Dějiny šoa

Vedoucí oddělení: Magdalena Sedlická
Kontakty na další pracovníky oddělení zde.

Charakteristika sbírek

Oddělení pro dějiny šoa spravuje několik sbírek:

Terezín

Hlavní část sbírky tvoří skupiny „Spisy“, přičemž jen část jejích dokumentů lze považovat za úřední spisy vzniklé z činnosti terezínské Rady starších a jednotlivých oddělení a úseků její samosprávy. Součástí této první skupiny je i poměrně bohatý soubor map, plánů a nákresů ghetta, jeho okolí, jednotlivých bloků a budov i různé nákresy zařízení, předmětů a konečně i nápisy. Mezi spisy úředního charakteru byla zařazena i skupina spisů z období příprav a vyhledávání místa pro soustředění protektorátních Židů na podzim r. 1941. Z tohoto období se zachovaly některé z návrhů vypracovaných pracovníky Židovské náboženské obce v Praze spolu se záznamy z jejich jednání s představiteli Ústředny pro židovské vystěhovalectví (Zentralstelle für jüdische Auswanderung).
Ve sbírce nalezneme též dokumenty, které souvisely s každodenním životem vězňů, s jejich prací, způsobem života a jejich pohybem v rámci  ghetta (stravenky, propustky, zdravotní průkazy, terezínské bankovky a „spořitelní knížky“, různá úřední sdělení a povolení týkající se jednotlivých vězňů, interní korespondenci v rámci ghetta, pozvání a vstupenky na kulturní představení, výsledky kulturní činnosti vězňů, dopisnice, potvrzení o příjmu balíků, povolení k jejich zaslání a tzv. připouštěcí známky a celou řadu dalších dokumentů).
Závěr sbírky původních dokumentů tvoří skupina „Spisů z období po osvobození“: zahrnuje spisy vypovídající o životě v Terezíně po osvobození, o tyfové epidemii, repatriaci a dobrovolné práci bývalých vězňů, kteří zajišťovali chod ghetta až do jeho konečného vyklizení koncem srpna 1945.
Významnou skupinu celé sbírky tvoří „Osobní pozůstalosti“ terezínských vězňů obsahující celou řadu písemností, které souvisely s každodenním životem nedobrovolných obyvatel ghetta.
Ke sbírce byly přiřazeny i vzpomínky bývalých terezínských vězňů, které vznikly po skončení 2. světové války a přibližují život v ghettu jejich očima. 
 

Dokumenty perzekuce

Obsahem sbírky jsou zejména originály, kopie či přepisy úředních archivních dokumentů a osobních pozůstalostí. Dále tisky, novinové výstřižky, mapy, vzpomínky a malé množství nespisového materiálu. Uvedené dokumenty mají různou provenienci a vznikly především z činnosti jednotlivých protektorátních úřadů, nebo z činnosti jednotlivců.

První velkou skupinou je několik souborů zákonů a nařízení, které se přímo nebo nepřímo týkají protektorátních Židů.

Dále sbírka obsahuje spisy týkající se Treuhandstelle. Toto oddělení Židovské náboženské obce v Praze spravovalo majetek zabavený protektorátním Židům, který zde byl i tříděn, evidován a ukládán do skladů.

Skupina „Židovské vystěhovalectví“ obsahuje různé zlomky spisů týkajících se této problematiky – od konference v Evianu přes spisy cestovního oddělení pražské židovské náboženské obce, pokyny pro vystěhování, činnost Hechaluzu, různé seznamy a zprávy až po písemnosti související s dětskými emigračními transporty.

Mezi dokumenty „Protižidovských opatření“ se nacházejí úřední i soukromé písemnosti související s protižidovskými vystoupeními a opatřeními.

Skupina „Ústředna pro židovské vystěhovalectví“ (Zentralstelle für jüdische Auswanderung) obsahuje pouze několik jednotlivých spisů, podobně jako skupiny „Říšského ministerstva hospodářství“ a „Říšské pracovní služby v protektorátu“. Dále jsou ve sbírce zařazeny statistiky, další malé věcné skupiny a různorodé dokumenty (některé z nich se netýkají Židů).

Do skupiny „Koncentrační tábory“ byly zařazeny dokumenty týkající se koncentračních táborů jako celku, dokumenty vztahující se k jednotlivým koncentračním táborům a korespondence z koncentračních táborů.

Sbírka obsahuje i dokumenty vztahující se ke slovenským Židům.

