Téma holocaustu v českých médiích – Workshop pro novináře

13. 2. 2015 Přehled novinek

 
Téma holocaustu v českých médiích – Workshop pro novináře
 
V noci z 8. na 9. března 1944 bylo v plynových komorách Osvětimi-Birkenau zavražděno 3792 českých a moravských Židů z tzv. terezínského rodinného tábora, došlo k největší jednorázové vraždě československých občanů za druhé světové války. Toto smutné výročí považujeme za hodnou příležitost k zamyšlení nad tím, jakým způsobem je v českých médiích prezentován holocaust (šoa), jak specializované paměťové a vzdělávací instituce mohou přispět k lepšímu pochopení tohoto tématu a jeho aktuálních souvislostí i kvalitnímu publicistickému ztvárnění. Workshop pro novináře, na který Vás srdečně zveme, se koná v rámci projektu podpořeného nadací International Holocaust Remembrance Alliance a ve spolupráci s USC Shoah Foundation. Workshop navazuje na volné zpřístupnění Památníku obětí šoa v Pinkasově synagoze veřejnosti v neděli 8. 3. 2015.
 
Oddělení pro vzdělávání a kulturu ŽMP, Maiselova 15, Praha 1, třetí patro
Pondělí, 9. 3. 2015
 
09:00-09:05
Úvodní slovo
Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze
 
09:05-10:15
Přednáška: Co (ne)chceme vědět o holocaustu? Zamyšlení nad výročími a mediální reprezentací holocaustu
Michal Frankl, Židovské muzeum v Praze
Jsou některá témata z oblasti antisemitismu a holocaustu v českých médiích oblíbenější a jiná zase opomíjena? Proč? Preferujeme dojímavá, neproblematická témata? Potřebujeme výročí, abychom mohli informovat o holocaustu? Ve své úvaze se Michal Frankl na základě vlastního působení v oblasti, jež se v anglosaských zemích nazývá „public history“, pokusí o alespoň částečnou analýzu mediálního pokrytí holocaustu v České republice.
 
10:30-11:45
Workshop: Detektivní pátrání po zapomenutých osudech
Judita Matyášová, Lidové noviny
Někdy je to úplná náhoda. Stačí krátká zmínka nebo fotografie z rodinného alba a může vás přivézt na stopu zajímavého osudu. Příběhy z válečné doby, osudy emigrantů nebo mezigenerační projekty, kde mladí lidé pátrají po tom, jak se žilo v jejich vesnici v 50. letech. Účastníci workshopu si vyzkouší, jak dobrodružné může být hledání v archivech a kde všude mohou získat užitečné informace pro svůj článek. Dozví se také, proč je rozhovor s pamětníkem poněkud jiný než běžná setkání a jak se na takový rozhovor připravit.
 
12:00-13:00: oběd
 
13:00-14:15
Přednáška: Napomáhají novináři přetrvávání antisemitských stereotypů?
Martin Šmok, USC Shoah Foundation
Je možné, že se výběrem témat a používáním rasistických termínů média nevědomky podílejí na udržování protižidovských stereotypů? Nakolik jsou ovlivňována zbytky protižidovské propagandy, přežívajícími v kolektivní, historické paměti? Kdo rozhoduje o tom, kdo je či není Žid? Kdo je sionista, a jak tento termín chápala komunistická propaganda? Jak pracovat se vzpomínkami pamětníků bez ztráty kontextů a významů? Možné odpovědi budou ilustrovány konkrétními příklady.
 
14:30-15:30
Diskuze: Máme spoustu příběhů, ale zajímají vůbec někoho?
V České republice jsou desítky soukromých či státních institucí, které se zabývají dokumentací a připomínáním historických událostí. Každý měsíc zasílají tyto instituce tiskové zprávy novinářům o svých aktivitách. Jenže jak se v té informační spleti vyznat? Která instituce má informace o uprchlících a kdo by mohl něco vědět o šoa? Diskutujme o tom, jaká témata jsou pro novináře zajímavá a v jaké formě je potřebují. Diskuze se zúčastní novináři a zástupci vybraných paměťových institucí - Židovského muzea v Praze, Centrum Malach či Ústavu pro studium totalitních režimů. Moderuje Petr Brod.
 

Michal Frankl
Historik a zástupce ředitele Židovského muzea v Praze. Věnuje se zejména dějinám antisemitismu a holocaustu, uprchlické politice a paměti druhé světové války. Je autorem knih „Emancipace od židů“. Český antisemitismus na konci 19. století (Praha: Paseka 2007), (spolu s Kateřinou Čapkovou) Nejisté útočiště. Československo a uprchlíci před nacismem, 1933-1938 (Praha: Paseka 2008), (spolu s Jindřichem Tomanem) editoval kolektivní monografii Jan Neruda a Židé: Texty a kontexty (Praha: Akropolis 2013). Byl spolueditorem Terezínských pamětních knih a vedl vzdělávací projekt Naši nebo cizí? Židé v českém 20. století.
 
Judita Matyášová
Publicistka a novinářka Judita Matyášová se od roku 2003 věnuje příběhům Čechů, kteří odešli nebo museli odejít do zahraničí v průběhu 20. století. Zajímá se také o osudy dětí a mladých lidí, kteří prožili válku v zahraničí. Matyášová pravidelně publikuje v Lidových novinách. V roce 2009 vydala knihu Na cestách s Franzem Kafkou (nakl. Academia), kde představuje sedmdesát míst po celé Evropě, kam cestoval spisovatel Franz Kafka. V roce 2013 publikovala knihu Přátelství navzdory Hitlerovi (nakl. Mladá fronta), kde popisuje životní osudy 80 českých židovských dětí v Dánsku. Matyášová pravidelně přednáší o novinářské práci, např. v Památníku holokaustu Yad Vashem, v Židovském muzeu ve Stockholmu, v Kodani nebo na Anglo-americké univerzitě v Praze.
 
Martin Šmok
Hlavní poradce USC Shoah Foundation pro mezinárodní programy, se již přes dvacet let zabývá tvorbou vzdělávacích materiálů a aktivit využívajících svědectví pamětníků. Kromě vzdělávací práce a výzkumu na poli moderních židovských dějin je autorem dvou dokumentárních filmových sérií věnovaných neznámým kapitolám československé historie: trilogií Mezi zaslepenými blázny a Mezi hvězdou a půlměsícem. Byl kurátorem několika výstav: Hagibor – místo, lidé, osudy na místě někdejšího koncentračního a později internačního tábora v Praze, 105 - výstavy propagandistické tvorby Borise Jefimova, Stalinova nejoblíbenějšího kreslíře, trvalé výstavy instalované v Jubilejní synagoze v Jeruzalémské ulici nazvané Židovská obec v Praze od roku 1945 po dnešek, a výstavy o historii židovské přítomnosti na území dnešní Prahy 2.
 
V případě zájmu potvrďte, prosím, účast na semináři do 27. 2. 2015 u Jiřího Tejkala na jiri.tejkal@jewishmuseum.cz.