Úvodní strana napište nám informace pro návštěvníky mapa webu • tisk • english version
  

PŘEDMĚT MĚSÍCE – Září 2010


Georg Feyer (1892–1950): Portréty spisovatele Franze Werfela a jeho ženy Almy Mahler-Werfel, Vídeň, nedatováno, před rokem 1936
Platinotypie (?), podlepeno na kartónu, 251 x 180 mm (348 x 257 mm)
Značeno slepotiskem: Pietzner Feyer Wien; signováno vpravo dole tužkou na kartónu: Feyer
ŽMP 179.549 a 179.550
Provenience: neznámá, získáno v letech 1942–1945



Dne 10. září letošního roku uplyne rovných sto šedesát let od narození německy píšícího spisovatele Franze Victora Werfela (1890–1945), jenž je vedle Franze Kafky, Maxe Broda, Oskara Bauma a dalších pražských, převážně židovských literátů, řazen k volnému uskupení tzv. Pražského kruhu (M. Brod).
Franz Werfel se narodil v židovské rodině dobře situovaného majitele továrny na rukavice Rudolfa Werfela a jeho ženy Albiny, rozené Kussinové. Byl jedním ze tří dětí a jediným synem svých rodičů. Sám svoji rodinu později charakterizoval takto: „Moji předkové patřili k židovské komunitě německy hovořících Čechů. Mou rodinu je možné v Praze a v jednom provinčním městě, kde se hovořilo německy, sledovat daleko do minulosti.“ Po absolutoriu na gymnáziu ve Štěpánské ulici začal navštěvovat přednášky na právnické a filozofické fakultě, avšak otec, který si přál, aby se syn věnoval obchodu, jej odeslal na zkušenou do Hamburku. Franz, který se toužil z otcova vlivu spíše vymanit, tam ovšem dlouho nevydržel a po jednoleté dobrovolné vojenské službě se rozhodl odejít do Lipska, kde nastoupil jako lektor v nakladatelství Kurta Wolffa. První světovou válku přečkal spíše v zázemí. V roce 1915 sice narukoval se svým plukem do Třebenic u Lovosic, více času ovšem strávil v nemocnici v Praze. V roce 1916 se načas dostává na haličskou frontu, závěr války už ale tráví v tiskovém oddělení ve Vídni. Toto město se mu stává nadlouho domovem. Seznamuje se zde s Almou Mahlerovou, vdovou po slavném dirigentovi a skladateli Gustavu Mahlerovi a v té době ještě ženou významného německého architekta Waltera Gropia. V červenci 1929 se Franz s Almou po více než desetileté známosti berou a později – po připojení Rakouska k Říši v roce 1938 – odcházejí přes Francii a Španělsko do exilu v USA (dramatické okolnosti jejich pěší cesty přes jihofrancouzské Lourdy a Pyreneje Werfela inspirovaly k napsání románu Píseň o Bernadettě [Das Lied von Bernadette, 1941], jenž byl nedlouho po svém vzniku zfilmován režisérem Henry Kingem [The Song of Bernadette, USA, 1943]). Werfelovi žijí v Kalifornii, kde Franz 26. srpna 1945 podléhá těžkému infarktu. Alma se v roce 1952 stěhuje do New Yorku, kde o dvanáct let později, 11. prosince 1964, coby pětaosmdesátiletá umírá ve svém bytě na 73. ulici manhattanské Upper East Side. Nekrolog uveřejněný dva dny po Almině smrti v nedělním vydání The New York Times ji připomíná jako manželku tří významných umělců – spisovatele Werfela, skladatele Mahlera a architekta Gropia – a druhdy „nejkrásnější dívku Vídně“ („the most beautiful girl in Vienna“), již podle jejích vlastních slov na mužích nejvíce ze všeho přitahovala jejich tvůrčí síla.
Portrétní fotografie, na nichž jsou Franz s Almou zachyceni jako mondénní vídeňské celebrity své doby, jsou dílem známého vídeňského fotografa Georga Feyera, jenž portrétoval řadu známých osobností. Rodák z Budapešti se nejprve jako čtyřiadvacetiletý vydal na zkušenou za moře (mezi lety 1916–1922 působil v USA, kde portrétoval řadu známých umělců). V roce 1924 přesídlil již jako americký občan do Vídně, kde přes deset let působil jako společník v ateliéru zavedeného fotografa Carla Pietznera ml. (Atelier Pietzner-Feyer). V roce 1933 přijímá prestižní zakázku pro Ligu národů v Ženevě a o tři roky později se kvůli pracovním povinnostem stěhuje do Londýna, v témže roce (1936) však otevírá ve Vídni svůj vlastní fotografický ateliér – prominentní Studio Feyer. I když tento ateliér provozuje ve Vídni formálně až do roku 1942, po anšlusu otevírá jeho londýnskou pobočku, v níž nezištně zaměstnává a podporuje řadu emigrantů. Sám se počátkem čtyřicátých let stěhuje do USA, kde otevírá další vlastní podnik. Umírá 5. listopadu 1950 ve francouzském Cannes.






 

 

© 2004 - 2009 Židovské muzeum v Praze