Dále jsou do sbírky začleněny osobní pozůstalosti jednotlivců, literární tvorba a početný soubor vzpomínek (zahrnující i poválečnou literární a odbornou tvorbu) věnovaných holocaustu českých a moravských Židů.

Po spisech vzniklých z činnosti poválečné dokumentační akce jsou zařazeny zlomky spisů, týkající se platnosti sňatků uzavřených v terezínském ghettu a válečných zločinců a kolaborantů.

Sbírku uzavírá nespisový materiál (např. židovské hvězdy), varia a formuláře.

Osobní pozůstalosti

Do řady průběžně zpracovávaných osobních pozůstalostí  patří mimo jiné  pozůstalost židovského skladatele Gideona Kleina, houslového virtuóza Egona Ledeče a dalších (seznam ke stažení zde).

Oddělení pro dějiny šoa poskytuje informace o obětech šoa i přeživších. Disponujeme digitální databází abecední a rodinné kartotéky židovských obyvatel deportovaných z území Protektorátu Čechy a Morava. Jeho pracovníci soustavně pečují o Památník českých a moravských obětí šoa v Pinkasově synagoze. Průběžně po ověření opravují a doplňují údaje o obětech, a na vyžádání zajišťují fotografie jmen obětí.

Své dotazy můžete zasílat na emailovou adresu holocaust@jewishmuseum.cz

Studium a konzultace:
pondělí a úterý: 10 - 16 h

V srpnu bude archiv Oddělení pro dějiny šoa uzavřen veřejnosti.

Archivní materiály je možné studovat za podmínek stanovených v badatelském řádu.

Inventáře sbírek:
Dokumenty persekuce
Gideon Klein
Terezín
Terezín - Přílohy a jmenný rejstřík

Documents of Persecution
Gideon Klein
Terezin
Terezín Annexes

Dokumente der Verfolgung
Gideon Klein
Theresienstadt
Theresienstadt Anlagen


 

 

Historie sbírek

Oddělení pro dějiny šoa zahájilo činnost v někdejším Státním židovském muzeu 1. října 1969 pod názvem Dokumentační středisko a působily v něm Anita Franková a Anna Hyndráková. Obě historičky prošly jako děti terezínským ghettem i koncentračním táborem v Osvětimi-Březince. Jejich rozčlenění, uspořádání a inventarizace písemného, fotografického i knižního fondu (v té době středisko spravovalo i unikátní soubor dětských kreseb) se staly základem pro práci v dalších letech.

Archivní sbírky jsou průběžně doplňovány. Rovněž se snažíme získat osobní pozůstalosti a rodinné archivy, které obsahují úřední i osobní dokumenty, fotografie a svědectví pamětníků i po roce 1945. Intenzivně se zaměřujeme na digitalizaci a editování archivních materiálů, které postupně zpřístupňujeme v on-line katalogu sbírek.

Ruth Brösslerová v roce 1938 - Třináctiletá Ruth Brösslerová přijela do ghetta 28. ledna 1942 brněnským transportem označeným „U“ spolu s rodiči a mladším bratrem. V deníku si pečlivě a s obdivuhodným postřehem chronologicky zapisovala nejen události spojené s životem dívek v domově L410, ale reflektuje i realitu okolního světa dospělých, provozu ghetta a zamýšlí se nad budoucností. Oba deníkové sešity obsahují řadu kreseb a vlepených dokumentů (např. transportní čísla rodiny, potvrzení o výuce) včetně zápisů dalších osob. Deník Ruth Brösslerové byl získán zápůjčkou od rodiny její dcery, kopie je součástí archivní sbírky Terezín.

Ruth Brösslerová v roce 1938

Třináctiletá Ruth Brösslerová přijela do ghetta 28. ledna 1942 brněnským transportem označeným „U“ spolu s rodiči a mladším bratrem. V deníku si pečlivě a s obdivuhodným postřehem chronologicky zapisovala nejen události spojené s životem dívek v domově L410, ale reflektuje i realitu okolního světa dospělých, provozu ghetta a zamýšlí se nad budoucností. Oba deníkové sešity obsahují řadu kreseb a vlepených dokumentů (např. transportní čísla rodiny, potvrzení o výuce) včetně zápisů dalších osob. Deník Ruth Brösslerové byl získán zápůjčkou od rodiny její dcery, kopie je součástí archivní sbírky Terezín.

