Úvodní strana napište nám informace pro návštěvníky mapa webu • tisk • english version
  

PŘEDMĚT MĚSÍCE


Synagogální opona, inv. č. 020.221
Hedvábí, pozamenterie, kovové a dracounové aplikace
2130 x 1700 mm

Překlad hebrejských nápisů: (v horní části opony): „Koruna Tóry. Koruna kněžství. Koruna království. Toto je dar svatého spolku konajících milosrdné skutky svaté obce Osoblaha roku 533 p.m.p. (= 1773).“ (ve středovém poli): „Zdali to není oharek vyrvaný z ohně" (Za 3:2) v roce 562 p.m.p. (= 1802) prostřednictvím knížete, KH Jaakova Josefa a jeho ženy Rachel, [a] také kaporet a tři koruny.“

Stejně jako i v jiných případech sbírkových předmětů je nositelem nejdůležitějších informací o původu a historii této textilie její hebrejský donační nápis. Z něj se dovídáme, že opona byla pořízena pohřebním bratrstvem (bratrstvo konající milosrdné skutky, hebr. chevra kadiša) v Osoblaze (něm. Hotzenplotz), v jedné z 52 povolených moravských židovských obcí, avšak jediné ležící mimo historické území Moravy, v tzv. moravské enklávě na území rakouského (později českého) Slezska.

Osoblaha byla příhodně umístěna na přirozené obchodní spojnici mezi Moravou a Slezskem, čehož zdejší Židé (pokud jim to politická situace umožňovala) využívali nejen pro rozvoj svých podnikatelských aktivit – osoblažské židovské společenství bylo zároveň ovlivňováno i poznáváním odlišných náboženských či kulturních zvyklostí, především slezských (polských) Židů. Příkladem vzájemného ovlivňování je i tato synagogální opona: v její horní (starší) části, informující o donaci osoblažského pohřebního bratrstva, je hebrejský text proveden aplikací liter vyražených z plechu a poté aplikovaných na tkaninu, což je výzdobná technika charakteristická především pro synagogální textilie východního Polska a Haliče.

Rozkvět osoblažské židovské obce, který přišel s přelomem 18. a 19. století (tehdy zde žilo kolem 850 Židů), se zastavil 24. srpna 1802. Nepozorností služebné Magdaleny Mayerové vypukl v osoblažské židovské arendě požár, který nakonec zachvátil celé (jak křesťanské, tak židovské) město. Škody byly obrovské, popelem lehla nejen synagoga (v ní, jak zdůrazňují dobové záznamy, 32 svitků Tóry a archiv židovské obce), ale dokonce i dřevěné náhrobky na židovském hřbitově. Důsledkem požáru je nepochybně i špatný stav synagogální opony, která je, jak zmiňuje její mladší hebrejský donační nápis, vlastně torzem, zachráněným z plamenů. Zároveň je tato textilie unikátním dokladem jedné z největších katastrof svého druhu u nás – úhrnná škoda na křesťanském i židovském městě dosáhla při osoblažském požáru tehdy neskutečné výše 540.973 zlatých. Fragmentární stav a četná záplatovaná místa původního nosného materiálu však svědčí o mimořádné pozornosti, která byla téměř zničenému, jako zázrakem zachráněnému torzu věnována až do zániku osoblažské židovské obce.





 

 

© 2004 - 2009 Židovské muzeum v Praze