Úvodní strana napište nám informace pro návštěvníky mapa webu • tisk • english version
  

PŘEDMĚT MĚSÍCE – únor 2007


Karel Fleischmann (22. 2. 1897, Klatovy – 24. 10. 1944, Osvětim), Registrovaní čekající na deportaci, Terezín 1943
 
lavírovaná kresba perem a tuší na papíru, 318 x 450 mm
signováno a datováno LD a PD: Terezín 1943 / KF 43
provenience: akvizice ŽMP z roku 1945
ŽMP 175.773

Kresba lékaře, básníka a grafika Karla Fleischmanna, od jehož narození uplyne 22. února letošního roku 110 let, pochází z doby Fleischmannovy internace v terezínském ghettu. Fleischmann byl do Terezína deportován z Českých Budějovic, kde před válkou provozoval soukromou dermatologickou praxi. Jako zakládající člen působil také v českobudějovické umělecké skupině Linie (1931–1939), která ačkoli dnes již téměř zapomenuta, byla důležitou součástí české meziválečné avantgardy. Tak jako pro ostatní členy skupiny i pro Fleischmanna představoval její rámec důležitou platformu pro formulaci vlastního estetického výrazu a názorů na umělecké i společenské dění. Inklinoval především ke grafice (známé jsou jeho cykly linorytů a dřevořezů), psal ale také verše, drobné prózy a teoretické statě a úvahy. Řadu svých článků uveřejnil ve stejnojmenném časopise skupiny, své básnické a grafické dílo vydával v její knižní edici. Činnost skupiny a život jejích členů silně poznamenala okupace. Pro Fleischmanna, jenž byl židovského původu, byly její následky fatální. 18. dubna 1942 byl spolu s další tisícovkou českobudějovických Židů deportován do terezínského ghetta, kde až do své deportace do Osvětimi působil jako lékař a zároveň pokračoval ve své tvorbě. Vedl si deník, psal básně, zejména se však projevil jako bravurní a neúnavný kreslíř. Ve svých stylově vyhraněných kresbách, vyznačujících se jakousi zvláštní, nervní rozechvělostí linek, zachycoval každodenní život v ghettu, s jehož tragičností byl denně konfrontován. 23. října 1944 byl odeslán transportem do vyhlazovacího tábora v Osvětimi, kde byl krátce po příjezdu 24. října zavražděn v plynové komoře stejně jako jeho žena a sestra. Soubor jeho prací, po válce svěřený do správy Židovského muzea v Praze, představuje unikátní a silné svědectví o životě v Terezíně, šoa českých a moravských Židů a tragických koncích ideálů moderny.

 

 

 

© 2004 - 2008 Židovské muzeum v Praze