English

Výstava akvarelů a kvašů
Galerie Roberta Guttmanna

Výstava se konná od 25. dubna do 27. května 2002 od 9 – 18.00 hod. 
denně kromě soboty a židovských svátků

Dílo Benjamina Levyho je plné upomínek na jeho rodinu. Mnohé postavy, s kterými se setkáváme v jeho obrazech, pocházejí z rodinných vzpomínek a legend. Pochází z početné rodiny původem z Jemenu, která po dlouhé cestě dorazila do Palestiny a usadila se nedaleko mořské pláže v Jafu. Benjaminův otec Ovadia neměl snadný život, jeho první žena a dvě děti zemřely. Jako čtyřicetiletý se oženil znovu s Batševou, jejíž rodiče přišly z Turecka. Oba vychovali jedenáct dětí, z nichž Benjamin byl předposlední. Vyrůstal v barvitém světě Jemenské čtvrti v Jafu a jeho obrazy jsou dodnes plné exotických představ z dětských vzpomínek.

            Mnoho inspirace umělec čerpal ze sbírky rodinných fotografií, z nichž většina vznikla ještě před jeho narozením. Jeho obrazy tak získaly mnohé z kouzla starých fotografií, zvláštní strnulost jeho postav, zasněnost jeho obrazů a divadelní scéna většiny jeho podobizen a výjevů je výsledkem této inspirace. Slavnostně oblečené postavy jsou zde aranžovány jako u fotografa, jeviště je opatřeno oponou a kulisami. Postavy Levyho obrazů připomínají obyvatele nějakého městečka z minulosti, kde čas plyne velmi pomalu a lidé se pohybují strnule jako loutky, kde se nic nemění a všechno zůstává při starém. Jejich tváře doplňují podivné mechanismy: starodávným mluvítkem mluví sami k sobě, naslouchátko v uchu pouze zdůrazňuje jejich osamělost. Připomínají postavy z commedie dell´arte, které prožívají své opakující se a stále stejné příběhy.

Tento mechanický svět však narušují podivná setkání: Měsíc, symbol odvrácené strany našeho života, si jeho postavy nosí v podpaží. Některé postavy drží v ruce na provázku jojo, pomalu stoupající a klesající, pohybované neznámou silou, která stejně tajemně ovládá lidské osudy. Barevné koule biliáru jsou zase výmluvným symbolem vrtkavé štěstěny. Sama scéna připomíná divadlo nebo varieté, najdeme zde kouzelnické hůlky a čepice, koule a kužele, opičky a kočky, ale také provazochodce, balancujícího v nehybné rovnováze. Ryby, němí obyvatelé vodních hlubin, dostávají jako v obrazech Marca Chagalla křídla a vznášejí se tiše prostorem. Neobvyklá setkání se však nejčastěji odehrávají mezi mužskými a ženskými postavami, skoro vždy mají erotický podtext a poskytují nevyčerpatelné variace svého věčného příběhu.

Postavy z obrazů Benjamina Levyho komunikují spolu navzájem i s námi prostřednictvím ticha, zapomenutou řečí symbolů, která prostupuje všechny jeho obrazy. Je to komunikace pomocí gest, pohledů a znaků, které navazují na starou tradici. Nevyslovená sdělení někdy zastupuje malý okřídlený posel, možná vnitřní hlas svědomí nebo pokušení. Na slámku v ústech básníka usedá ptáček, symbol lidské duše. Masky naznačují mnohost významů a naši schopnost hrát různé role. Často se tu píší dopisy, některé kresby vznikly přímo na dopisních obálkách. Náznaková řeč symbolů spojuje Levyho se starou uměleckou tradicí, která překvapivě promlouvá i k naší současnosti.

