Úvodní strana napište nám informace pro návštěvníky mapa webu • tisk • english version
  

PŘEDMĚT MĚSÍCE


Max (Maximilian) Horb (1882-1907), Portrét chlapce, 1900
olej na plátně, 76 x 60 cm (89 x 73,5 cm)
signováno a datováno LD: M. Horb / 1900
inv. č. ŽMP 82.503


Provenience:
1. Po r. 1900 – 20. 7. 1942, Klára Schönbergerová, Praha (1)
2. 20. 7. 1942 – 8. 7. 1944 Treuhandstelle Prag
3. 8. 7. 1944 – 8. 5. 1945 – Ústřední židovské museum v Praze
4. Po 8. 5. 1945 – Židovské muzeum v Praze

Letos 9. července si připomínáme 130 let od narození pražského židovského umělce a člena skupiny Osma (2), malíře Maxe Horba. Po absolutoriu na gymnáziu vystudoval práva na pražské univerzitě a malířské školení získal až později, v letech 1903-06, na pražské Akademii výtvarných umění u Rudolfa Béma a Františka Thieleho. Během své krátké kariéry ukončené předčasnou smrtí v prosinci 1907 uskutečnil řadu studijních cest a pobytů. Od roku 1906 trávil hodně času v Mnichově. V tomto roce se také zúčastnil legendární první pražské výstavy skupiny Osma, kde vystavil celkem čtyři plátna, z nichž Mnichovské náměstí se dnes nachází ve sbírce Národní galerie v Praze. V roce 1908 uspořádala jeho soubornou posmrtnou výstavu Krasoumná jednota a současně u Carla Bellmanna vyšlo za podpory umělcových přátel péčí Jiřího Karse album s reprodukcemi 22 Horbových děl. Max Horb je pohřben na Novém židovském hřbitově v Praze. Autorem jeho náhrobku s truchlícím pávem je významný český sochař Jan Štursa.



(1) Schönbergerová Klára, nar. 27.08.1877, transport AAs - číslo 584 (20.07.1942 Praha -> Terezín); transport AAy - číslo 856 (28.07.1942 Terezín -> Baranoviči), zahynula; poslední adresa před deportací do Terezína: Praha I, Elišky Krásnohorské (Krásnohorskágasse) 5, registrace v Protektorátu: 38882

(2) Volné tvůrčí uskupení původně osmi malířů, k nimž kromě Horba patřili: Emil Filla, Otakar Kubín, Bohumil Kubišta, Antonín Procházka, Bedřich Feigl, Willy Nowak a Emil Arthur Pitterman-Longen. V roce 1908 se k nim připojili ještě Vincenc Beneš a Linka Scheithauerová-Procházková. Svými dvěma průlomovými výstavami se skupina programově odklonila od akademické doktríny a přihlásila k progresivnímu proudu evropského umění – zejména k expresionismu a fauvismu.




 

 

© 2004 - 2009 Židovské muzeum v Praze