Chava Pressburger: Beit Levitus - Vzpomínky na rodinný dům

Archiv výstav

Španělská synagoga 14. září - 31.prosinec 2000

Zapomenuté vzpomínky
Papírové obrazy Chavy Pressburger jsou podivuhodně schopné vyjádřit skryté pocity, oživit zapomenuté vzpomínky, stejně jako zachytit konkrétní přítomnost. Vznikají z různých materiálů, především však z rostlin, které vyrůstají na vyprahlé poušti, za svitu slunce a hvězd. Její práce se podobá alchymii, trpělivému hledání znamení a zvláštních ingrediencí, jejich proměně a návratu k životu ve světě lidské řeči, nadané citem a imaginací. Při jejich tvorbě proměňuje však především sama sebe, svoji duši, která se očišťuje a pozvedá k jednotě světa a přírody.

Ve svém posledním cyklu se Chava Pressburger vrací k nejskrytějším vzpomínkám svého dětství. Narodila se jako Eva Ginzová v Praze, v českožidovské rodině, která pocházela z východních Čech. Její dědeček, Josef Ginz, se narodil ve Ždánicích u Kouřimě, později si otevřel antikvariát a obchod se starožitnostmi v Kostelci nad Černými Lesy a v Praze. Literární a umělecké zájmy podědila i další generace. Také jeho vnuk Petr byl všestranně nadané dítě, milovaný rodiči a obdivovaný mladší sestrou Evou. Ginzovi udržovali úzké vztahy s rodinou otcovy nejstarší sestry Hermy a Karla Levitusových, kteří si postavili v polovině třicátých let rodinný domek v Podolí, na jižním vilovém předměstí Prahy. Tady obě děti vyrůstaly a trávily nejhezčí chvíle dětství. Na zahradě se pořádaly rodinné pikniky a slavnosti, scházela se zde širší rodina se všemi bratranci a sestřenicemi.

Po okupaci se vše rázem změnilo, dětský svět zmizel v nenávratnu a plány do budoucna se přes noc staly minulostí. Přes množící se zákazy a nařízení ještě několik let pokračovala rodinná setkání v domě Levitusových, který se zdál posledním bezpečným útočištěm. Míst, kam směli, bylo stále méně a méně. Tam, kam dříve tak rádi chodívali - do parku, muzea, knihovny, bylo nyní napsáno: Židům vstup zakázán.

V létě 1942 byla deportována babička Berta, teta Herma a Karel Levitus, na podzim čtrnáctiletý bratr Petr a pak další z židovských příslušníků Ginzovy rodiny, naposledy samotná Eva a její otec. Petr se stal v Terezíně uznávaným vůdcem mladých chlapců a šéfredaktorem známého časopisu “Vedem”. Také Eva si v Terezíně vedla deník, ve kterém 28. září 1944 zaznamenala poslední rozloučení s Petrem před jeho deportací do Osvětimi.
Uplynulo jen několik let, a obrazy šťastného dětství v kruhu milující rodiny navždy zmizely a budoucnost ztratila svůj smysl. Žít v prostředí, poznamenaném tolika ztrátami, se zdálo nemožné. Eva a její rodiče sice katastrofu přežili, bylo ale zničeno to nejcennější, co je spojovalo. Vzpomínky musely být vymazány a zahlazeny, přece však zůstaly skryty kdesi v nejhlubších vrstvách duše.

Chava Pressburger se snaží odhalit zapomenuté vzpomínky svého dětství, které jsou dosud zakryty temnými mraky a strašidelnými přízraky. A přece - přírodní materiál, jemné odstíny barev a rytmus linií, v němž se tyto vzpomínky útržkovitě zjevují, je navrací zpět do přítomnosti, dává jim schopnost promlouvat a přinášet usmíření.

Arno Pařík

Chava Pressburger o své práci:
“Mé umění je ovládáno okolností, že svůj materiál - papír - si vyrábím sama. Setřásla jsem praktické koncepty života, zaměřené na úspěch, a zkoumám život samotný, snažím se vytvářet soulad mezi sebou samou, přírodou a vesmírem. Když vytvářím tuto harmonii tím, že přetvářím rostliny v papír, daří se mi někdy rozluštit a artikulovat tajemný jazyk přírody a vypůjčit si jej pro své umění. Někdy při tom i prožiji duchovní zážitek a cítím, že vstupuji do základních sfér. Mé dílo směřuje k tomu, vyjádřit tento základ , skrytý v materiálu.”

