Úvodní strana napište nám informace pro návštěvníky mapa webu • tisk • english version
  

VÝROČÍ MĚSÍCE – duben 2009


Rabi Avigdor ben Jicchak Kara

Dne 10. ijaru roku 5199 (25. dubna 1439) zemřel v Praze rabi Avigdor ben Jicchak Kara. Jeho náhrobek – dnes silně poškozený a na původním místě nahrazený kopií – je jedním ze dvou nejstarších datovaných náhrobních kamenů Starého židovského hřbitova v Praze.
Rabi Avigdor patří k významným osobnostem pražského ghetta, jak o tom svědčí i pověsti, které se k jeho postavě navázaly. Měl být například oblíben u českého krále Václava IV. a diskutovat v náboženských disputacích s představiteli kléru. Držme se ale doložených fakt a dochovaných pramenů. Před příchodem do Prahy působil rabi Avigdor snad v Řezně. Jeho přítomnost v Praze je doložena k roku 1413 v opisu listiny, kde je podepsán spolu se svými kolegy-členy rabínského soudu, zejména Jom Tov Lipmanem Mülhausenem. Zda byl skutečně očitým svědkem pogromu v roce 1389, nevíme, stejně jako je nejisté, zda zde tehdy také zahynul jeho otec, označovaný jako „mučedník“ (tedy ten, kdo zemřel násilnou smrtí).
Z opisu jeho epitafu víme, že rabi Avigdor „rozuměl líbezné písni, ...učil Tóře mnohé i jednotlivé, byl zběhlý v Učení, ve všech knihách moudrosti a knihách Písma“. Byl tedy učitelem a znalcem a vykladačem hebrejské Bible. Mimo jiné je autorem kabalistického výkladu k Žalmu 150 Kodeš hilulim (Zasvěceno chvále) a lexikografického spisu Medaber sin (Pojednání o [písmenu] sin). Dochovalo se i několik jeho responsí a bylo mu připisováno autorství některých dalších kabalistických spisů.
V povědomí širší veřejnosti a především příslušníků pražských synagogálních sborů je ale rabi Avigdor zapsán zejména jako autor působivé hebrejské náboženské poezie (hebr. pijut). Je známo na deset jeho pijutů. U většiny z nich je autorovo jméno vetkáno v akrostichu hebrejského textu, jak je tomu například v básni Elohechem etchem jenachem (Váš Bůh se nad vámi slituje), dochované i v rukopisu modliteb pro kantora pražské Staré školy. V pražských synagogách se o Dni smíření dodnes čte jeho kajícná modlitba (hebr. selicha) Et kol ha-telaa (Všechny pohromy) sepsaná po pogromu, jehož záminkou bylo údajné neuctivé chování Židů k hostii a jemuž o Pesachu roku 5149 (duben 1389) padlo za oběť mnoho obyvatel pražského ghetta.
Na připomínku osobnosti tohoto rabína, učence, básníka a kabalisty – podle židovského kalendáře připadá letos jeho jarcajt (výročí úmrtí) na 4. května občanského kalendáře – jsme vybrali vydání jeho nejznámější skladby v Selichot ke-seder bejt ha-kneset ha-ješana (Kajícné modlitby dle ritu Staré školy, Praha 1605). Do češtiny byla selicha citlivě převedena Jiřím Langrem (1894-1943) v jeho malé antologii hebrejského básnictví 10.-19. století Zpěvy zavržených (Praha 1939). Anglický překlad K. E. Lichteneckera jsme převzali z knihy A Story of the Jewish Museum in Prague Hany Volavkové (Praha 1968, původní český titul Příběh Židovského muzea v Praze).
 

כאן נגנז המשכיל שיר ידידים
הלומד תורה עם רבים וגם יחידים
בקי היה בתורה בכל ספרי החכמה ובספרי המקרא
מהר"ר אביגדור קרא בן הק' הר' יצחק קרא
נשוא פנים היה בעמו
נפטר והלך לעולמו
בשבת ט' באייר ונקבר ביום א' י' באייר צ'ד'ק'ה' לפ"ק
ה' יצדק דינו
כי נתבקש למעונו
נשמתו בעולם הבא תהא זכורה
ובצרור החיים תהא נפשו צרורה
ת'נ'צ'ב'ה' א'א'א' ס'ס'ס'


 
Literatura:
Muneles, Oto, Starý židovský hřbitov v Praze. Praha 1955, s. 103-107
Schwarz, A.Z., „Kod. 27 der Studienbibliothek Olmütz“, Soncino-Blätter, III. Band, Berlin 1929-1930, s.79-82
Davidson,I., Thesaurus of Medieval Hebrew Poetry, New York 1924, IV, s. 347 a příslušná hesla
קמלהר, משה י., רבי אביגדור קרא, סיני, ה (תרצ"ט-ת"ש), עמ' קכב-קמח
 


Avigdor Kara, Elohechem etchem jenachem (Váš Bůh se nad vámi slituje)
Modlitby pro kantora a pamětní modlitby Staré školy, Praha, kol. 1600 – 19. století
 

Avigdor Kara, Et kol ha-telaa (Všechny pohromy)
Selichot ke-seder bejt ha-kneset ha-ješana (Kajícné modlitby dle ritu Staré školy), Praha 1605
 

Avigdor Kara, Všechny pohromy
překlad Jiřího Langra v antologii Zpěvy zavržených, Praha 1939
 

Avigdor Kara, Et kol ha-telaa (Všechny pohromy)
Selichot ke-seder bejt ha-kneset ha-ješana (Kajícné modlitby dle ritu Staré školy), Praha 1605
 

 

 

© 2004 - 2009 Židovské muzeum v Praze