V prosinci roku 1512 dokončilo konsorcium židovských tiskařů a finančníků v Praze tisk siduru, modlitební knihy pro všední dny a sobotu. České země se díky tomu staly – po několika lokalitách v Itálii, na Iberském poloostrově a Cařihradu – jedním z prvních míst, kde působily tiskárny vedené židovskými tiskaři. Od té doby vycházely hebrejské knihy v Praze a později také v Prostějově, Brně a Mikulově s proměnlivou intenzitou až do první poloviny 20. století.

U příležitosti tohoto výročí připomene výstava, jejíž titul je doslovným citátem ze záhlaví glosáře k hebrejské bibli vydané v Praze roku 1604 Mošem Sertelsem, dějiny a vývoj tohoto kulturního fenoménu především v jeho nejstarším období v 16.-18. století. Vedle obecného vlivu knihtisku na demokratizaci a laicizaci vzdělanosti, vztahu mezi prvními tisky a rukopisy, vývoje v typografii i ve výzdobě a postupného rozrůstání žánrů se expozice zaměřuje především na znaky charakteristické pro produkci v našich zemích, mimo jiné na pozoruhodně otevřenou spolupráci židovských typografů s jejich křesťanskými kolegy, která po více než sto let ovlivňovala vnější podobu pražských hebrejských tisků. Pozornost bude rovněž věnována jednotlivým tiskařům, autorům, editorům a ilustrátorům.

K vidění bude na 50 originálních tisků, mezi nimi světové unikáty, jako např. jediný dochovaný exemplář nejstaršího pražského tisku z Bodleian Library v Oxfordu či pesachová Hagada z roku 1526 z Braginsky Collection v Curychu, považovaná za jednu z nejkrásnějších hebrejských knih vůbec. Knihy z dílen Pavla Severina a Sixty Palmy Močidlanského z počátku 16. a 17. století, jež mají se soudobými pražskými hebraiky společnou výzdobu či její autory, řezáče dřevořezů, zapůjčily Národní knihovna ČR a Strahovská knihovna Královské kanonie premonstrátů v Praze. Vědeckou knihovnu v Olomouci zastoupí vzácný exemplář z polského Krakova z roku 1534 ovlivněný pražskou typografií a dále dosud neznámý tisk z dílny Avrahama Heidy z roku 1621, který se v knihovně zdejší jezuitské koleje podařilo objevit během přípravného výzkumu. Fondy a sbírky Židovského muzea v Praze budou reprezentovat neméně výjimečné originály: jediný dochovaný exemplář druhého nejstaršího pražského tisku hymnů pro šabat a požehnání po jídle z roku 1514, hebrejská bible z roku 1530, jediný u nás dochovaný prostějovský hebrejský tisk a dále výsledky vlastního výzkumu prováděného v 90. letech v synagogách v Čechách a na Moravě.

Součást multimediální sekce, v jejímž rámci si návštěvníci budou moci prohlédnout vybrané knihy v digitální podobě, budou vedle detailnějšího zpracování jednotlivých témat tvořit i ukázky z budované on-line bibliografie hebrejského knihtisku na území Čech a Moravy, shrnující výsledky několikaletého systematického průzkumu knižních a sbírkových fondů nejvýznamnějších institucí v Evropě, USA a Izraeli.

Kurátorkou výstavy je Olga Sixtová.