Úvodní strana napište nám informace pro návštěvníky mapa webu • tisk • english version
  

MAZAL TOV – HODNĚ ŠTĚSTÍ
ŽIDOVSKÉ SVATEBNÍ OBŘADY – HISTORIE A SOUČASNOST



Přestože židovská komunita představuje po dlouhá staletí nedílnou součást naší společnosti, nesetkaly se zatím rodinné obřady této kulturní a náboženské pospolitosti s patřičným zájmem a pozorností okolí. Oč méně vznikalo v minulosti prací odborných, o to více se do povědomí široké veřejnosti zapsala např. líčení života venkovského židovského obyvatelstva v literárním díle Vojtěcha Rakouse. Tragické události druhé světové války a genocida českého a moravského židovského obyvatelstva nejen ukončily staletou historickou přítomnost Židů v mnohých našich místech či celých regionech, ale především zpřetrhaly rodinné a lokální vazby, čímž ovlivnily podobu obřadů spojených s během života, a také znesnadnily jejich studium a interpretaci.

Sňatek a manželství jsou v židovské společnosti úzce provázány s náboženským právem. Svazek muže a ženy je možné uskutečnit jen mezi Židy (židovská příslušnost je předávána matkou), případně mezi Židem a konvertitou k judaismu, proselytou. Svatební akt je přesně specifikovaným právním aktem, vycházejícím z hlubokých biblických a talmudských tradic. Má svá pravidla, která jsou nezávislá na pravidlech či zákonech majoritní společnosti, přesto byla jeho podoba mnohými zákonnými restrikcemi, především v 18. a 19. století ovlivňována. Od biblických dob prošla podoba židovského náboženského sňatku pouze malými změnami. Manželský svazek je společenskou smlouvu mezi mužem a ženou, jejímž účelem je společné soužití a zplození potomků. Judaismus umožňuje za určitých podmínek manželství rozvést a po staletí také udržoval tradici levirátního, švagrovského sňatku.

Již od biblických dob má židovský svatební obřad dvě zásadní části – zásnuby (hebr. kidušin nebo erusin) a sňatek (hebr. nisuin). V minulosti byla mezi oběma částmi obřadu až roční prodleva, již dloouho se však konají zásnuby i sňatek v jeden den. Samotnému svatebnímu obřadu pod svatebním baldachýnem (hebr. chupa) předchází dohodnutí svatebních podmínek (hebr. tnajim), půst snoubenců, návštěva rituální lázně (hebr. mikve) a podpis svatební smlouvy (hebr. ketuba). Ženich (hebr. chatan) a nevěsta (hebr. kala) jsou po obřadu bedekn (pokrývání hlavy nevěsty závojem) přivedeni pod svatební baldachýn. Ten je umístěn většinou uvnitř synagogy, i když kdysi bývaly svatby venku a večer –baldachýnem pak byla hvězdná obloha. Za přítomnosti dvou mužských svědků, obřadníka (tím nemusí být nutně rabín) a minjanu, deseti dospělých mužů, začíná první část obřadu – zásnuby. Jejich součástí je rituál obcházení ženicha nevěstou, požehnání nad vínem a požehnání zásnub, pití vína snoubenci a zasnoubení páru prostřednictvím prstenu, který ženich navlékne nevěstě. Předělem mezi oběma částmi obřadu je předčítání svatební smlouvy. Poté proběhne vlastní sňatek, k němuž patří sedm požehnání (hebr. ševa brachot) a pití druhého poháru vína. Na závěr obřadu dochází k symbolickému rozbití předmětu jako připomínky zničení jeruzalémského Chrámu. Po krátké chvíli, kterou novomanželé stráví v soukromí, následuje hostina a svatební veselí, spojené s předáváním darů, zábavou a tancem.

Výstava, jíž předcházelo několik let příprav, přibližuje tradiční svatební obřad aškenazkých Židů - jeho průběh a atributy. Fotografie, oděvy, prsteny, smlouvy, dary a řada dalších exponátů umožní učinit si plastický obraz o jedné z nejvýznamnějších událostí životního cyklu každého jedince a o jejím slavení židovskou komunitou v minulosti i současnosti.

Wedding Ceremony – detail from a Torah binder, Austria (?), 1750

Wedding Ceremony under the Huppah, Frankfurt am Main, 1761-62

Wedding Veil as a Wedding Souvenir; Bohemia, c.1900

 

 

© 2004 - 2009 Židovské muzeum v Praze