Úvodní strana napište nám informace pro návštěvníky mapa webu • tisk • english version
  

PŘEDMĚT MĚSÍCE – září 2009


Hazkara /vzpomínková modlitba/ za rabiho Löwa a jeho ženu Perl

Vzpomínkové modlitby (mazkirbuch) Staronové synagogy v Praze
rukopis inkoustem na pergamenu, červený pigment, celokožená vazba a papírový rejstřík z poloviny 19. století
Praha, 15.–18. století
Židovské muzeum v Praze, inv. č. 9.503 /Ms 113/

„Kéž Bůh pamatuje na duši čistého, velikána, velikého světla, jenž osvětloval tápající srdce tisíců a desetitisíců světlem Tóry, přesným výkladem, [učením] Mišny, Gemary i Tosafot i halachických autorit a knih sepsal tolik, kolik je zážehů blesku.
Vznešený vůdce, hlava rabínského soudu, vynikající mudrc požehnaného věku a rabín, náš učitel, jenž svůj lid vedl jako náš učitel Mojžíš, úhelný kámen vědění a porozumění, jehož jméno se nese od jednoho konce světa k druhému – proto kéž pamatuje na duši našeho učitele, rabína, rabiho Jehudy Levy ben Becalela, památka spravedlivého budiž požehnána, syna ctihodného kmeta, pana Becalela, blahé paměti, a duši jeho čisté manželky, rabínky, paní Perl, dcery představeného, ctěného pana Šmuela, blahé paměti, jejíž dobrá pověst vyšla do každé země, mezi mnohé [o tom, že] každičkého nuzného a chudého [potěšila] darem.
A protože všichni jejich dědicové přispěli almužnou na věčné připomenutí jejich duší spolu s ostatními spravedlivými muži i ženami, v odměnu za to nechť jsou jejich duše připojeny ke svazku živých s dušemi Abraháma, Izáka a Jákoba a Sáry, Rivky, Ráchel a Ley a s ostatními dušemi spravedlivých, čistých a svatých mužů i žen, kteří [odpočívají] v zahradě Eden. A budiž řečeno: Amen!“

Vzácný rukopis vedený po tři staletí v pražské Staronové synagoze obsahuje vzpomínkové modlitby, modlitby pro kantora a novodobý rejstřík vypracovaný Kalmanem Liebenem (1811–1892), aktuárem pohřebního bratrstva v Praze, učencem a bibliofilem. Soupis vzpomínkových modliteb vznikl patrně již koncem 15. století (první datované záznamy), část obsahující modlitby pro kantora s jistotou před rokem 1599, kdy zemřel jeden z písařů, Jisrael ben Josef ha-Levi Horowitz, pohřbený na pražském Starém židovském hřbitově (náhrobek D 879). Jednotlivé hazkarot byly pak různými písaři doplňovány až do 18. století (např. David ben Jaakov Jisrael Pinchas, snad 1629; Moše Meir ben Eleazar Perels, 1709). Rukopis je v dnešním stavu neúplný, chybí patrně téměř polovina listů.




 

 

© 2004 - 2009 Židovské muzeum v Praze