English

Pinkasova synagoga je věnována památce obětí holocaustu z řad českých a moravských Židů, jejichž jména připomínají nápisy pokrývající zdi hlavní lodi synagogy a přilehlých prostor. Synagogální interiér byl koncipován jako Památník 77 297, na jehož návrhu a realizaci pracovali v letech 1954–1959 Václav Boštík (1913) a Jiří John (1923–1972). V roce 1968 byl však památník uzavřen, a to z důvodu zhoršujícího se technického stavu objektu. Po dlouhodobém uzavření byla budova zrekonstruována a po pádu komunistického režimu mohlo být započato i s obnovou památníku, který byl znovu otevřen v roce 1996.

Text nápisů byl sestaven na základě kartoték, které vznikly krátce po válce z dochovaných transportních listin, registračních soupisů a výpovědí přeživších. Na všech zdech interiéru jsou napsána jména obětí holocaustu s jejich daty narození a smrti. Skutečné datum úmrtí je ve většině případů neznámé, a proto je nahrazuje datum deportace do ghett a vyhlazovacích táborů na východě, které je většinou poslední informací o obětech. Jména obětí jsou členěna podle posledního bydliště před deportací či zatčením a v rámci tohoto členění jsou napsána abecedně podle příjmení jednotlivých rodin. V hlavní lodi jsou uvedena jména těch, kteří měli poslední bydliště před deportací v Praze, v ostatních přilehlých prostorách jsou zapsána jména obětí z mimopražských měst a obcí.

Po stranách schránky na Tóru (aron ha-kodeš) jsou zaznamenána jména některých ghett a táborů, do nichž byli čeští a moravští Židé deportováni a kde byla převážná většina z nich vyhlazena. Památník obětí holocaustu v Pinkasově synagoze je dlouhým náhrobním nápisem připomínajícím jména těch, jimž nemohl být vztyčen náhrobní kámen.