Chava
Pressburger: Beit Levitus
vzpomínky na
rodinný dům
Španělská synagoga 14. září
- 31.prosinec 2000
Zapomenuté vzpomínky
Papírové obrazy Chavy Pressburger jsou podivuhodně schopné vyjádřit
skryté pocity, oživit zapomenuté vzpomínky, stejně jako zachytit
konkrétní přítomnost. Vznikají z různých materiálů, především
však z rostlin, které vyrůstají na vyprahlé poušti, za svitu slunce
a hvězd. Její práce se podobá alchymii, trpělivému hledání znamení
a zvláštních ingrediencí, jejich proměně a návratu k životu ve světě
lidské řeči, nadané citem a imaginací. Při jejich tvorbě proměňuje
však především sama sebe, svoji duši, která se očišťuje a pozvedá
k jednotě světa a přírody.
Ve svém posledním cyklu se Chava
Pressburger vrací k nejskrytějším vzpomínkám svého dětství.
Narodila se jako Eva Ginzová v Praze, v českožidovské rodině, která
pocházela z východních Čech. Její dědeček, Josef Ginz, se narodil
ve Ždánicích u Kouřimě, později si otevřel antikvariát a obchod se
starožitnostmi v Kostelci nad Černými Lesy a v Praze. Literární a umělecké
zájmy podědila i další generace. Také jeho vnuk Petr byl všestranně
nadané dítě, milovaný rodiči a obdivovaný mladší sestrou Evou.
Ginzovi udržovali úzké vztahy s rodinou otcovy nejstarší sestry Hermy
a Karla Levitusových, kteří si postavili v polovině třicátých let
rodinný domek v Podolí, na jižním vilovém předměstí Prahy. Tady obě
děti vyrůstaly a trávily nejhezčí chvíle dětství. Na zahradě se
pořádaly rodinné pikniky a slavnosti, scházela se zde širší rodina
se všemi bratranci a sestřenicemi.
Po okupaci se vše rázem změnilo, dětský svět
zmizel v nenávratnu a plány do budoucna se přes noc staly minulostí. Přes
množící se zákazy a nařízení ještě několik let pokračovala
rodinná setkání v domě Levitusových, který se zdál posledním bezpečným
útočištěm. Míst, kam směli, bylo stále méně a méně. Tam, kam dříve
tak rádi chodívali - do parku, muzea, knihovny, bylo nyní napsáno: Židům
vstup zakázán.
V létě 1942 byla deportována babička Berta, teta
Herma a Karel Levitus, na podzim čtrnáctiletý bratr Petr a pak další
z židovských příslušníků Ginzovy rodiny, naposledy samotná Eva a
její otec. Petr se stal v Terezíně uznávaným vůdcem mladých chlapců
a šéfredaktorem známého časopisu “Vedem”. Také Eva si v Terezíně
vedla deník, ve kterém 28. září 1944 zaznamenala poslední rozloučení
s Petrem před jeho deportací do Osvětimi.
Uplynulo jen několik let, a obrazy šťastného dětství v kruhu milující
rodiny navždy zmizely a budoucnost ztratila svůj smysl. Žít v prostředí,
poznamenaném tolika ztrátami, se zdálo nemožné. Eva a její rodiče
sice katastrofu přežili, bylo ale zničeno to nejcennější, co je
spojovalo. Vzpomínky musely být vymazány a zahlazeny, přece však zůstaly
skryty kdesi v nejhlubších vrstvách duše.
Chava Pressburger se snaží odhalit
zapomenuté vzpomínky svého dětství, které jsou dosud zakryty temnými
mraky a strašidelnými přízraky. A přece - přírodní materiál, jemné
odstíny barev a rytmus linií, v němž se tyto vzpomínky útržkovitě
zjevují, je navrací zpět do přítomnosti, dává jim schopnost
promlouvat a přinášet usmíření.
Arno Pařík
Chava Pressburger o své práci:
“Mé umění je ovládáno okolností, že svůj materiál - papír
- si vyrábím sama. Setřásla jsem praktické koncepty života, zaměřené
na úspěch, a zkoumám život samotný, snažím se vytvářet soulad
mezi sebou samou, přírodou a vesmírem. Když vytvářím tuto harmonii
tím, že přetvářím rostliny v papír, daří se mi někdy rozluštit
a artikulovat tajemný jazyk přírody a vypůjčit si jej pro své umění.
