaléma (funkci vykonával „na dálku“). Roku 1702 byl David zvolen vrchním pražským rabínem (jeho rabínský list byl vydán 24. dubna 1702). Roku 1713 získal postavení českého zemského rabína – úřad zastával zprvu společně s Wolfem Spirou (otcem své druhé ženy Šifry), později, od roku 1715, samostatně. David Oppenheim sepsal několik rabínských pojednání, mj. Moed David, a sbírku responzí Nišal David. David se rovněž věnoval finančním obchodům a dobročinnosti. Mimořádnou pozornost věnoval získávání hebrejských knih. Svoji sbírku měl od roku 1703 uloženu v Hannoveru – v Praze hrozilo její zabavení a zničení. Roku 1829 sbírku (cca 7 000 tisků a 1 000 rukopisů) získala Bodleyova knihovna v Oxfordu. Ve sbírkách Židovského muzea v Praze se vedle portrétu, souboru rabínských listů zachovaly rovněž pláštík na Tóru a synagogální opona, které David věnoval spolu s ženou Gnendl.
ŽMP 060.732
mědiryt na papíře
165 x 110 mm (otisk) / 198 x 137 mm (list)









 

 

© 2004 - 2009 Židovské muzeum v Praze