Jamim mikedem - Staré židovské pohlednice

Archiv výstav

Španělská synagoga, 1. březen - 31. srpen 2000

Židovské městečko v Polsku, 1917 Pohlednice s židovskými motivy jsou pouze malým zlomkem z tematicky rozmanitého množství pohlednic z let 1898 až 1938. Zachycují dávno zmizelý svět evropského židovstva, které prožívalo na počátku 20. století vrchol svého dlouholetého úsilí o emancipaci a zrovnoprávnění. Tento svět byl téměř zcela zničen za katastrofy šoa v letech druhé světové války. Právě na pohlednicích se tak mimoděk zachoval nejbohatší obraz života předválečných židovských obcí, jejich památek, tradic a zvyků. Většina tehdy vydaných pohlednic se židovskými náměty se však nedochovala - sloužily potřebě dne a s ním také nejčastěji zanikly. Ty ostatní jsou roztroušeny ve sbírkách po celém světě.

Záměrem výstavy starých židovských pohlednic je ukázat celou tématickou a žánrovou šíři předválečných židovských pohlednic nejen z Čech, ale v podstatě z celé Evropy. K tomuto účelu jsme vybrali z jedné soukromé sbírky na 450 pohlednic, uspořádaných přibližně do 30 tematických souborů. Nejvíce jsou na výstavě zastoupeny motivy místopisné - synagogy, židovské hřbitovy a další památné budovy a místa. Do výběru nemohly být zahrnuty všechny geografické oblasti, soustřeďuje se především na pohlednice z regionu střední a východní Evropy, kde bylo židovské osídlení nejpočetnější a kulturně nejsvébytnější. Zvláštní pozornost věnuje výstava židovským motivům z Prahy, méně známým pohlednicím se synagogami v Čechách a na Moravě, zaniklému ghettu a synagogám v Bratislavě, prostředí tradičních židovských obcí na Slovensku a Podkarpatské Rusi.

Druhá polovina vybrané kolekce dokumentuje nejrůznější oblasti židovského života. Jeden z nejzajímavějších tematických souborů tvoří pohlednice z původních sídlišť, ghett a židovských ulic, zejména v oblasti Haliče a Podkarpatské Rusi. Na ně navazují fotografické pohlednice, zachycující výrazné tváře starců nebo dětí z chederu (židovské školy) v jejich tradičním oblečení, židovské obchody nebo jednotlivce, provozující někdejší typická židovská povolání - hauzírníky, vetešníky, krejčí, podomní prodavače, muzikanty nebo brusíře. K obrazu židovského života před sto lety patřily neodmyslitelně také Karlovy Vary a Mariánské Lázně, kde pozornost návštěvníků přitahovaly pravidelné návštěvy chasidských rabínů z Haliče, doprovázených skupinami svých stoupenců. Cestou do synagogy, Polsko, kol. r. 1910

Další pohlednice si všímají tradičních motivů židovských svátků a náboženského života. Některé zachycují svátečně oděné muže s dětmi o šabatu na cestě do synagogy, jiné zase staré muže s modlitebními plášti při ranních bohoslužbách. Mnohé z těchto pohlednic jsou spojeny s oslavou šabatu - zachycují rozsvěcení šabatových světel na jeho počátku, modlitbu či odpočinek v rodinném prostředí nebo obřad havdaly na závěr šabatu. Jiné pohlednice připomínají poetický obřad požehnání měsíce při novoluní. Mnoho pohlednic bylo určeno jako přání k nejvýznamnějším židovským svátkům - k Novému roku a Dnu smíření. Na nich se setkáme s tradičními hebrejskými pozdravy, zobrazením novoročního obřadu tašlich na břehu řeky nebo motivem starého muže s bílým kohoutem pro obřad kaparot. Daleko vzácnější jsou pozdravy k jarnímu svátku Pesach, slavenému na památku vysvobození z egyptského otroctví, jen zřídka se vyskytují pozdravy ke svátkům Simchat Tora nebo Sukot, k Chanuce či Purimu.

Přání k Novému roku, Varšava, 1917 Také důležité události života jednotlivce byly příležitostí k blahopřání, a proto nesměly chybět ani na pohlednicích - především židovská svatba se všemi svými zvyky, svatebním baldachýnem - chupou, tancem a hudbou. Stejně důležitou příležitostí k blahopřání byla obřízka novorozeného syna nebo oslava náboženské plnoletosti - bar micva, když syn dosáhl třinácti let. Jako přání sloužily také původní pohlednice, navrhované židovskými umělci. Mnohé z děl těchto umělců se dochovaly pouze na pohlednicích.

Pro úplnější představu jsme vybrali také ukázky pohlednic žertovných, sportovních, sionistických a pohlednice s vyobrazením památných míst ze Svaté země, nechybí ani exempláře antisemitské.

Velká muzea nevěnovala sběratelství pohlednic dlouho dostatečnou pozornost. Také Židovské muzeum v Praze má ve svých sbírkách pouze menší soubor pohlednic s fotografiemi pražských židovských památek nebo pohlednice vydávané samotným muzeem. Soukromé sběratelství pohlednic má naopak dlouhou tradici. Již krátce po svém vzniku se pohlednice vášnivě sbíraly, vystavovaly a vyměňovaly. Mezi nejzajímavější současné sbírky patří sbírka židovských pohlednic Františka Bányaie. Jsme rádi, že byl ochoten zpřístupnit část své sbírky veřejnosti touto výstavou.

kurátor výstavy: PhDr Arno Pařík
překlad: Stephen Hattersley
instalace: Pavel Břach