Archiv výstav
Genizot - nálezy z českých a moravských synagog
Španělská synagoga 4. listopad 1999 - 30. leden 2000
Zachráněné svědectví
Výstava Genizot
dokumentuje jeden z méně známých aspektů židovské tradice. Podle talmudického
zákona musí být již neužívaná svatá Písma, která obsahují Boží jméno,
odložena na bezpečné místo, kde jsou chráněna před znesvěcením a ponechána
přirozenému zániku. Totéž se týká i dalších textů náboženských, ale
i světských, psaných hebrejsky či hebrejským písmem. Akt i místo uložení
se nazývá geniza (plur. genizot, z hebrejského kořene GNZ - ukrýt, uložit).
Knihy a předměty byly buď shromažďovány ve zvláštním prostoru a po čase hromadně pohřbeny, nebo ukládány na půdu synagog. Jen výjimečně se genizot dochovaly neporušené dodnes, většina byla zničena během požárů, přestaveb nebo vypovězení Židů již v minulosti. V rámci průzkumu Židovského muzea byly pozůstatky genizot nalezeny pouze ve 12 z více než 50 prohlédnutých synagog. Významnější objevy byly učiněny v Luži, Březnici, Zalužanech, Rychnově nad Kněžnou a Holešově.
Kromě svitků
Tór a jejich zbytků najdeme v genizot především hebrejské a jidiš
tisky ze 17. až 19. století: modlitební knihy, Bible a pesachové hagady,
Talmud s komentáři a ostatní halachickou literaturu, méně často kabalistické
spisy, zábavná čtení v jidiš, učebnice hebrejštiny, náboženství, a dokonce
i matematiky.
K nejvzácnějším nálezům patří rukopisy, většinou opisy rabínských spisů nebo záznamy přednášek soudobých rabínů z Prahy, Golčova Jeníkova a Bratislavy, ale také fragmenty tabulek s modlitbami a požehnáními pro synagogu i domácnost a nástěnné kalendáře. V genizot však najdeme i úřední dokumenty a soukromé dopisy.
Do genizot se ukládaly také vyřazené kultové předměty a součásti vybavení synagogy. V Luži a Březnici byly nalezeny jedinečné soubory textilií: synagogální opony, pláštíky a povijany na Tóru s lidovou výzdobou, tality různé velikosti a provedení, sáčky na tfilin, a mimo to i dětské čepečky nebo boty.
Luže
Ve zcela neporušeném stavu byla nalezena pouze geniza v Luži ve východních
Čechách, kde Židé žili již od 16. století. Luže, v 19. století sídlo
krajského rabína, byla místním židovským centrem. Synagoga byla postavena
okolo roku 1780 a geniza byla ukládána na její půdu do počátku 20. století.
Z množství materiálu bylo vybráno na 600 fragmentů starých tisků,
přes sto rukopisů a obdobný počet textilií. Ojedinělým nálezem jsou
vývěsky o volbě výběrčího milodarů nebo předlohy pro náhrobky. Fragmenty
dekorativních mizrachů a tabulek s požehnáními, zdobené lidovými dřevořezy
nebo technikou vystřihování jsou nedocenitelnými doklady tradičního
náboženského života venkovských Židů.
Březnice
V Březnici (jihozápadní Čechy) Židé žili již od počátku 16. století
a v 18. a 19. století zde sídlil krajský rabín. Budova synagogy, v níž
se nacházela také škola, byla postavena roku 1725 a po požáru roku 1820
obnovena. Z genizy se do dnešní doby dochovaly pouze zbytky. Vedle cenného
souboru textilií (např. pláštík z roku 1758) zde byly objeveny
především tištěné knihy, z rukopisů náčrty kázání a halachické poznámky.
Ze školy se sem dostaly učební nástěnné tabulky a písanka.
Zalužany
O malé židovské obci v Zalužanech nedaleko Březnice máme jen málo informací.
Drobná empirová stavba synagogy byla postavena na počátku 19. století
a k liturgickým účelům sloužila zhruba 100 let. Dnes je soukromým
majetkem a je využívána jako odkladiště nepotřebných věcí. Nepočetné
obci odpovídá malé množství nalezených fragmentů běžných hebrejských
tisků. Překvapivý byl však nález vyšívaných povijanů, z nichž jeden
patří k nejstarším dochovaným ve sbírkách Židovského muzea
(1748).
Rychnov nad Kněžnou
Rychnov (východní Čechy) byl podobně jako Luže a Březnice regionálním
židovským centrem. Židovské osídlení je doloženo od 16. století. Geniza
v synagoze z roku 1782 byla porušena při dřívějších opravách
budovy. Mezi rukopisy byly kromě halachických zlomků nalezeny příležitostné
modlitby (např. pro těhotnou) a záznam soudního rozhodnutí (psak din)
z roku 1767 o urovnání sporu mezi dvěma členy obce. V genize byla
nalezena také kožená schránka na mezuzu a kožená bota pro obřad chalici.
Holešov
Židovská obec v Holešově byla jednou z nejstarších a nejpočetnějších
židovských obcí na střední Moravě. Geniza v Šachově synagoze (po r.
1559) však pochází teprve z poloviny 19. století. Jedinečným nálezem
je fragment machzoru (Praha, 1529) s renesančními figurálními dřevořezy
použitými poprvé v proslulé Pražské hagadě (1526). Záznamy rabínských
přednášek pocházejí od žáků Mošeho Sofera, Jechezkela Landaua a dalších
autorit. V genize byly nalezeny také malované dřevěné fragmenty
ze zařízení synagogy, střepy keramických džbánků a papírová maska na
Purim.
Nálezy z genizot významně doplňují naše poznání zvyků a zájmů, životní úrovně a řemeslných tradic venkovského židovského obyvatelstva od konce 17. do poloviny 19. století. Jejich vyzvednutí je pouze počátkem dlouhé konzervátorské a odborné práce: musí být tříděny a identifikovány, nejzajímavější kusy jsou čištěny, evidovány, konzervovány a restaurovány, příliš poškozené a nezajímavé naopak pohřbeny. Jen malý výběr z tohoto vzácného svědectví minulosti může však být představen na této výstavě.
kurátoři výstavy: Mgr. Olga Sixtová,
PhDr. Arno Pařík
překlad: Stephen Hattersley
instalace: Pavel Břach
© 2004 - 2009 Židovské muzeum v Praze