V tajemném a paradoxním světě Benjamina Levyho se postavy z umělcova života a jeho podvědomí setkávají v prostoru mezi skutečností a snem. Vysílají signály, které zdůrazňují neskutečný a snový prostor jeho obrazů, připomínající atmosféru metafyzických obrazů Giorgia de Chirica nebo René Magritta. Přízračné bezčasí vzbuzuje pocit jakéhosi jiného děje, který se stále odehrává na rubu našich životů, v našich snech a nevědomí. Jeho obrazy nám připomínají nečekaná déjà-vu, setkání s naší vlastní zapomenutou minulostí.  Stačí zastavit se a naslouchat.

                                                                                                  Arno Pařík kurátor výstavy

Benjamin Levy se narodil v roce 1940 v Tel Avivu. Studoval v Izraeli u Abrahama Yaskila,  v Paříži na École de Montparnasse a v New Yorku na Pratt Graphic Art Center. Po studiích se vrátil do Tel Avivu, kde si založil atelier a oženil se. V roce 1965 se rodina Levyových přestěhovala do New Yorku, kde Benjamin brzy dosáhl úspěchu a ocenění. Žije nyní střídavě mezi svými domovy v New Yorku, Tel Avivu a umělecké kolonii Ein Hod v Izraeli. Od konce 60. let uspořádal více než osmdesát samostatných výstav a účastnil se více než stovky skupinových výstav v Izraeli, Spojených státech a Evropě. Jeho dílo je zastoupeno v mnoha soukromých a veřejných sbírkách v Izraeli, Evropě, Spojených státech a Kanadě.

Poslední samostatné výstavy:

1998     Bryant Galleries, New Orleans, Louisiana

1997      Museo Sefardi, Toledo, Španělsko

1995     Nathan Gallery, New Orleans, Louisiana

1995     National Arts Club, New York, New York

1994     Nathan Gallery, New Orleans, Louisiana        

1994     The D. F. Boyden Gallery, Saint Mary´s City, Maryland

1993        Nathan Gallery, New Orleans, Louisiana

1993      B´nai B´rith Klutznick National Jewish Museum, Washington, D.C.

1992       Galerie maguy, Geneva, Švýcarsko

1991      La Gravida Gallery, Rome, Itálie

1991    Roslyn Fine Arts, Philadelphia, Pennsylvania

1991    Union League Club, New York, New York

1991      Yeshiva University Museum, New York, New York

1990        Roslyn Fine Arts, Margate, New Jersey

1985        Goldman Fine Art, Washington, D.C.

1985      Galerie Fabien Boulakia, Paris, Francie

1985      Sander Gallery, Daytona Beach, Florida

1983      Chrysalis Gallery, Melbourne, Victoria, Austrálie

1983            Holdsworth Galleries, Woollahara, Austrálie

1982      The University of South Carolina McKissick Museum, Columbia, South Carolina

1982      Editions Galleries, South Melbourne, Victoria, Austrálie

1981        Galerij S65, Aalst, Belgie

 Zastoupení ve veřejných sbírkách:

B´nai B´rith Klutznick National Jewish Museum, Washington, D.C.

The Corcoran Gallery of Art, Washington, D.C.

The Detroit Institute of Arts, Detroit, Michigan

Hedendaagse Kunst, Utrecht, Nizozemí

The Hirshhorn Museum and Sculpture Garden, Washington, D.C.

Indianapolis Museum of Art, Indianopolis, Indiana

The Jewish Museum, New York, New York

McKissick Museum, Columbia, South California

Museum of Arts and Sciences, Daytona Beach, Florida

Museum of Modern Art, Haifa, Izrael

Museo de Arte Contemporaneo, Caracas, Venezuela

Museo de Arte Contemporaneo, Panama City, Panama

Museo Sefardi, Toledo, Španělsko

New Orleans Museum of Art, New Orleans, Louisiana

New York Public Library, New York, New York

The Olga Hirshhorn Collection, Washington, D.C.

Skirball Museum, Los Angeles, California

The Stedelijk Museum, Amserdam, Nizozemí

Tel Aviv Museum of Art, Tel Aviv, Izrael

City of Tel Aviv, Tel Aviv, Izrael