Úvodní strana napište nám informace pro návštěvníky mapa webu • tisk • english version
Výstavy v Galerii Roberta Guttmanna
  



Galerie Roberta Guttmanna, U Staré školy 3, Praha 1

PRAVDA A LEŽ. Filmování v ghettu Terezín 1942-1945

„Pro velký zájem veřejnosti prodlouženo do 30. března 2014. Otevřeno denně kromě sobot a židovských svátků 9-16.30 h“

Pro nacistickou Třetí říši představoval film důležitý nástroj pro ovlivňování veřejného mínění. Dějištěm dvou propagandistických filmů v její režii se stalo i ghetto Terezín. Výstava, kterou připravilo Židovské muzeum v Praze ve spolupráci s Národním filmovým archivem, mapuje na základě nejnovějších poznatků historii vzniku obou projektů. Představuje mimo jiné jejich iniciátory a přibližuje podmínky natáčení, kdy se mnozí vězni stali nedobrovolnými herci a statisty, ale i členy filmového štábu.




Fenomén nacistické filmové propagandy bývá téměř automaticky spojován s postavou Josepha Goebbelse a jeho ministerstva pro lidovou osvětu a propagandu. Obecně málo známá tak zůstává činnost propagačních jednotek SS a bezpečnostní služby SD. Právě jejich aktivitám lze přitom přičíst filmové projekty, které se v období druhé světové války realizovaly v ghettu Terezín. Každý z nich však vznikal s jiným zadáním a v odlišné situaci.

Klapka prvního snímku „Ghetto Theresienstadt“ padá na podzim 1942. Příběh fiktivní rodiny Holländerovy má pro interní potřeby SS názorně ilustrovat přesun obyvatel židovského původu do ghetta a jejich funkční začlenění do struktury tábora. Pod dohledem SS-Obersturmführera Herberta Otta, který na přelomu 1941/42 velel zvláštnímu komandu ve vyhlazovacím táboře Chełmno, natáčení nejen zajišťují, ale i dokumentují profesionální kameramani z Berlína. Na základě rozkazu se na filmu podílí i skupina vězňů pod vedením producentky a režisérky Ireny Dodalové; v táboře se dokonce vyrábí pojízdný vozík na kameru a střihací stůl. I přes vynucené přepracování scénáře není film dokončen.


Dokumentace průběhu natáčení, 1942 © Filmoteka Narodowa, Varšava

Podruhé se myšlenka na filmování objevuje zhruba o rok později. S postupem času totiž na veřejnost stále více pronikají zprávy o nacistických zvěrstvech páchaných na evropských Židech. A je to opět Terezín, jenž se má na přání Adolfa Eichmanna stát „klenotnicí zralou na návštěvu zástupců tisku a Červeného kříže“. Kulis zkrášleného města má být využito i pro film o „šťastném“ životě v ghettu. Jeho výrobu ale nyní musí pražská společnost Aktualita, která se zaměřuje na zpravodajské týdeníky a krátké filmy. První reportáž, zachycující příjezd holandského transportu v lednu 1944, je zničena patrně na pokyn Heinricha Himmlera. Další natáčení s proklamovanou účastí populárního německého herce a režiséra Kurta Gerrona pokračuje v srpnu a září. Postprodukční práce se protahují dalších šest měsíců. Výsledný film „Terezín. Dokumentární film z židovského sídelního území“, jinak spíše známý pod svým metaforickým označením „Vůdce daroval Židům město“, je tak v rámci několika uzavřených představení promítán až začátkem dubna 1945. K prvním divákům patří právě Adolf Eichmann nebo K. H. Frank. Naprostá většina terezínských vězňů, mezi nimi i mnozí aktéři obou filmování, je tou dobou dávno zavražděna.


Klapka z natáčení filmu Ghetto Theresienstadt, 1942 © Národní filmový archiv

Výstava „Pravda a lež. Filmování v ghettu Terezín 1942-1945“ zprostředkovává výsledky mnohaletého výzkumu v České republice i zahraničí. Vůbec poprvé se tak veřejnosti představí montáž z filmových výstřižků z roku 1942, které vězni ukryli v ghettu a které se podařilo v Národním filmovém archivu identifikovat v roce 2004, i dosud nepublikované fotografie, jež byly tajně pořízeny během filmování v letech 1944-1945. Návštěvníci mohou dále zhlédnout záběry z dokumentace průběhu natáčení v roce 1942, uložené ve Filmotece narodowej ve Varšavě, jakož i oba dochované fragmenty druhého terezínského filmu, které se nacházejí v Národním filmovém archivu a v památníku Yad Vashem v Jeruzalémě. Unikátní filmové záběry a fotografie dále doplňují písemné a obrazové dokumenty dosud publikované jen v odborném tisku.

Kurátorkami výstavy jsou Eva Strusková a Jana Šplíchalová.

Současně s expozicí vychází stejnojmenné DVD, které vedle odborných komentářů obsahuje vybrané filmové záběry, edici nejdůležitějších dokumentů a obrazových materiálů a kalendárium, které mj. zachycuje i osudy filmů a jejich fragmentů po roce 1945.

Projekt vznikl za laskavé podpory nadace Dutch Jewish Humanitarian Fund, Hlavního města Prahy, Česko-německého fondu budoucnosti, Nadačního fondu obětem holocaustu a Nadace Židovského muzea v Praze.


DOPROVODNÝ PROGRAM K ZAHÁJENÍ VÝSTAVY

Komentované prohlídky s kurátorkami výstavy
Galerie Roberta Guttmanna, U Staré školy 3
• 10. října od 17 h
• 14. listopadu od 16:30 h
• 30. prosince od 16:30 h

Filmové projekce
Bio Ponrepo, Bartolomějská 11

• 29. srpna, 17.30 h
Daleká cesta
ČSR, 1949, 95 min
Režie: Alfréd Radok
Scénář: Mojmír Drvota, Erik Kolár, Alfréd Radok
Hrají: Otomar Krejča, Blanka Waleská, Zdenka Baldová, Eduard Kohout a další

• 2. září, 20 h
Dita Saxová
ČSR, 1967, 102 min
Režie: Antonín Moskalyk
Námět a scénář: Arnošt Lustig
Hrají: Krystyna Mikolajewska, Karel Höger, Martin Růžek a další
S úvodem paní Hany Hnátové, přeživší z Terezína, Osvětimi a Mauthausenu, sestry Arnošta Lustiga

Program pro školy

• Metodické materiály pro učitele ke stažení na www.nasinebocizi.cz
- Mezinárodní výbor Červeného kříže a Terezín
- Nebezpečné obrázky
- Protižidovské zákony a nařízení
- „Židům vstup zakázán“
- Fotografie (od 1. 9.)

• Tematické pracovní listy pro studenty ke stažení na www.jewishmuseum.cz (od 16. 9.)

• Lektorované prohlídky na objednání na education@jewishmuseum.cz (od 16. 9.)



Pracovní list - DOC

Pracovní list - PDF





 

 

© 2004 - 2009 Židovské muzeum v Praze