Řekli a napsali o nás

Knižní recenze

Múzeum, ktoré Vás ohromí

Židovské múzeum v Prahe (www.jewishmuseum.cz) má jednu z najrozsiahlejších zbierok judaik na svete. Obsahuje asi 40 tis. pozoruhodných predmetov a 100 tis.
kníh. Je ojedinelá nielen množstvom vystavených exponátov, ale hlavne tým, že táto zbierka pochádza z jedného uceleného územia, z Čiech a Moravy. Židovské múzeum spravuje tieto objekty: Maiselovu synagógu, Španielsku synagógu, Pinkasovu synagógu, Starý židovský cintorín, Klausovu synagógu, Obradnú sieň a Vzdelávacie a kultúrne centrum.
Maiselova synagóga bola vybudovaná v rokoch 1590 – 92. V súčasnosti slúži ako výstavný priestor a depozitár Židovského múzea. Ponúka prehľad dejinami Židov na území Čiech a Moravy od 10. stor. do konca 18. stor.
Na mieste najstaršej pražskej židovskej modlitebni bola v roku 1868 postavená Španielska synagóga. Výstava Dejiny Židov v Čechách a na Morave nadväzuje na exponáty v Maiselovej synagóge.
Pinkasova synagóga je Pamätníkom českých a moravských Židov, ktorí sa stali obeťami nacistickej perzekúcie. Mená 80 tis. zavraždených spolu s osobnými údajmi a názvom príslušnej obce sú zaznamenané na stenách synagógy.
Starý židovský cintorín bol založený začiatkom 15. stor. a spolu so Staronovou synagógou patrí k najvýznamnejším pamiatkam pražského Židovského mesta. Na cintoríne sa pochovávalo do roku 1787. Dnes sa tu nachádza takmer 12 tis. náhrobných kameňov, avšak počet pochovaných je omnoho vyšší. Najvýznamnejšou osobnosťou pochovanou na Starom židovskom cintoríne je veľký náboženský učenec a pedagóg nazývaný rabi Löw (zomrel v roku 1609). S jeho menom je spojená povesť o vytvorení umelej bytosti Golema.
Klausova synagóga sa nachádza v tesnej blízkosti Starého židovského cintorína. V dejinách pražského Židovského mesta bola Klausova synagóga najväčšou synagógou ghetta a zároveň synagógou vyhradenou pražskému Pohrebnému bratstvu. Dnes Klausova synagóga poskytuje prostredníctvom vystavených exponátov informácie o každodennom živote židovskej rodiny.
V budove bývalej Obradnej siene je umiestnená záverečná časť expozície Židovské tradície a zvyky. Je venovaná chorobe a medicíne v ghettu, úmrtiu a činnosti pražského Pohrebného bratstva.
Staronova synagóga je spolu s Vysokou a Jeruzalemskou synagógou, ktorá nie je súčasťou Židovského múzea, jednou z troch pražských synagóg, v ktorých sa konajú bohoslužby.
Návštevníci Židovského múzea v Prahe majú jedinečnú možnosť zoznámiť sa s dejinami českej židovskej obce.

Prof. Ing. Pavol Horňák, DrSc., http://www.fakty.sk/verbal/09-05/1045

 

Slovník judaik je praktická příručka
 
Publikaci mimořádně zajímavou patrně i pro odborníky, především však pro laiky, vydalo Židovské muzeum v Praze. Slovník judaik je pomůckou pro orientaci v reáliích, s nimiž se setkáváme například v literatuře, ale o nichž jsme se většinou učili jen málo.
Judaika - rituální předměty židovského náboženství i předměty denního života židovské komunity (také cechů nebo spolků) -charakterizuje kolektiv autorů ve 149 heslech a 200 kresbách Slovníku judaik. Pro ty, kdo nepraktikují židovskou víru, mohou být pomůckou při identifikaci symbolů na náhrobcích či na předmětech a při zařazení těchto předmětů do kontextu - jak se používaly nebo používají, jaká je jejich symbolika, jaké tradice se k nim pojí. Někdy jde o "vysokou symboliku", někdy o ryzí praxi. Ku příkladu u předmětu tak běžné potřeby jako jsou hodiny, se laik dozví, že výrobci kapesních hodinek část sériové produkce opatřovali hebrejským ciferníkem a že záměna arabských nebo římských číslic je jednoduchá, protože písmena hebrejské abecedy mají zároveň číselnou hodnotu. A že výjimečně se třeba na stojacích hodinách spolu se záměnou číselníku prováděla i hodinářská úprava, která obrátila chod hodin podle směru čtení hebrejského textu. Uživatel slovníku se poučí o mnoha předmětech používaných při přípravě pokrmů (na macesy: děrovač, stojan, taška, válec), o součástech oděvů všedních i svátečních, pokrývkách hlavy i pokrývkách jiných (na rakev, pesachové, sobotní, synagogální...), jež všechny mají přesně vymezenou funkci, o soupravách pro obřízku, ale i pomůckách pohřebního bratrstva... Hesla zahrnují textilie, svítidla, charakteristiku hebrejského písma, mísy i misky (miska na milodary, miska na omývání mrtvých), pečetidla, obřady, knižní vazby i vlajky. Ale také třeba držák na palmovou ratolest či důtky pro Jom Kipur, jimiž se zbožní věřící bičovali v předvečer svátku Dne smíření.
Autoři hesla nejprve řadí abecedně bez ohledu na povahu předmětu, pro přehlednost je však nakonec roztřídili i podle příslušnosti (svátky, životní cyklus, synagoga, dům, spolkový a profesní život); kalendář židovských svátků a jejich popis s výčtem postních dnů informace logicky doplňují.
Samostatnou kapitolu tvoří vysvětlení symbolů judaismu jako výzdobných prvků - od Davidovy hvězdy přes okřídlené cheruby, chrámové symboly, různá zvířata (lev značí sílu fyzickou i duchovní, medvěd slouží jako alegorie zbožnosti člověka stoupajícího za poznáním Božího učení...) až ke Kohenským žehnajícím rukám či pojetí zvěrokruhu v židovské tradici.

Lidové noviny, 10. 03. 2005, Marta Švagrová

Další informace o publikaci
Možnost zakoupit publikaci

 

© 2004 - 2008 Židovské muzeum v Praze