Úvodní strana napište nám informace pro návštěvníky mapa webu • tisk • english version
  

PŘEDMĚT MĚSÍCE – červen 2009


Ladislav Šaloun (1870 Praha – 1946 Praha)
Model k pomníku rabiho Löwa na Nové radnici, 1910,

patinovaná sádra, výška 172 cm, základ 92 x 50 cm
nesignováno, nedatováno
Židovské muzeum v Praze, přír. č. 1438 / 95

Imaginární celofigurový portrét pražského Maharala vytvořil významný představitel české sochařské secese Ladislav Šaloun spolu s postavou kamenného rytíře pro budovu Nové radnice, postavené podle návrhu architekta Osvalda Polívky v letech 1909–10 na Mariánském náměstí v Praze. Polívka přizval ke spolupráci na výzdobě mohutné radniční budovy, která měla vyjadřovat nové sebevědomí české Prahy, mladé secesní sochaře Stanislava Suchardu, Ladislava Šalouna a Josefa Mařatku. Sucharda navrhl vysoké reliéfy po stranách hlavního vchodu a figury na hlavní římse, Mařatka ozdobil balkon nad vstupním portálem plastickými skupinami Síly a Vytrvalosti. Šalounovi byla svěřena pohledově exponovaná místa nárožních nik hlavního průčelí. Na rozdíl od svých kolegů si při volbě tématu nezvolil alegorické postavy, ale čerpal z místní historie a pověstí. Později zdůvodňoval svoji motivaci takto:
"... na roh Platnéřské ulice (postavil jsem) domácím i cizím známou postavu železného muže, která, opředena poetickými bájemi, byla typickým znakem nejen středověké malebné Platnéřské ulice, v níž má pověst svůj děj, nýbrž celého Starého Města. Na druhou stranu jsem jistě nemohl umístit postavu lepší než sochu učeného a tajuplného vysokého rabi Löwa, v němž bylo ztělesněno vše, co ze sebe vydalo nejšlechetnějšího staré pražské ghetto. Rabi Löw mi byl symbolem ghetta a symbolem mi byla i postava mladé dívky, jež je oproštěna od tísnivých pout šatů a podává svému velkému otci růži, z níž naň vane dech smrti. Neboť stejně jako toto krásné dítě svým vonným květem způsobilo smrt rabi Löwa, tak i nová, svobodná doba dechem svého mladého života bezděky rozdrtila staré památky zašlých časů. Ona též učinila konec pražskému ghettu.“
Na hliněném modelu k pomníku zhruba ve třetinové velikosti pracoval Šaloun v roce 1910. Na vysokém soklu se zvedá velebná postava vysokého rabi Löwa a k němu se vzpíná se zavřenýma očima akt dívky, která mu podala osudnou růži. Umělci se v kompozici podařilo zachytit moment překvapení, kdy rabi pochopil, že se stal obětí léčky záludné smrti, upustil růži a také smrtelná strnulost začala působit. Růže, která vypadla Löwovi z ruky, leží na podstavci vedle pekelného psa, spojeného rovněž se smrtí, zatímco rabínova ruka je ještě vztyčena v gestu němého údivu. Na kompozici již nemuselo být nic podstatného měněno, konečné provedení se liší jenom v detailech. Sochu v královédvorském pískovci z městských lomů ve třech kusech provedl ve druhé polovině roku 1914 sochař Eduard Zvelebil. Po osazení na zděný sokl pomník dosahuje celkové výše 6 metrů, samotná kamenná plastika měří 360 cm.
Ladislav Šaloun pracoval ve stejné době také na studiích postavy Mistra Jana Husa pro jeho pražský pomník na Staroměstském náměstí a v letech 1911–1913 prováděl postavu Jana Husa pro pomník v Hořicích. Podobně jako se stal v této době Mistr Jan Hus široce uznávaným duchovním symbolem a náboženským vůdcem českého národa, stala se brzy i postava Vysokého Rabi Löwa nejznámějším symbolem židovské Prahy a byla často reprodukována v tisku, katalozích a encyklopediích. Velká fotografie pomníku rabi Löwa byla např. otištěna spolu s prózami Maxe Broda a Franze Kafky v kulturním sborníku Das Jüdische Prag v roce 1917. Tím však historie Šalounova pomníku pražského Maharala nekončí. V dubnu 1940 musela být mohutná kamenná plastika na nátlak nacistů z budovy odstraněna, po válce se však vrátila na své původní místo v jihozápadní nárožní nice budovy magistrátu, kde se nachází dodnes.

Výstavy:
Židovské tradice a zvyky, ŽMP, 1968–76; Staré hebrejské tisky, Klausová synagoga, ŽMP, 1986–95.

Literatura:
Das Jüdische Prag, Praha 1917; Ladislav Šaloun: O pomníku rabi Löwa, Židovský kalendář 5599, 1938/39; Vladimír Sadek, Jiřina Šedinová, Klausová synagoga, 1989; Arno Pařík, Židovská Praha, 2002; Petr Wittlich: České secesní sochařství , 2000.


Popisky k obrázkům:

004) Ladislav Šaloun, Model k pomníku rabiho Löwa pro Novou radnici, 1910
patinovaná sádra, výška 172 cm, základ soklu 92 x 50 cm,
Židovské muzeum v Praze

013) Ladislav Šaloun, Model k pomníku rabiho Löwa pro Novou radnici, 1910
patinovaná sádra, výška 172 cm, základ soklu 92 x 50 cm,
Židovské muzeum v Praze

007) Ladislav Šaloun, Pomník rabiho Löwa z čelního pohledu (detail), 1910
patinovaná sádra, výška 172 cm, základ soklu 92 x 50 cm,
Židovské muzeum v Praze

023) Ladislav Šaloun, Model k pomníku rabiho Löwa
– detail hlavy vznášející se ženy, 1910
patinovaná sádra, výška 172 cm, základ soklu 92 x 50 cm,
Židovské muzeum v Praze

025) Ladislav Šaloun, Model k pomníku rabiho Löwa (detail hlavy zprava), 1910
patinovaná sádra, výška 172 cm, základ soklu 92 x 50 cm,
Židovské muzeum v Praze

022) Ladislav Šaloun, Model k pomníku rabiho Löwa (detail hlavy zleva), 1910
patinovaná sádra, výška 172 cm, základ soklu 92 x 50 cm,
Židovské muzeum v Praze

maharal01.TIF)
Ladislav Šaloun, Pomník Maharala na budově Nové radnice v Praze, 1914,
pískovec, zděný sokl, celková výška 600 cm, výška plastiky 360 cm,
archiv Židovské muzeum v Praze, foto Dana Cabanová









 

 

© 2004 - 2009 Židovské muzeum v Praze