Úvodní strana napište nám informace pro návštěvníky mapa webu • tisk • english version
  

PŘEDMĚT MĚSÍCE – říjen 2005


Jiří Jilovský (1884 – 1958)
Pražský malíř a grafik

Jiří Jilovský se narodil 15. března 1884 na pražských Vinohradech Josefu Jilovskému (1852–1921) a Julii, rozené Hellerové (1863–1939). Jeho rodiče pocházeli z malých obcí ve středních Čechách a do Prahy se odstěhovali krátce před jeho narozením. Jiří Jilovský byl předurčen k povolání obchodníka. Proti vůli svého otce – tak jako mnozí z jeho generace - začal v roce 1900 studovat na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u E.K.Lišky, J. Schikanedera, J. Preislera a F. Jeneweina. V roce 1904 přestoupil na Akademii výtvarných umění v Praze, kde studoval do roku 1907 ve speciálce Fr. Thieleho. Po krátkém studijním pobytu v Mnichově se vrátil do Prahy, kde si v roce 1908 zařídil podkrovní atelier v Haštalské ulici č. 6, který užíval až do konce 30. let. V letech 1904 až 1909, 1912 a 1914 byl na studijních cestách v Rakousku, Německu, Švýcarsku, Itálii a Francii. Byl členem Spolku německých výtvarných umělců v Čechách, Hagenbundu a Svazu německých spisovatelů a umělců CONCORDIA. V roce 1915 se účastnil Panama-Pacific International Exposition v San Franciscu, první samostatnou výstavu měl v únoru 1917 v Rubešově salonu v Praze, druhou v roce 1927 v pražském Rudolfinu.
Ještě za studií na Uměleckoprůmyslové škole začal navrhovat pozvánky na plesy, taneční pořádky, svatební oznámení, pohlednice, plakáty na výstavy, knižní úpravy, průmyslovou reklamu a především exlibris, kterých v různých grafických technikách vytvořil na 120 kusů. Vystavený návrh na plakát na taneční zábavu z roku 1908 patří k jeho raným pracím, ovlivněným secesním stylem. Jako autor volné grafiky si Jiří Jilovský získal jméno působivými listy náladových staropražských motivů. Jiří Jilovský byl také schopný malíř, především portrétista a krajinář. Od roku 1928 Jiří Jilovský pracoval jako jevištní výtvarník pro Nové německé divadlo v Praze. Mezi jeho nejzdařilejší divadelní realizace patřila však scénická výprava k opeře Jaromíra Weinbergera Švanda dudák (1929). Za své inscenace pro Nové německé divadlo obdržel Jilovský v roce 1931 státní cenu.
V roce 1942 byli postupně do terezínského ghetta deportováni Jilovského sourozenci se svými rodinami, stejně jako Jilovského starší syn Hanuš. Pro ilegální korespondenci se svým synem byli v září 1943 zatčeni také Jiří Jilovský s manželkou a deportováni do věznice gestapa na Malé pevnosti v Terezíně. Odtud byl Jilovský deportován do Osvětimi, Sachsenhausenu, Mauthausenu a Ebensee, který 6. května 1945 osvobodila americká armáda. V Osvětimi zahynuli jeho synové Hanuš a Arnošt a mnozí z jeho příbuzných. Jeho manželka Marie zemřela na následky věznění v lednu 1948. Jilovský se snažil vrátit ke své práci, od roku 1949 byl členem Spolku sběratelů a přátel exlibris v Praze a Svazu československých umělců. Zemřel po krátké nemoci 16. února 1958 v Praze ve věku 74 let.
 
Výstavu grafiky a obrazů Jiřího Jilovského můžete shlédnout v Galerii Roberta Guttmanna v ulici U Staré školy č. 3 do 6. listopadu 2005.

 

 

 

© 2004 - 2008 Židovské muzeum v Praze