“Když se snažím dosáhnout těchto cílů tím, že vyrábím svůj vlastní papír, musím se vyrovnat s mnoha různými postupy: sběrem rostlin nebo jiných surovin, jejich vařením a vymýváním, litím papíroviny, jejím tvarováním, lisováním, sušením a někdy barvením, volbou designu a kompozice pro ni. Užívám spíše místních rostlin, které rostou v blízkosti mého domova v severním Negevu.”

Stručný životopis:
Chava Pressburger se narodila v Československu, dnešní České republice, v Praze. Studovala malbu v Praze a Paříži a grafiku a výrobu papíru v Izraeli, kam emigrovala. Své práce vystavovala na mnoha místech v Izraeli i v Evropě. V roce 1979 byl o její tvorbě natočen dokumentární film v produkci Izraelského malířského a sochařského archivu. V poslední době Chava Pressburger vytváří práce z papíru, který sama vyrábí. V letech 1980 až 1990 pracovala v Ruční papírně Boba Leslieho (při Akademii výtvarných umění v Beerševě); nejprve zde vyučovala a posléze papírnu sama vedla. Účastnila se prvního mezinárodního Bienále umění papíru v Durenu v Německu. Některá její díla zakoupilo Izraelské muzeum (The Israel Museum) v Jeruzalému, Muzeum umění papíru (The Museum of Paper Art) v Durenu, Muzeum Nového Zélandu Te Papa (The Museum of New Zealand Te Papa) ve Wellingtonu a četné galerie a soukromé sbírky v Izraeli, Evropě a USA. V roce 1992 získala cenu Sussmanovy umělecké nadace. Chava Pressburger žije v Omeru nedaleko Beerševy v Izraeli. Po pádu totalitního režimu v Československu žije střídavě i v Praze.

Vybrané samostatné výstavy:
1977 Czemerinsky Gallery - Tel-Aviv, Izrael
1978 Engel Gallery - Jeruzalem, Izrael
1981 The Artists´ Association - Bern, Švýcarsko
1982 House of Culture - Hamburk, SRN
1983 The Israel Painters´ and Sculptors´ Association - Tel-Aviv, Izrael
1984 Muzeum Jad Vašem - Jeruzalém, Izrael
1988 Faustovo muzeum - Knittlingen, SRN
1989 Negevské muzeum - Beerševa, Izrael
1992 Staronová galerie - Praha, ČR
1995 Izraelské muzeum - Jeruzalém, Izrael
1998 Galerie Franze Kafky - Praha, ČR
1999 Památník Terezín - Terezín, ČR
2000 Židovské muzeum v Praze - Praha, ČR

Vybrané skupinové výstavy:
1965 The Israel Painters´and Sculptors´ Association - Tel-Aviv, Izrael
1971 House of Culture - Beerševa, Izrael
1978 Mezinárodní bienále umění papíru - Duren, SRN
1983 Výtvarní umělci z Izraele - Frankfurt am Main, SRN
1985 Environmentální umění - Nizzana, Izrael
1986 Museum v Aradu - Izrael
1990 The Wilfrid Israel Museum - Kibuc Hazorea, Izrael
1991 Středisko výtvarného umění - Beerševa, Izrael
1992 Médium: Papír - Budapešť, Maďarsko
1993 Trienále umění papíru - Charmey, Švýcarsko
1994 Současné izraelské umění textilu a papíru - Lodž, Polsko
1995 Art Focus Israel - Izrael
1996 Trienále umění papíru - Charmey, Švýcarsko
1998 Negevské muzeum - Izrael
1999 Otevřené muzeum - Omer, Izrael
2000 Dům umělců - Jeruzalém, Izrael

Kurátor výstavy: PhDr Arno Pařík
Překlad: Stephen Hattersley
Instalace: Pavel Břach