Ilegální časopis klepy - Ilegální časopis Klepy vydávala za okupace, v letech 1940/41, židovská mládež z Českých Budějovic, která se scházela na místním tzv. židovském koupališti, na jednom z mála míst kam jako Židé mohli chodit.  Do humorných textů doprovázenými kresbami a fotografiemi postupem času pronikala a nakonec převažovala obecná tématika perzekuce, otázky pracovního zařazení mládeže, emigrace, sionismu apod. Redaktorem časopisu Klepy byl Rudolf Stadler, bratr matky dárců. Většina členů skupiny mládeže z českobudějovického „židovského koupaliště“, včetně redaktora Klepů Rudolfa Stadlera, zahynula.  Členem této mládežnické skupiny byl i Viktor Kende, otec Hany Kendeové (Velká Británie), která společně se svým bratrem Jiřím Kende (Německo) darovala svazky originálu časopisu v roce 2001 Židovskému muzeu v Praze. Časopis je uložen v archivní sbírce Dokumenty perzekuce.

Ilegální časopis klepy

Ilegální časopis Klepy vydávala za okupace, v letech 1940/41, židovská mládež z Českých Budějovic, která se scházela na místním tzv. židovském koupališti, na jednom z mála míst kam jako Židé mohli chodit. Do humorných textů doprovázenými kresbami a fotografiemi postupem času pronikala a nakonec převažovala obecná tématika perzekuce, otázky pracovního zařazení mládeže, emigrace, sionismu apod. Redaktorem časopisu Klepy byl Rudolf Stadler, bratr matky dárců. Většina členů skupiny mládeže z českobudějovického „židovského koupaliště“, včetně redaktora Klepů Rudolfa Stadlera, zahynula. Členem této mládežnické skupiny byl i Viktor Kende, otec Hany Kendeové (Velká Británie), která společně se svým bratrem Jiřím Kende (Německo) darovala svazky originálu časopisu v roce 2001 Židovskému muzeu v Praze. Časopis je uložen v archivní sbírce Dokumenty perzekuce.

Dopisnice z terezínského ghetta - Vězni terezínského ghetta měli s občasnými zákazy povolen poštovní styk, ten měl však předepsaná pravidla. Texty korespondenčních lístků mnohdy obsahovaly v jinotajích např. prosby o zaslání potravin. Otto Taussig sděluje v dopisnici tiskacím písmem bratrovi, že je po zápalu plic slabý a informuje, že „strýc Sádlo zemřel.“ Otto Taussig byl s manželkou Janou a oběma dětmi, synem Karlem a dcerou Marií Helgou, zařazen do transportu s označením Ds, který byl 18. prosince 1943 vypraven z terezínského ghetta do vyhlazovacího tábora v Osvětimi-Březince. Nikdo z rodiny nepřežil.  Dopisnice je součástí archivní sbírky Terezín.

Dopisnice z terezínského ghetta

Vězni terezínského ghetta měli s občasnými zákazy povolen poštovní styk, ten měl však předepsaná pravidla. Texty korespondenčních lístků mnohdy obsahovaly v jinotajích např. prosby o zaslání potravin. Otto Taussig sděluje v dopisnici tiskacím písmem bratrovi, že je po zápalu plic slabý a informuje, že „strýc Sádlo zemřel.“ Otto Taussig byl s manželkou Janou a oběma dětmi, synem Karlem a dcerou Marií Helgou, zařazen do transportu s označením Ds, který byl 18. prosince 1943 vypraven z terezínského ghetta do vyhlazovacího tábora v Osvětimi-Březince. Nikdo z rodiny nepřežil. Dopisnice je součástí archivní sbírky Terezín.

Gideon Klein v roce 1938 - Gideon Klein zemřel v lednu 1945 v koncentračním táboře ve Fürstengrube. Jeho maturitní fotografii ŽMP věnovala jeho sestra Eliška Kleinová.  Fotografie je uložena v samostatné pozůstalosti Gideona Kleina.

Gideon Klein v roce 1938

Gideon Klein zemřel v lednu 1945 v koncentračním táboře ve Fürstengrube. Jeho maturitní fotografii ŽMP věnovala jeho sestra Eliška Kleinová. Fotografie je uložena v samostatné pozůstalosti Gideona Kleina.

<
>
29
30
31
 
1
 
2
3
 
 
4
 
 
 
5
 
 
 
6
 
 
 
7
 
 
 
 
8
 
9
10
 
 
 
11
12
 
 
13
14
15
16
17
18
19
 
 
20
 
21
 
 
22
23
24
 
 
25
26
 
27
28
29
30
1
2
[cz-ticket-and-audioguide.png]
Pro lepší výkon používají tyto stránky soubory cookies. Setrváním na těchto stránkách a kliknutím na tlačítko „Potvrdit“ vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Více informacízde.POTVRDIT