Někdy při tom i prožiji duchovní zážitek a cítím, že vstupuji do
základních sfér. Mé dílo směřuje k tomu, vyjádřit tento základ ,
skrytý v materiálu.”
“Když se snažím dosáhnout těchto cílů tím,
že vyrábím svůj vlastní papír, musím se vyrovnat s mnoha různými
postupy: sběrem rostlin nebo jiných surovin, jejich vařením a vymýváním,
litím papíroviny, jejím tvarováním, lisováním, sušením a někdy
barvením, volbou designu a kompozice pro ni. Užívám spíše místních
rostlin, které rostou v blízkosti mého domova v severním Negevu.”
Stručný životopis:
Chava Pressburger se narodila v Československu, dnešní České
republice, v Praze. Studovala malbu v Praze a Paříži a grafiku a výrobu
papíru v Izraeli, kam emigrovala. Své práce vystavovala na mnoha místech
v Izraeli i v Evropě. V roce 1979 byl o její tvorbě natočen dokumentární
film v produkci Izraelského malířského a sochařského archivu. V
poslední době Chava Pressburger vytváří práce z papíru, který sama
vyrábí. V letech 1980 až 1990 pracovala v Ruční papírně Boba
Leslieho (při Akademii výtvarných umění v Beerševě); nejprve zde
vyučovala a posléze papírnu sama vedla. Účastnila se prvního mezinárodního
Bienále umění papíru v Durenu v Německu. Některá její díla
zakoupilo Izraelské muzeum (The Israel Museum) v Jeruzalému, Muzeum umění
papíru (The Museum of Paper Art) v Durenu, Muzeum Nového Zélandu Te
Papa (The Museum of New Zealand Te Papa) ve Wellingtonu a četné galerie
a soukromé sbírky v Izraeli, Evropě a USA. V roce 1992 získala cenu
Sussmanovy umělecké nadace. Chava Pressburger žije v Omeru nedaleko
Beerševy v Izraeli. Po pádu totalitního režimu v Československu žije
střídavě i v Praze.
Vybrané samostatné výstavy:
1977 Czemerinsky Gallery - Tel-Aviv, Izrael
1978 Engel Gallery - Jeruzalem, Izrael
1981 The Artists´ Association - Bern, Švýcarsko
1982 House of Culture - Hamburk, SRN
1983 The Israel Painters´ and Sculptors´ Association - Tel-Aviv, Izrael
1984 Muzeum Jad Vašem - Jeruzalém, Izrael
1988 Faustovo muzeum - Knittlingen, SRN
1989 Negevské muzeum - Beerševa, Izrael
1992 Staronová galerie - Praha, ČR
1995 Izraelské muzeum - Jeruzalém, Izrael
1998 Galerie Franze Kafky - Praha, ČR
1999 Památník Terezín - Terezín, ČR
2000 Židovské muzeum v Praze - Praha, ČR
Vybrané skupinové výstavy:
1965 The Israel Painters´and Sculptors´ Association - Tel-Aviv, Izrael
1971 House of Culture - Beerševa, Izrael
1978 Mezinárodní bienále umění papíru - Duren, SRN
1983 Výtvarní umělci z Izraele - Frankfurt am Main, SRN
1985 Environmentální umění - Nizzana, Izrael
1986 Museum v Aradu - Izrael
1990 The Wilfrid Israel Museum - Kibuc Hazorea, Izrael
1991 Středisko výtvarného umění - Beerševa, Izrael
1992 Médium: Papír - Budapešť, Maďarsko
1993 Trienále umění papíru - Charmey, Švýcarsko
1994 Současné izraelské umění textilu a papíru - Lodž, Polsko
1995 Art Focus Israel - Izrael
1996 Trienále umění papíru - Charmey, Švýcarsko
1998 Negevské muzeum - Izrael
1999 Otevřené muzeum - Omer, Izrael
2000 Dům umělců - Jeruzalém, Izrael
Kurátor výstavy: PhDr Arno Pařík
Instalace: Pavel Břach
|