nálezy z českých a moravských synagog
Španělská synagoga 4. listopad 1999 - 30. leden 2000
Zachráněné svědectví
Výstava Genizot dokumentuje jeden z méně známých aspektů židovské
tradice. Podle talmudického zákona musí být již neužívaná svatá Písma,
která obsahují Boží jméno, odložena na bezpečné místo, kde jsou
chráněna před znesvěcením a ponechána přirozenému zániku. Totéž
se týká i dalších textů náboženských, ale i světských, psaných
hebrejsky či hebrejským písmem. Akt i místo uložení se nazývá
geniza (plur. genizot, z hebrejského kořene GNZ - ukrýt, uložit).
Knihy a předměty byly buď shromažďovány ve zvláštním prostoru a po čase hromadně pohřbeny, nebo ukládány na půdu synagog. Jen výjimečně se genizot dochovaly neporušené dodnes, většina byla zničena během požárů, přestaveb nebo vypovězení Židů již v minulosti. V rámci průzkumu Židovského muzea byly pozůstatky genizot nalezeny pouze ve 12 z více než 50 prohlédnutých synagog. Významnější objevy byly učiněny v Luži, Březnici, Zalužanech, Rychnově nad Kněžnou a Holešově.
Kromě svitků Tór a jejich zbytků najdeme v genizot především hebrejské a jidiš tisky ze 17. až 19. století: modlitební knihy, Bible a pesachové hagady, Talmud s komentáři a ostatní halachickou literaturu, méně často kabalistické spisy, zábavná čtení v jidiš, učebnice hebrejštiny, náboženství, a dokonce i matematiky.
K nejvzácnějším nálezům patří rukopisy, většinou opisy rabínských spisů nebo záznamy přednášek soudobých rabínů z Prahy, Golčova Jeníkova a Bratislavy, ale také fragmenty tabulek s modlitbami a požehnáními pro synagogu i domácnost a nástěnné kalendáře. V genizot však najdeme i úřední dokumenty a soukromé dopisy.
Do genizot se ukládaly také vyřazené kultové předměty a součásti vybavení synagogy. V Luži a Březnici byly nalezeny jedinečné soubory textilií: synagogální opony, pláštíky a povijany na Tóru s lidovou výzdobou, tality různé velikosti a provedení, sáčky na tfilin, a mimo to i dětské čepečky nebo boty.
Luže
Ve zcela neporušeném stavu byla nalezena pouze geniza v Luži ve východních
Čechách, kde Židé žili již od 16. století. Luže, v 19. století sídlo
krajského rabína, byla místním židovským centrem. Synagoga byla
postavena okolo roku 1780 a geniza byla ukládána na její půdu do počátku
20. století. Z množství materiálu bylo vybráno na 600 fragmentů
starých tisků, přes sto rukopisů a obdobný počet textilií. Ojedinělým
nálezem jsou vývěsky o volbě výběrčího milodarů nebo předlohy
pro náhrobky. Fragmenty dekorativních mizrachů a tabulek s požehnáními,
zdobené lidovými dřevořezy nebo technikou vystřihování jsou
nedocenitelnými doklady tradičního náboženského života venkovských
Židů.
Březnice
V Březnici (jihozápadní Čechy) Židé žili již od počátku 16.
století a v 18. a 19. století zde sídlil krajský rabín. Budova
synagogy, v níž se nacházela také škola, byla postavena roku 1725 a
po požáru roku 1820 obnovena. Z genizy se do dnešní doby dochovaly
pouze zbytky. Vedle cenného souboru textilií (např. pláštík z roku
1758) zde byly objeveny především tištěné knihy, z rukopisů náčrty
kázání a halachické poznámky. Ze školy se sem dostaly učební nástěnné
tabulky a písanka.
Zalužany
O malé židovské obci v Zalužanech nedaleko Březnice máme jen málo
informací. Drobná empirová stavba synagogy byla postavena na počátku
19. století a k liturgickým účelům sloužila zhruba 100 let.
Dnes je soukromým majetkem a je využívána jako odkladiště
nepotřebných věcí. Nepočetné obci odpovídá malé množství
nalezených fragmentů běžných hebrejských tisků. Překvapivý byl však
nález vyšívaných povijanů, z nichž jeden patří k nejstarším
dochovaným ve sbírkách Židovského muzea (1748).
Rychnov nad Kněžnou
Rychnov (východní Čechy) byl podobně jako Luže a Březnice regionálním
židovským centrem. Židovské osídlení je doloženo od 16. století.
Geniza v synagoze z roku 1782 byla porušena při dřívějších
opravách budovy. Mezi rukopisy byly kromě halachických zlomků nalezeny
příležitostné modlitby (např. pro těhotnou) a záznam soudního
rozhodnutí (psak din) z roku 1767 o urovnání sporu mezi dvěma členy
obce. V genize byla nalezena také kožená schránka na mezuzu a kožená
bota pro obřad chalici.
Holešov
Židovská obec v Holešově byla jednou z nejstarších a nejpočetnějších
židovských obcí na střední Moravě. Geniza v Šachově synagoze (po
r. 1559) však pochází teprve z poloviny 19. století. Jedinečným nálezem
je fragment machzoru (Praha, 1529) s renesančními figurálními dřevořezy
použitými poprvé v proslulé Pražské hagadě (1526). Záznamy
rabínských přednášek pocházejí od žáků Mošeho Sofera,
Jechezkela Landaua a dalších autorit. V genize byly nalezeny také
malované dřevěné fragmenty ze zařízení synagogy, střepy keramických
džbánků a papírová maska na Purim.
Nálezy z genizot významně doplňují naše poznání zvyků a zájmů, životní úrovně a řemeslných tradic venkovského židovského obyvatelstva od konce 17. do poloviny 19. století. Jejich vyzvednutí je pouze počátkem dlouhé konzervátorské a odborné práce: musí být tříděny a identifikovány, nejzajímavější kusy jsou čištěny, evidovány, konzervovány a restaurovány, příliš poškozené a nezajímavé naopak pohřbeny. Jen malý výběr z tohoto vzácného svědectví minulosti může však být představen na této výstavě.
kurátoři výstavy: Mgr. Olga Sixtová, PhDr. Arno
Pařík
instalace: Pavel Břach
|
Hlavní stránka O nás Informace pro návštěvníky Expozice Galerie Roberta Guttmanna Vzdělávací a kulturní centrum Novinky Kulturní programy a služby veřejnosti Zpravodaj Obchod |