Fotografie Stefana Baretzkého při selekci na rampě v Osvětimi-Birkenau, jaro 1944

července 2015

Osvětimské album. Fotografie Stefana Baretzkého při selekci na rampě v Osvětimi-Birkenau, jaro 1944. Autor fotografie pravděpodobně Bernhard Walter nebo Ernst Hoffmann. Fotoarchiv ŽMP. Číslo negativu: 2.249. Reprodukce na skleněném negativu 9x12 cm, autor reprodukce pravděpodobně Samuel Birn. Do fotoarchivu ŽMP zařazeno v roce 1947.

Fotografie Stefana Baretzkého při selekci na rampě v Osvětimi-Birkenau, jaro 1944

Osvětimské album je jedinečným autentickým dokumentem, který zachycuje koncentrační tábor Osvětim-Birkenau na jaře 1944. Fotografie zachycují příjezd tzv. maďarských transportů koncem května nebo začátkem června 1944. Album nalezla po osvobození koncentračního tábora Mittelbau-Dora (pobočného tábora Buchenwaldu) bývalá vězeňkyně z Osvětimi Lili Jacob. V den osvobození tábora 11. dubna 1945, když šla vítat americkou armádu, se zhroutila na cestě a spoluvězňové ji odnesli do blízkého baráku, který dříve sloužil příslušníkům SS. Zde Lili při hledání teplého oblečení našla v nočním stolku album. Při jeho prohlížení s  překvapením zjistila, že některé fotografie zachycují sousedy z jejího rodného města, rabíny, členy její rodiny a na jedné fotografii dokonce ji samou – obyvatele města Bilky na Podkarpatské Rusi soustředěné koncem května 1944 v ghettu v Berehově, odkud byli odvezeni několika transporty do Osvětimi.
 
Brzy po válce, v  květnu 1947 získalo  Židovské muzeum v Praze  od Lili Jacob svolení pořídit kopie fotografií z alba. Vyplatilo jí za to ve dvou splátkách 8800 Kč, které jí pomohly koncem roku 1948 spolu s roční dcerou a manželem emigrovat do Spojených států. Na album, jehož originál si odvezla, se pozapomnělo.
 
Velký význam pro rozšíření povědomí o albu měl tzv. Osvětimský proces s 22 bývalými dozorci z Osvětimi, zahájený ve Frankfurtu nad Mohanem v prosinci 1963, kde album sloužilo jako důkazní materiál, avšak zásadní zlom přišel až v roce 1980. Tehdy se Sergovi Klarsfeldovi, francouzskému aktivistovi a známému lovci nacistů, podařilo najít Lili Jacob v USA a přesvědčit  jí, spolu s jejím druhým manželem Ericem Meierem, aby originál alba darovala jediné instituci, která v té době připadala v úvahu – památníku Yad Vashem v Jeruzalémě. Již o měsíc později vydali manželé Serge a Beata Klarsfeldovi první ucelenou knihu o Osvětimském albu.
 
Originál alba je 33 cm široký a 25 cm vysoký, původně obsahoval na 56 stránkách asi 197 fotografií formátu 8,2 x 11,1 cm. Do dnešních dnů se dochovalo 189 fotografií. Lili Jacob totiž od roku 1947 do roku 1980 několik fotografií z alba rozdala a pouze díky kopiím pořízeným v roce 1947 v Praze mohly být později zpět do alba doplněny.
 
To je i případ výše prezentované fotografie, na které je zachycen s holí v ruce Rottenführer Stephan Baretzki. Tato fotografie se pravděpodobně ztratila až po Osvětimských procesech ve Frankfurtu, kde figurovala jako důkaz právě proti  Baretzkému, který byl v Osvětimi znám svojí krutostí a sadismem.  V albu po ní zůstala jen rukou psaná poznámka, pravděpodobně od Lili Jacob -  Borecki při selekci.
Byl to právě Baretzki, který během Osvětimských procesů usvědčil SS fotografa Benharda Waltera, který tvrdil, že nikdy nebyl na rampě v Osvětimi, ze lži. Baretzki proti němu vystoupil s tím, že jej na rampě v Birkenau viděl několikrát na motocyklu. Až poté se Bernhard Walter přiznal, že některé fotografie do Osvětimského alba pořídil.
Bernhard Walter však ve Frankfurtu vystupoval pouze v roli svědka. Již dříve strávil ve vězení 3,5 roku a ve Frankfurtu proti němu žádné další obvinění vzneseno nebylo.
Baretzki  byl naproti tomu jedním ze šesti bývalých dozorců z Osvětimi, kteří byli ve Frankfurtu odsouzeni na doživotí. V roce 1988 spáchal ve věznici sebevraždu.