Úvodní strana napište nám informace pro návštěvníky mapa webu • tisk • english version
  

PŘEDMĚT MĚSÍCE – březen 2007


Dezider (Dudy) Salomon (18. května 1918, Chust, dnešní Ukrajina – 24. srpna 2006, Praha),
Purimová maska s textem jidiš písně ‘A gutn purim, malech’, (asi 2004)


tvarovaný papír (Papiermaché), 175 x 170 x 50 mm
signováno v textu latinkou a jidiš: Dudy Salomon, Chust
Provenience: akvizice ŽMP z roku 2006
ŽMP 179.037

Oslavou svátku Purim si každým rokem 14. dne hebrejského měsíce adar (připadá obvykle na měsíc březen občanského kalendáře) připomínáme události, které popisuje biblická Kniha Ester. Tehdy, za vlády krále Ahašveroše (Xerxes I, 486–465 př. o. l./Artaxerxes II, 430–358 př. o. l.?), měli být na radu králova zlovolného rádce Hamana vyhlazeni všichni Židé v Persii. Podle tradice svátek ustanovil zbožný Mordechaj, příbuzný židovské dívky Ester (Hadasy), jíž mocný perský vládce pojal za manželku. Tím, že Ester odhalila svoji židovskou identitu, zachránila před jistou zkázou celý svůj národ dlící v Persii od zkázy prvního jeruzalémského chrámu v roce 586 př. o. l. Na památku těchto událostí se v synagogách po celém světě předčítá ze zvláštního svitku (megilat Ester) text Knihy Ester a oslavuje se veselým rejem, k němuž neodmyslitelně patří také masky. Purimová maškaráda, zřejmě vycházející z tradice římských karnevalů, je poprvé zmiňována v responsech padovského rabína Judy ben Eliezera ha-Levi Minze (c. 1408–1506). Zvyk odkazující ke skryté identitě, jež hrála v purimovém příběhu důležitou úlohu (Ester zpočátku tajila svůj původ, Mordechaj nepřiznal znalost cizí řeči a konečně i sám B-h zůstal skryt za veškerým děním – židovští učenci v této souvislosti hovoří o hester panim, doslova zakrytí tváře – odsud také název biblické knihy a jméno její hlavní protagonistky), se rychle rozšířil do všech zemí diaspory, kde se stejně jako v Izraeli udržel až do dnešních dnů. Vystavená maska vznikla v dílně pořádané v domově seniorů Charlese Jordana. Její autor, pocházející z městečka Chust na Podkarpatské Rusi, ji popsal do latinky převedeným textem žertovné purimové písně A gutn purim, malech. Tuto píseň pro Židovské muzeum v Praze rekonstruovala a nastudovala zpěvačka a etnomuzikoložka Kateryna Kolcová.

A gutn purim, malech
POSLECHNOUT SI NAHRÁVKU (formát MP3)
Nápěv © Kateryna Kolcová, 2007

 

 

 

© 2004 - 2008 Židovské muzeum v Praze